Mapové podklady Základní zdroj map – www.cuzk.cz (geoportál) Používané mapy – základní mapy 1:50 000 (ZM50) 1:25 000 (ZM25) 1:10 000 (ZM10) státní mapy 1: 5 000 (SM5) ortofotomapy ZM 50 - turistické vodohospodářské (www.vuv.cz) silniční

Mapové podklady ZM 10 – bezešvá ve vrstvách SM 5 – katastrální – vektor rastr výškopisná – vektor 2

JTSK (jednotná trigonometrická síť katastrální) S-42 Mapové podklady Souřadnicové systémy JTSK (jednotná trigonometrická síť katastrální) S-42 WGS84 (world geodetic system) - GPS 3

Rozptylová studie Legislativa zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší) ve znění pozdějších předpisů Kategorie zdrojů znečišťování ovzduší  mobilní - 1) dopravní prostředky 2) nesilniční zdroje (zemědělské a lesnické stroje, kompresory, vysokozdvižné vozíky 3) přenosné nářadí (sbíječky, sekačky…)  stacionární (spalovací procesy, šachty, lomy skládky) 1) zvláště velké 2) velké 3) střední 4) malé 4

Rozptylová studie Kdy se rozptylová studie zpracovává? Vždy v rámci územního řízení, kdy se připravuje výstavba nových zvláště velkých, velkých nebo středních zdrojů znečišťování ovzduší. Proč se rozptylová studie zpracovává? základní podklad pro potřeby oznámení nebo dokumentace v rámci procesu EIA podklad pro hygienickou stanici k posouzení vlivů záměru na veřejné zdraví podklad pro orgány ochrany ovzduší k vydání stanoviska v rámci územního řízení Kdo může rozptylovou studii zpracovat? Pouze osoba autorizovaná dle §15 zákona č.86/2002 Sb. 5

Rozptylová studie 1) Vstupní údaje zdroje znečišťování – emisní charakteristiky zdrojů, jejich umístění, intenzity dopravy klimatologické a rozptylové podmínky v lokalitě – větrná růžice, pozadí znečištění (ČHMÚ) rok výpočtu referenční body výběr sledovaných látek 6

Rozptylová studie 2) Metodika výpočtu SYMOS’97 (Systém modelování stacionárních zdrojů) – závazná metodika pro provádění výpočtů v rezortu MŽP Imisní model ATEM - Nařízení vlády č. 350/2002 Sb. (Příloha č. 8) stanovuje model ATEM jako referenční metodu pro výpočty v městských oblastech 7

Rozptylová studie 3) Imisní limity Uvedení imisních limitů pro vybrané škodliviny dle platného právního předpisu (NV 597/2006 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší) µg*m-3 1 hod 8 hod 24 hod rok SO2 350/24 - 125/3 20 (eko) CO 10000/- PM10 50/35 40 NO2 200/18 40/- NOx 30 (eko) benzen 5/- 8

Rozptylová studie 4) Výpočty, prezentace výsledků, celkové zhodnocení výchozí stav před realizací záměru (výpočet je pro každou zvolenou škodlivinu) stav po realizaci záměru porovnání variant konstatování, zda jsou splněny limity a která z navrhovaných variant je nejvhodnější k realizaci 9

5) Grafická prezentace výsledků Rozptylová studie 5) Grafická prezentace výsledků 10

4) Grafická prezentace výsledků Rozptylová studie 4) Grafická prezentace výsledků 11

Akustická (hluková) studie Zvuk Zvukem (vnímatelným lidským sluchem) se nazývají všechny změny tlaku ve vzduchu (vodě), které nastanou více než 16x sekundu. Frekvenční rozsah lidského ucha – 16 Hz – 20kHz Hladina intenzity zvuku se udává v decibelech (dB) Rozmezí vnímání lidského ucha na frekvenci 1 kHz cca 130 dB Ucho člověka je nejcitlivější na zvuk o frekvenci 1-5 kHz – zvuk může být slyšitelný již při hladině hlasitosti pod 0 dB dB je logaritmická funkce – z toho například vyplývá, že hladina zvuku klesá s dvojnásobkem vzdálenosti o 6 dB nebo že zdvojnásobením intenzity dojde ke zvýšení o 3 dB. 12

Akustická (hluková) studie Ekvivalentní hladina akustického tlaku (LAeq,T) - je vypočítaná ustálená hladina akustického tlaku A, která má stejný účinek na člověka během sledovaného období jako proměnlivá hladina LpA za stejný čas. Vztahuje se vždy k určitému časovému intervalu T. Práh slyšitelnosti je 0 dB Šum ve studiu odpovídá asi 20 dB Tikot hodin odpovídá asi 30 dB Šepot z 10 cm odpovídá asi 50 dB Kytara z 40 cm odpovídá asi 60 dB Saxofon z 40 cm odpovídá asi 90 dB Vzlet tryskového letadla je více než 190 dB 13

Akustická (hluková) studie Legislativa Zákon č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací ve znění pozdějších předpisů stanovuje nepřekročitelné hygienické limity hluku a vibrací a) na pracovišti b) v chráněném vnitřním prostoru staveb (40 dB) c) v chráněném venkovním prostoru (50 dB) d) v chráněném venkovním prostoru staveb (50 dB) Zákon č. 274/2003 Sb., kterým se mění některé zákony na úseku ochrany veřejného zdraví chráněný venkovní prostor - nezastavěné pozemky, které jsou užívány k rekreaci, sportu, léčení a výuce chráněným venkovním prostorem staveb se rozumí prostor do 2 metrů okolo bytových domů, rodinných domů, staveb pro školní a předškolní výchovu a pro zdravotní a sociální účely 14

Akustická (hluková) studie Limity v chráněných venkovních prostorech staveb a v chráněných venkovních prostorech Základní limit – 50 dB Korekce - noční doba ( - 10 dB) na zdroj hluku na typ chráněného prostoru Druh chráněného prostoru 1* 2 3 4 Chráněný venkovní prostor staveb lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní -5 dB 0 dB +5 dB +15 dB Chráněný venkovní prostor lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní 0  dB +1 dB Chráněný venkovní prostor ostatních staveb a chráněný ostatní venkovní prostor +10 dB +20 dB 15

Akustická (hluková) studie Legislativa Zákon č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací ve znění pozdějších předpisů stanovuje nepřekročitelné hygienické limity hluku a vibrací a) na pracovišti b) v chráněném vnitřním prostoru staveb (40 dB) c) v chráněném venkovním prostoru (50 dB) d) v chráněném venkovním prostoru staveb (50 dB) Zákon č. 274/2003 Sb., kterým se mění některé zákony na úseku ochrany veřejného zdraví chráněný venkovní prostor - nezastavěné pozemky, které jsou užívány k rekreaci, sportu, léčení a výuce chráněným venkovním prostorem staveb se rozumí prostor do 2 metrů okolo bytových domů, rodinných domů, staveb pro školní a předškolní výchovu a pro zdravotní a sociální účely 16

Akustická (hluková) studie Kdy se akustická studie zpracovává? Nezávisle na stupni přípravy záměru, obvykle však během zpracování DÚR Proč se rozptylová studie zpracovává? základní podklad pro potřeby oznámení nebo dokumentace v rámci procesu EIA podklad pro hygienickou stanici k posouzení vlivů záměru na veřejné zdraví Kdo může rozptylovou studii zpracovat? Prakticky kdokoliv, autorizace není potřeba. Autorizace je potřeba pouze pro měření hluku. 17

Akustická (hluková) studie 1) Vstupní údaje zdroje hluku – akustické charakteristiky zdrojů, jejich umístění, intenzity dopravy rok výpočtu vymezení chráněných prostorů v lokalitě referenční (výpočtové) body 2) Metodika výpočtu  řada komerčních programů – např. HLUK+, Cadna 3) Stanovení limitů 18

Akustická (hluková) studie 4) Výpočty, prezentace výsledků, celkové zhodnocení výchozí stav před realizací záměru stav po realizaci záměru návrh protihlukových opatření (protihlukové stěny apod.) porovnání variant konstatování, zda jsou splněny limity a která z navrhovaných variant je nejvhodnější k realizaci 19

5) Grafická prezentace výsledků Akustická (hluková) studie 5) Grafická prezentace výsledků 20

5) Grafická prezentace výsledků Akustická (hluková) studie 5) Grafická prezentace výsledků 21

5) Grafická prezentace výsledků Akustická (hluková) studie 5) Grafická prezentace výsledků 22

5) Grafická prezentace výsledků Akustická (hluková) studie 5) Grafická prezentace výsledků 23