Ukázka politického programu strany Zelených 1. Kvalita života Prožívání kvalitního života je nehmotným příjmem, na který by měl mít každý právo. Zelení při řešení společenských problémů proto klade na první místo hledisko kvality života. Liší se v tom od běžné politiky dnešní pravice i levice, které usilují především o ekonomický růst a málo se přitom starají o to, že jeho plody přinášejí užitek čím dál menšímu počtu lidí, navíc jen krátkodobě a na úkor sociálních jistot většiny, na úkor budoucích generací, na úkor přírody i lidí v jiných částech planety. Ekonomický růst se z prostředku stal samoúčelem, jemuž se podřizuje vše ostatní. Moderní společnost je tak plná paradoxů. Dopřáváme si pohodlí, o jakém se našim předkům ani nesnilo, současně průmyslové a dopravní stavby a skládky mrzačí naši krajinu a zplodiny a toxické odpady ohrožují zdraví nás i našich dětí. Technické vynálezy nám umožňují nebývalý přístup k informacím, současně jsme však jimi tak zahlceni, že se v nich přestáváme orientovat. Přibývá chronicky přepracovaných lidí, současně se zvyšuje počet nezaměstnaných se všemi zápornými společenskými jevy, které nezaměstnanost provázejí. Můžeme sledovat projevy náruživé péče o zdraví, současně přibývá civilizačních nemocí. Rok co rok nás překvapují nové vynálezy, jež mají lidem zpříjemnit život a ukrátit čas, současně všichni pořád někam spěchají a takřka každý člověk si stěžuje, že nestíhá udělat vše, co by chtěl. Zelení vidí cíl politiky v tom, aby si každý člověk zvlášť i lidé společně mohli trvale udržovat dobrou kvalitu života. Zelení budou prosazovat, aby se spolu s údajem o míře ekonomického růstu zveřejňoval nově sestavený index kvality života, který vezme v potaz i mimoekonomické stránky společnosti a v našem pojetí se stane hlavním měřítkem úspěšnosti politiky. Dobrou kvalitu života je někdy zapotřebí hájit i před ekonomickými zájmy. Zelení na sebe berou závazek tlumit často mohutný tlak ekonomicky se globalizující výkonové společnosti a vytvářet objektivní podmínky k tomu, aby lidé mohli žít ve zdravém prostředí a prožít plný, tvůrčí a pokojný život, v němž důležité místo náleží rodině, přátelům a rozmanitým osobním zájmům. Důležitou součást úsilí o zkvalitnění života spatřujeme proto také v péči o vzdělání, o kulturu v nejširším slova smyslu a také v důrazu na duchovní stránky života. Zelení budou vždy důsledně hájit lidská práva, a to včetně práv menšinových. Člověk, který si není jistý svými právy, nemůže žít kvalitní život. Za základní politickou strategii, která dlouhodobě vede ke zvýšení kvality života, Zelení pokládají podporu veřejně prospěšných občanských iniciativ a zájmových sdružení. Právě jejich prostřednictvím lidé spoluvytvářejí prostředí, v němž žijí, které zdědili po předcích a které předají budoucím generacím.

Představitelé dvou největších politických stran v zemi – Jiří Paroubek a Mirek Topolánek

Politický extremismus - komunisté Miroslav Grebeníček

Poslanecká sněmovna ČR Bývalý předseda Lubomír Zaorálek

Zákonodárná moc Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana. Dne přijala Česká národní rada Ústavu České republiky. V tisícileté historii české státnosti je to první ústava, jež byla přijata pro Českou republiku jako svrchovaný a samostatný stát v mezinárodním společenství. Ústava ČR byla publikována ve Sbírce zákonů ČR pod č. 1/1993 Sb. s účinností od Ústava České republiky se ve své preambuli hlásí k zásadě občanské společnosti a ke kontinuitě se všemi dobrými tradicemi dávné státnosti zemí Koruny české i státnosti československé. Ústava zakotvuje zásadu legitimizace státní moci lidem v čl. 2: "Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní. Ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo. Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon." Politický systém ČR je založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů. Volby jsou demokratickým způsobem vytváření s tátních orgánů (čl. 5 Ústavy). Jejich prostřednictvím přenáší lid svou svrchovanost na zastupitelské sbory, legitimuje je k výkonu ústavně stanovených pravomocí. Moc zákonodárná v ČR náleží Parlamentu České republiky (čl. 15 Ústavy).

Senát parlamentu ČR Senát má 81 senátorů, kteří jsou voleni v 81 volebních obvodech. První volby se konaly v roce 1996, třetina senátorů byla zvolena na 2 roky, třetina na 4 roky, třetina na 6 let. Další volby se konaly v jedné třetině volebních obvodů v roce Od těchto voleb je délka mandátu všech senátorů 6 let. Každé dva roky se konají volby v jedné třetině volebních obvodů, takže Senát je institucí trvalou, nemůže být rozpuštěn a kontinuálně pokračuje ve své práci. Při volbách voliči vybírají z kandidátů, které navrhnou různé politické strany, nebo z kandidátů nezávislých. Kandidát, který získá více než 50 % hlasů, je zvolen senátorem. Pokud žádný kandidát nezíská přes 50 % hlasů, koná se druhé kolo voleb, kam postupují první dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů. Vítězem druhého kola se stává kandidát, který získá více hlasů. Senátorem může být zvolen občan ČR, kterému je nejméně 40 let. Volí ho občané, kteří dosáhli věku 18 let. Ve volbách může kandidovat i senátor, kterému končí mandát, takže pokud dostane důvěru občanů, může ve své práci pokračovat i po více období. Každý zvolený senátor obdrží osvědčení od volební komise o řádném a právoplatném zvolení a na první schůzi Senátu, následující po volbách, složí senátorský slib.

Výkonná moc Úřad vlády ČR Adresa: nábřeží Edvarda Beneše Praha 1 Telefon: Fax:

Podřízené úřady výkonné moci ČR Ministerstvo dopravy Ministerstvo financí Ministerstvo informatiky Ministerstvo kultury Ministerstvo obrany České republiky Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Ministerstvo spravedlnosti Ministerstvo vnitra Ministerstvo zahraničních věcí Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo zemědělství Ministerstvo životního prostředí

Soudní moc Ústavní soud ( mimo soudní systém, sídlo v Brně ) Vrchní soudy – Praha a Olomouc Krajské soudy Okresní soudy Vyjímky – obvodové soudy v Praze ( místo okresních ) Městský soud v Brně

Prezident ČR Václav Klaus

Prezidenti minulosti

Antonín Novotný, Antonín Zápotocký,Klement Gottwald

Emil Hácha, Edvard Beneš, T.G.Masaryk

Státní symboly Velký a malý státní znak, vlajka,pečeť