Společné metodické dílny na školách Příprava společné dílny Základní spec. pedagogické postupy Hodnocení stylů výuky z pohledu dětí a žáků Vhodné metody práce Pomůcky Návrh struktury společné dílny Role odborného pracovníka PPP Literatura 28.4.2010 Mgr.Ivo Schvan, PPP Opava I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

Příprava společné dílny Prostředí (uspořádání) , účastníci – pedagogická diagnostika problému (možnosti a limity, schopnosti a dovednosti žáků, zapojení rodičů); počet a časová náplň dílny Obsahové zaměření : samostatná – navazující dílna, název cíl – strategie – realizace – reflexe Motivace – žáci, rodiče Problém a způsoby řešení - vhodné didaktické a spec.pedagogické postupy a pomůcky, účast dalších pedagogů školy a dílčí úkoly Forma společných dílen (individuální x komunitní činnosti) Vedení záznamu (zaznamenávání postupu a klíčových zásad, dotazy rodičů, příp.fotodokumentace), osnova pro shrnutí a vyhodnocení dílny Hodnocení a doporučení – potřeba pro školní i domácí práci, práce s chybou, pochvalou a oceněním Autoevaluace (školní, pedagogická, rodičovská, poradenská – využití dílen pro další práci) Metodické materiály – využití vhodných didaktik, návrh praktické metodiky (kuchařky, manuálu) nebo záznamu

Základní spec.pedagogické postupy Edukační – reedukační (rozlišení z hlediska cílové skupiny) Kompenzační – u VPU nejčastěji propojení funkční Rehabilitační – demonstrovaná x asistovaná, částečná x celková

Hodnocení stylu výuky z pohledu dětí Nejvíce oblíbené styly – diskuse, divadlo, výtvarné práce, skupinová práce, práce s pomůckami včetně počítače, pokusy a labor. ověřování, praktická činnost - ruční práce, pohybové aktivity, soutěžení Nejméně oblíbené styly – vyhledávání informací, analýza, teorie a práce s pojmy, slohové práce, přednášky, netvůrčí činnosti – mechanické postupy

Vhodné metody práce Demonstrace – nejpřirozenější způsob učení je napodobování. Lze použít při učení všech dovedností – psaní, čtení, počítání. Nejvhodnější je aktivizace – zapojit děti do demonstrace – zopakovat, komentovat, zapisovat … . Při demonstraci je vhodné ptát se dětí, co si myslí, jak se jim pracuje ... Skupinová práce žáků – vychází z toho, že práce ve skupině děti více baví, je zajímavá při řešení problému, důležitá je přirozená vrstevnická dopomoc a participace. Hry – zapojují žáky velmi intenzivně do výuky a přimějí je k soustředění, jakého nelze dosáhnout jinou metodou. - rozhodovací hry - kvízy - soutěže - problémové úlohy - seznamovací hry - hraní rolí - simulační hry - hry na rozvoj interakčních vztahů

- klarifikace – vyjasnění účelu a smyslu práce Tvořivost a vynalézavost – jsou zábavné a zvyšují pocit vlastní hodnoty. Je to nenahraditelný kognitivní nástroj, nikoli obor nebo předmět, a je nutné ho rozvíjet. Tvůrčí práce rozvíjí schopnost přemýšlet tvůrčím způsobem, zvyšuje motivaci žáků a dává příležitost zkoumat pocity a osvojovat si dovednosti: - klarifikace – vyjasnění účelu a smyslu práce - destilace – zkoumání myšlenek – sebekritická autocenzura - inkubace – potřebná doba nečinnosti, žák má možnost získat od svého díla odstup - pilná (aktivní) práce – definitivní volba myšlenky, rozpracování, upravování, vylepšování Učení pro zapamatování – techniky pro zapamatování: - průběžné opakování – nové učivo vyvozujeme z již známého - zapamatování hlavních bodů - přehledy učiva - zadávat konkrétní učivo pro opakování - mnemotechnické pomůcky - neklást důraz na fakta, ale na logické uvažování, dovednosti

Učení se z textu a vyhledávání informací – čtení nezaručuje Procvičování pod dohledem – schopnosti a dovednosti získává žák zásluhou korigované praxe neboli procvičováním pod dohledem. Umožňuje opravu a kontrolu, dává příležitost vyřešit nejasnosti, umožňuje vyvinout úsilí, okamžitou opravu a průběžnou motivaci k další práci. Učení se z textu a vyhledávání informací – čtení nezaručuje získávání znalostí. Co udělat pro to, aby se žáci čtením něco naučili? - najít něco konkrétního v textu - vypracovat shrnutí, stručný výtah - chronologické řazení událostí - najít odpovědi na otázky - kriticky zhodnotit text - vytvořit vlastní práci

Využití dalších pomůcek Vybavovací pomůcky - graficky přitažlivé, schématické, namnožené materiály Vizuální pomůcky - přinášejí změnu, napomáhají konceptualizaci Haptické pomůcky - ověřují a upevňují poznatek

Návrh struktury společné dílny úvod – pozdrav, rituál, společná motivace a pravidla (písnička, hra) seznámení s organizací a obsahem dílny – označení dílny, délka, cíl, očekávání hlavní část – samotná práce s dítětem (učitel – žák, učitel – rodič, rodič – dítě; příp. učitel-žák-rodič), zapojení a využití pedagogické asistence individuální a skupinová forma úkolů zadání a splnění samostatného úkolu – metodická podpora zúčastněných pedagogických pracovníků rozbor práce – v čem byla úspěšná, úskalí a rizika, dialog s rodiči, úkol na doma (ověření, procvičení a fixace, využití v domácí přípravě) včetně příp.zapojení pracovníka PPP abreakční část - možné doplnění o navazující pohybovou aktivitu, relaxační část vyhodnocení dílny – zpětná vazba dětí, rodičů k dílně, práci, setkání, odměna a pochvala ukončení – pozdrav, rituál, rozloučení

Možnosti a role odborného pracovníka PPP V přípravě dílny: metodická pomoc v přípravě spec.pedagogické části dílny, konzultace návrhu a přípravy možnosti navazující odborné péče v rámci standardních činností ŠPZ a spolupracujících organizací V průběhu dílny: individuální poradenská podpora, konzultační činnost pro rodiče, účast v diskusi (otázky vedení dítěte v domácím prostředí, výběr vhodných výukových strategií a stylů učení, organizace domácí přípravy) Po skončení dílny: možnost supervizní pedagogické reflexe

J.A.Komenský – Velká didaktika, 1657 Jak vést žáka ke správnému poznání a pochopení? Postupné vedení od známého k neznámému, od blízkého ke vzdálenějšímu Představení smyslům/názornost – žák pociťuje, seznamuje se, vnímá, manipuluje (autopsie, autosthesie, autopraxie) Učitel vysvětluje, pomáhá pochopit, činí jasným Učitel získává zpětnou vazbu, žák sám vysvětluje Žák aplikuje – používá v nové situaci (autolexie)

Literatura Pokorná Věra: Teorie,diagnostika a náprava specifických poruch učení. Portál, Praha 1997 Petty Goeffrey: Moderní vyučování. Portál,Praha 1996 Kalhous,Z.-Obst, O.: Školní didaktika, Portál, Praha 2002 Grecmanová,H.-Urbanovská,E.-Novotný,P.: Podporujeme aktivní myšlení a samostatné učení žáků, Hanex, Olomouc, 2000

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Děkuji za pozornost. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í