Číslo a název projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0619 OP: Vzdělávání pro konkurenceschopnost Zvyšování vzdělanosti pomocí e-prostoru Název a adresa školy Soukromá střední škola a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Č. Budějovice, s.r.o., Jeronýmova 28/22, České Budějovice Kód materiálu Klíčová aktivita V/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Název materiálu 12 - Mycí přípravky - mýdla Autor Mgr. Vladimíra Bagová Tematická oblast Materiály Anotace Vzdělávací materiál je určen pro výklad učiva v rámci odborného výcviku pro obory Kadeřník – kadeřnice. Mycí přípravky – charakteristika, složení, význam. Druhy nečistot. Základní pojmy. Mýdla – výroba, průmyslová výroba, druhy, vlastnosti, výhody a nevýhody. Ročník 1. , 3. Datum tvorby Listopad 2013 Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora

MYCÍ PŘÍPRAVKY MÝDLA

Mycí přípravky Mytí – proces, při kterém se odstraňují nečistoty z povrchů Prostředky k čištění, mytí a praní Označují se jako detergenty Základní složkou detergentů jsou tenzidy – látky, které snižují povrchové napětí vody, zvyšují její smáčivost

Složku hydrofilní – přitahuje vodu a v ní rozpustné nečistoty Tenzidy obsahují: Složku hydrofilní – přitahuje vodu a v ní rozpustné nečistoty Složku hydrofobní (lipofilní) – odpuzuje vodu a poutá k sobě nečistoty ve vodě nerozpustné Obr. 1 molekula tenzidu

Druhy nečistot Nerozpustné ve vodě - prach, popel, produkt kožních mazových žláz, zbytky olejů, zbytky kosmetických přípravků Rozpustné ve vodě - pot, soli organického původu

Pojmy Smáčedla – látky, které se přidávají k vodě, mají schopnost shromažďovat se na rozhraní dvou různých prostředí (voda – vzduch, voda – olej) Smáčivý efekt – současné pronikání vody a mycího prostředku k nečistotě a ke znečištěnému povrchu

Emulgátory – povrchově aktivní látky, které snižují napětí mezi vodou a olejem; tvoří zpevňující film mezi vodou a olejem, který má stabilizační účinek – důsledkem je: Tvorba pěny Schopnost přenést olejové látky do roztoku Vytvoření emulze

Mýdla - výroba Přípravky určené k čištění, praní, mytí Výroba je založena na hydrolýze tuků (zmýdelnění = saponifikace) Zmýdelnění NaOH – hydroxidem sodným – vznikají mýdla pevná KOH – hydroxidem draselným – vznikají mýdla mazlavá

Průmyslová výroba mýdel TUK + NaOH (KOH) → GLYCEROL + MÝDLO Směs tuků a olejů se vaří s hydroxidem Vaří se v kotlích nebo autoklávech (při teplotě 80 – 100°C) Dojde ke zmýdelnění Přidáním NaCl nebo KCl se mýdlo oddělí od louhů Z louhů se získává glycerol (surovina pro kosmetický průmysl)

Druhy mýdel Jádrové - mýdlo s jelenem – dříve hojně využíváno Základní - vyrábí se z něho mýdla toaletní, mýdlové vločky, medicinální mýdla) - obsahuje kolem 62% vyšších mastných kyselin

Toaletní mýdlo Uměle snížený obsah vody Připravuje se z loje, kokosového nebo palmového oleje Přidávají se parfémy, barvy, bělidla, vazelínový olej, lanolin Medicinální mýdlo Obsahuje léčivou nebo dezinfekční složku Aplikaci určuje lékař Např. dehtové, salicylové, boraxové

Vlastnosti mýdel Konzistence (tuhost, mazlavost, tekutost) Rozpustnost Pěnivost Vlastnosti jsou závislé na typu vyšší mastné kyseliny obsažené v tuku či oleji a na látce (NaOH či KOH), která byla použitá ke zmýdelnění

Nejlépe pění mýdla s obsahem kyseliny laurové a k. myristové Ve vodě se mýdla rozpadají ba ionty a podléhají hydrolýze Výsledná reakce mýdel je vždy alkalická (zásaditá) – pH 9-12 Mýdlo snižuje povrchové napětí vody a podporuje tvoření pěny

Výhody mýdel Nevýhody mýdel Relativně nízké výrobní náklady Snadná dostupnost surovin Nevýhody mýdel Mýdla jsou citlivá na kyseliny – i slabé okyselení snižuje pěnivost a čistící účinky

Vody s obsahem hořčíku a vápníku (tvrdé – pramenitá, říční, studniční) tvoří při mytí mýdlem mýdla nerozpustná ve vodě, snižují účinnost Mýdla mají na kůži dlouhodobý účinek - kůže se přesouší, odmašťuje a ztrácí přirozený ochranný film Způsobují podráždění kůže (lze upravit výběrem přidaných látek – lanolin = kožní maz z ovcí; vosky, bílkoviny)

Použité zdroje HÜLSKEN, Margot. A SPOL. Příručka pro kadeřnice. Vyd. 1. Praha: Europa-Sobotáles, 2005, 356 s. ISBN 80-867-0612-5. PETERKA, Emanuel, František KOCOUREK a Miloslav PODZIMEK. Materiály pro učební obor Kadeřník. 4., aktualiz. vyd. Praha: Informatorium, 2004, 140 s. ISBN 80-733-3020-2. Obr. 1 HÜLSKEN, Margot. A SPOL. Příručka pro kadeřnice. Vyd. 1. Praha: Europa-Sobotáles, 2005, str. 31