Základy ekonomie http://fzp.ujep.cz/~vosatka/

Výchozí předpoklady (studia) Ekonomie

Základní východiska ekonomie Fakta: Lidé mají určité potřeby (a chtějí je uspokojit) Lidské potřeby jsou neomezené (uspokojením jedné potřeby vzniká jiná, kvalitativně vyšší potřeba) Jak tyto potřeby uspokojujeme? Potřeby lze uspokojovat spotřebou určitých produktů (výrobků nebo služeb) získaných za použití zdrojů – tyto zdroje jsou však omezené Lze uspokojit všechny naše potřeby? Nelze => Docházíme k nutnosti provedení volby (resp. mnoha voleb), jež zní: Které potřeby uspokojíme (úplně, částečně, nebo vůbec) s ohledem na naše omezené zdroje? (není dosud reálné, aby všichni lidé uspokojili všechny své potřeby)

Základní předpoklady („stavební kameny“) ekonomické teorie Jsou omezené, protože jich není dostatek na uspokojení všech potřeb Jsou užitečné, protože umožňují uspokojení našich potřeb Existují předměty, které jsou omezené a užitečné, jež nazýváme vzácné statky. Lidé uspokojují své potřeby spotřebou těchto vzácných statků. Vzácné statky lidé chtějí, proto představují bohatství, jež však nestačí (jsou vzácné) k uspokojení všech potřeb. Zdroje pro tvorbu těchto statků jsou také vzácné. Lidé se tedy musí rozhodovat, jak uspokojit co nejvíce potřeb s použitím co nejmenšího množství zdrojů (energie, práce,…) Tyto předpoklady vedou k nutnosti provedení volby ohledně využití vzácných zdrojů…

Předmět (definice) ekonomie Ekonomická teorie zkoumá, jak se používají vzácné zdroje k výrobě užitečných statků, jak jsou tyto statky rozdělovány a jak se v těchto procesech chovají jednotlivé ekonomické subjekty – domácnosti (jednotlivci), podniky a vlády. Zjednodušeně: Ekonomie je věda, která zkoumá, jak lidé uspokojují (resp. jak mají uspokojovat) své potřeby ve světě omezených zdrojů, jež mají alternativní použití. Ekonomická teorie zkoumá, jak se používají vzácné zdroje k výrobě užitečných statků, jak jsou tyto statky rozdělovány a jak se v těchto procesech chovají jednotlivé ekonomické subjekty – domácnosti (jednotlivci), podniky a vlády. ?

To se dá vyjádřit poměrem: O tento druh efektivnosti se snažíme například, když máme danou částku (např. rozpočet 5000,- Kč na občerstvení na vánoční besídku) a chceme za ně pořídit „co největší nákup“ v supermarketu… Efektivnost? Co je to? … a toto je případ, kdy víme přesně , co chceme (například konkrétní typ notebooku) a snažíme se zjistit, kde se dá koupit za co nejnižší cenu. Právě pojem „efektivnost“ je v ekonomii velice často používán a tvoří jeden ze základů ekonomického myšlení. Za efektivní můžeme označit aktivitu (systém), jež dosahuje a) s pevně daným množstvím vstupů co nejvyššího výstupu (maximalizace užitku) nebo b) pevně daný výstup s použitím co nejmenšího množství vstupů (minimalizace nákladů) … a to vše pokud možno dlouhodobě Efektivnost se projevuje právě v hospodářské činnosti člověka Hospodářská činnost (hospodaření) – jakákoliv aktivita vedoucí k účelnému a efektivnímu vynakládání vzácných zdrojů na výrobu užitečných statků (jež uspokojí potřeby). Můžeme také jednoduše říci, že posuzujeme-li efektivnost nějaké činnosti, pak poměřujeme dosažené výstupy s vynaloženými vstupy. To se dá vyjádřit poměrem: Tento poměr by měl byt minimálně roven jedné, čím je vyšší, tím je činnost efektivnější. Pokud dosáhneme efektivnosti (optimálního chování) na úrovni všech jednotlivců, znamená to automaticky, že bude efektivně řízena celá společnost a naopak? Označíme-li fungování společnosti za efektivní, znamená to automaticky, že je efektivní i chování každého jednotlivce? Je případně možné přijmout určitou nedokonalost jedinců jako oběť za celkovou efektivnost společnosti? Často se v ekonomii zmiňuje a používá tzv. paretovské optimum, které lze vysvětlit následovně: Systém může být nazýván ekonomicky (paretovsky) efektivní jestliže se nikomu (žádnému subjektu) nemůže dařit lépe, aniž by nikomu jinému dařilo hůře. Toto pojetí optima je velmi často v ekonomii používáno, přesto má i své odpůrce, neboť paretovsky optimální situace nemusí být zároveň spravedlivá. Pokud je bohatství společnosti rozděleno tak, že jej z 90 % vlastní jen 10 % společnosti, pak je možno tuto situaci označit za paretovsky efektivní, neboť nelze nikomu (chudým ani bohatým) zlepšit situaci, aniž by se někomu jinému (bohatým nebo chudým) situace nezhoršila. Je však takovéto rozdělení spravedlivé?

X Vznik ekonomické vědy Zhruba od 15. století n.l. se osamostatnila od filosofie Ekonomická teorie není pouze jedna - vždy existovala a existuje celá řada ekonomických škol, směrů a proudů, často i protichůdných. Největšími rivaly jsou dva základní směry: Liberalismus – prosazuje samoregulaci trhem, trh vyřeší všechny problémy svým mechanismem. Na trhu funguje hlavní zákon přírody. „Nechme trh volně působit“ Dirigismus – prosazuje regulaci státem, trh všechny problémy nevyřeší, nebo by mu řešení trvalo dlouho a je potřeba regulace, aby bylo (urychleně) dosaženo žádoucího vývoje. „Nikoliv trh, ale stát ví, co je správné“ X

Regulovat či vůbec nezasahovat?

Pohledy ekonomie na hospodářskou realitu Pozitivní ekonomie položí otázku například takto: Jaká je výše nezaměstnanosti v ČR? Hospodářská realita může být ekonomií nazírána z různých pohledů: Pozitivní ekonomie popisuje realitu takovou, jaká je a zkoumá, proč taková je; snaží se o objektivní pohled na realitu snaha o eliminaci subjektivních stránek v ekonomické vědě; předpokládá racionalitu rozhodování ekonom vystupuje jakožto vědec Normativní ekonomie zabírá se otázkami, jež vyžadují rozhodnutí lidí, hodnotí stávající stav nebo vývoj a postuluje, jaká by realita měla být; prosazuje se zde více subjektivní pohled na realitu formuluje teze o tom, jaká by ekonomická skutečnost měla být; rozhodnutí jsou ovlivněna společenskými nebo individuálními preferencemi ekonom vystupuje jakožto poradce politiků (hledá způsoby jak zlepšit svět) Normativní ekonomie se naopak zeptá: Jaká by měla být výše nezaměstnanosti v ČR? Toto rozdělení je dalším kontroverzním tématem mnoha ekonomických úvah. Má si ekonomie zachovávat určitou neutralitu a vědeckost tím, že reálné jevy bude pouze popisovat? Nebo se má stát teorií či snad dokonce doktrínou ukazující a diktující směr, kam se má společnost ubírat? Oba dva přístupy měly, mají a budou mít své příznivce a odpůrce. Obavy z nesprávných rozhodnutí vládnoucích struktur překlánějí ručičku pomyslných vah ve prospěch pozitivní ekonomie, kdežto potřeba činit reálná rozhodnutí na křižovatkách historického vývoje posiluje význam normativní ekonomie…

Je rozdíl mezi pojmy ekonomie a ekonomika? Co je to Ekonomika? Je rozdíl mezi pojmy ekonomie a ekonomika? Ekonomika = národní hospodářství Ekonomika = systém vztahů mezi ekonomickými subjekty Ekonomika = „praktická aplikace ekonomie“ Zatímco ekonomie je teoretická věda, ekonomika je reálný (hospodářský) systém (jev). Ekonomie popisuje ekonomiku a procesy v ní probíhající a v ekonomice se naopak využívají poznatky z ekonomie