CESTA K PŘIJETÍ ZÁKONA A JEHO ZÁKLADNÍ PARAMETRY Jarní konference Pražského seniorátu „Restitučně – odlukový zákon: Past nebo šance? 16. března 2013, Roman Mazur

Období totalitní komunistické vlády, zabavení velké části církevního majetku, financování církví podle zákona z úsvitu komunistického režimu

1989 Změna politického režimu, nastolení otázky restitucí, mj. církevních

1990 Přijetí výčtového zákonu („první vlna“ církevních restitucí, asi 170 budov) Těsně nepřijat zákon o úplné restituci církevního majetku

1991 Výrok kardinála Tomáška

1993 Naše církev zaujala zásadní stanovisko k budoucímu přechodu na samofinancování, nedokázala ho ovšem aktivněji naplňovat

Exekutivní vydávání vybraného církevního majetku na základě usnesení vlády („druhá vlna“ církevních restitucí)

1998 – 2000 Další z neúspěšných pokusů o vytvoření výčtového restitučního zákona, později od nich upuštěno kvůli technické komplikovanosti (jde o tisíce položek, které jsou stále „v pohybu“)

Přelom tisíciletí Klesá důvěra české veřejnosti v české církve Představitelé Římskokatolické církve dále usilují o restituce, církve jsou posledními pominutými restituenty

2004 Vláda začíná zvažovat obecný restituční předpis

2007 Na základě trojjednání (vláda – Římskokatolická církev – ostatní církve) se objevuje návrh s těmito základními parametry: Vrácení části majetku + finanční náhrada za nerestituovatelné + „odchodné“ na přechod k samofinancování

2008 Topolánkova vláda nedokázala restituce prosadit

2010 Nová Nečasova vláda hovoří o restitucích ve svém programovém prohlášení Ústavní soud přijímá další ze svých rozhodnutí v dané problematice opět kritizující politiky za nečinnost

2011 Po dalším „trojjednání“ zůstává zachována základní „trojčlenka“, mění se její kvantitativní parametry

2012 Návrh Nečasovy vlády prochází po ohromném politickém a mediálním boji legislativním procesem

Zákon vstupuje v platnost

ZA KLADY ZÁKONA POVAŽUJI......částečné napravení historické nespravedlnosti...provedení finanční odluky církví od státu...vyjasnění majetkoprávních vztahů

POKUD ZÁKON PODPORUJI, NEZNAMENÁ TO, ŽE......ho považuji za dokonalý...by mě nemrzelo, že nedošlo k širší politické dohodě...bych považoval vládu za bezchybnou...bych byl spokojen s laxním přístupem své církve k přechodu na samofinancování...se mi líbí PR církví v dané problematice