DRUHY VĚT PODLE POSTOJE MLUVČÍHO, VĚTA JEDNOČLENNÁ, DVOJČLENNÁ, VĚTNÉ EKVIVALENTY Mgr. Michal Oblouk

VĚTY PODLE POSTOJE MLUVČÍHO OZNAMOVACÍ – vyjadřují informaci, sdělení, přísudkové sloveso má tvar oznamovacího nebo podmiňovacího způsobu, melodie klesavá, na konci tečka Celý den lilo jako z konve. Jana by se dnes měla vrátit domů. ROZKAZOVACÍ – vyjadřují rozkaz, výzvu, žádost, zákaz, sloveso v přísudku obvykle v rozkazovacím způsobu, melodie stoupavě klesavá, na konci tečka nebo vykřičník Napiš to za domácí úkol. Okamžitě si běžte umýt ruce! PŘACÍ – vyjadřují přání, na začátku částice AŤ, KÉŽ, NECHŤ, KDYBY, ABY, sloveso v přísudku má tvar oznamovacího nebo podmiňovacího způsobu, melodie stoupavě klesavá, na konci vykřičník Ať mi už dá konečně pokoj! Kdyby už konečně přestalo sněžit! ZVOLACÍ – mají citový příznak, nemají vlastní formu, věty oznamovací, tázací nebo přací vyslovené vzrušeně, melodie stoupavě klesavá, na konci vykřičník To je ale krása! Proč se jen na nás zlobí!

TÁZACÍ VĚTY vyjadřují otázku, dotaz VYLUČOVACÍ OTÁZKY – odpovědí je část otázky, např. Přijdete za 10 minut, nebo za půl hodiny? ROZVAŽOVACÍ OTÁZKY – řešíme nejistotu, např. Co kdybychom tam nešli? ŘEČNICKÉ OTÁZKY – nevyžadují odpověď, např. Může sem vůbec někdo přijít včas? ZJIŠŤOVACÍ OTÁZKY – sloveso v přísudku má tvar oznamovacího nebo podmiňovacího způsobu, na prvním místě ve větě často sloveso, melodie stoupavá nebo stoupavě klesavá, na konci otazník, odpovídáme ANO/NE Věděli jste to? Dnes k nám nepřijdete? DOPLŇOVACÍ OTÁZKY - sloveso v přísudku má tvar oznamovacího nebo podmiňovacího způsobu, na prvním místě ve větě tázací zájmena a příslovce, melodie stoupavě klesavá, na konci otazník, v odpovědi doplňujeme informaci Kdo to přišel? Proč jsi to udělal?

VĚTA DVOJČLENNÁ je tvořena minimálně jednou skladební dvojicí – podmět + přísudek základní větné členy mohou být holé nebo rozvité můžeme ji rozdělit na podmětovou a přísudkovou část Eva se začervenala. Úkol byl splněn. Přišli jsme k vám na oběd. Pospíchal domů. Hlásili to v rozhlase. Před jídlem si myjeme ruce. Vstupné dobrovolné.

V domě to vonělo po koláčích. VĚTA JEDNOČLENNÁ je tvořena jedním členem – přísudkem (slovesem) bezpodmětné věty přísudek je ve tvaru 3. osoby, čísla jednotného, středního rodu často označuje přírodní jevy, tělesné a duševní stavy lidí Mrzlo. Blýská se. Je mi zima. Bolí mě v zádech. Stýská se mi. Ulevilo se mu. Hodně se o tom mluvilo. U vás se dobře spí. Je vidět Sněžku. V domě to vonělo po koláčích.

VĚTNÉ EKVIVALENTY nevětné konstrukce, jednočlenné neslovesné věty dělí se podle toho, který slovní druh je jejich základní člen: INFINITIVNÍ – důrazný rozkaz, zákaz, výzva - Nemluvit! Vyhrát tak milion! Nastupovat! JMENNÉ – nápisy, povely, zvolání - Auto! Petře! Toho lidstva! Nádherné! Skvělé! Ten darebák! Základní škola. Těch peněz! Úplně dokonalé! PŘÍSLOVEČNÉ – povely, hodnocení, předložková spojení - Velmi dobře. Proč? Zpátky! Správně. Určitě? ČÁSTICOVÉ – souhlas, nesouhlas - Ano. Jistě. Nikoliv. Vůbec ne. Kdepak! CITOSLOVEČNÉ – stavy, hlasy, zvuky - Au! Tak honem! Fuj! Hybaj! Haf! pokud oslovení, částice nebo citoslovce stojí u věty, pak se nejedná o větné ekvivalenty (nejsou větnými členy, oddělujeme je čárkou) – Honzo, pojď sem! Ano, to je pravda. Fuj, to je ohavnost!