Ředitelé českých škol a jejich životní a profesní dráha

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Videotrénink interakcí
Advertisements

Návraty po mateřské/rodičovské dovolené na trh práce
„NAŠE CESTA K VLASTNÍMU HODNOCENÍ“ Základní umělecká škola J.B.Foerstera JIČÍN.
Bez léčby to jde Mgr. Pavel Nepustil Sdružení Podané ruce, o.s.
Může být ve škole …demokracie? Týden vědy 2007 Doc. PhDr. Milan Pol, CSc. Mgr. Petr Novotný, Ph.D. Ústav pedagogických věd FF MU.
Poradenské služby podporující vzdělávání dospělých: realita nebo sen?
Základní škola, Slavkov u Brna, Malinovského 280
Mosty mezi pedagogickou a psychologickou diagnostikou
Petr Adamus.  Vycházíme z předpokladu, že osoby s autismem trpí poruchami chování, protože prostředí a většina technik učení nepočítá s jejich individuálními.
Děti se učí kvůli budoucnosti, ne kvůli známkám! Analýza dotazníkového šetření projektu Pohoda.
Autoevaluace ZŠ Krčín Mgr. Monika Nováková. Úvod Autoevaluace vychází z vyhlášky č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních.
Ústav pedagogických věd FF MU
Diagnostika vnitřních podmínek výuky
AUTOEVALUACE neboli VLASTNÍ HODNOCENÍ MŠ Martina Kupcová.
Z praxe do dalšího vzdělávání: aneb potřeby VP identifikované v průběhu pilotního ověřování kompetencí kariérových poradců v rámci projektu IMPROVE Mgr.
Struktura poradenského procesu
ICT v životě základních škol
a jeho využití u klientů po CMP
PŘÍPRAVA GRANTOVÉHO PROJEKTU prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc.
Varianty výzkumu Kroky výzkumu Výběrový soubor
Švec Vlastimil - Krátká Jana - Kubiatko Milan - Pravdová Blanka
KOMPETENČNÍ MODEL DŮLEŽITÝ PRVEK ŘÍZENÍ LIDÍ
Jak se stát dobrým právníkem?
Snadný návrat z mateřské do zaměstnání nezaměstnaných žen pečujících o dítě do 15 let v Libereckém kraji 390 nezaměstnaných žen pečujících o.
Jak se stát dobrým právníkem?
Vlastní hodnocení školy a školní vzdělávací program
Využití zprostředkovaného učení ve výuce 1. třídy základní školy
Kvalita praktické výuky a masové vzdělávání: zkušenosti PdF Vlastimil Švec & Tomáš Janík Edukační praxe v éře masového vzdělávání 6. listopadu 2013.
VY_32_INOVACE_EKO_06 MARKETINGOVÝ VÝZKUM I. Autor: Ing. Hana Motyčková „Autor je výhradní tvůrce materiálu.“ Datum vytvoření: Klíčová slova:
Ústav pedagogických věd
Magisterské studium navazující I. ročník navazujícího studia – učitelství zdravotnických předmětů pro střední školy.
Teorie motivace Adéla Furiková.
Rozvoj a vedení týmu.
PREZENTACE O čtyřech letech učení fyziky na této škole očima Karla Kratochvíla & Martina Hortvíka.
Odborný růst a celoživotní učení Další vzdělávání pedagogických pracovníků.
Řízení kariéry PhDr. Dana Bernardová, Ph.D.
Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách: posílení profesních kompetencí absolventů Opera č ní program Rozvoj lidských zdroj ů Evropský sociální fond.
Faktory ovlivňující rozvoj pedagogických dovedností studentů Jana Stávková.
Teambuilding 2 Posouzení potřeby Podávání zpětné vazby
Typy výzkumu  Kvantitativní  Kvalitativní  Smíšený  První zkoumá kolik lidí si co myslí atd …  Druhý co přesně si lidé myslí  Třetí je kombinací.
Koncepce třídy  Činnost třídního učitele.  Třídní učitel by měl mít podporu v pracovníkovi pověřeném prevencí, ve školním psychologovi, ve výchovném.
ETNOGRAFICKÉ INTERVIEW ● cíl: zjistit, jak zkoumané osoby interpretují svět kolem sebe ● raport - navození příjemné, uvolněné atmosféry ● informant - osoba,
Naše skutečná a online identita - bezpečný internet ZŠ a MŠ Město Touškov.
Ředitelé českých škol a jejich životní a profesní dráha
Plánování hodiny pozpátku Text: Ivan Klíma, Jak daleko je slunce Příprava hodiny literární výchovy pro žáky 4. a 5. ročníku ZŠ A. Studentka vyhledá text.
PŘEDŠKOLNÍ KLUBY Člověk v tísni, o. p. s. PŘEDŠKOLNÍ KLUBY Člověk v tísni, o. p. s.
ANOTACE Objasnit žákům pojem krátkodobý a dlouhodobý cíl, seznámit je s vytyčováním svých cílů a s využitím pozitivních vzorů. Výukový materiál.
Praha, 1. – ročník mezinárodní konference k profesnímu rozvoji pedagogických pracovníků Profesní rozvoj pedagogů.
Varianty výzkumu Kroky výzkumu Výběrový soubor
Praha, 1. – ročník mezinárodní konference k profesnímu rozvoji pedagogických pracovníků Profesní rozvoj pedagogů.
Základní informace k ŠAP a PA
Struktura poradenského procesu
Institut výzkumu dětí, mládeže a rodiny Fakulta sociálních studií
O dborné U čiliště a Z ákladní Š kola praktická Holešov
Workshop k akčnímu výzkumu
Místní akční plán vzdělávání MČ Praha 3
Praha, 1. – ročník mezinárodní konference k profesnímu rozvoji pedagogických pracovníků Profesní rozvoj pedagogů.
Praha, 1. – ročník mezinárodní konference k profesnímu rozvoji pedagogických pracovníků Profesní rozvoj pedagogů.
Čím chci být, až vyrostu Tomáš Fryčka.
PROFESE UČITELE Radek Šír.
11. Evaluace/hodnocení Hodnocení škol, školských zařízení a vzdělávací soustavy vymezuje § 12 zákona 561/2005 Sb. o předškolním , základním, středním,
Rodičovské vzdělávání jako součást celoživotního učení Klára Šeďová
Hrozby a příležitosti pro vzdělávání v pražském prstenci
Sociální šetření versus etický kodex sociálního pracovníka
Úvod do kvalitativního výzkumu
Systém podpory profesního rozvoje učitelů a ředitelů (SYPO) Celostátní seminář ředitelů středních průmyslových škol.
Komunikační a prezentační dovednosti / C2
EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND
Vítejte na třetí místní konferenci Strategické řízení a plánování
Škola základ občanského života
Transkript prezentace:

Ředitelé českých škol a jejich životní a profesní dráha Milan Pol, Lenka Hloušková, Petr Novotný, Martin Sedláček Ústav pedagogických věd FF MU http://www.phil.muni.cz/wupv

Informace o výzkumném projektu Téma: Ředitelé českých škol a jejich životní a profesní dráha Zadavatel výzkumu: Grantová agentura České republiky (GAČR, 406/07/0845) Doba řešení: 2007 - 2009 Cílem projektu je přispět k poznání teorie a praxe práce ředitelů škol v kontextu rozvoje jejich životní a profesní dráhy.

Metodologické poznámky kvalitativní přístup biografický a narativní design – životní historie (life history) kombinace metod sběru dat: biografické rozhovory s respondenty (9 ředitelů ZŠ) focus group (10 ředitelů ZŠ) hloubkové rozhovory se spolupracovníky ředitelů zúčastněná pozorování analýza dokumentů

Výzkumný vzorek Záměrný výběr: pohlaví, délka praxe, velikost a místo školy, image školy. 2007- 2009: biografické rozhovory (9 ředitelů ZŠ) - série tří rozhovorů s každým respondentem, - doplňkové rozhovory – triangulace zdrojů, - analýza – design life history. 2009: focus group (10 ředitelů ZŠ)

Jak vypadá kariéra ředitele školy? existuje řada přístupů: - různá hlediska (identita, profesní socializace…) - Hart (1993), Parkay, Hall (1992), Ribbins (1998), Gabarro (1987), Reeves et al. (1998) Earley, Weindling (2006), Huber, West (2002)… analýza dat: design životní historie - hledání určujících momentů  fáze kariéry naše data: určující momenty spojené se změnou v přístupu k profesní roli  „ředitelování“ (členění kariéry) Ředitelování - naplnění role ředitele v praxi: - styl vedení a řízení - učení se, - priority v rámci role (hodnoty…) - …

Hlavní fáze v kariéře ředitele Fáze – přechody spojené se změnou přístupu k ředitelování: tři hlavní fáze kariéry ředitele (vnitřně dále strukturované) + stěžejní momenty před nástupem do funkce ředitele Fáze 0 – profesní dráha před „ředitelováním“ Fáze začátků Fáze jistoty Fáze nových výzev

Fáze 0: shrnutí výběr profese – učitelství jasná volba - práce s dětmi - pragmatická volba „Takže jsem reálně zhodnotil svoje možnosti, jak se říká, a uvažoval co s tím…a učitelství bylo nejlepší z variant, protože na odbornou matika, na tu jsem se necítil, jak se říká, i když by mě bavila.“ kariérní změna – vedení školy (ředitel, zástupce) „pozvání“ ke konkurzu – žádost okolí Milan Pol, Lenka Hloušková, Petr Novotný, Martin Sedláček: Úvodní fáze profesní dráhy ředitelů základních škol. Studia paedagogica. Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity U14. Ročník 14, řada Pedagogická, Masarykova univerzita, 2009.

Začátky: shrnutí Kontext fáze: vnější stimuly a/nebo bariéry? bez formální přípravy „nepravý“ nováček zděděná kultura – stín předchozího ředitele pověst učitele optimistický přístup – „budujeme vlastní/lepší školu“ Ředitelování: jak na to? Formální a neformální vzdělávání – tzv. funkční studia Budování sítě ředitelů - cílem sdílet zkušenosti Vzor ředitele – snaha převzít fungující řešení Intuitivní přístup k roli – učení se novým věcem i za cenu omylů

Profesní jistota: vymezení, kontext Kdy už nejsem začátečník? Impulz: „zažít osobní úspěch“  sebehodnocení v krizových situacích  opakovaný pocit úspěchu jako ředitele (vnitřní stav) „Spor s rodiči, který tam brzy nastal, mi vlastně pomohl. Naučil jsem se, že musím věci ustát a vysvětlit. Tehdy, kdy jsem si dovolil vlézt do třídy a přesvědčoval rodiče, že za výsledky vzdělání svých dětí odpovídají oni a ty děti, myslel jsem si, že mě tam utlučou. Nakonec jsem to ustál, i když to bylo těžký.“ Kontext fáze? „vystřízlivění“ z počátečního optimismu identifikace se školou a jejími problémy - pohlcení chodem školy uvědomění si odcizení od ostatních ve škole - „jsem na to sám“ „V té době jsem si uvědomil, že ta funkce přinesla i jinou změnu. Myslím si, že jsem se jako člověk vůbec nezměnil, ale část lidí mě začala brát jako funkci, tedy úplně jinak a toho člověka někde jako až vzadu. Tak to mě trochu zaskočilo.“

Profesní Jistota: ředitelování Styl řízení: „Nebojím se již delegovat pravomoci“ delegování jako jedna z cest k překonání vlastních limitů „V počátcích to bylo to, že jsem tady dělal všechno sám. Nebo spíš jako tendence ne všechno, ale většinu věcí si dělat sám a spoustu věcí, který jsem dělat nemusel. Ale to je úplně normální. Člověk k tomu musí dojít, když začíná, tak nemá zkušenosti.“ Učení se: zdrojem poznání je vlastní praxe  dominantní pro tuto fázi je učení se uvnitř školy (učení z nabyté zkušenosti) - do jisté míry zklamání z formálního vzdělávání  sdílení zkušeností - síť kolegů: druhá hlavní opora zvládání role Priority v rámci role: práce pro školu „Ona se školou skutečně žije, obětuje tomu strašně moc. Samozřejmě tomu odpovídají i ty nároky, který má k sobě i k ostatním, že. Někdy je to možná až přehnaný, ale skutečně to prostě prožívá.“

Nové výzvy: vymezení, kontext Přechod opět spojen s tématem „zažít úspěch“  cílem již není osobní úspěch, ale především úspěch školy  opakovaný pocit úspěchu „Možná v této fázi je pro ředitele důležitý zpětná vazba, jestli to dělá dobře. To znamená, zjišťovat si především u rodičů a žáků. U kolegů je to takový, to vám asi nikdo otevřeně neřekne, ale zjišťovat si, jestli ta škola je na správné cestě.“ Kontext fáze? Stereotyp (problémy jsou zvládnuty) Únava, krize? Na vrcholu kopce? „Já si myslím, že zkušený ředitel by se mohl poznat tak, že domýšlí spoustu věcí o několik tahů dopředu. Že na základě těch zkušeností, co nabral, už ví,že se něco stane.“ „Člověk už začíná v tomto období uvažovat, jak by předal zkušenosti těm dalším. Takže si vytipovává ve sboru svého nástupce, zároveň hledá i další věci pro sebe, na který třeba dřív neměl čas.“

Nové výzvy: ředitelování Styl řízení: (Poprvé) systematické přemýšlení o budoucnosti – kariérové plánování nebo údržba? Učení se:  probíhá uvnitř školy i vně Priority v rámci role:  dominantním motivem fáze „hledání nových výzev“ ve škole – návrat k počátečním ideálům, mimo vlastní školu „Ale zatím to dělám ráda a i to nové. A protože jsem ještě v dalších komisích na magistrátu, na kraji, v dozorčích radách, takže jako prostě to jsou zase funkce, který navíc pomáhají škole a můžu tam získat zase peníze na projektech a dalších věcech.“ „My jsme byli pilotní škola. Vymyslel to ředitel. Pro všechny to bylo nový. A velké nadšení jako pro to, že teda budeme v pilotu, nebylo. No, ale řekl, já to chci, budem v předstihu, naučíme se dřív.“

Význam výzkumných zjištění Možné implikace pro teorii, praxi, politiku: přípravu ředitelů pro zvládání všech fází v kariéře ředitele zvládání zlomů v kariéře, překonávání ztráty energie podporu ředitelů při výkonu ředitelské role zvládání krizí, překonávání stereotypu, podpora učení evaluaci práce ředitele školy evaluace s respektem k fázi kariéry

Děkujeme za pozornost