EK3 _06/07 URL: MAIL: MATURITNÍ OTÁZKA 12 HDP a další ukazatelé makroekonomické výkonnosti rb KH ÚT 13:30 – ST 13:30 – 14.15

EK3 _06/07 URL: MAIL: STRUKTURA OTÁZKY I/II 1.HDP Hrubý domácí produkt. Hrubý národní produkt. Metody výpočtu HDP. Nominální HDP. Reálné HDP. 2.Inflace a její typy Obecně o inflaci. Poptávková a nabídková inflace. Mírná, pádivá a hyperinflace

EK3 _06/07 URL: MAIL: STRUKTURA OTÁZKY II/II 3.Míra nezaměstnanosti viz. maturitní otázka – trh práce 4.Míra zadluženosti 5.Míra otevřenosti ekonomiky viz. maturitní otázka – zahraniční obchod

EK3 _06/07 URL: MAIL: 12.1 HDP

EK3 _06/07 URL: MAIL: 1. HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT angl. GROSS DOMESTIC PRODUCT – GDP souhrn vytvořené produkce na území určitého státu za určité období (rok)  započítávají se do něj ◘zisky českých firem v ČR, ◘zisky zahraničních firem v ČR metody výpočtu  výdajová  metoda přidané hodnoty  důchodová HDP na 1 obvyvatele = HDP / počet obyvatel  důvod: lepší srovnatelnost ekonomické výkonnosti  Angl. GDP per CAPITA

EK3 _06/07 URL: MAIL: 2. HRUBÝ NÁRODNÍ PRODUKT angl. GROSS NATIONAL PRODUCT – GNP produkce vytvořená národními výrobními faktory kdekoliv na světě za určité období (rok) započítávají se do něj pouze zisky všech českých firem nezávisle na tom, kde podnikají

EK3 _06/07 URL: MAIL: přichází správná chvíle na malé a jednoduché schémátko sledujte chvíli tabuli ; - )

EK3 _06/07 URL: MAIL: 3. METODY VÝPOČTU HDP a)Výdajová metoda b)Metoda přidané hodnoty c)Důchodová metoda Podklady pro výpočet HDP jsou zachyceny v tzv. národním účetnictví  V ČR provádí národní účetnictví Český statistický úřad  Každého čtvrt roku uvádí aktuální údaje o vývoji ekonomiky  HDP se zjišťuje vždy zpětně (např. v roce 2009 budeme schopni relativně přesně říci přesné údaje o HDP v roce 2007) UVĚDOMTE SI, ŽE: JE JEDNO, KTEROU METODOU HDP SPOČÍTÁTE VÝSLEDEK BUDE VŽDY STEJNÝ  nebude … vždy vzniknou malé odchylky, takže výsledek bude maximálně přibližně stejný

EK3 _06/07 URL: MAIL: AD 3a: Výdajová metoda výpočtu HDP Ekonomika je rozdělena do 4 sektorů:  Spotřeba domácností (C – consum)  Investice soukromých firem (I – investment)  Vládní výdaje - investice (G – goverment)  Sektor zahraničí (netto export /čisté exporty/ ) ◘X – export ◘M – import ◘NX = X – M HDP = Y Y = C + I + G + NX, resp. Y = C + I + G + X - M

EK3 _06/07 URL: MAIL: Ad 3b: HDP - metoda přidané hodnoty na každém stupni výroby počítáme do HDP pouze hodnoty přidanou zpracováním tzv. přidanou hodnotu (tzn. NIC NEZAPOČÍTÁVÁME 2x) HDP = ∑ přidaných hodnot PŘÍKLAD: ČR vyrábí pouze chleba a nic jiného. HDP tedy bude tvořit pouze zisk z celého procesu výroby chleba. Zadání je následující, obkreslete si následující tabulku:

EK3 _06/07 URL: MAIL: Výpočet HDP – metoda přidané hodnoty

EK3 _06/07 URL: MAIL: 1. krok Jsme zemědělci. Urodila se nám pšenice. Pšenici jsme prodali mlynářovi a inkasovali jsme za ní Kč.

EK3 _06/07 URL: MAIL: 2. krok Mlynář z nakoupené pšenice umlel mouku. Mouku prodal za Kč pekařovi. Jeho přidaná hodnota je však pouze 700 Kč!  Proč? (konečná cena) – (ceny vstupů, tzv. mezistatky)

EK3 _06/07 URL: MAIL: 3. krok Pekař upekl chleba. Chleba prodal za Kč. Jeho přidaná hodnota je však 4 300! Kč  Proč? (konečná cena) – (hodnota mezistatků)

EK3 _06/07 URL: MAIL: ad 3c: HDP – metoda důchodová HDP = sumace důchodů vzniklých při výrobě HDP = HDI (hrubý domácí důchod, I = income) HDP = w + s + r + z + i, kde:  w = mzdy zaměstnanců  s = příjmy z individuálního podnikání a ze samostatné výdělečné činnosti  r = renty z vlastnictví majetku  z = zisky soukromých firem  i = čisté úroky (přijaté úroky – poskytnuté úroky) Dále je třeba:  odečíst odpisy (amortizace) ◘je spotřeba kapitálu při produkci  přičíst daně z výroby a dovozů  odečíst dotace

EK3 _06/07 URL: MAIL: Je reálné HDP skutečné? Je skutečné HDP nominální? A když je nominální skutečné HDP, tak co je potom reálné HDP? Znamená to tedy, že reálné HDP je nereálné? Nebo je to celé jinak? REÁLNÉ A NOMINÁLNÍ HDP

EK3 _06/07 URL: MAIL: Běžné období vs. základní období běžné období  běžný rok  rok, ve kterém se nacházíme (např. 2009, 2008) základní období (bazické) období  rok, který si ekonomové stanoví jako základní  rok, se kterým se bude srovnávat produkce ostatních let

EK3 _06/07 URL: MAIL: Proč tohle všechno? Které měřitelné faktory ovlivňují výkon ekonomiky v daném roce?

EK3 _06/07 URL: MAIL: P (cena) Může se stát, že vzroste HDP, aniž by ekonomika reálně vyrobila více statků? Q (množství) M Ů Ž E …ale je tam jisté ale

EK3 _06/07 URL: MAIL: NOMINÁLNÍ HDP (Yn)  souhrn produkce vytvořené v daném roce oceněném cenami téhož roku  Neboli: ◘ výše nominálního HDP ovlivňují CENY i MNOŽSTVÍ produkce  výpočet: Y n,t = ∑ p i,t. q i,t REÁLNÉ HDP (Yr)  souhrn produkce vytvořené v daném (běžném) roce oceněném cenami základního roku  Neboli: ◘ Výše reálného HDP je ovlivněna pouze MNOŽSTVÍM produkce ◘ ceny byly zakonzervovány na úroveň základního roku a tudíž výši Yr neovlivňují  výpočet: Y r,t = ∑ p i,z. q i,t

EK3 _06/07 URL: MAIL: NEBOLI MŮŽEME ŘÍCI, že… I/III Je-li nominální HDP běžného roku vyšší než reálné HDP běžného roku, potom ekonomika vyrobila ve skutečnosti …………… produkce, protože toto vyšší nominální HDP táhnou nahoru převážně …………….

EK3 _06/07 URL: MAIL: NEBOLI MŮŽEME ŘÍCI, že… II/III Je-li nominální HDP běžného roku vyšší než HDP základního roku a reálné HDP běžného roku nižší než HDP základního roku, potom ekonomika vyrobila ve skutečnosti …………… produkce než v základním roce, a vyšší nominální HDP je taženo převážně ………….. ……………..

EK3 _06/07 URL: MAIL: NEBOLI MŮŽEME ŘÍCI, že… III/III Je-li reálné HDP běžného roku vyšší než HDP v základním roce avšak nižší než nominální HDP v běžném roce, pak jsme schopni o dané ekonomice říci, že sice reálně vyrábí …………. produkce než v základním roce, nicméně i tento růst je tažen více růstem ……………...

EK3 _06/07 URL: MAIL: 12.2 Inflace a její typy Znamená to totéž? Znehodnocení peněz. Inflace. Deflace. Dezinflace. jistěže NE!

EK3 _06/07 URL: MAIL: ODLIŠUJTE TEDY: INFLACE - míra růstu všeobecné cenové hladiny ve zkoumaném období - důsledek inflace: - znehodnocování peněz, reálných mezd v ekonomice, -růst nákladů ekonomických subjektů -v ČR ji zjišťuje a měří ČSÚ DEFLACE -míra poklesu všeobecné cenové hladiny ve zkoumaném období (samovolně) DEZINFLACE  záměrné snižování inflace centrální bankou

EK3 _06/07 URL: MAIL: POPTÁVKOVÁ INFLACE je způsobena pozitivními poptávkovými šoky,  expanzivní vládní daňová a rozpočtová politika ◘vyšší vládní výdaje a nižší daně vedou k růstu agregátní poptávky a tím i ke zvýšení cen v zemi  expanzivní peněžní (monetární) politika CB ◘růst množství peněz v ekonomice může vyvolat vyšší inflaci,  růst spotřebitelské poptávky (AD),  přehřátí ekonomiky (ceny vstupů neklesají a ekonomika se snaží stále zvyšovat svůj výkon) ◘např. workohlici – neustále jedou na maximum, neuvědomují si své možnosti a limity a v určitou dobu selže organismus a stejně reaguje i i ekonomika

EK3 _06/07 URL: MAIL: NABÍDKOVÁ INFLACE negativní nabídkový šok inflace „tažená náklady“ např.  růst mezd v ekonomice  růst cen surovin na zahraničních trzích ◘s růstem ceny surovin v cizině si „domů“ dovážíme inflaci  růst cen ropy  špatná úroda zemědělců ◘málo produkce -> zemědělci zvýší ceny -> růst cen zemědělských produktů se promítne do růstu všeobecné cenové hladiny v zemi -> růst inflace

EK3 _06/07 URL: MAIL: Mírná- INFLACE a její důsledky pro reálnou ekonomiku Pádivá- Hyper-

EK3 _06/07 URL: MAIL: MÍRNÁ (BĚŽNÁ)  ekonomické subjekty důvěřují penězům azásadně nemění své chování  nízká - zpravidla jednociferná míra inflace PÁDIVÁ (desítky a stovky procent)  lidé ztrácejí důvěru k penězům,  dvou a tří ciferná  důsledek: odchod subjektů od peněžních aktiv (nevěří jim) ◘lidé od držby akcií, dluhopisů a ◘přechází se k držbě reálných aktiv (obrazy, šperky, domy, …) ◘doprovází ji vážné hospodářské poruchy

EK3 _06/07 URL: MAIL: HYPERINFLACE (tisíce procent)  rozpad hospodářství  cenová hladina roste o tisíce a více procent ročně,  peníze přestávají fungovat,  rozšiřuje se barterová směna (směna zboží za zboží)  lidé raději používají stabilnější zahraniční měny  je nutná měnová reforma

EK3 _06/07 URL: MAIL: Měření inflace

EK3 _06/07 URL: MAIL: a) Index spotřebitelských cen (CPI) Cenová hladina vyjádřena jako průměrná úroveň cen souboru (koše) spotřebních výrobků a služeb, spotřebovaných průměrnou domácností b) Index cen průmyslových výrobců (PPI) c) Deflátor HDP deflátor HDP = (Y N,t /Y R,t ) * 100

EK3 _06/07 URL: MAIL: Vývoj inflace v ČR do roku 2006

EK3 _06/07 URL: MAIL: 4. Hospodářský cyklus projde-li ekonomika recesí a expanzí, prošla jedním hospodářským cyklem recese – HDP alespoň 2 období po sobě klesá (popř. zpomaluje svůj růst) expanze – HDP alespoň 2 období po sobě roste (zrychluje svůj růst) stagnace – HDP se alespoň 2 období po sobě nemění obdobím může být  rok, čtvrtletí, apod.

EK3 _06/07 URL: MAIL: Hospodářský cyklus - obrázek

EK3 _06/07 URL: MAIL: Co se děje, upadne-li ekonomika do recese? klesá HDP klesá vyrobená produkce klesají zisky výrobců klesá inflace roste nezaměstnanost klesají investice firem Y = C + I + G + NX ↓ Y = ↓C + ↓I + G + NX

EK3 _06/07 URL: MAIL: Co se děje, je-li ekonomika v expanzi? roste HDP roste vyrobená produkce rostou zisky výrobců roste inflace snižuje se nezaměstnanost rostou investice firem Y = C + I + G + NX ↑ Y = ↑ C + ↑ I + G + NX

EK3 _06/07 URL: MAIL: STRUKTURÁLNÍ CYKLY V EKONOMICE  dochází ke změně struktury ekonomiky  jeden sektor expanduje (roste), druhý se smršťuje (upadá, klesá) ◘např. ve vyspělých ekonomikách růst terciéru a kvartéru a úpadek primárního sektoru  důsledkem strukturálních cyklů je strukturální nezaměstnanost