SKLADBA PODMĚT A PŘÍSUDEK 1. část

Co je skladba a proč se ji mám učit? Od narození se snažíme komunikovat, formulovat svá přání a vyjadřovat své pocity, později pak sdělovat své myšlenky. A to jde pouze prostřednictvím vět. Chceme-li se naučit správně komunikovat, musíme se naučit skladbu jazyka. http://pregnancy-blog.parentingweekly.com/ Skladba se zabývá vztahy mezi slovy ve větě a vztahy mezi větami uvnitř souvětí.

Nemůžeme skladbu zjednodušit? Skladbu vět máme docela dobře „naposlouchanou“ už od dětství, ale až ve škole jsme se dověděli , že: věty mají svou obsahovou, mluvnickou a zvukovou stránku. Jak by to dopadlo, kdybychom si mluvnickou stránku zjednodušili, kdybychom přestali skloňovat, časovat a nezajímal by nás slovosled ve větě?

Zkusme zrušit vztahy mezi slovy: Chlapec jíst žralok. Co nám tato „věta“ sděluje? Jaký je její obsah? Chlapec jí žraloka. Chlapce jí žralok. Ne každé sdělení je svým obsahem jednoznačné. Při komunikaci by mnohdy docházelo k nepřesnostem, nebo dokonce k zásadnímu nepochopení. Není jedno, bude-li slovo chlapec v našem sdělení v 1. nebo 4. pádě, bude-li podmětem nebo jiným větným členem.

Základní větné členy - základní skladební dvojice PODMĚT - PO PŘÍSUDEK - PŘ Podmět vyjadřuje, kdo nebo co je původcem děje (nositelem činnosti, stavu či vlastnosti). Přísudek vyjadřuje, co původce děje dělá (co se s ním děje). Pes seděl v boudě. Př.: http://animalsandmore.net/tag/dogs Na podmět se ptáme otázkou pádu a přísudkem: Kdo, co seděl (v boudě)? Na přísudek se ptáme: Co dělal pes? pes = podmět seděl = přísudek

Vyhledejte ve větách PO a PŘ: Sára zpívá. Kdo, co zpívá? Co dělá Sára? Sára = podmět zpívá = přísudek http://superstar2011.nova.cz Děti se učily. Kdo, co se učily? Co dělaly děti? děti = podmět učily se = přísudek http://www.kidscomputerfun.com Koťata spala. Kdo, co spala? Co dělala koťata? http://www.flickr.com koťata = podmět spala = přísudek

Významový vztah mezi PO a PŘ U předchozích vět si všimneme významový vztah mezi PO a PŘ: Pes sedě v boudě. l PO je vyjádřen podstatným jménem pes. Pes je rodu mužského (životného) a je v jednotném čísle. PŘ seděl je vyjádřen příčestím minulým, jehož koncovka se shoduje svým tvarem s podmětem pes – je v rodě mužském a v jednotném čísle. Ke shodě mezi PO a PŘ dochází i v osobě slovesa – pes seděl = on seděl = 3. osoba. PO + PŘ = shoda Významový vztah mezi PO a PŘ je vyjádřen shodou.

Významový vztah mezi PO a PŘ U předchozích vět si všimneme významový vztah mezi PO a PŘ: Děti se učil . y PO je vyjádřen podstatným jménem děti. Děti jsou rodu ženského (ty kosti) a v množném čísle. PŘ učily je vyjádřen příčestím minulým, jehož koncovka se shoduje svým tvarem s podmětem děti – je v rodě ženském a v množném čísle. Ke shodě mezi PO a PŘ dochází i v osobě slovesa – děti se učily = ony se učily = 3. osoba. Významový vztah mezi PO a PŘ je vyjádřen shodou. PO + PŘ = shoda

Shoda přísudku s podmětem v množném čísle koncovka příčestí minulého rod muž. živ. - i Koně klusali na závodišti. rod muž. neživ. - y Ve schránce zůstaly dva dopisy. rod žen. Divoké kachny plavaly po řece. rod stř. - a Kola se rychle otáčela. Vyhledej v následujících větách podmět a doplň chybějící koncovky příčestí minulého v přísudku: Prométheovy přípravy rozhněval_ Dia. Bohové spěchal_ po Mléčné dráze. Pod Faethónem ležel_ města. Koně se splašil_ . Jeho sestry naříkal_ po celé měsíce. Hadi vylézal_ z děr. Vodní víly zaslechl_ Orfeův zpěv. V tartaru bloudil_ stíny hříšníků. Bakchantky se vrhl_ na Orfea. Ohromení muži spatřil_ draka. Písničky se králi Midasovi líbil_ . Ženy z Théb se bál_ hněvu své královny. y i a i y i y y y i y y

Podmět a jeho druhy: I. Podmět vyjádřený nejčastěji užívané vyjadřuje, kdo nebo co je původcem děje (nositelem činnosti, stavu či vlastnosti). může být vyjádřen všemi slovními druhy: Podstatným jménem – Kosi zpívali. Přídavným jménem – Nemocný se uzdravil. Zájmenem – Já mu to řeknu. Číslovkou – Dva odešli. Slovesem v infinitivu – Vyklánět se je zakázáno. Příslovcem – Každé proč má své proto. Předložkou – Nad je předložka. Spojkou – A je spojka. Částicí – Nechť je částice. Citoslovcem – Hlasité fuj se ozvalo z třetí řady. nejčastěji užívané

Podmět a jeho druhy: A) Podmět holý Maminka vařila. B) Podmět rozvitý Naše maminka vařila. naše C) Podmět několikanásobný Maminka a babička vařily. maminka a babička vařily

Podmět a jeho druhy: my = podmět II. Podmět nevyjádřený je dostatečně patrný z tvaru slovesa v přísudku: V pátek přímo běžíme ze školy domů. Kdo, co běžíme? my = podmět http://www.karaoketexty.cz

Podmět a jeho druhy: III. Podmět všeobecný podmětem se rozumí široký okruh lidí, které neumíme přesně pojmenovat: Hlásili to v rozhlase. V televizi dávali pohádku. Další příklad: Hlavou zeď neprorazíš. Koncovka přísudku v příčestí minulém se shoduje s podmětem, který je v rodě mužském životném (v množném čísle). http://www.radioservis-as.cz http://test.tyden.cz http://immortal-butterfly.blog.cz

Podmět a jeho druhy: Vyhledej v následujících větách přísudek a podmět, podmět blíže urči a zakresli graf větných členů: PO – několik. PŘ Apollón a Artemis se zahalili do mraku. Dva mladší synové zápasili hruď na hrudi. Lidé se sbíhají. Apollón a Artemis se zahalili PO – rozvitý do mraku PŘ synové zápasili dva mladší PO – holý hruď na hrudi PŘ lidé se sbíhají

Zpracovala Mgr. Jana Říhová Kontakt: rihovajana@centrum.cz Zdroje: Jelínek, J. – Styblík, V.: Čtení o českém jazyku, SPN, Praha 1982 Styblík, V. a kol.: Mluvnice se nebojíme, Fortuna, Praha 1992 Styblík, V. a kol.: Český jazyk pro 8. ročník, SPN, Praha 1998, str. 84 Krausová, Z. – Teršová, R.: Český jazyk 6, Fraus, Plzeň 2003, str. 65 Petiška, E.: Staré řecké báje a pověsti, Albatros, Praha 1971 Konec 1. části Zpracovala Mgr. Jana Říhová ZŠ Brno, Kamínky 5 Kontakt: rihovajana@centrum.cz