Teorie psychodiagnostiky a psychometrie Diagnostické metody Teorie psychodiagnostiky a psychometrie Eva Rozehnalová, Radvan Bahbouh

Obsah Třídění diagnostických metod Pozorování Rozhovor Modelové situace Analýza stop a výsledků činnosti Testové metody

Třídění diagnostických metod Klinické metody Pozorování Rozhovor Anamnéza Analýza stop a výsledků činnosti Testové metody Výkonové testy Osobnostní testy Objektivní testy osobnosti Posuzovací stupnice Přístrojové metody

Pozorování Volné (orientační) / záměrné (systematické) Omezeno a řízeno předem daným schématem, plánem, programem Selektivní – jako diagnostická metoda či metoda sběru dat: řízená selekce Je třeba stanovit co, proč a jak chceme pozorovat --> výběr kategorií Např. Balesova analýza procesu interakce (IPA) (SYMLOG) Gottmanův SPAFF a Ekmanův FACS Druhy pozorování: Molekulární / molární přístup Krátkodobé / dlouhodobé pozorování --> vzorkování Zučastněné/ nezúčastněné pozorování; Přirozené / laboratorní Skryté (zamaskované) / nezamaskované pozorování Introspekce / extraspekce

Gottmanův SPAFF John Gottmann – psycholog, matematik Sledoval manželské páry při rozhovorech o sporných tématech Navrhl kódování 20 kategorií emocí projevovaných v rozhovoru (opovržení, vztek, stěžování si, smutek, apod.) Na základě analýzy hodinového rozhovoru je schopen s 95% úspěšností predikovat, zda za 15 let manželé ještě budou spolu www.gottman.com http://www.youtube.com/watch?v=1oB6zNcLIH0&feature=related

Ekmanův FACS Sledoval výrazy emocí v obličeji, stanovil akční jednotky – pohyby jednotlivých svalů Po zpracování všech možných kombinací objevil 3000, které něco znamenaly (FACS – kódovací systém obličejových pohybů) Ekmanův systém byl využit v mnoha výzkumech, ale také při vytváření animovaných filmů (Shrek) Ekman pracuje, jako soudní znalec v oblasti věrohodnosti výpovědí, je schopen zachytit „mikrovýrazy“, které mu pomáhají při analýze lži Ekman, Paul. Telling lies: Clues to Deceit in the Marketplace, Politics and Marriage. New York: Norton, 1995. http://www.youtube.com/watch?v=-PFqzYoKkCc

Rozhovor Zprostředkovaný a interaktivní proces získávání dat Kromě rozhovoru diagnostického také výzkumný a terapeutický či poradenský (formativní) Strukturovaný, polo-strukturovaný a volný Písemná podoba strukturovaného rozhovoru = dotazník Rozhovor larvovaný – diagnostikovaná osoba si neuvědomuje, že získáváme důležité informace Rozhovor stresový – ve forenzní psychologii, rušení koncentrace vyslýchaného Etapy rozhovoru: Příprava (o čem , s kým, jak) Úvod (cíl, atmosféra) Jádro (získání informací, trychtýřovité x hřebenovité kladení otázek) Závěr (sumarizace, poděkování)

Typy otázek I Otázka uzavřená – od tázané osoby vyžaduje jednoslovnou odpověď, například typu ano ne. Příklad: Jste poctivý? Otázka otevřená – od tázané osoby vyžaduje rozsáhlejší odpověď. Příklad: Co si představíte pod pojmem poctivost? Přímé / nepřímé otázky Behaviorální – ptáme se na konkrétní chování tázané osoby. Příklad: Kdy jste se naposledy zachoval nepoctivě? Modelová – zjišťujeme chování tázané osoby v nějaké modelové situaci Příklad: Představte si, že Vám v obchodě při placení vydají o 30 korun více nazpět. Jak byste reagoval?

Typy otázek II Příklad: Myslíte si, že jsou lidé poctiví? Nucená volba – tázané osobě dáváme na výběr ze dvou či více variant, k jedné z nich se musí přiklonit. Příklad: Jste spíše velkorysý nebo poctivý? Otázka projektivní – otázka směrovaná k obecnému názoru, v němž očekáváme, že se promítne názor osobní. Příklad: Myslíte si, že jsou lidé poctiví? Otázka zprostředkovaná – tázané osoby se ptáme, co by o ní řekl někdo jiný. Příklad: Řekli by o Vás Vaši kolegové, že jste poctivý? Otázka sugestivní – svou formulací navádí tázanou osobu odpovědět určitým způsobem. Kontrolní (křížová) – položení stejné nebo mírně změněné formulace otázky, která již dříve padla, cílem je zjištění stálosti odpovědí

Zásady diagnostického rozhovoru I Snažte se prostor, kde rozhovor probíhá, vhodně uspořádat Poskytněte klientovi čas na seznámení se s prostorem Omezte hluk a další rušivé vlivy (mobilní telefon) Nezapomeňte se představit Věnujte čas navázání kontaktu Na začátku rozhovoru si vyjasněte kontrakt (Účel a cíl rozhovoru, zacházení s informacemi, průběh a návazné kroky, práva a povinnosti (např. právo odmítnout), očekávání klienta, informovaný souhlas (+zodpovězení dalších otázek)) Přizpůsobte jazyk klientovi (tykání, vykání, spisovná vs. nespisovná čeština) Neverbálně povzbuzujte (usměv, přikývnutí, přiměřený oční kontakt apod.) Připravte si strukturu rozhovoru; oblasti,které chcete probrat; případně konkrétní otázky Nehodnoťte odpovědi klienta

Zásady diagnostického rozhovoru II Věnujte pozornost způsobu kladení otázek a jejich formulacím Shrnujte a parafrázujte Mějte zájem Vytvářejte si hypotézy, kterých jste ochotni se vzdát Věnujte rozhovoru přiměřený dostatek času Připravte si všechny pomůcky předem Čtěme mezi řádky (proč to klient říká právě teď) Pozorujte chování klienta (neverbální, verbální, paraverbální) Nezapomínejme pro diagnostiku na terapii Nepřekračujte své kompetence Na konci rozhovor shrňte, použijte při tom výroky klienta, vyhněte sé nedokončeným tvarům Nepomlouvat kolegy

Modelové situace Neboli psychodiagnostický experiment Pro jednotlivce nebo skupiny Vytvoření situace V krátkém čase velké množství psychodiagnostických dat Bez možnosti srovnání s normami populace Dá se hodnotit pomocí posuzovacích škál Většinou situace nevšední, zátěžové, pozorovaná osoba nemá vytvořeny vzorce pro její řešení, musí se vyrovnat s novým úkolem Př.: debata, prezentace, situace rozhodování

Analýza stop a výsledků činnosti Jedna z metod sběru dat založená na analýze záměrných (výsledky) i nezáměrných (stopy) produktů činnosti zkoumaných osob Písmo, deníky, písemná korespondence, umělecké výtvory, životopis, vzhled pokoje, pracovního stolu, počítač, knihovna Lze použít také koláže, nápisy na tričku, popisy předmětů, které má daná osoba u sebe, jakékoli eseje, diplomy, články, reference, webové stránky Užití: Profilování pachatelů trestné činnosti, personalistika, psychoterapie, apod.

Testové metody Standardizovaný způsob vyšetření Test = standardní situace nebo sada úkolů, kterými necháme procházet lidi za účelem srovnávání Nemanipulujeme s nezávisle proměnnou, i když podmínky zůstávají konstantní, výsledky lidí jsou různé Psychometrické charakteristiky Objektivita, Standardizace, Reliabilita, Validita

Klasifikace psychologických testů Výkonové testy Testy inteligence Testy speciálních schopností Testy organicity Testy osobnosti Projektivní testy Dotazníky Objektivní testy osobnosti Přístrojové metody

Testy inteligence I Testy jednodimenzionální a komplexní Inteligenční kvocient (Stern), deviační inteligenční kvocient Spearman – faktor obecné inteligence – g-faktor Thurstone – 7 faktorů Guilford – konvergentní x divergentní myšlení Cattel – fluidní x krystalizovaná inteligence Inteligence sociální a emoční

Testy inteligence II Stanford-Binet Army Alfa, Army Beta 1905 – zachycení dětí pro pomocné školy I. revize – 1916 – Terman (Stanfordská univerzita) II. revize – 1937 – Terman, Merillová III. revize – 1960 IV. revize – 1986 Army Alfa, Army Beta za 1. světové války Alfa – verbální, 8 subtestů, Beta – neverbální – 7 subtestů

Testy inteligence III Ravenovy testy Wechsler Amthauer (I-S-T) Ravenovy progresivní matice – 1938 Barevné progresivní matice – 1947, Advanced – 1943 Wechsler Wechsler Bellevue – 1939 WISC – Wechsler Inteligence Scale for Children – 1949 WAIS – Wechsler Adult Inteligence Scale – 1955 WPPSI – Wechsler Preschool Inteligence Scale – 1966 WAIS – R – 1981 Amthauer (I-S-T) Poprvé vydáno v roce 1953 Test struktury inteligence M a W profil

Ravenovy matrice

Testy speciálních schopností paměť (WMS, ŠAP, LGT-3) pozornost (Bourdon, D2, TKP) kreativity (Torrance, KREATOS) technických dovedností verbálních, matematických a uměleckých schopností popř. testy organicity (Benderová, Benton, Grassi, Lurija)

Projektivní testy osobnosti I Termín projekce zavedl Freud Projekční technika – Frank (1939) První projekční test – asociační experiment Poznání celé osobnosti Konfrontace člověka se situací, která je neurčitá, nestrukturovaná Sporná validita, ale minimální možnost zkreslit výsledky Typy: verbální, grafické, manipulační

Projektivní testy osobnosti II Asociační experiment –1879 – Galton, 1911 - Jung Rorschach – 1921 TAT – 1935 Rosenzweig - 1945 Kresba postavy (Machoverová) – 1949 Lüscherův test - 1949 Hand test (Wagner) – 1961 Baum test (Koch) - 1976

Zulligerův test

Szondiho test pudů a osudu Dr. Leopold Szondi

Dotazníky Dotazník x inventář Jednodimenzionální x multidimenzionální Snadná a rychlá administrace Vysoká objektivita a standardizace Závisí na úrovni schopnosti introspekce Možnost zkreslení (desirability) Nejznámější dotazníky: MMPI – Hathaway a Mc Kinley 1940 16PF Cattel – 1949, mnoho revizí, nyní pátá ICL- 1956 Eysenck – MPI (1959), EPI (1964), EPQ (1975), EPQ-R (1993) Big Five – NEO-PI (1985), NEO-PI-R (1992)

Objektivní testy osobnosti Blíží se výkonnostním testům, ale jsou zaměřeny na zkoumání osobnostních vlastností Vysoká validita a spolehlivost Zúžený záběr pohledu Nejznámější objektivní testy Testy aspirační úrovně Stroopův test Testy kognitivních stylů (Witkin) Zrcadlové kreslení