PLANETY Obr. 1: Magnus Manske

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Škola 1. ZŠ T.G. Masaryka Milevsko, Jeřábkova 690,Milevsko Autor
Advertisements

Sluneční soustava Předmět: Biologie Třída: 1L
Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.
VÝPRAVA DO VESMÍRU Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/
Délka dne, roku, teplota (údaje o planetách sluneční soustavy)
Oceány a moře HYDROSFÉRA
Planety sluneční soustavy
ŠkolaZákladní škola Zlín, Nová cesta 268, příspěvková organizace Vzdělávací oblastČlověk a příroda Vzdělávací oborFyzika 9 Tematický okruhAstronomie TémaPlynné.
Základní škola Zlín, Nová cesta 268, příspěvková organizace
SLUNEČNÍ SOUSTAVA SOLAR SYSTEM Mgr Iva Lulayová.
Sluneční soustava.
Sluneční soustava Slunce
Planety sluneční soustavy
č. 12 – Vesmír a Země, planeta Země
PLANETY ZKOUŠÍM, BÁDÁM … ZŠ a MŠ Olšovec, přísp. org.
Saturn Saturn je v pořadí planet na šestém místě a po Jupiteru druhá největší planeta sluneční soustavy. Planeta byla pozorována již starověkými astronomy.
JEZERA AMERIKY Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým.
Anotace: Název školy: ZÁKLADNÍ ŠKOLA PODBOŘANY, HUSOVA 276, OKRES LOUNY Autor: MGR. STANISLAVA OHANKOVÁ Název: VY_32_INOVACE_284_SLUNCE _A_ ZEMĚ Téma:
Táborské soukromé gymnázium, s. r. o. Tábor Ing. Pavla Macillisová
Sluneční soustava 5. ročník
VY_V/2_INOVACE_11_Planety
FY_068_Vesmír_Planety sluneční soustavy
Sluneční soustava Základní škola Bohutín, okres Příbram VY_32_INOVACE_1CAS04_Sluneční soustava Autor materiálu:Barbora Havejová Materiál je určen k bezplatnému.
VY_V/2_INOVACE_10_Sluneční soustava
Elektronická učebnice - I
Informační technologie-prezentace
Planety sluneční soustavy – Velké planety
Základní škola, Ostrava – Poruba, Porubská 831, příspěvková organizace
VESMÍR SLUNEČNÍ SOUSTAVA.
Vesmír.
ZEMĚ JAKO VESMÍRNÉ TĚLESO
VY_32_INOVACE_419, 21. sada, Přírodověda
Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.
Vesmír a sluneční soustava
Vzdělávací oblast: Člověk a příroda
Planety sluneční soustavy
Planety sluneční soustavy – Malé planety
Základní škola Kladruby 2011  Škola: Základní škola Kladruby Husova 203, Kladruby, Číslo projektu:CZ.1.07/1.4.00/ Modernizace výuky Autor:Petr.
Př í jemce Z á kladn í š kola, Třebechovice pod Orebem, okres Hradec Kr á lov é Registračn í č í slo projektuCZ.1.07/1.1.05/ N á zev projektu Digitalizace.
Základní škola, Ostrava – Poruba, Porubská 831, příspěvková organizace Registrační číslo projektu – CZ.1.07/1.4 00/ Název projektu – BRÁNA JAZYKŮ.
Planety sluneční soustavy – Velké planety
Planety sluneční soustavy
Planety sluneční soustavy – Malé planety Pří_114_Rozmanitost přírody_Planety sluneční soustavy – Malé planety Autor: Mgr. Helena Koždoňová Škola: Základní.
Velký Vesmír Nejnovější informace o vesmíru 2007.
VESMÍR A MY Radek Šipka.
Sluneční soustava Autor: Mgr. Marian Solčanský Gymnázium K. V. Raise, Hlinsko, Adámkova , září.
VY__III/2__INOVACE__203 FYZIKA. Autor DUMMgr. Jarmila Borecká Datum (období) vzniku DUM Ročník a typ školy 9. ročník ZŠ praktické ŠVP„Učíme.
PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY NÁZEV ŠKOLY: ZŠ a MŠ Zvole, okr. Praha - západ AUTOR: Mgr. Helena Špinarová NÁZEV: VY_52_INOVACE_14 II Planety sluneční soustavy.
Sluneční soustava planety kontrolní otázky Merkur Jupiter Venuše Saturn Země Uran Mars Neptun.
Sluneční soustava -Tvoři ji: Slunce, planety, měsíce, planetky, komety, meteoritická tělesa.
Sluneční soustava. Sluneční soustava (podle Pravidel českého pravopisu psáno s malým s, tedy sluneční soustava) je planetární systém hvězdy známé pod.
Sluneční soustava Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Pavel Žižka. Dostupné z Metodického portálu ISSN: ,
Název vzdělávacího materiálu Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Zlín Tematická oblast fyzická geografie Datum vytvoření
Planety sluneční soustavy
AUTOR: Eva Strnadová NÁZEV:VY_52_INOVACE_04_05_29_SLUNEČNÍ SOUSTAVA
Slunce a sluneční soustava
Název projektu: Učíme obrazem Šablona: III/2
SLUNEČNÍ SOUSTAVA Název : VY_32_inovace_08 - PŘ – SLUNEČNÍ SOUSTAVA
EU peníze školám Základní škola Čachovice a Mateřská škola Struhy, Komenského 96, příspěvková organizace Označení: VY_32_INOVACE_231_PR5 Předmět: Přírodověda.
Název školy: ZŠ Bor, okres Tachov, příspěvková organizace
Základní škola a Mateřská škola Bílá Třemešná, okres Trutnov
Název školy: Speciální základní škola Louny, Poděbradova 640,
Škola ZŠ Třeboň, Sokolská 296, Třeboň Autor Ing. Iva Hlásková Číslo
Planety sluneční soustavy. Sluneční soustava Sluneční soustava je planetární systém hvězdy známé jako Slunce. Tvoří jej především 8 planet, 5 trpasličích.
PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY
SLUNEČNÍ SOUSTAVA Člověk a jeho svět (Prvouka pro 3. ročník) Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím.
PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY
Sluneční soustava.
ŠKOPKOVÁ HELENA, ZŠ HORNÍ SLAVKOV VY_32_INOVACE_237_VESMÍR
PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY
Transkript prezentace:

PLANETY Obr. 1: Magnus Manske Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Miroslav Navrátil. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

VZNIK SLUNEČNÍ SOUSTAVY Obr. 2: NASA

MERKUR Na obrázcích jsou dvě tělesa naší sluneční soustavy. Jedno z nich je planeta Merkur, to druhé je Měsíc. Poznáš, které z těles je Merkur? Obr. 3: Lexicon Co vidíš na povrchu obou těles? Co tyto útvary způsobilo? Proč je jich více než na jiných planetách? Obr. 6: NASA Na povrchu Merkuru i Měsíce je mnoho kráterů. Jsou způsobeny dopady meteorických těles. Obě tělesa mají velmi řídké atmosféry, proto v nich meteoroidy nemohou shořet. Obr. 4: Pringles Obr. 5: NASA MĚSÍC MERKUR

MERKUR planeta nejblíže Slunci nejmenší planeta Sonda Mariner 10 jako první mapovala povrch planety a zkoumala jeho atmosféru. planeta nejblíže Slunci nejmenší planeta neobíhá okolo něj žádný měsíc má velmi řídkou atmosféru jméno má podle římského posla bohů Merkura MERKUR Obr. 7: NASA Obr. 8: Mariner 10

SKUTEČNÝ POVRCH VENUŠE Na snímku je povrch planety Venuše… nebo ne? NE! Co tedy na snímku povrch Venuše zakrývá? VELMI HUSTÁ ATMOSFÉRA Obr. 9: Kyle the hacker Na dalším snímku už je skutečný povrch Venuše pořízený radarem. Obr. 10: NASA Obr.11: NASA ATMOSFÉRA VENUŠE SKUTEČNÝ POVRCH VENUŠE

planeta je složením podobná Zemi neobíhá okolo ní žádný měsíc má velmi hustou oblačnou atmosféru s obsahem CO2 (silný skleníkový efekt) → nejteplejší planeta soustavy (480 oC) velmi jasné těleso na obloze, říká se jí také J _ _ Ř _ _ _ _ nebo V _ _ _ _ _ _ C E silná sopečná činnost má jméno podle římské bohyně krásy Venuše J I T Ř E N K A V E Č E R N I C E jeden ze snímků povrchu Venuše Obr. 12: NASA

ZEMĚ Obr. 13: Osgoode Lawyer Obr. 14: NASA ESA

BYL TO POTRUGALSKÝ MOŘEPLAVEC FERNÃO MAGALHÃES. jediná „živá“ planeta ve sluneční soustavě říká se jí také modrá planeta od Slunce je vzdálená asi 150 000 000 km její stáří je přibližně 4,6 miliardy let Vzpomeneš si, jaký tvar má Země? ZEMĚ MÁ PŘIBLIŽNĚ KULOVÝ TVAR, POUZE V OBLASTI PÓLŮ JE MÍRNĚ ZPLOŠTĚLÁ. Kdo jako první dokázal „kulatost“ Země? BYL TO POTRUGALSKÝ MOŘEPLAVEC FERNÃO MAGALHÃES. Obr. 15: NASA

NA MARSU MOHLA BÝT VODA V KAPALNÉM SKUPENSTVÍ Prohlédni si snímek planety Mars. Co vidíš v jeho polární oblasti? POLÁRNÍ ČEPIČKU Obr. 16: Kyle the hacker Z čeho myslíš, že může být? Z LEDU Co to mohlo znamenat pro život na Marsu v minulosti? NA MARSU MOHLA BÝT VODA V KAPALNÉM SKUPENSTVÍ V SOUČASNOSTI JE VODA NA MARSU VE FORMĚ LEDU NEBO VODNÍ PÁRY, ALE PŘEDPOKLÁDÁ SE, ŽE ZDE V MINULOSTI MOHL BÝT OCEÁN. SEVERNÍ POLÁRNÍ ČEPIČKA Obr. 17: NASA

NA SNÍMKU JE HORA. SVOU PODOBU LIDSKÉ TVÁŘE ZÍSKALA ZVĚTRÁVÁNÍM. TAJEMNÁ TVÁŘ NA MARSU Co vidíš na obrázku v červeném kruhu? Co ti objekt připomíná? Lidé na Zemi si mysleli, že jde o výtvor zaniklé mimozemské civilizace z Marsu. Na druhém obrázku je ten samý objekt vyfotografovaný o několik let později. Je na něm vidět, že o žádnou tvář nejde. Co tedy na snímku je a jak „to“ vzniklo? NA SNÍMKU JE HORA. SVOU PODOBU LIDSKÉ TVÁŘE ZÍSKALA ZVĚTRÁVÁNÍM. Obr. 18: Viking 1, NASA Obr. 19: NASA

tzv. rudá planeta (červené zbarvení povrchu Marsu) má řídkou atmosféru voda v pevném (led) a plynném (vodní páry) skupenství na pólech ledové polární čepičky dva měsíce → Phobos a Deimos má jméno podle římského boha války Obr. 20: NASA Obr. 21: NASA/JPL

JUPITER PĚTKRÁT DEVĚTKRÁT JEDENÁCTKRÁT Jupiter je největší planeta sluneční soustavy. Dokážeš spočítat, kolikrát je průměr Jupiteru větší než průměr Země? Pomůže ti tabulka. Obr. 22: Lexicon PĚTKRÁT DEVĚTKRÁT JEDENÁCTKRÁT PLANETA PRŮMĚR MERKUR 4 878 km VENUŠE 12 104 km ZEMĚ 12 756 km MARS 6 794 km JUPITER 142 984 km SATURN 120 536 km URAN 51 118 km NEPTUN 49 532 km Obr. 23: Brian0918

největší planeta sluneční soustavy složená z kapalného vodíku a zmrzlých plynů v jeho atmosféře je tzv. Velká rudá skvrna → velká bouře má velké množství měsíců (přes šedesát) má jméno podle hlavního římského boha Jupitera Obr. 24: NASA Obr. 25: NASA Obr. 26: NASA

SATURN Saturn je jednou z nejzajímavějších planet sluneční soustavy, a to především díky zvláštním diskům okolo něj. Víš, jak se těmto diskům říká? Okolo planety Saturn obíhá řada měsíců. Zjisti v atlase světa, jak se jmenuje největší z nich. Obr. 27: Lexicon PRSTENCE TITAN Obr. 28: NASA Obr. 29 Voyager 2

druhá největší planeta sluneční soustavy má podobné složení jako Jupiter obíhá okolo něj mnoho měsíců (např. TITAN) má nejvýraznější prstence ze všech planet (Jupiter, Uran, Neptun) prstence jsou z úlomků hornin, ledu a prachu má jméno podle římského boha rolnictví Saturna Obr. 30: NASA

společně s Neptunem se řadí i mezi tzv. ledové obry URAN Obr: 31: Lexocon patří mezi plynné obry společně s Neptunem se řadí i mezi tzv. ledové obry Uran je nejchladnější planetou sluneční soustavy (-220 °C) má jméno podle řeckého boha nebes Úrana Obr. 32: NASA

nejvzdálenější planeta od Slunce řadíme ji mezi plynné i ledové obry NEPTUN Obr. 33: Amit6 nejvzdálenější planeta od Slunce řadíme ji mezi plynné i ledové obry teplota je odhadována na -218 °C má jméno podle římského boha moří a oceánů Neptuna Obr. 34: NASA

MERKUR, VENUŠE, ZEMĚ, MARS JUPITER, SATURN, URAN, NEPTUN Odpověz na následující otázky: Vyjmenuj planety zemského typu. Vyjmenuj planety, které řadíme mezi plynné obry. Která z planet má povrch nejvíce podobný Měsíci? Okolo které z planet je nejhustější atmosféra? Která z planet má nejvyšší průměrnou povrchovou teplotu a proč? Která z planet má největší počet měsíců? MERKUR, VENUŠE, ZEMĚ, MARS JUPITER, SATURN, URAN, NEPTUN PLANETA MERKUR PLANETA VENUŠE VENUŠE, PRÁVĚ DÍKY HUSTÉ ATMOSFÉŘE, KTERÁ NEUMOŽŇUJE ZPĚTNÉ UVOLNĚNÍ ČÁSTI TEPLA DO VESMÍRU PLANETA JUPITER

7) Jakými dvěma jinými jmény je nazývána planeta Venuše? 8) Co ve skutečnosti je a jak vznikla tajemná tvář na Marsu? 9) Co je to Velká rudá skvrna a na které planetě ji najdeš? 10) Které planetě se říká „rudá planeta“? 11) V jakých skupenstvích najdeš vodu na planetě Mars? 12) Která z planet má okolo sebe nejvýraznější prstenec? 13) Okolo kterých planet sluneční soustavy neobíhá žádný měsíc? JITŘENKA, VEČERNICE HORA S PODOBOU LIDSKÉ TVÁŘE VYMODELOVANÁ ZVĚTRÁVÁNÍM VELKÁ BOUŘE V ATMOSFÉŘE PLANETY JUPITER PLANETĚ MARS VE SKUPENSTVÍ PEVNÉM (LED) A PLYNNÉM (VODNÍ PÁRA) PLANETA SATURN PLANETY MERKUR A VENUŠE

MARS SATURN MERKUR JUPITER URAN VENUŠE URAN NEPTUN URAN Poznáš planety na obrázcích? Obr. 35: NASA Obr. 36: NASA Obr. 37: NASA MARS SATURN MERKUR JUPITER URAN VENUŠE URAN NEPTUN URAN

MERKUR JUPITER MARS ZEMĚ SATURN URAN MARS URAN NEPTUN VENUŠE SATURN Vzpomeneš si, které planety mají následující symboly? Obr. 38: Osgoode Lawyer Obr. 39: Lexicon Obr. 40: Amit6 MERKUR JUPITER MARS ZEMĚ SATURN URAN MARS URAN NEPTUN Která z planet je pojmenovaná podle římské bohyně krásy? Která z planet je pojmenovaná podle římského boha rolnictví? VENUŠE SATURN

Poznáš, které planety sluneční soustavy jsou na snímku? Obr. 41: Brian0918 ZEMĚ JUPITER

Zdroje obrázků Obr. 1: Magnus Manske. Wikimedia – NovaSlunecniSoustava. [online]. 2008 [cit. 2010-07-15]. Dostupné pod licencí Public domain z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:NovaSlunecniSoustava.jpg>. Obr. 2: NASA. Wikimedia – Protoplanetary-disk. [online]. 2006 [cit. 2010-08-15]. Dostupné pod licencí Public domain z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Protoplanetary-disk.jpg>. Obr. 3: Lexicon. Wikimedia – Mercury symbol. [online]. 2006 [cit. 2010-08-15]. Dostupné pod licencí Public domain z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Mercury_symbol.svg>. Obr. 4: Pringles. Wikimedia – Moon PIA00304. [online]. 2006 [cit. 2010-08-15]. Dostupné pod licencí Public domain z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Moon_PIA00304.jpg>. Obr. 5: NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Carnegie Institution of Washington. Wikimedia – MESSENGER first photo of unseen side of mercury. [online]. 2008 [cit. 2010-08-15]. Dostupné pod licencí Public domain z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:MESSENGER_first_photo_of_unseen_side_of_mercury.jpg>. Obr. 6: NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Carnegie Institution of Washington. Wikimedia – MESSENGER looking Toward the South Pole of Mercury. [online]. 2008 [cit. 2010-08-15]. Dostupné pod licencí Public domain z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:MESSENGER_looking_Toward_the_South_Pole_of_Mercury.png>. Obr. 7: NASA. Wikimedia – Mariner10. [online]. 2005 [cit. 2010-08-15]. Dostupné pod licencí Public domain z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Mariner10.gif>. Obr. 8: Mariner 10. Wikimedia – Reprocessed Mariner 10 image of Mercury. [online]. 2006 [cit. 2010-08-15]. Dostupné pod licencí Public domain z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Reprocessed_Mariner_10_image_of_Mercury.jpg>. Obr. 9: Kyle the hacker. Wikimedia – Venus symbol. [online]. 2006 [cit. 2010-08-15]. Dostupné pod licencí Public domain z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Venus_symbol.svg>. Obr. 10: NASA. Wikimedia – Venuspioneeruv. [online]. 2010 [cit. 2010-09-20]. Dostupné pod licencí Public domain z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Venuspioneeruv.jpg>.

Zdroje obrázků Obr. 11: NASA. Wikimedia – Venus globe. [online]. 2005 [cit. 2010-09-20]. Dostupné pod licencí Public domain z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Venus_globe.jpg>. Obr. 12: NASA. Wikimedia – Maat Mons on Venus. [online]. 2005 [cit. 2010-09-20]. Dostupné pod licencí Public domain z WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Maat_Mons_on_Venus.jpg>. Obr. 13: OsgoodeLawyer. Wikimedia – Earth symbol. [online]. 2006 [cit. 2010-09-20]. Dostupné pod licencí Public domain z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Earth_symbol.svg>. Obr. 14: NASA ESA. Wikimedia – Nasa earth. [online]. 2006 [cit. 2010-09-20]. Dostupné pod licencí Public domain z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Nasa_earth.jpg>. Obr. 15: NASA. Wikimedia – The Earth seen from Apollo 17. [online]. 2005 [cit. 2010-09-20]. Dostupné pod licencí Public domain z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:The_Earth_seen_from_Apollo_17.jpg>. Obr. 16: Kyle the hacker. Wikimedia – Mars symbol. [online]. 2006 [cit. 2010-09-20]. Dostupné pod licencí Public domain z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Mars_symbol.svg>. Obr. 17: NASA, Steve Lee University of Colorado, Jim Bell Cornell University. Wikimedia – Mars and Elysium – GPN-2000-000919. [online]. 1999, 2009 [cit. 2010-09-20]. Dostupné pod licencí Public domain z WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Mars_and_Elysium_-_GPN-2000-000919.jpg>. Obr. 18: Viking 1, NASA. Wikimedia – Martian face viking. [online]. 2005 [cit. 2010-09-20]. Dostupné pod licencí Public domain z WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Martian_face_viking.jpg>. Obr. 19: NASA/JPL/Malin Space Science Systems. Wikimedia – Mars face. [online]. 2001 [cit. 2010-09-20]. Dostupné pod licencí Public domain z WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Mars_face.png>. Obr. 20: NASA. Wikimedia – Phobos deimos diff rotated. [online]. 2007 [cit. 2010-09-20]. Dostupné pod licencí Public domain z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Phobos_deimos_diff_rotated.jpg>. Obr. 21: NASA/JPL. Wikimedia – PIA0240. [online]. 1999, 2007 [cit. 2010-09-20]. Dostupné pod licencí Public domain z WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:PIA02405.jpg>.

Zdroje obrázků Obr. 22: Lexicon. Wikimedia – Jupiter symbol. [online]. 2006 [cit. 2010-09-20]. Dostupné pod licencí Public domain z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Jupiter_symbol.svg>. Obr. 23: Brian0918. Wikimedia – Jupiter – Earth – Spot comparison. [online]. 2007 [cit. 2010-09-20]. Dostupné pod licencí Public domain z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Jupiter-Earth-Spot_comparison.jpg>. Obr. 24: NASA. Wikimedia – Jupiter. [online]. 1990, 2004 [cit. 2010-09-20]. Dostupné pod licencí Public domain z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Jupiter.jpg>. Obr. 25: NASA. Wikimedia – Great Red Spot From Voyager 1. [online]. 2005 [cit. 2010-09-20]. Dostupné pod licencí Public domain z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Great_Red_Spot_From_Voyager_1.jpg>. Obr. 26: NASA. Wikimedia – Satelliti galileiani e Giove. [online]. 2006 [cit. 2010-09-20]. Dostupné pod licencí Public domain z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Satelliti_galileiani_e_Giove.jpg>. Obr. 27: Lexicon. Wikimedia – Saturn symbol. [online]. 2006 [cit. 2010-09-20]. Dostupné pod licencí Public domain z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Saturn_symbol.svg>. Obr. 28: NASA. Wikimedia – Titan voyager2. [online]. 2009 [cit. 2010-09-20]. Dostupné pod licencí Public domain z WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Titan_voyager2.jpg>. Obr. 29: Voyager 2. Wikimedia – Saturn (planet) large. [online]. 2006 [cit. 2010-09-20]. Dostupné pod licencí Public domain z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Saturn_(planet)_large.jpg>. Obr. 30: NASA/JPL/Space Science Instit. Wikimedia – Saturn's ring plane. [online]. 2004 [cit. 2010-09-20]. Dostupné pod licencí Public domain z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Saturn%27s_ring_plane.jpg>. Obr. 31: Lexicon. Wikimedia – Uranus symbol. [online]. 2006 [cit. 2010-09-20]. Dostupné pod licencí Public domain z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Uranus_symbol.svg>. Obr. 32: NASA . Wikimedia – Uranus. [online]. 2004 [cit. 2010-09-20]. Dostupné pod licencí Public domain z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Uranus.jpg>. Obr. 33: Amit6. Wikimedia – Neptune symbol. [online]. 2009 [cit. 2010-09-20]. Dostupné pod licencí Public domain z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Neptune_symbol.svg>.

Zdroje obrázků Obr. 34: NASA. Wikimedia – Neptune Full Disk View – GPN-2000-000443. [online]. 2009 [cit. 2010-09-20]. Dostupné pod licencí Public domain z WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Neptune_Full_Disk_View_-_GPN-2000-000443.jpg>. Obr. 35: NASA, Steve Lee University of Colorado, Jim Bell Cornell University. Wikimedia – Mars and Elysium – GPN-2000-000919. [online]. 1999, 2009 [cit. 2010-09-20]. Dostupné pod licencí Public domain z WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Mars_and_Elysium_-_GPN-2000-000919.jpg>. Obr. 36: NASA. Wikimedia – Neptune Full Disk View – GPN-2000-000443. [online]. 2009 [cit. 2010-09-20]. Obr. 37: NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Carnegie Institution of Washington. Wikimedia – MESSENGER first photo of unseen side of mercury. [online]. 2008 [cit. 2010-08-15]. Dostupné pod licencí Public domain z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:MESSENGER_first_photo_of_unseen_side_of_mercury.jpg>. Obr. 38: OsgoodeLawyer. Wikimedia – Earth symbol. [online]. 2006 [cit. 2010-09-20]. Dostupné pod licencí Public domain z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Earth_symbol.svg>. Obr. 39: Lexicon. Wikimedia – Jupiter symbol. [online]. 2006 [cit. 2010-09-20]. Dostupné pod licencí Public domain z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Jupiter_symbol.svg>. Obr. 40: Amit6. Wikimedia - Neptune symbol. [online]. 2009 [cit. 2010-09-20]. Dostupné pod licencí Public domain z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Neptune_symbol.svg>. Obr. 41: Brian0918. Wikimedia – Jupiter – Earth – Spot comparison. [online]. 2007 [cit. 2010-09-20]. Dostupné pod licencí Public domain z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Jupiter-Earth-Spot_comparison.jpg>. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Miroslav Navrátil. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.