Obecné úvahy o jazyce Václav Ort

Osnova Jazykověda a její disciplíny Jazyk a řeč Jazykové rodiny Podoby národního jazyka Jazyková norma a kodifikace Zvuková stránka jazyka

Jazykověda a její hlavní disciplíny Jazykověda (ligvistika) = nauka o jazyce slavistika = slovanské jazyky germanistika = germánské jazyky romanistika = románské jazyky

Jazykověda a její hlavní disciplíny Gramatika Lexikologie Stylistika Historická mluvnice Dialektologie Srovnávací mluvnice

Gramatika Gramatika: popisuje mluvnicku stavbu jazyka hláskosloví: zabývá se zvukovou složkou jazyka a jejím grafickým zaznamenáváním fonetika = jak se hlásky tvoří, slyší a obměňují fonologie = zabývá se jednotkami schopnými rozlišit význam slov, fonémy ortofonie = o správné artikulaci hlásek ortoepie = pravidla spisovné výslovnosti grafémika = studuje písemnou stránku jazyka

Gramatika Gramatika ortografie: určuje pravopisná pravidla morfologie (tvarosloví): popisuje vnitřní stavbu slovních tvarů, slovní druhy a vysvětluje mluvnické významy slov ohebných syntax (skladba): zkoumá stavbu vět a souvětí

Lexikologie Lexikologie: nauka o slovní zásobě slovotvorba: popisuje způsoby tvoření slov sémantika: nauka o významu slov etymologie: zkoumá původ slov frazeologie: věnuje se ustáleným slov. spojením onomastika: hledá původ a zákonitosti tvorby vlastních jmen lexikografie: nauka o slovnících

Stylistika Stylistika: nauka o slohu. Je zaměřena na způsob výběru a využití jazykových prostředků v jednotlivých textech či projevech podle jejich zaměření a cíle

Historická mluvnice Historická mluvnice: popisuje vývoj jazyka. Netýká se pouze vývoje a změn slovní zásoby, ale též změn v hláskosloví, tvarosloví, skladbě atd...

Dialektologie Dialektologie: se soustředí na zkoumání nářečí, která vznikla důsledkem rozrůznění jazyka při jeho vývoji

Srovnávací mluvnice Srovnávací mluvnice: srovnává různé jazyky a vede k odhalené historických souvislostí jazyků příbuzných

Národní jazyk souhrn všech výrazových a významových prostředků, jež používají jako nástroj myšlení a dorozumění příslušníci jednoho národa nebo etnika. odráží celkový vývoj splečnosti

Národní jazyk Spisovné útvary Nespisovné útvary spisovná čeština hovorová čeština obecná čeština Nespisovné útvary zeměpisné rozrůznění nářečí (dialekty) Nadnářeční útvary (interdialekty) sociální rozrůznění profesní mluva slang argot

Národní jazyk Spisovná čeština Hovorová čeština funkčně nejvyšší a celonárodně závazný, prestižní útvar národního jazyka. Používá se na oficiální úrovni Hovorová čeština mluvená podoba spisovné češtiny. Používá se v běžné komunikaci, v osobním styku.

Národní jazyk Dialekt Interdialekt je nespisovný útvar národního jazyka užívaný jen na určité části jazykového území, se specifickými hláskoslovnými, tvaroslovnými, skladebními... odchylkami od spisovného jazyka česká nářečí středomoravská nářečí moravskoslezská nářečí slezská nářečí Interdialekt je nespisovný útvar národního jazyka, který vznikl postupným stíráním rozdílů v nářečích

Národní jazyk Profesní mluva Slang je mluva skupiny zaměstnanců, kteří při práci užívají zvláštních termínů a frází, a to především kvůli výrazové úspornosti a jednoznačnosti v daném pracovním prostředí Slang je soubor slov a frází užívaných skupinou lidí, kteří jsou spjati stejným zájmem. Slangová slova bývají emocionálně zabarvená

Národní jazyk Argot je mluva společenské spodiny. Vzniká kolektivní solidaritou a snahou utajit skutečné významy slov

Jazykové rodiny Dvě myšlenky Naše prarodina: nostradická rodina divergentní: jazyky se postupně rozrůzňovaly konvergentní: jazyky se postupně sjednocují Naše prarodina: nostradická rodina indoevropské jazyky - uralské jazyky altajské jazyky - altajské jazyky tibetočínské jazyky - semitohradské jazyky africké jazyky - australské jazyky austronéské jazyky - indiánské jazyky eskymácké jazyky - japonština/korejština

Jazykové rodiny Indoevropské jazyky zeměpisně nejrozšířenější jazyky na světě. Indie + Evropa. Rozšířeny i do Afriky, Ameriky a Austrálie indoíranské jazyky - italické jazyky románské jazyky - germánské jazyky keltské jazyky - baltské jazyky slovanské jazyky - helénské jazyky arménština/albánština

Jazykové rodiny Slovanské jazyky základním rysem je ohýbání (skloňování a časování). Všechny slovanské jazyky mají původ v praslovanštině západoslovanské jazyky východoslovanské jazyky jihoslovanské jazyky

Jazyková norma a kodifikace abychom si rozuměli, musí být jazyk ustálený a jednotný Jazyková norma (zvyklost) je souhrn ustálených jazykových prostředků a závazných způsobů jejich užívání vytváří se postupně s přihlédnutím k tomu, jak se jazykové prostředky skutečně používají není neměnná, měla by však být stabilní Kodifikace je zpracování jazykové normy, zachycené v oficiálních příručkách Pravidla českého pravopisu a Slovník spisovné češtiny

Zvuková stránka jazyka Fonetika jazykovědná disciplína, která se zabývá zvukovou stavbou jazyka. Fonetika vymezuje nejmenší zvukové jednotky lidské řeči - hlásky, zjišťuje, jak se hlásky tvoříi jak je slyšíme Fonologie jazykovědná disciplína, která zkoumá zvuky lidské řeči z hlediska jejich dorozumívací fce. Zabývá se proto jen těmi hláskami, které jsou schopný rozlišit význam slov nebo tvarů, a označuje je fonémy.

Zvuková stránka jazyka Mluvidla tělesné orgány, které se podílejí na mluvení dýchací - proud vzduchu (plíce) hlasové - vytvoření tónu hlasu (hlasivky + hrtan) hláskovací - vytvoření řeči (jazyk, rty, zadní a přední patro, čelisti se zuby) rezonanční - dutiny (ústní, nosní, hlavové, krční a prsní)

Pozor!!!!!!! Do zvukové stránky jazyka patří i hlásky a spol. => Výklad od profesorky… není v této prezentaci…

Děkuji za pozornost Zdroje: Odmaturuj! z českého jazyka - didaktis