Aktuální situace na trhu práce v Olomouckém kraji versus projekt „Řemesla“ příspěvek pro 5. workshop k projektu „Řemesla“ Mgr. Jana Čuhlová, Úřad práce v Olomouci 20. 5. 2010

Vývoj míry nezaměstnanosti Jestliže ekonomika v ČR začne klesat, což způsobí růst nezaměstnanosti, roste nezaměstnanost v Olomouckém kraji výrazněji než v ČR celkem.

Poř. Okres MN Počet UoZ 1. Most 16,1 % 9 938 2. Bruntál 15,8 % 8 176 3. Děčín 15,5 % 10 731 4. Jeseník 15,2 % 3 335 : 11. Šumperk 13,2 % 8 582 21. Přerov 11,8 % 8 663 27. Olomouc 10,6 % 13 106 37. Prostějov 9,8 % 5 901 77. Praha východ 3,9 % 3 117

Nezaměstnanost k 30. 4. 2010 Počet uchazečů: 39 587 (rekordní dubnová hodnota) Míra nezaměstnanosti: 11,5 % (třetí nejvyšší v ČR) Počet uchazečů na 1 VM: 24 Počet volných pracovních míst: 1 636 - srovnání s ČR: MN = 9,2 % Počet UoZ na 1 VM: 16 vývoj v roce 2010: v únoru dosaženo rekordně vysokého počtu uchazečů od vzniku krajského uspořádání (44 863 osob), od března již prudký pokles v dubnu rekordní pokles míry nezaměstnanosti o 0,9 p.b. rozestup MN v OC kraji a ČR se snížil z únorových 3,3 p.b. na 2,3 p.b. - prognóza: v nejbližších měsících pokles nezaměstnanosti a další nárůst počtu volných míst hrozby: propouštění v OP Prostějov, ukončení projektu Vzdělávejte se!

Struktura nezaměstnanosti v kraji Základní kategorie Kategorie Nezaměstnaní celkem Ženy Zdravotně postižení Absolventi škol Počet (podíl) 39 587 18 513 (47 %) 4 486 (11 %) 2 183 (6 %) Vzdělanostní struktura Věková struktura

Projekt „Řemesla“ v době krize Otázky: 1) Může mít krize vliv na názor rodičů, žáků a zapojených poradců na to, jaké povolání by si měli žáci zvolit? Spíše ano, viditelnější jsou dopady krize ve výrobních oborech, může tak být vytvářen dojem, že výrobní obory jsou na trhu práce „nejisté“. 2) Může být názor, že výrobní obory jsou na trhu práce „nejisté“, podpořen i osobní zkušeností rodičů, žáků a zapojených poradců a jejich sociálního okolí? Spíše ano – nezaměstnanost, pokles mezd, nedostatek zakázek, v nadnárodních firmách nedostatek informací o tom, co vedení zamýšlí s českou pobočkou firmy… se promítá do každodenního života firem a odtud do domácností. 3) Snižuje situace na trhu práce dopad projektu „Řemesla“ na rodiče, žáky a zapojené poradce? Spíše ano – lidé mají tendenci v situaci, kdy se jejich osobní zkušenost liší od rad odborných poradců, dát spíše na vlastní „zdravý rozum“.

Budoucnost projektu „Řemesla“ a případných podobných projektů 4) Co by se mohlo změnit v projektu „Řemesla“, aby byla větší šance, že bude efektivně motivovat rodiče, žáky a poradce k volbě řemeslných profesí? ? Aktualizovat databáze (i s ohledem na ekonomickou situaci firem) – týká se jak databáze exkurzí, tak databáze kontaktů na firmy? ? Klást důraz na exkurze a na komunikaci zaměstnavatelé – rodiče, žáci, poradci prostřednictvím webu, aby bylo z webu zřejmé, že zaměstnavatelé poptávají „řemeslníky“ dlouhodobě? ? Komunikovat méně apelativně a více argumentovat (např. odkaz na www.budoucnostprofesi.cz, kde jsou sektorové studie za jednotlivá odvětví v ČR, prognózy potřeby profesí v EU apod.)? ? Připravit pro žáky, rodiče a poradce další materiály s návrhem způsobu, jak uvažovat o tom, jestli je nějaké ekonomické odvětví / skupina profesí perspektivní? Možná tuto funkci plní Metodika motivace k řemeslům ve volbě povolání?

? Tip pro firmy: je možné právě teď dát pozitivní signál, že řemesla jsou i v době krize potřeba, tím, že firma bude záměrně posilovat řemeslné kvalifikace svých zaměstnanců? (možnost využít projekt Vzdělávejte se! , další projekty financované z EU, zaměstnanecké rekvalifikace, rekvalifikace uchazečů o zaměstnání, kteří budou následně přijati do pracovního poměru, třeba za zaměstnance odcházející do důchodu)

Kde získáte kontakty na ÚP v kraji: https://portal.mpsv.cz/sz/local Děkuji za pozornost. jana.cuhlova@ol.mpsv.cz