Internet je soustava vzájemně propojených sítí, jejichž společným rysem je používání protokolů TCP/IP. Přes bránové počítače lze dosáhnout i na sítě pracující pod jiným protokolem (OSI). Např. akademické sítě BITNET (USA), EARN (European Academic Research network), nebo amatérská síť FIDONET. Miliony počítačů s nejrůznějším hardwarem a softwarem spolu komunikuje bez problémů, což umožňují komunikační protokoly a standardy pro výměnu dat. V šedesátých letech se americká armáda snažila zajistit, aby její počítače mohly mezi sebou komunikovat i během jaderné války. Pracovníci RAND Corporation přišli s unikátním řešením. Vybudovali síť bez centrálního uzlu, který by v případě napadení, byl okamžitě zničen. Všechny uzly a linky byly rovnocenné. V případě výpadku jednoho nebo více uzlů, byla data směřována k cíli přes dosud neporušené linky.

V srpnu 1969 byl hotov zárodek sítě se čtyřmi uzly, postupně byly připojovány další instituce, především univerzity. Po síti proudily vědecké informace, sdílely se knihovny apod. V srpnu 1984 byly zavedeny protokoly umožňující využití několika superpočítačů na dálku. K velkému výpočetnímu výkonu bylo možno se dostat na dálku. V této době byl Internet čistě nekomerční záležitostí, nebyla na něm totiž povolena reklama a firmy o něj nejevily zájem, protože nevěděly jak jej využít. V roce 1989 pracovník evropského CERN (Evropská laboratoř pro fyziku částic) jménem Tim Berners-Lee přišel na myšlenku, že přenosu souborů po síti by se dalo využít k vytváření hypertextových dokumentů. Hypertext v sobě obsahuje označená slova odkazující na další dokumenty, které se nacházejí třeba na jiném kontinentu. Pro interní potřebu CERN vytvořil programový komplet, který nazval Web – pavučina.

Web se rychle rozšířil síti a dnes tvoří nejviditelnější část Internetu – World Wide Web. V roce 1992 se objevují první grafické prohlížeče WWW, které umožňují k textu připojit i obrázky. Vzhled dokumentů se stává přirozenějším a umožňuje lepší výměnu informací. Existence WWW a rychlý rozvoj telekomunikací přispívá k lákání milionů nových uživatelů a tím se stává Internet komerčně zajímavý. Dnes se na Internetu vyskytuje text, obraz, mluvené slovo, video a to vše dohromady. Počátky komerčního využití spadají do roku Zároveň se objevují první firmy poskytující připojení k Internetu na komerční bázi. Budovaly se vlastní páteřní sítě pro komerční potřeby. V roce 1995 byla úplně odstavena síť NSFNET, která byla financována ze státních prostředků (z prostředků daňových poplatníků). Státní financování sítě v USA zaniklo. Jiné sítě v USA: AOL (America On Line), CompuServe, Microsoft Network.

Adresy a domény Každý počítač v síti má svoji celosvětově unikátní číselnou adresu, tzv. IP adresu. Je to 32 bitové číslo tj. 4 dekadická čísla oddělená tečkami. Dále se používají symbolická jména uzlových počítačů. Celá adresa je tedy vícesložková: Doména hierarchický systém domén. Doména je organizační subjekt oprávněný přidělovat nová symbolická jména v přesně vymezeném okruhu působnosti a vytvářet tzv. subdomény. Převody symbolických a číselných adres obstarává služba DNS (Domain Name System). Existuje databáze doménových jmen a číselných IP adres na tzv. nameserverech. Každá doména má svůj nameserver, který zná všechny uzly se symbolickými jmény. Nameserverů je mnoho a jsou propojeny, aby si mohly vzájemně automaticky předávat nové adresy.

Domény v USA edu - školství com - komerční organizace gov - vládní instituce mil - vojáci net - gatewaye (bránové počítače) org - ostatní V Evropě a jinde pak se používají jako nejvyšší domény zkratky zemí. U nás je nejvyšší doména CZ.

FTP (File Transfer Protocol) slouží pro přenos souborů mezi jednotlivými počítači a to oběma směry. Zkratka FTP znamená název klienta, ale také používaný komunikační protokol. Tato služba se nejčastěji používá k získání souborů z veřejných neboli anonymních FTP archivů. FTP soubory obsahují knihy, časopisy, programy, hry, obrázky, atd. Do veřejných FTP archivů je přístup umožněn, aniž by uživatel musel znát uživatelské jméno a heslo. Služba se vyvolává příkazem ftp a po spuštění programu se zadá anonymous jako uživatelské jméno (username) a ová adresa jako heslo (password). Další možné způsoby, jak se dostat na většinu FTP archivů, jsou pomocí služby WWW a Gopher.

Telnet je program, který umožní z našeho počítače udělat terminál unixové pracovní stanice. Na rozdíl od Novellu, kde naše pracovní stanice požádá server o poslání programu, který pak natáhne do své paměti a spustí, na Unixu se děje vše jinak. Tam se pomocí programu Telnet připojíme ještě s mnoha dalšími uživateli jako vzdálený terminál k výkonému počítači, a projevíme-li přání spustit jakýkoliv program, pak se onen soubor natáhne do paměti ne našeho počítače, ale právě té unixové stanice, ke které jsme připojeni, a tam se také rozběhne výpočet. Nám jdou na terminál pouze výstupy a žádosti o vstup.

Gopher, systém který pracuje se soustavami menu. WWW (World Wide Web) je nejrozšířenější služba, která spojuje služby FTP, Gopher, Mail do jednoho univerzálního balíku. Populární je díky grafickým prohlížečům jako je např. Netscape. Na počítači uživatele pracuje klient (prohlížeč, browser), na vzdáleném počítači zase program typu server. Komunikují spolu podle protokolu HTTP (Hypertext Transfer protocol). Klient mu předává naše požadavky a přebírá výsledky. Výsledky jsou ve formě tzv. html dokumentů (HTML - Hypertext Markup Language). Spojení se serverem navazuje klient (prohlížeč) i vícekrát, protože tyto dokumenty mohou obsahovat odkazy na jiné dokumenty a mohou být multimediální, tj. integrují v sobě nejen text, ale i zvuk, videoklipy, snímky obrazů z galerií.

Data se na WWW serverech připravují na tzv. stránkách, pomocí jazyka pro popis stránky - HTML. Existuje už třetí standard HTML - HTML HTML 3.0 podporují zatím jen někteří klienti, např. Netscape Navigator 2.0 nebo Microsoft Internet Explorer (MIE). Prezentační stránky s informacemi se nyní využívají i ke komerčním účelům. Další zajímavá vlastnost těchto HTML dokumentů je, že pracují na principu hypertextu, tj. jak už bylo řečeno, obsahují odkazy na jiné dokumenty, které se nacházejí na jiných serverech po celém světě.

URL (zdrojový lokátor, adresa) Existuje adresa, pomocí které lze identifikovat skoro všechny informaci v Internetu - tzv. URL (Uniform Resource Locator). Obecně se skládá z více částí: schéma://server/cesta Schéma je metoda přístupu (protokol) k danému cíli, nejčastěji Základem pro identifikaci serveru je jeho doménové jméno nebo jeho IP adresa. Cesta popisuje umístění dokumentu a nemusí přesně odpovídat cestě tak jak ji známe v systému souborů. Pokud cesta obsahuje jméno adresáře na konci, nezapoměňte za něj připojit lomítko. Pokud použijete v URL ?, je část za ním chápána jako textový řetězec vyjadřující dotaz uživatele. Když URL obsahuje #, interpretuje se zbytek jako název návěští na stránce. Můžete se tak odkázat přímo na určitou část dokumentu.

Podrobnější formát URL: doména [:port] / [cesta/[objekt-jméno]] Části v hranatých závorkách lze vynechat. Doména je adresa hostitelského počítače. Port bývá pro WWW službu implicitně 80, pro FTP 21, pro Gopher 70. Příklady: Softwarových novin

Formát pro FTP: FTP://[uživatel [heslo] doména [:port] [ / [ [cesta /] [soubor ]]] Formát pro Gopher: Gopher:// doména [:port] [ / [ [typ ] [cesta ]] typy dokumentů: 0: textový soubor 1:menu 5:binární soubor pro DOS 7:vyhledávání dokumentů 9: binární soubor

Adresní systémy Internetu ová adresa, IP adresa, doménová adresa, URL IP (Internet Protocol) adresa je přiřazená po dobu spojení buď staticky (stále tatáž) nebo dynamicky (z množiny právě nepřiřazených IP adres. Zpráva, která se přenáší, je posloupnost paketů, každý je opatřen IP adresou zdrojového i cílového počítače.(128 bitů.) Doménová jména - symbolická - se používají kvůli snadnějšímu zapamatování místo IP adres. Počítač může mít i jmenná synonyma. U nás: PEF.CZU.CZPEF a CZU jsou subdomény CZ je vrcholová doména ová adresa - formát: U jména uživatele pozor na velikost písmen, hraje to roli.

Hledání na WWW (též 3W) Pro hledání informací v Internetu existují vyhledávací programy (spiders, worms, robots). Dělí se na dvě kategorie: 1. indexování na základě klíčových slov, která se ukládají do databáze. Indexování znamená pozdější možný přístup k takto zpracovaným souborům. Ukládá se název webovské stránky, úvodní text, případně celý obsah. Tento způsob si klade velké paměťové nároky. Vyhledává tak například program AltaVista, který představuje špičku. Disponuje obrovskou databází. 2. indexování na základě obsahu - program Yahoo (vyhledává ale i podle slov). Nalezené stránky jsou uspořádány do kategorií a podkategoriíí. Ke specifikaci požadavku se používají i logické operátory AND (logický součin), OR (logický součet), NOT (negace).

Elektronické konference Do elektronické konference je možné se přihlásit prostřednictvím elektronické pošty. Existuje velké množství elektronických konferencí, do kterých se uživatelé mohou přihlásit podle toho, které téma je zajímá. Tyto konference slouží účastníkům k vyměňování informací, názorů a oznamování novinek. Jednotliví účastníci se také mohou p t át na řešení problémů z dané tématické oblasti. Pokud některý účastník zná odpověď, všichni ostatní mají možnost se s ní seznámit, protože příspěvky zaslané do elektronické konference jsou automaticky rozeslány všem účastníkům. Celý průběh elektronických k onferencí zajišťují programy typu listserver.

elektronické konference:  otevřené - může se přihlásit každý  uzavřené - je nutné zaslat žádost správci konference  moderované - může se přihlásit každý, ale příspěvek je zasílán moderátorovi konference, který určí, co se rozešle všem účastníkům V seznamu je u každé konference uvedeno jméno konference, téma diskuze, jazyk konference a většinou i umístění archivu s dřívějšími příspěvky do dané konference. Výhodou elektronických konferencí je rychlejší získávání informací ve srovnání s publikacemi a také široká dostupnost přes . Nevýhodou může být zatěžování sítě, přeplňování poštovní schránky a zahlcení informacemi

IRC neboli Chat: (Internet Realy Chat) Služba umožňující současnou konverzaci více uživatelů v reálném čase po internetu pomocí klávesnice svého počítače, tj. pomoci textu zobrazovaného na obrazovce. Net Meeting: (Konference) Umožňuje vzájemnou komunikaci mezi uživateli internetu. Přenos může být hlasový, video, umožňuje posílat soubory, používat společnou tabuli na kresleni a sdílet aplikace