PhDr. Věra Strnadová, Ph. D.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
PhDr. Věra Strnadová, Ph. D.
Advertisements

PhDr. Věra Strnadová, Ph. D.
Kojenecké období.
PhDr. Věra Strnadová, Ph. D.
EU peníze školám Základní škola a Mateřská škola Tábor, Helsinská 2732 Název projektu: Moderní škola – naše budoucnost Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/
PhDr. Věra Strnadová, Ph. D.
Pozitivní hodnocení sebe
Předmět psychologie Předmět psychologie práce a organizace.
PSYCHOLOGIE OSOBNOSTI
Vývojová psychologie Škola:
AUTOR: Mgr. Lenka Bečvaříková
Etika „Žít spolu a žít jeden pro druhého je vztah, ve kterém se zúčastnění mohou plně rozvinout svou osobnost.“ E. H. Erikson.
Socializace Škola: Cyrilometodějské gymnázium a střední odborná škola pedagogická Brno Označení: CZ.1.07/1.5.00/ , VY_32_INOVACE_nov42 Autor Mgr.
AKTIVNÍ STÁRNUTÍ A MEZIGENERAČNÍ SOLIDARITA, ČILI JAK VŠTE VEDE STUDENTY K RESPEKTU A CHÁPÁNÍ STARŠÍCH OBČANŮ Mgr. Lenka Hrušková, Ph.D. VŠTE v Českých.
Seznamuje žáky s procesem lidské socializace a společenským statusem.
ŠKOLA: STŘEDNÍ ŠKOLA PRÁVNÍ – PRÁVNÍ AKADEMIE, S.R.O. TYP ŠABLONY: III/2 INOVACE A ZKVALITNĚNÍ VÝUKY PROSTŘEDNICTVÍM ICT PROJEKT: CZ.1.07/1.5.00/
MALÉ SOCIÁLNÍ SKUPINY © Spurný, O ČEM TO BUDE?  PROČ  PROČ SOCIÁLNÍ SKUPINY, JEJICH VÝZNAM PRO JEDINCE, PRO PRAXI?  JAK  JAK ČLENÍME SOCIÁLNÍ.
Erich Fromm ( ) Erik Erikson ( )
OSOBNOST.
Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Předmět:Občanská nauka Ročník:
E TIKA „Žít spolu a žít jeden pro druhého je vztah, ve kterém se zúčastnění mohou plně rozvinout svou osobnost.“ E. H. Erikson.
Rozdíly mezi osobnostmi
Škola: Cyrilometodějské gymnázium a střední odborná škola pedagogická Brno Označení: CZ.1.07/1.5.00/ , VY_32_INOVACE_nov41 Autor Mgr. et Mgr. Jitka.
POŽADAVKY NA OSOBNOST ZDRAVOTNICKÉHO PERSONÁLU
Anotace: Seznámit žáky se základními pojmy z psychologie Jméno autora: Mgr. Vlasta Kollariková Datum vytvoření: Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_16_OSVZ_ON.
Poznámky pro výuku Předmět: PSYCHOLOGIE Autor: Mgr. Pavla Sukačová
PSYCHOLOGIE LIDSKÉHO VÝVOJE
VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE PhDr. Daniel Heller.
UČENÍ = PROCES JEHOŽ VÝSLEDKEM JE ZMĚNA PSYCHICKÝCH JEVŮ, DISPOZIC K NIM A JEJICH VNĚJŠÍCH PROJEVŮ.
AUTOR: Mgr. Lenka Bečvaříková ANOTACE: Tento modul slouží jako výukový materiál pro žáky 2. ročníku oboru Předškolní a mimoškolní pedagogika KLÍČOVÁ SLOVA:
MAGIE MASEK Diplomová práce.
Psychologie II Sociální psychologie
Pedagogicko-etická podstata morální kreativizace osobnosti
Adolescence (16 – 18 až 20 – 22 let).
 Škola: Střední škola právní – Právní akademie, s.r.o.  Typ šablony: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT  Projekt: CZ.1.07/1.5.00/
Duševní zdraví a psychohygiena
Jméno autora: Mgr. Vlasta Kollariková Datum vytvoření: Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_17_OSVZ_ON Ročník: I. Vzdělávací oblast: Společenskovědní.
SOCIÁLNÍ DETERMINACE PSYCHIKY
MALÉ SOCIÁLNÍ SKUPINY.
OBORY PSYCHOLOGIE Milana Reichlová.
Charakter Pavel Šuranský.
Psychologie koučování
Šárka Hučíková, V8A Gymnázium Jiřího Ortena
PSYCHOLOGIE OSOBNOSTI
Sociální psychologie se zaměřením na sport
Vývojová psychologie OP3BK_PSVP
OB21-VVP-HUM-OBN-MIK-M O s o b n o s t Mgr. Marie Mikulcová.
OSOBNOST UČITELE JAKO JEDEN ZE SUBJEKTŮ VÝCHOVNĚ-VZDĚLÁVACÍHO PROCESU Seminární práce KPG/RPEPS Pavel Švejda.
Co je to osobnost?. Osobnost člověka je uspořádaný systém psychických a fyziologických funkcí jedince, které jsou v neustálé interakci s prostředím.
Osobnost žáka jako jeden ze subjektů výchovně-vzdělávacího procesu Autor: Miroslav Vild.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Miroslava Wrubelová. Dostupné z Metodického portálu ISSN: Provozuje.
Osobní bezpečí. Sebepojetí Sebepojetí - znamená porozumět sám sobě, svému JÁ, svým náladám, chování Sebepojetí – zahrnuje sebepoznávání, sebehodnocení.
Psychické stavy Vytvořila Ing. Lenka Hřibová, Březen 2016.
OB21-VVP-HUM-OBN-MIK-U O s o b n o s t Mgr. Marie Mikulcová.
Trocha teorie nikoho nezabije …. VLASTNOSTI OSOBNOSTI OSOBNOST - souhrn vlastností, procesů a stavů, návyků, postojů, které tvoří celistvou strukturu.
Osoba a osobnost Pavlína Jordánová, Margita Přikrylová, Eliška Roubalová.
Psychická struktura osobnosti Vytvořila Ing. Lenka Hřibová, Duben 2016.
Občanská výchova – 7. ročník, Člověk a jeho osobnost
psychologie osobnosti – vztahově-postojové složky
Mgr.Michal Vičar Emoční inteligence.
Výukový materiál zpracován v rámci projektu
Sociologie pro SPP/SPR/VPL
1. Vymezení a rysy sportovní edukace
Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.
teorie oboru ošetřovatelství
Sociální dovednosti učitele
Temperament, charakter, motivace
Sociální psychologie.
Psychologie koučování
Transkript prezentace:

PhDr. Věra Strnadová, Ph. D. Psychologie 1 PhDr. Věra Strnadová, Ph. D. Prezentace 9

Formy sociálního učení Napodobování Sociální zpevňování Identifikace Instrumentální učení

Formy sociálního učení Napodobování Sociální zpevňování Identifikace Instrumentální učení Sociální role (výsledek sociálního učení Osobnost – sociální skupina + sociální hodnoty a normy + kulturní vzorce a sankce

Formy sociálního učení Napodobování Sociální zpevňování Identifikace Instrumentální učení Sociální role (výsledek sociálního učení Osobnost – sociální skupina + sociální hodnoty a normy + kulturní vzorce a sankce Postavení jedince ve skupině (sociogram)

Formy sociálního učení Napodobování Sociální zpevňování Identifikace Instrumentální učení Sociální role (výsledek sociálního učení Osobnost – sociální skupina + sociální hodnoty a normy + kulturní vzorce a sankce Postavení jedince ve skupině (sociogram) populární

Formy sociálního učení Napodobování Sociální zpevňování Identifikace Instrumentální učení Sociální role (výsledek sociálního učení Osobnost – sociální skupina + sociální hodnoty a normy + kulturní vzorce a sankce Postavení jedince ve skupině (sociogram) populární oblíbená

Formy sociálního učení Napodobování Sociální zpevňování Identifikace Instrumentální učení Sociální role (výsledek sociálního učení Osobnost – sociální skupina + sociální hodnoty a normy + kulturní vzorce a sankce Postavení jedince ve skupině (sociogram) populární oblíbená akceptovaná

Formy sociálního učení Napodobování Sociální zpevňování Identifikace Instrumentální učení Sociální role (výsledek sociálního učení Osobnost – sociální skupina + sociální hodnoty a normy + kulturní vzorce a sankce Postavení jedince ve skupině (sociogram) populární oblíbená akceptovaná trpěná

Formy sociálního učení Napodobování Sociální zpevňování Identifikace Instrumentální učení Sociální role (výsledek sociálního učení Osobnost – sociální skupina + sociální hodnoty a normy + kulturní vzorce a sankce Postavení jedince ve skupině (sociogram) populární oblíbená akceptovaná trpěná izolovaná

Formy sociálního učení Napodobování Sociální zpevňování Identifikace Instrumentální učení Sociální role (výsledek sociálního učení Osobnost – sociální skupina + sociální hodnoty a normy + kulturní vzorce a sankce Postavení jedince ve skupině (sociogram) populární oblíbená akceptovaná trpěná izolovaná

Malá sociální skupina primární – sekundární formální – neformální Základní druhy skupinového chování Role vůdce ve skupině Typ organizace skupinového života (autoritativní, demokratická, liberální, participativní)

Změny v percepci sebe a druhých v průběhu skupinového procesu vlastní druhých   známé neznámé I. Oblast volných aktivit II. Oblast „slepé skvrny“ III. Oblast zakázaná, nebo utajená IV. Oblast neznámých aktivit

Základní sociodynamická teze alfa vnější protivník identifikace identifikace alfa gama omega beta

MRAVNÍ JÁDRO OSOBNOSTI Charakter – mravní jádro osobnosti OSOBNOST ČLOVĚKA MRAVNÍ JÁDRO OSOBNOSTI

MRAVNÍ JÁDRO OSOBNOSTI 1 2 3 4 5 6 1 Charakter – mravní jádro osobnosti OSOBNOST ČLOVĚKA MRAVNÍ JÁDRO OSOBNOSTI 1 2 3 4 5 6 1 Tělesná konstituce člověka

MRAVNÍ JÁDRO OSOBNOSTI 1 2 3 4 5 2 1 Charakter – mravní jádro osobnosti OSOBNOST ČLOVĚKA MRAVNÍ JÁDRO OSOBNOSTI 1 2 3 4 5 2 1 Tělesná konstituce člověka Temperament

MRAVNÍ JÁDRO OSOBNOSTI 1 2 3 4 3 2 1 Charakter – mravní jádro osobnosti OSOBNOST ČLOVĚKA MRAVNÍ JÁDRO OSOBNOSTI 1 2 3 4 3 2 1 Tělesná konstituce člověka Temperament Schopnosti

MRAVNÍ JÁDRO OSOBNOSTI 1 2 3 4 3 2 1 Charakter – mravní jádro osobnosti OSOBNOST ČLOVĚKA MRAVNÍ JÁDRO OSOBNOSTI 1 2 3 4 3 2 1 Tělesná konstituce člověka Temperament Schopnosti Psychické vlastnosti

MRAVNÍ JÁDRO OSOBNOSTI 1 2 5 4 3 2 1 Charakter – mravní jádro osobnosti OSOBNOST ČLOVĚKA MRAVNÍ JÁDRO OSOBNOSTI 1 2 5 4 3 2 1 Tělesná konstituce člověka Temperament Schopnosti Psychické vlastnosti City

MRAVNÍ JÁDRO OSOBNOSTI 1 6 5 4 3 2 1 Charakter – mravní jádro osobnosti OSOBNOST ČLOVĚKA MRAVNÍ JÁDRO OSOBNOSTI 1 6 5 4 3 2 1 Tělesná konstituce člověka Temperament Schopnosti Psychické vlastnosti City Sociální dimenze osobnosti

MRAVNÍ JÁDRO OSOBNOSTI 7 6 5 4 3 2 1 Charakter – mravní jádro osobnosti OSOBNOST ČLOVĚKA MRAVNÍ JÁDRO OSOBNOSTI 7 6 5 4 3 2 1 Tělesná konstituce člověka Temperament Schopnosti Psychické vlastnosti City Sociální dimenze osobnosti Charakter – mravní jádro osobnosti

Charakter – lidské nitro, samá podstata člověka Vztah osobnost – charakter

Charakter – lidské nitro, samá podstata člověka Vztah osobnost – charakter Vysvětlení pojmu „charakter“ Řecky charasseín = vyrýt, vytisknout Psychologické pojetí – vztah k sobě samému, k druhým lidem, k hodnotám a idejím Dvě upozornění – posuzovat spíše skutky než slova; nelze vždy vycházet z momentální situace

Charakter – lidské nitro, samá podstata člověka Vztah osobnost – charakter Vysvětlení pojmu „charakter“ Řecky charasseín = vyrýt, vytisknout Psychologické pojetí – vztah k sobě samému, k druhým lidem, k hodnotám a idejím Dvě upozornění – posuzovat spíše skutky než slova; nelze vždy vycházet z momentální situace Vymezení (definice) charakteru Souhrn těch vlastností osobnosti, které se zakládají na jejím morálním přesvědčení a projevují se v mravní stránce jejího chování a jednání

Charakter – lidské nitro, samá podstata člověka Vztah osobnost – charakter Vysvětlení pojmu „charakter“ Řecky charasseín = vyrýt, vytisknout Psychologické pojetí – vztah k sobě samému, k druhým lidem, k hodnotám a idejím Dvě upozornění – posuzovat spíše skutky než slova; nelze vždy vycházet z momentální situace Vymezení (definice) charakteru Souhrn těch vlastností osobnosti, které se zakládají na jejím morálním přesvědčení a projevují se v mravní stránce jejího chování a jednání Rozvíjení charakteru u manažerů Dva aspekty – vztah k práci, schopnost sebeovládání

Cíle rozvoje charakteru Benjamin Franklin mlčenlivost pořádek rozhodnost pracovitost upřímnost spravedlnost

Šivanánda „Zasij myšlenku a sklidíš čin, zasij čin a sklidíš zvyk, zasij zvyk a sklidíš charakter, zasij charakter a sklidíš osud.“

Šivanánda Cíle – dlouhodobé, střednědobé, krátkodobé „Zasij myšlenku a sklidíš čin, zasij čin a sklidíš zvyk, zasij zvyk a sklidíš charakter, zasij charakter a sklidíš osud.“

Šivanánda Cíle – dlouhodobé, střednědobé, krátkodobé Stanovení osobního cíle – vždy si cíle zapište, formulujte pozitivně, mějte cíle realistické „Zasij myšlenku a sklidíš čin, zasij čin a sklidíš zvyk, zasij zvyk a sklidíš charakter, zasij charakter a sklidíš osud.“

Šivanánda Cíle – dlouhodobé, střednědobé, krátkodobé Stanovení osobního cíle – vždy si cíle zapište, formulujte pozitivně, mějte cíle realistické Denní plán – úloha zvyku, stanovení priorit – A, B, C „Zasij myšlenku a sklidíš čin, zasij čin a sklidíš zvyk, zasij zvyk a sklidíš charakter, zasij charakter a sklidíš osud.“

„Zasij myšlenku a sklidíš čin, zasij čin a sklidíš zvyk, Šivanánda Cíle – dlouhodobé, střednědobé, krátkodobé Stanovení osobního cíle – vždy si cíle zapište, formulujte pozitivně, mějte cíle realistické Denní plán – úloha zvyku, stanovení priorit – A, B, C „Zasij myšlenku a sklidíš čin, zasij čin a sklidíš zvyk, zasij zvyk a sklidíš charakter, zasij charakter a sklidíš osud.“ T. G. M. Karel Čapek

„Zasij myšlenku a sklidíš čin, zasij čin a sklidíš zvyk, Šivanánda Cíle – dlouhodobé, střednědobé, krátkodobé Stanovení osobního cíle – vždy si cíle zapište, formulujte pozitivně, mějte cíle realistické Denní plán – úloha zvyku, stanovení priorit – A, B, C „Zasij myšlenku a sklidíš čin, zasij čin a sklidíš zvyk, zasij zvyk a sklidíš charakter, zasij charakter a sklidíš osud.“ T. G. M. Karel Čapek J. F. Kennedy

„Zasij myšlenku a sklidíš čin, zasij čin a sklidíš zvyk, Šivanánda Cíle – dlouhodobé, střednědobé, krátkodobé Stanovení osobního cíle – vždy si cíle zapište, formulujte pozitivně, mějte cíle realistické Denní plán – úloha zvyku, stanovení priorit – A, B, C „Zasij myšlenku a sklidíš čin, zasij čin a sklidíš zvyk, zasij zvyk a sklidíš charakter, zasij charakter a sklidíš osud.“ T. G. M. Karel Čapek J. F. Kennedy A. Schweitzer

Zákonitosti zrání a učení Dědičnost Sociální prostředí 5 10 20 30 40 50 60 70 VĚK VLIV 100% 50% 15%

Eriksonovo pojetí psychoasociálního vývoje - stadia Důvěra – 1. rok – důvěra proti nedůvěře

Eriksonovo pojetí psychoasociálního vývoje - stadia Důvěra – 1. rok – důvěra proti nedůvěře Sebedůvěra – 2. rok – autonomie proti studu a pochybám

Eriksonovo pojetí psychoasociálního vývoje - stadia Důvěra – 1. rok – důvěra proti nedůvěře Sebedůvěra – 2. rok – autonomie proti studu a pochybám Průnik do prostředí – 3-5 let – iniciativa proti vině

Eriksonovo pojetí psychoasociálního vývoje - stadia Důvěra – 1. rok – důvěra proti nedůvěře Sebedůvěra – 2. rok – autonomie proti studu a pochybám Průnik do prostředí – 3-5 let – iniciativa proti vině Výkony – 6-12 let – výkonnost proti méněcennosti

Eriksonovo pojetí psychoasociálního vývoje - stadia Důvěra – 1. rok – důvěra proti nedůvěře Sebedůvěra – 2. rok – autonomie proti studu a pochybám Průnik do prostředí – 3-5 let – iniciativa proti vině Výkony – 6-12 let – výkonnost proti méněcennosti Ztotožnění – 12-16 let – identita proti zmatení rolí

Eriksonovo pojetí psychoasociálního vývoje - stadia Důvěra – 1. rok – důvěra proti nedůvěře Sebedůvěra – 2. rok – autonomie proti studu a pochybám Průnik do prostředí – 3-5 let – iniciativa proti vině Výkony – 6-12 let – výkonnost proti méněcennosti Ztotožnění – 12-16 let – identita proti zmatení rolí Intimita – 16-25 let – intimita proti osamělosti

Eriksonovo pojetí psychoasociálního vývoje - stadia Důvěra – 1. rok – důvěra proti nedůvěře Sebedůvěra – 2. rok – autonomie proti studu a pochybám Průnik do prostředí – 3-5 let – iniciativa proti vině Výkony – 6-12 let – výkonnost proti méněcennosti Ztotožnění – 12-16 let – identita proti zmatení rolí Intimita – 16-25 let – intimita proti osamělosti Generativita proti stagnaci – 25-55 let – rozvoj duševní, citový, rozumový, fyzický

Eriksonovo pojetí psychoasociálního vývoje - stadia Důvěra – 1. rok – důvěra proti nedůvěře Sebedůvěra – 2. rok – autonomie proti studu a pochybám Průnik do prostředí – 3-5 let – iniciativa proti vině Výkony – 6-12 let – výkonnost proti méněcennosti Ztotožnění – 12-16 let – identita proti zmatení rolí Intimita – 16-25 let – intimita proti osamělosti Generativita proti stagnaci – 25-55 let – rozvoj duševní, citový, rozumový, fyzický Sjednocení – 55 a výše – integrita proti zoufalství