NEBEZPEČÍ NA SÍTI

Nebezpečí na síti Vytvořily: Eliška Bazalová a Karolína Čermáková, 14 let ZŠ Třebíč, Týnská 8; 674 01 Třebíč Kategorie: A Forma:4 prezentace Internetová bezpečnost, nebezpečí komunikace, kyberšikana

Dneska je téměř každá domácnost vybavena počítačem s přístupem na Internet. A bývá zvykem, že děti mají k těmto počítačům volný přístup, a to obzvlášť tehdy, když rodiče nejsou doma. Rodiče si však bohužel většinou neuvědomují, jaká nebezpečí na Internetu na jejich děti číhají a doufají, že jejich děti čas na počítači tráví neškodným vyhledáváním věcí do školy či nevinným dopisováním si se svými kamarády.

Nebezpečí hackingu a spywaru Obvykle útočníka zajímá informace kterou zneužít k vydírání. Útoky jsou prováděny jako upozornění na slabé zabezpečení, s cílem proslavit své jméno, nebo otestovat svoje schopnosti a vyřešit problém, případně se naposledy pomstít zaměstnavateli po propuštění. Nepeněžně motivovaní útočníci často své úspěchy zveřejňují. Dnes již někdo proniká cíleně do vzdáleného počítače za účelem získání hesel, například internetové bankovnictví. Hesla jsou hromadně a efektivněji sbírána k tomu vytvořenými programy, které se nazývají keyloggery, a poté jsou dražena na utajovaných aukcích jako celé "balíky" čítající až tisíce přístupových údajů, případně jsou rovnou zneužita. Keyloggery se mohou maskovat za užitečný software, například za program zprostředkující předpovědi počasí a podobně. Jsou řazeny mezi spyware (tzv. programy sledující činnost počítače,připravující "zadní vrátka" pro útok). Speciální kapitolou je tzv. phishing (z angl. rybaření). Útočník "uloví" heslo uživatele tak, že mu zobrazí falešnou stránku, která se vydává vzhledově za jinou. Například za stránku přihlášení do internetového bankovnictví. To se v praxi děje nejčastěji posláním falešného e-mailu, který taktéž dodržuje obvyklou vzhledovou strukturu e-mailů banky s žádostí k odeslání hesla z důvodu například poškození databáze. Pokud si oběť zadá svá přístupová hesla na odkazované stránce, tak jsou okamžitě uložena a útočník získal možnost manipulovat s účtem.

Nebezpečí v komunikaci Z důvodu absence šifrování by neměla být citlivá data posílána e-mailem, protože ten je předáván na své cestě nešifrovaně mezi mnohými uzly. Stejně tak většina komunikace skrz instant messaging služby probíhá nešifrovaně. E-mail bývá též příčinou mnoha virových nákaz, viry jsou často maskovány jako zajímavý obsah v příloze e-mailu. Typicky jde o .EXE či .COM soubory, různé souborové archivy, popřípadě běžné soubory kancelářských balíků které obsahují škodlivé makro.

Nebezpečí na sociálních sítích Socialní sítě jsou velmi lákavým cílem jak pro klasické hackery, tak pro sociální inženýrství. Jejich databáze obsahují obrovské množství osobních údajů. Setkáváme se s vytvářením dalších kanálů pro nevyžádanou reklamu (skupiny nebo stránky na Facebooku, či účty na Twitteru), které lákají uživatele k připojení například populární hláškou z filmu, nabídkou něčeho zdarma či aktivaci nové služby, případně vydáváním se za veřejně známou osobnost. Přidání se ke skupině, nebo odběru zpráv není nebezpečné v obvyklém slova smyslu, člověk se však dobrovolně vystavuje další možností průniku spamu k němu. Sociální sítě jsou však vesměs unikátní systémy ve kterých neplatí vše univerzálně. Vzhledem k tendenci sociálních sítí otevírat se vyhledávačům a předrodávat výsledky ze svých databází je třeba rozmýšlet si informace které o sobě poskytujeme. Informace na internetu poskytnutá má zpravidla tendenci na něm již zůstat a tento trend se s větším otevíráním sociálních sítí směrem k vyhledávačům bude pravděpodobně prohlubovat. Ve vztahu k socialním sítím panuje velká důvěra a zároveň jejich uživatelé často nepovažují za nutné hlídat si svoje soukromí. Některé sociální sítě již dopředu v podmínkách užívání oznamují že nenesou za vložená data a jejich zcizení žádnou odpovědnost.

Kontroverzní problémy internetové bezpečnosti Internetová bezpečnost je i zájmem států, avšak z trochu jiného hlediska než je bezpečnost jednotlivce, nebo firem jejíž síť je propojená s internetem. Prohlášeními o nelegálním obsahu a internetové bezpečnosti některé země, převážně totalitní, ovlivňují podobu internetu a vytěsňují z něj jiné než jimi protlačované oficiální názory. Vzniká tak jev regionalizace internetu, případně se tento jev připodobňuje k obrovskému firewallu, za kterým daná země a tamější uživatelé internetu leží. Internetový obsah je podrobně sledován i ve vyspělých zemích, v roce 2009 CIA investovala prostřednictvím jedné ze svých firem do firmy, jež se zabývá monitoringem Twitteru. V roce 2007 Německá vláda zvažovala schválení zákona nasazení spywaru v boji proti zločinu, od stejného roku je veřejně znám fakt, že FBI používá spyware k monitoringu počítačů podezřelých osob.

Jak se chránit Používat aktuální antivir, antispyware, firewall. Pravidelně aktualizovat používaný operační systém a užívané programy (zejména prohlížeče a jejich pluginy. Flash, Java ). Používat bezpečné heslo, nezapisovat, neukládat a nesdělovat ho. Neotvírat neznámé či podezřelé soubory, programy nebo přílohy poštovních zpráv. Připojovat se k internetovému bankovnictví, e-mailové schránce, či jiným citlivým službám zásadně přes HTTPS protokol. U internetového bankovnictví se řádně odhlašovat ze služby. Firmy a organizace mohou komunikovat přes zabezpečenou Virtuální privátní síť. Virtuální privátní síť je také vhodným zabezpečením komunikace pokud se připojujete přes neznámou wifi. Pravidelně zálohovat důležitá data. V sociálních sítích využívat co nejméně aplikacích třetích stran (her, kvízů atp.) Uvažovat, které informace o sobě internetu poskytujete.

Sociální sítě

Vysoké procento uživatelů Facebooku na sebe prozradí věci, které by jinde nezveřejňovali. Pokud si však nedáte pozor, hned budou všichni vědět, koho volíte, v co věříte, kdo jsou vaši přátele, co děláte ve volném, kdy jste mimo dům. Těžko uvěřit, že tato sociální síť měla původně fungovat jen pro studenty jisté prestižní univerzity. Dnes tam má účet zhruba 750 milionů uživatelů z celého světa. Za tu dobu, co existuje a rok od roku mění svá zabezpečí za méně a méně učinná, se objevuje čím dál více případů, kdy někomu zničil rodinu, vztah či přátelství. Bezpečnost Facebooku je snad nejvíce diskutovaným tématem, většinou však hlavně z pohledu nepříliš opatrných a přespříliš důvěřivých uživatelů. Hodně se tak zapomíná také na pohled z druhé strany, přesněji očima bezpečnostních mechanismů této sociální sítě a jejich tvůrců. Těsně před koncem října se na oficiálních stránkách Facebook.com objevila nová bezpečnostní opatření, která by měla opět navýšit důvěru v zabezpečení této sociální sítě.

Seznamování přes internet nabízí jednotlivce, páry i skupiny příležitost setkat se s on-line s možností rozvoje romantický nebo sexuální vztah. Většina internetových Seznamovací služby poskytují nemoderované dohazování, který umožňuje uživatelům, aby jejich vlastní připojení prostřednictvím e-mailu nebo telefonicky. Existují některé negativní aspekty. Někteří členové zkreslit sám, ležící o jejich rodinný stav, věk, pohlaví, fyzické vlastnosti nebo financí. Některé internetové stránky Seznamovací odstraňují nevypršela profilů, a tím i falešně nafouknutí počet možných dat o jejich služby. Každý uživatel by si měly uvědomit, že kontrolu nad informacemi, které sdílejí s ostatními.

Kyberšikana

Co je kyberšikana ? Kyberšikana je druh šikany, který využívá elektronické prostředky, jako jsou mobilní telefony, e-maily, pagery, internet, blogy a podobně. Řada jejích projevů může spadat do oblasti kriminálních činů. Její nejobvyklejší projevy představuje zasílání obtěžujících, urážejících či útočných mailů a SMS, vytváření stránek a blogů dehonestujících ostatní, popřípadě může kyberšikana sloužit k posilování klasických forem šikany, nejčastěji prostřednictvím nahrání scény na mobilní telefon a jejího následného rozeslání známým dotyčného, popřípadě prostřednictvím vystavení na internetu. Zejména poslední varianta šikany může být extrémně nebezpečná – pokud se spojí s nějakou velmi ponižující situací, takovéto zveřejnění ponižujících materiálů obrovskému množství lidí (které nejde vzít zpět) mnohonásobně zvyšuje utrpení a trauma oběti, což na ni může mít extrémně neblahý dopad.

Problém kyberšikany Problémem však je, že děti a mladí lidé za těmito projevy šikanu vůbec nemusí vidět. A protože nepoznají, že se jedná o šikanu, neví, jak se s ní vypořádat. Cítí se osamělé a mají mít pocit, že lidé kolem nich jejich problém nepochopí. Naším úkolem je zaměřit se jak na prevenci, tak i na to, aby se oběti kyberšikany naučily tyto problémy řešit. Je velmi důležité začít se této problematice věnovat, protože obětí kyberšikany neustále přibývá (např. podle studie pro fond Anti-Bullying Aliance se terčem kyberšikany stalo už 22 % mladých lidí (11-16 let, Londýn)).

Známé případy kyberšikany Prvním udávaným závažným případem kyberšikany je případ Star Wars kid (2003), kdy internetové zveřejnění videonahrávky, na níž se Ghyslain Raza nepříliš úspěšně pokoušel ztvárnit postavu Darth Maula, přivedlo chlapce na pokraj psychického zhroucení a musel se ze své nabyté popularity (skutečně celosvětové) dlouhodobě léčit. Jedním z prvních a zároveň nejtragičtějších případů tohoto typu ve slovanských zemích je případ z gdaňského gimnazja č. 2, jehož čtrnáctiletá žačka Anna spáchala sebevraždu poté, co ji pět spolužáků před celou třídou podrobilo sexuální šikaně, kterou nahráli na mobil a slíbili zveřejnit na internetu.