Název projektu: Moderní škola Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0526 Název aktivity: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název vzdělávacího materiálu: Funkční styl umělecký Číslo vzdělávacího materiálu: VY_32_INOVACE_13_3 Jméno autora: Mgr. Hana Taušnerová Název školy: Střední škola živnostenská Sokolov, příspěvková organizace

FUNKČNÍ STYLY UMĚLECKÝ

Funkční styly UMĚLECKÝ STYL UMĚLECKÝ FUNKČNÍ STYL Styl umělecké, tzv. krásné literatury. Má estetickou funkci, má vyvolat silné prožitky, ovlivnit city, pocity, nálady, postoje. Této funkci je podřízena kompozice i stylizace textu, výběr jazykových prostředků.

Funkční styly UMĚLECKÝ STYL JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY Využívají se všechny vrstvy jazyka. Základem je obvykle spisovná čeština (vytváří neutrální pozadí). Slovní zásoba: text ozvláštňují výrazy nespisovné (obecná čeština, slang, nářečí). V historických románech najdeme výrazy knižní, archaismy, historismy.

Funkční styly UMĚLECKÝ STYL Využití tzv. FIGUR: METAFORA: přenesení výrazu z jednoho jevu na druhý na základě vnější podobnosti (démanty hvězd zářily na noční obloze) METONYMIE: přenesení výrazu z jednoho jevu na druhý na základě vnitřní souvislosti (číst Čapka) SYNEKDOCHA: záměna celku a části (na začátku symfonie smyčce nastoupily opožděně)

Funkční styly UMĚLECKÝ STYL PERSONIFIKACE: neživým předmětům se připisují živé vlastnosti (řeka zpívá, Praha – matka měst) PERIFRÁZE: náhrada běžného pojmenování obšírnějším opisem (naše děti, ty dojemné, bezbranné bytosti) OXYMÓRON: spojení výrazů s opačným, kontrastním významem (hlasité mlčení)

Funkční styly UMĚLECKÝ STYL PARADOX, ANTITEZE: zdánlivě protismyslné, překvapivé spojení protikladných motivů (Milí žáci – ale vlastně jste mi vždycky nebyli milými žáky, vlastně jste byli lumpové, ale stejně jsem vás měl rád..) APOSTROFA: oslovení osoby neživé, nepřítomné, neexistující (drazí předkové…) PŘIROVNÁNÍ: (hvězdy jsou jako démanty)

Funkční styly UMĚLECKÝ STYL ANAFORA: opakování téhož textu na počátku vět, veršů (Vždycky jsem na vás vzpomínal. Vždycky jsem se k vám v duchu vracel.) EPIFORA: opakování téhož výrazu na konci vět , veršů (už nejsem dítě, nemyslím jako dítě, nechovám se jako dítě..) APANASTROFA: opakování téhož výrazu na konci věty, verše a na počátku věty, verše nového (Už nastal čas. Čas, kdy se musí každý rozhodnout.)

Funkční styly UMĚLECKÝ STYL EPIZEUXIS: opakování téhož slova jako prostředek intenzifikace výrazu (každý z nás o tom musí přemýšlet, musí to zvážit, musí se rozhodnout.) CHIASMUS: opakování téže větné struktury, ale s opačným slovosledem (Nemůžeme už tak žít. Žít tak už nemůžeme proto, …) INVERZE: změna obvyklého slovosledu (otec můj, matka má…)

Funkční styly UMĚLECKÝ STYL GRADACE (KLIMAX): uspořádání výrazů tak ,že se význam a účinek zesiluje (důležitý, ba nejdůležitější ze všech…) ANTIKLIMAX: uspořádání výrazů tak, že se účinek zeslabuje (rozpadá se, rozplývá se, mizí…) IRONIE: autor myslí pravý opak toho, co říká (to se ti povedlo, ty chytráku…)

Funkční styly UMĚLECKÝ STYL HYPERBOLA: nadsázka, zveličení (to je úžasná, převratná událost, přepište dějiny…) LITOTES: zmírnění, zjemnění nějakého tvrzení – většinou pomocí dvojitého záporu (nemohu nepřiznat…)

Funkční styly UMĚLECKÝ STYL ZVUKOVÁ STRÁNKA TEXTU - důležitá především v poezii. Patří sem rytmus, rým, eufonie (libozvučnost), zvukomalba (zvukové vystižení popisovaného jevu), hlásková instrumentace (táž hláska, slabika, několik hlásek se ve verších opakuje s nápadně vysokou frekvencí a zabarvuje celkové vyznění (tou hrou unylou).

Funkční styly UMĚLECKÝ STYL ŘEČ POSTAV Ich-forma: vyprávění v 1. osobě, umožňuje subjektivizaci. Nejčastěji jde o vnitřní monolog, proud vědomí Er-forma: objektivní, vyprávění ve 3. osobě

Funkční styly TYP VYPRAVĚČE Vševědoucí vypráví ve 3. osobě, vytváří iluzi skutečnosti, ví o prostředí, postavách a ději vše, do událostí nezasahuje, je nestranný. Subjektivní vypráví v 1. osobě, vyjadřuje svoje názory, komentuje a hodnotí. Totožný s některou z postav, která vypráví také v 1. osobě, vše viděno jejíma očima. Pozorovatel události jen registruje, zaznamenává, popisuje (nový román…)

Zdroj: Vlastní práce autorky Funkční styly Zdroj: Vlastní práce autorky Hoffmannová, Jana, Ježková, Jaroslava, Vaňková, Jana. Komunikace a sloh. 1. vydání. Plzeň: Fraus, 2009. 978-80-7238-780-9