Orgány EU Instituce EU Přednášky Doc. J. Frkové, Ph.D. Katedra ekonomiky a řízení stavebnictví SvF ČVUT Praha

Instituce Evropská komise (EK, Komise) Kabinet Rada (Rada ministrů nebo Rada EU) Evropský parlament (EP, Parlament) Evropský soudní dvůr (ESD, Soudní dvůr)

Instituce poradní, jmenované Radou: Výbor regionů Hospodářský a sociální výbor Evropský účetní dvůr EUROSTAT - servisní instituce (Evropská statistická služba) Evropský ombudsman Evropská centrální banka (nejmladší instituce)

Evropská komise Kolegium komisařů a jejich aparát, jejichž společným úkolem je profesionální obrana evropských zájmů (vláda). Pětiletý mandát. Komisaři jsou původně významnými politickými anebo akademickými představiteli svého státu, po svém jmenování nesmí přijímat nebo žádat instrukce odnikud a musí se řídit jen potřebami EU jako celku.

EK Předseda EK – Komise se schází jednou týdně, rozhodnutí schvaluje prostou většinou. V průběhu let se vyvinuly dvě zvláštní procedury: zmocňovací procedura - člen Komise je zmocněn samostatně rozhodnout o konkrétní, technické věci, oběhová (písemná) procedura - návrhy, o kterých panuje předpokládaná obecná shoda, se písemně dávají na vědomí jednotlivým službám a kabinetům komisařů; nejsou-li do určité doby předloženy námitky ani připomínky, považuje se návrh za schválený

Kabinet Je zázemím komisaře (6 jím vybraných evropských či národních úředníků). Jejich úkolem je připravovat komisaři podklady pro jednání kolegia EK a předjednávat různé návrhy předkládané kolegiu a zajišťovat kontakty komisaře uvnitř aparátu i navenek.

Administrativní aparát Komise 37 oddělení s vymezenou působností (generální ředitelství). Zajišťují její každodenní agendu. Celkem má Komise přibližně 24 000 zaměstnanců, z nichž přibližně 15% tvoří překladatelská a tlumočnická služba.

Zákonodárný monopol EK Nejvýznamnější pravomocí EK je monopol zákonodárné iniciativy. Všechny právní akty musí být navrženy Komisí. Impuls může přijít odkudkoliv. Návrh textu však musí zpracovat a předložit EK. Kolegium komisařů tyto návrhy schvaluje většinou svých hlasů a startuje tak vlastní zákonodárný proces.

Rada (Rada ministrů, Rada EU) Nejdůležitějším rozhodovacím orgánem ES. Každý, kdo v Radě jedná, je zástupcem určitého členského státu a jeho zájmy také hájí. Pracuje na několika úrovních a v několika resortních složeních. Na nejvyšší úrovni zasedají ministři členských zemí. Rada má 27 členů. Scházejí se k pravidelným schůzkám několikrát do roka podle resortní příslušnosti.

Aparát Rady Po administrativní stránce je aparátem stálý Sekretariát Rady. Po stránce věcné je to Výbor stálých představitelů a Pracovní skupiny Rady. Rada na úrovni ministrů rozhoduje o návrhu buď jen jednohlasně nebo tzv. kvalifikovanou většinou.

Hlasování v Radě Druh hlasování stanoví zakládající Smlouva. Všechny akty týkající se jednotného trhu a společných politik jsou rozhodovány kvalifikovanou většinou. Citlivé otázky daní, sociálního zabezpečení, volného pohybu osob, financování regionálního rozvoje nebo uzavírání mezinárodních smluv jsou ponechány jednomyslnému souhlasu všech.

V případě jednomyslnosti má každý člen jeden hlas a pro schválení návrhu stačí, když žádný stát není proti. Při hlasování kvalifikovanou většinou je vše složitější, protože hlasy jsou váženy, aby více odpovídaly počtu obyvatel jednotlivých zemí.

Výbor stálých představitelů (COREPER) je tvořen vedoucími stálých misí členských států (v hodnosti velvyslanců) při EU v Bruselu a jejich zástupci. Sídlí v Bruselu trvale. Scházejí se daleko častěji než ministři a jejich úkolem je předjednávat a pokud možno vyřešit všechny otázky a návrhy předkládané zasedání ministrů.

Pracovní skupiny Nejnižší a nejtechničtější úrovní práce Rady jsou pracovní skupiny. Jsou tvořeny odbornými úředníky národních ministerstev členských států a hledají shodu o věcném obsahu Komisi předkládaných návrhů. Je jich několik set a lze říci, že na úrovni pracovních skupin funguje Rada prakticky nepřetržitě.

Bod „A“ shodnou-li se na předloze již úředníci v pracovních skupinách, postupují daný návrh COREPERU jako Bod „A“ jednacího programu. Velvyslanci návrh již jen formálně schválí a předají ministrům, kteří ho bez dalšího jednání berou na vědomí jako přijatý.

Bod „B“ Skutečné jednání a někdy i politický „handl“ se mezi ministry a velvyslanci rozvíjí u bodů „B“ jednací agendy, na nichž se úředníci neshodli. U některých směrnic ES se taková shoda hledala patnáct i více let a návrh putoval Radou nahoru a dolů, až někdy vylétl na stoly samotných hlav států a vlád zasedajících jako Evropská rada.

Summit EU Ve výjimečných případech zasedá Rada jako Evropská rada hlav států a vlád. Summit EU se schází nejméně dvakrát do roka, není legislativním orgánem ES. Neschvaluje řádné právní akty tzv. sekundárního práva ES (např. směrnice, nařízení). Jejího hlasu je však třeba, mají-li být stanoveny směry další integrace a odstraněny překážky, s nimiž si ministři nevědí rady.

Evropský parlament Od r. 1979 jsou poslanci EP voleni v přímých volbách oprávněnými voliči všech členských států. Celkem se do EP volí 732 poslanců, přičemž nejpočetnější zastoupení připadá na nejlidnatější státy.

Poslanci Oficiálně jsou poslanci EP rozděleni nikoli do národních, ale do politických klubů (frakcí) podle své politické příslušnosti. Je zde 7 politických skupin a nezávislí (lidovci, socialisté, liberálové, zelení atd). V parlamentu sedí podle frakcí. Poslanci současně pracují v parlamentních výborech.

Jednou měsíčně zasedají týden ve Štrasburgu Jednou měsíčně zasedají týden ve Štrasburgu. Jinak plenární zasedání v Bruselu. Výkonné funkce parlamentu plní generální sekretariát se sídlem v Lucemburku (okolo 3300 zaměstnanců). Parlament je uvnitř členěn do 20 problémově zaměřených výborů:

Parlamentní výbory Zahraniční záležitosti, bezpečnost, obranná politika Zemědělství a rozvoj venkova Rozpočet Hospodářství, měna a průmyslová politika Výzkum, technologický rozvoj a enegetika Vnější hospodářské vztahy Právo a občanské právo Sociální záležitosti a zaměstnanost Regionální politika

Parlamentní výbory Doprava, cestovní ruch Otázky životního prostředí, zdravotnictví a ochrana spotřebitele Kultura, mládež, vzdělávání a média Rozvoj a spolupráce Základní svobody a vnitřní záležitosti Kontrola rozpočtu Institucionální záležitosti Rybolov Jednací řád, ověřování mandátů, imunita Práva žen Petice

Výbory zpracovávají stanoviska a přijímají zprávy o legislativních návrzích. Každý poslanec pracuje v jednom výboru a ve druhém je náhradníkem. Každý pozměňovací návrh musí mít za sebou 37 poslanců nebo podporu frakce.

Rozvrh poslance 1 týden práce ve Výboru 1 týden práce ve frakci (polit. straně) 1 týden zasedání ve Štrasburgu 1 týden práce v regionech (doma)

Evropský soudní dvůr Sídlo v Lucemburku. Soudí výhradně podle práva ES. Soudní dvůr má po jednom soudci z každého členského státu. Jmenováni jsou na 6 let. Je zároveň ústavním, správním i civilním soudem, odvolací instancí, rozhodčím soudem i znalcem. Nejobsáhlejší skupinu sporů tzv. předběžná řízení. Tento typ řízení se fakticky odehrává na úrovni národních soudů, přičemž ESD k nim pouze připravuje stanoviska v dotčených bodech evropského práva.

Evropský soudní dvůr Základem řízení je vypracování konkrétní analýzy daného problému. ESD poskytne výklad evropské legislativy a do samotného průběhu vyšetřování a vynesení rozsudku na národní úrovni nezasahuje. Procedurální podmínkou k zahájení řízení o předběžné otázce je žádost podaná soudem poslední instance daného státu a skutečnost, že vyjádření ESD je k vyhlášení rozsudku zcela nebytné.

Národní soud podá předběžnou otázku – ESD skutečně odpovídá ANO či NE. (Otázka by neměla být na něco, co už bylo rozhodnuto – seznam rozsudků ve věci …. 800 rozsudků) – blízké precedenčnímu právu Anglo-saskému.

Evropský účetní dvůr Jeden auditor z každého členského státu. Hlavním úkolem EÚD je dohled nad efektivností vynakládaných finančních prostředků. Kontrolují příjmy a výdaje Společenství. Po každé roční uzávěrce podává výroční zprávu, která se zveřejňuje v Úředním listě.

Výbor regionů Nepodílí se na legislativním procesu. Je instituce poradní. Zastupují nejnižší správní úroveň – regiony.

Členové Výboru mají volební mandát od orgánů, které zastupují Francie 24 Řecko 12 Itálie 24 Švédsko 12 Německo 24 Dánsko 9 VB 24 Finsko 9 Polsko 21 Irsko 9

Španělsko 21 Litva 9 Rumunsko 15 Slovensko 9 Belgie 12 Estonsko 7 Bulharsko 12 Lotyšsko 7 ČR 12 Slovinsko 7 Maďarsko 12 Kypr 6 Nizozemsko 12 Lucemburk 6 Portugalsko 12 Malta 5 Rakousko 12 Celkem 344

Hospodářský a sociální výbor Byl zřízen pro poskytování odborných stanovisek nutných k návrhům Komise. Jednotlivé zájmy jsou členěny na zaměstnance, zaměstnavatele a ostatní.

Evropská centrální banka Je nejmladší evropskou institucí. Evropská centrální banka - European Central Bank - byla zřízena v r. 1998 a funguje jako tvůrce nezávislé měnové politiky orientované na cenovou stabilitu. Správní rada Evropské centrální banky je složena z členů výkonné rady a z guvernérů centrálních bank jednotlivých členských států.

Evropská investiční banka EIB řídí ministři financí členských států, kteří tvoří Radu guvernérů banky. Banka poskytuje půjčky a dává záruky na financování investičních záměrů, které přispívají k rovnovážnému vývoji Společenství. Banka nesleduje ziskové cíle – úrokové sazby vyjadřují pouze náklady jejich zápůjček plus bankovní rozpětí 0,15 %. Jejím úkolem je prostřednictvím půjček a záruk financovat projekty zpravidla do výše 50 % projektových nákladů, které jsou v souladu s hospodářsko-politickými cíli Společenství.

Ombudsman Úkolem ombudsmana je chránit práva občanů EU a právnických osob před chybami a byrokratickou zvůlí všech orgánů EU. Je zmocněn přijímat stížnosti od kteréhokoli subjektu s bydlištěm či sídlem na území EU, které se týkají nepravostí a chyb v činnosti orgánů Společenství.