 Znárodnění proběhlo v několika fázích a bylo připraveno vládnoucí komunistickou stranou v tzv. Košickém vládním programu.  Ten byl připraven KSČ (Gottwaldem) v r v Moskvě za souhlasu E. Beneše (Londýn).  Benešovy dekrety: v první fázi poválečného vývoje Československa se veškeré legislativní aktivity prováděly prostřednictvím prezidentských dekretů.  Benešovy dekrety poválečné:  Zkonfiskován a předán do státní správy majetek Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů.  Vysídlení Němců ze Sudet (asi 2,5 mil. obyvatel) a Maďarů z jižního Slovenska.  Další dekret je o úplném znárodnění průmyslu energetického, uhelného, metalurgického, zbrojního a chemického.  V ostatních odvětvích byly znárodněny podniky nad 500 zaměstnanců, včetně soukromých bank a pojišťoven.

 Přestože tehdejší nová Ústava 9. května zaručovala ochranu soukromého podnikání a závodů do 50 zaměstnanců, od podzimu 1948 a zvláště počátku roku 1949 docházelo k ostrému vystoupení proti živnostníkům (omezování přídělů surovin, zboží či pracovních sil).Ústava 9. května  Likvidace soukromých živností vyvrcholila v letech  Postupně byla taky zkonfiskována rolníkům všechna půda.  Prakticky od konce druhé světové války až do roku 1990 soukromé podnikání na území ČR neexistovalo (tzv. „melouchaření“ se stalo součástí tzv. šedé ekonomiky)  Nastalo období centrálně řízené ekonomiky s centrálním plánováním.  [

 Rok 1989 znamenal – kromě převratných společenských a státoprávních změn – také zlom v oblasti podnikání. Centrálně přídělová ekonomika byla postupně přeměňována na tržní hospodářství.  Po roce 1989 obrovský boom podnikání. Současně k tomu přispěla i vlna privatizačního procesu státního majetku.  Boom vrcholil v r. 1993, kdy bylo registrována živnostníků. K prudkému poklesu došlo v prvním čtvrtletí roku 1994 o zhruba Příčinou tohoto markantního poklesu byl dopad nové daňové soustavy a zákonů o pojistném (zdravotní a sociální pojištění).

 Slabou stránkou tohoto obrovského boomu byla nepřipravenost jak ze strany podnikatelů, tak i ze strany státu (nedostatečná legislativa) a bankovního sektoru, která jak se ukázalo, se odrazila ve velkém množství nesplacených úvěrů (z důvodů nedostatečných garancí a malých zkušeností bankovních pracovníků).  Zřízení Konsolidační banky (KOB): 1991, plně vlastněná státem, na podporu transformace, restrukturalizace a rozvoje české ekonomiky.  Banka přebírá pod svou správu určité úvěrové pohledávky z doby centrálně plánované ekonomiky. Převzetím těchto úvěrů byl sledován především cíl pomoci domácím podnikům tím, že se rozloží jejich závazky v čase. Úvěrové pohledávky byly totiž v okamžiku převzetí restrukturalizovány - byla prodloužena jejich splatnost do roku  V roce 1992 ulehčila Komerční bance a Investiční bance od nemalé zátěže a očistila bilanci před jejich vstupem na zahraniční finanční trhy a jejich kupónovou privatizaci.  Na jaře 1998 KOB převzala od IPB část úvěrů na družstevní bytovou výstavbu v hodnotě 16 miliard Kč, které stát dotoval. V závěru roku 1998 pak v rámci podpůrných operací pro Českou spořitelnu převzala KOB od ČS úvěry v nominální hodnotě 10,4 miliardy Kč. Banky následně privatizovány.

 Klíčovým rokem z hlediska legislativního vývoje byl právě rok 1993, který přinesl zcela nové předpisy týkající se daní. Za spolupráce s OECD vznikla řada nových právních norem:  - nový Zákon o účetnictví  - nový Obchodní zákoník  - nový Živnostenský zákon  - nová daňová soustava (dosud neexistující daň z přidané hodnoty, ….)  - zákony o pojistném: zdravotní pojištění a sociální zabezpečení