VÝROBNÍ FAKTORY, TEORIE ROZDĚLOVÁNÍ

OBSAH Výrobní faktory poptávka po výrobních faktorech nabídka výrobních faktorů trh práce nabídka a poptávka na trhu práce trh kapitálových statků používání kapitálového statku investování do kapitálového statku poptávka a nabídka kapitálových statků kapitálový trh úrok na kapitálovém trhu nabídka a poptávka investičních příležitostí a investičních prostředků trh půdy

ÚVOD Příjmy každého z nás pocházejí z toho, co vlastníme. výrobní faktory vstupy používané k výrobě statků práce, půda, kapitál poptávka po výrobním faktoru je poptávka …………….. Otázka příjmů každého z nás velmi úzce souvisí s tím, jak se vzájemně zaměstnávají jednotlivé výrobní faktory, tj. jak se vzájemně zaměstnávají vstupy, které vlastníme, přičemž zásoba některých z těchto výrobních faktorů je různým způsobem omezena, některé vyžadují reprodukční náklady, aby mohly existovat a působit v ekonomice, respektive pro jejich uplatnění se nabízejí různé alternativní příležitosti. Tím vším jsou ovlivněna tržní ocenění, která na trhu výrobních faktorů, kde dochází k jejich uspokojení, vznikají a která rozhodují o výši příjmů z těchto výrobních faktorů. Odvozená poptávka po výrobním faktoru: poptávka firem po výrobních faktorech je odvozena od typu statku, které chce firma nabízet na trhu a k jehož produkci je potřeba daný výrobní faktor. výrobní faktory=vstupy používané k výrobě statků=práce, půda, kapitál, resp. práve, půda, fyzický kapitál a lidský kapitál odvozená

VÝROBNÍ FAKTORY Prvotní výrobní faktory Druhotné výrobní faktory fyzický kapitál lidský kapitál sociální kapitál Teorie rozdělování Prvotní výrobní faktory: dané přírodou (půda, práce) Druhotné výrobní faktory: fyzický a lidský kapitál fyzický kapitál: kapitálové statky v podobě budov, strojů, technologií apod. Lidský kapitál: označení pro schopnosti, znalosti, dovednosti atd. lidí využívat jednotlivé výrobní faktory SOCIÁLNÍ KAPITÁL: schopnost uplatnit jednotlivé schopnosti člověka ve společnosti (sociální kontakty, vztahy, prostředí atd., které obklopuje jednotlivé lidi Teorie rozdělování: odpovídá na otázku, jaký příjem vzniká při tržní směně vlastníkům jednotlivých výrobních faktorů.

Správně doplňte Nejobecnějším rysem ekonomické činnosti je ____________ Input je jiné označení pro ______ (výrobní faktor). Práce a půda jsou ________ výrobní faktory (nejsou výsledkem předchozí výroby), kapitál pak označujeme jako __________ výrobní faktor (je současně vstupem i _________ ). V tržní ekonomice se výrobní faktory nacházejí v ___________ vlastnictví, jejích majitel je zapojí do výrobního procesu pouze tehdy, dosahuje-li nějakého ________ z vlastnictví (či fungování) příslušného faktoru (mzdy u práce, zisku či ______ u kapitálu a renty v případě vlastnictví _____ ). rozhodování zdroj primární sekundární výstupem soukromém důchodu úroky půdy

Formy důchodů plynoucí z vlastnictví a zapojení výrobních faktorů do výrobních procesů v tržní ekonomice jsou: mzda, cena a zisk mzda, renta, zisk a náklady kapitálu mzdy, renty a úrokové míry mzdy, renty, zisky a úroky platí vše výše uvedené

Formy důchodů plynoucí z vlastnictví a zapojení výrobních faktorů do výrobních procesů v tržní ekonomice jsou: mzda, cena a zisk mzda, renta, zisk a náklady kapitálu mzdy, renty a úrokové míry mzdy, renty, zisky a úroky platí vše výše uvedené

Nejdůležitějším výrobním faktorem je: práce půda kapitál kapitál a technologie nelze jednoznačně odpovědět

Nejdůležitějším výrobním faktorem je: práce půda kapitál kapitál a technologie nelze jednoznačně odpovědět

POPTÁVKA PO VÝROBNÍCH FAKTORECH Obecně platí, že množství výrobního faktoru, které bude použito, je takové množství, pro které mezní výnos z daného množství výrobního faktoru je roven ceně, kterou majitel prvního výrobního faktoru musí zaplatit majiteli druhého výrobního faktoru Teorie výrobních faktorů zdůrazňuje, že poptávané množství výrobního faktoru závisí na porovnání peněžního příjmu z mezního produktu daného výrobního faktoru s mezními náklady (cenou daného výrobního faktoru). Mezní produkt výrobního faktoru nám říká, o kolik se zvýší celkový produkt, pokud zaměstnáme dostatečnou jednotku (jednotky) výrobního faktoru Jinými slovy, aby byla nějaká jednotka výrobního faktoru použita, musí platit, že příjem, který tato jednotka vyprodukuje, bude větší nebo maximálně roven nákladům spojených s použitím této jednotky (např. mzda apod.)

Příjem z mezního produktu výrobního faktoru lze definovat jako jakákoliv jednotka jakéhokoliv výrobního faktoru bude použita jen tehdy, pokud příjem z mezního produktu dané jednotky daného výrobního faktoru bude vyšší nebo maximálně roven ceně (mezním nákladům) za danou jednotku výrobního faktoru MRPVF=PVF Příjem z mezního produktu výrobního faktoru lze definovat jako příjem z dodatečných jednotek produktu z výrobního faktoru, tedy příjem z těch jednotek, o které se zvýšila produkce v důsledku zvýšení výrobního faktoru o jednotku

tržní poptávková křivka MRPVF=PVF MRPVF=PVF+OMCVF zákon klesajících výnosů → klesající křivka poptávky po výrobních faktorech tržní poptávková křivka I v nedokonalé konkurenci musí být příjem z mezního produktu určité jednotky výrobního faktoru vyšší nebo alespoň roven ceně za danou jednotku výrobního faktoru. I pro nedokonalou konkurenci tedy platí, že bude použito maximálně tolik jednotek výrobního faktoru, pro něž platí K tomu, aby výrobce zaměstnával další jednotky výrobního faktoru, musí příjem z mezního produktu určité jednotky výrobního faktoru být maximálně roven součtu ceny, kterou je nutno zaplatit za použití dodatečné jednotky výrobního faktoru, a dalších mezních nákladů, které jsou spojeny s použitím daného výrobního faktoru a produkce dodatečných (mezních statků) vzhledem k tomu, že i v případě použití výrobních faktorů se uplatňuje zákon klesajících výnosů, tj. další použitá jednotka výrobního faktoru bude zpravidla přinášet nižší mezní produkt a tedy i nižší příjem z mezního produktu, je křivka poptávky po výrobních faktorech klesající – dodatečná jednotka výrobního faktoru bude poptávaná pouze tehdy, pokud klesne její cena: jen tak je zaručeno, že příjem z mezního produktu dané jednotky výrobního faktoru pokryje veškeré náklady spojené s použitím této jednotky.

Trh práce v podmínkách dokonalé konkurence Práce je činnost, jejímž nositelem je člověk. Z tohoto důvodu ovlivňuje práci řada neekonomických faktorů, což působí zejména na vývoj nabídky po práci na tomto trhu. Při rozhodování firmy na trhu práce budeme nejprve vycházet z předpokladu existence dokonalé konkurence velký počet nabízejících i poptávajících a žádný nemůže ovlivnit mzdovou sazbu.

Poptávka po práci Poptávka po práci je určená množstvím práce, které firma najímá při různých úrovních ceny práce (při různých mzdových sazbách). Firma maximalizující zisk najímá takové množství práce, při němž se vyrovnává mezní příjem z produktu práce s mezními náklady na práci, resp. mzdou. MRPL = MFCL = w

Poptávka po práci Už víme, že příjem z mezního produktu práce (MRPL) je násobkem mezního fyzického produktu (MPPL) a ceny produktu (P). Vývoj produktivity práce určuje zákon klesajících výnosů, tzn. že přírůstky produktu se s každou dodatečnou jednotkou práce snižují. Protože mezní náklady na faktor určuje tržní výše mzdy, je klesající část křivky mezního produktu práce základem pro určení křivky poptávky po práci. Odvození křivky po práci spočívá v nalezení optimální výše zaměstnanosti pro jednotlivé výše mzdy, resp. MFCL .

Křivka poptávky po práci w MFCL A wA MRPL=D LA L

Nabídka práce Člověk jakožto spotřebitel poptává na trhu zboží takového množství výrobků a služeb, jaké mu umožňuje…………………….. Nadále budeme předpokládat, že jediným zdrojem příjmu je pro něj………………… Podoba pracovní činnosti : Práce ve firmě – pronájem práce na trhu práce za účelem získávání peněz. Domácí práce – umožňuje vytvářet výrobky či služby pro přímou spotřebu nebo zvyšovat znalosti a dovednosti, které mohou vést ke zvýšení spotřeby v budoucnosti. jeho příjem a ceny zboží jeho pracovní činnost

Nabídka práce Práce ve firmě a domácí práce zaberou část dne, zbytek je……………. Pro určení tržní nabídky je účelné předpokládat pouze dvě možnosti využití času : Práci – která je pronajímána za mzdu Volný čas Cílem spotřebitele je …………………………= jak maximalizovat užitek rozdělením času mezi práci ve firmě a volný čas. volným časem maximalizace užitku

Nabídka práce Člověk bude chtít zvyšovat počet odpracovaných hodin, dokud se mezní užitek plynoucí ze zboží získaného díky poslední hodině práce nevyrovná s mezním užitkem z poslední hodiny volného času. Tedy maximálního užitku je dosaženo tehdy, když mezní užitek dodatečné jednotky času je v obou alternativách využití času shodný.

Substituční a důchodový efekt Změna mzdové sazby má na rozhodování mezi prací a volným časem dvojí účinek : ……………………– při vyšší mzdě každá hodina práce přináší větší množství výrobků a služeb, což vede k tendenci více pracovat na úkor volného času (vede k zvyšování nabízeného množství práce). ………………………..– vyšší mzda zvyšuje reálný příjem (za předpokladu, že ceny výrobků a služeb se nemění) a vede tak k tendenci mít více volného času ( vede k snižování nabízeného množství práce). Substituční efekt Důchodový efekt

Substituční a důchodový efekt Substituční a důchodový efekt působí …………. Dopad na změny mzdy na nabízené množství práce záleží na tom, který z nich převažuje : Substituční > důchodový s růstem mzdy nabízené množství práce roste Substituční < důchodový s růstem mzdy nabízené množství práce klesá protichůdně

Zpět zakřivená křivka nabídky po práci Tvar křivky individuální nabídky práce závisí na tom, který z efektů změny mzdy převládá. Při nižší mzdové sazbě převládá ……………………………. a množství nabízené práce roste : křivka individuální nabídky práce má pozitivní směrnici. Při vyšší mzdové sazbě převládá …………………… a množství nabízené práce klesá : křivka individuální nabídky práce má zápornou směrnici. Jedná se o tzv. zpět zakřivenou individuální křivku nabídky práce. substituční efekt důchodový efekt

Zpět zakřivená individuální křivka nabídky práce w X wX LX L(hod./týden)

Rovnováha na trhu práce Rovnováha na trhu práce vzniká při vyrovnání nabídky s poptávkou => rovnovážná mzda. Tržní křivka poptávky je horizontálním součtem individuálních křivek poptávky všech firem na trhu. Tržní křivka nabídky je taktéž horizontálním součtem individuálních křivek nabídky práce, ale přesto není zpět zakřivená.

Rovnováha na trhu práce Důvody proč není zpětně zakřivená : Různí lidé mají rozdílné alternativní náklady a různý vztah k práci. Rostoucí mzda přitahuje na trh nové pracovníky s vyššími transferovými výdělky. Při vychýlení mzdy (mzdové sazby) z rovnovážné úrovně vzniká na trhu nedostatek nebo přebytek práce.

Rovnováha na trhu práce w SL přebytek L w2 E wE w1 DL nedostatek L LE L

Rovnováha a mzdové rozdíly V podmínkách dokonalé konkurence působí na trhu identického výrobního faktoru tendence k ustalování rovnovážné výše jeho ceny. Jestliže se bude mzdová sazba lišit, pracovníci budou přecházet ze zaměstnání hůře placeného do zaměstnání s vyšší mzdovou sazbou. To zapříčiní, že nabídka práce v zaměstnání s nižší mzdovou sazbou bude klesat a mzdová sazba bude růst; v zaměstnání s vyšší mzdovou sazbou bude růst nabídka práce ale mzdová sazba bude klesat – dokud se mzdová sazba u všech zaměstnaných nevyrovná. Přesto existují často i velmi výrazné mzdové rozdíly.

Nerovnovážné rozdíly V těchto případech různá mzdová sazba povede ke změnám poptávky a nabídky práce. Mzdové rozdíly vedou k přesunům pracovních zdrojů a vyrovnávání mzdových rozdílů. V těchto případech se jedná o nerovnovážné rozdíly.

Rovnovážné rozdíly Rovnovážné rozdíly jsou vysvětlovány : Nedostatečnou mobilitou zdrojů a segmentací trhu práce Rozdíly ve vrozených duševních a tělesných schopnostech, které jsou dané zděděnými vlastnostmi a rodinnou výchovou Rozdíly v čase a penězích potřebných k rozvoji určitých dovedností a schopností Rozdíly v nepeněžním prospěchu určitého zaměstnání

Rovnovážné rozdíly Existují kompenzující rozdíly ve mzdách – vyššími mzdami jsou kompenzovány nepeněžní rozdíly mezi určitými profesemi. (placeny příplatky za mimořádné služby, vyrovnány prostředky za placení školného a odbornou přípravu)

Trh práce v podmínkách nedokonalé konkurence Příznaky a projevy nedokonalé konkurence na trzích práce : Mzdová strnulost – pomalá reakce mezd na změny na trzích práce Klasifikační systémy – podle nich jsou zaměstnanci odměňování (mzdové tarify firem) Kolektivní smlouva Pracovně právní zákonodárství Mzdové sazby jsou tak často i delší dobu nad nebo pod úrovní příjmu z mezního produktu práce

Trh práce v podmínkách nedokonalé konkurence Formy nedokonalé konkurence, které jsou spojeny s monopolní výhodou na straně poptávky nebo nabídky práce : Monopson – trh s monopolní sílou na straně „kupujícího“ na trhu práce Působení odborových organizací – existence monopolní síly na straně „prodávajícího“ na trhu práce

Monopson Monopson - monopolní síla na straně poptávky po práci Monopson – jediný kupující určitého vstupu (jediný zaměstnavatel práce určité kvalifikace nebo jediný zaměstnavatel práce v určité oblasti) Firma má monopsonní sílu ve všech případech, kdy se setkává s rostoucí křivkou nabídky práce. Monopson může ovlivnit mzdy svých zaměstnanců. Mzdová sazba tedy není monopsonistovi dána trhem.

Monopson Jestliže monopsonista najímá dodatečného zaměstnance, zvyšuje mzdu všem dosud zaměstnaným pracovníkům. MC firmy, spojené se zaměstnáním dodatečného pracovníka se rovnají w tohoto pracovníka plus zaplaceným vyšším mzdám již najatých pracovníků. Proto jsou MC práce vyšší, než mzda nutná pro zaměstnání dodatečné jednotky práce a tento rozdíl se zvyšováním množství práce roste : MFCL > w

Monopson Firma maximalizující zisk převyšuje zaměstnanost práce tak dlouho, dokud dodatečný příjem ze zaměstnané dodatečné jednotky (příjem z mezního produktu práce) převyšuje dodatečné náklady na práci (mezní náklady na práci). V této firmě nebude dána zaměstnanost vyrovnáním křivky poptávky a nabídky práce, jako je tomu v dokonalé konkurenci. Mezní příjem z produktu práce převyšuje v rovnováze mzdovou sazbu. Pracovníci v této situaci rozhodují pouze o tom zda pracovat, či nepracovat pro danou firmu (monopson).

Monopson MFCL w SL M N wM MRPL=DL LM LN L

Odborové svazy na trhu práce Odborové svazy – sdružení pracujících, které ovlivňuje určitým způsobem nabídku práce a v určité míře mohou ovlivnit i poptávku po práci. Odbory vznášejí řady požadavků: vyšší mzdy větší bezpečnost práce lepší pracovní podmínky více pracovních příležitostí My se zaměříme na požadavek vyšší mzdové sazby.

Odborové svazy na trhu práce Na daném trhu práce si můžeme představit tři základní možnosti dosažení vyšších mzdových sazeb : Vyjednání vyšší mzdy (která je vyšší než rovnovážná mzda) Zvýšení rovnovážné mzdové sazby snížením nabídky práce Zvýšení rovnovážné mzdové sazby zvýšením poptávky po práci

Mzdový práh Odbory mohou vyjednáváním se zaměstnavateli v daném odvětví dosáhnout minimální mzdu, která převyšuje rovnovážnou mzdu na tomto trhu. Stává-li se tato výše mzdy tržní mzdou, představuje výše této mzdy výši mezních nákladů na práci, resp. nabídky práce. S růstem ceny práce bude najímáno menší množství práce sníží se zaměstnanost u všech firem v odvětví a zaměstnanost práce v celém odvětví klesne.

Efekt mzdového prahu w S w O F MFCLO wO wO E MFCL wE wE MRPL=D D LO LE LF L LO LE L

Snížení nabídky práce odbory SO Tento postup zvýšení mzdy vyžaduje dva předpoklady : Odbory musí být schopné snížit počet těch, kteří nabízejí práci určitého typu. Odbory musí donutit zaměstnavatele zaměstnat pouze členy odborů. S w EO F wO E wE D LO LE LF L

Zvýšení poptávky po práci Třetí cesta ke zvýšení mzdové sazby je zvýšení poptávky po práci. Snaha přimět spotřebitele ke zvýšení poptávky po jimi vyráběném zboží. Snaha omezit prodej konkurenčního zboží. w S F wO EO E wE DO D LF LE LO L

Bilaterální monopol Bilaterální (dvoustranný) monopol – vzniká, když existuje monopolní síla jak na straně nabídky práce, tak i na straně poptávky po práci. Zájmy obou stran jsou protichůdné (monopson – co nejnižší mzda, odborové svazy – co nejvyšší mzda). Výška skutečné mzdové sazby závisí na vzájemném poměru monopolní síly odborů a monopsonu. Mzda bývá výsledkem kolektivní smlouvy mezi oběma stranami.

TRH PRÁCE Nabídka a poptávka na trhu práce P(W) DL SL celková zásoba práce z hlediska nabídky práce platí, že lide budou pracovat, tedy nabízet svou práci, pokud jejich příjem z práce (jejich mzda) bude vyšší než příjem, který mohou získat jiným způsobem Nabídka práce jednotlivých lidí bude začínat v bodě REPRODUKČNÍCH NÁKLADŮ na práci, které můžeme charakterizovat jako náklady na zajištění obživy a důstojný život každého člověka. Pro poptávku po práci rovněž platí výše uvedené: firmy budou práci poptávat, pokud jejich příjem z mezního produktu dodatečné jednotky na práci bude vyšší než mzda a ostatní náklady spojené se zaměstnáním této dodatečné jednotky. Křivka nabídky práce – zpočátku se chová jako běžná nabídková křivka, tj. při růstu w se zvyšuje nabízené množství práce. Od určitého momentu: čím vyšší mzda, tím menší ochota pracovat, což je dáno tím, že mezní užitek z příjmu začíná být menší než mezní užitek volného času. Náklad obětované příležitosti práce = volný čas, i zde působí substituční efekt – zvýšení mzdy zdraží volný čas, takže lidé budou substituovat volný čas prací, mzda=důchod→↑mzda→↑důchod pracujících a mohou si dopřát více statků, včetně volného času. Důchodový efekt: zvýšení důchodu motivuje člověka, aby kupoval více statků včetně volného času, tedy aby méně pracoval. Křivku poptávky po práci způsobuje posun poptávky po statku, který práce (zaměstnanci) vyrábí. Q(L)

KONTROLNÍ OTÁZKY A ÚKOLY 5. Firma Huynday uvažuje o výstavbě automobilky na severní Moravě. Jak se to projeví na poptávce po lidech, kteří jsou schopni pracovat v automobilce? Co se stane s jejich mzdou? Jak budou reagovat lidé pracujících v jiných profesích? Pokud možno graficky znázorněte.

3.1. Doplňte následující tvrzení a) Trh práce, na kterém je dostatečně velký počet pracovníků a zaměstnavatelů, takže žádný z uvedených subjektů ( … ) schopen ovlivnit ( … ) sazbu (cenu práce), nazýváme ( … ) konkurenčním trhem práce. není, mzdovou, dokonale b) Rovnováha dokonale konkurenčního trhu práce nastává při rovnosti ( … ) po práci a ( … ) práce. Rovnováha nastává, jestliže mzdová sazba je natolik ( … ) , aby za ní bylo ochotno pracovat dostatečné množství pracovníků a zároveň ( … ) tak vysoká, aby ji firmy nebyly ochotny platit. poptávky, nabídky, vysoká, není

3.2. Doplňte následující tvrzení c) Poptávka po práci je poptávkou ( … ) . Individuální poptávka po práci je určena ( … ) z ( … ) produktu práce. Tržní (dílčí) poptávka vzniká jako ( … ) součet individuálních poptávek jednotlivých firem v odvětví. . odvozenou, příjmem, mezního, horizontální d) Individuální nabídka práce závisí na výši ( … ) sazby a je určena ( … ) spojenou s obětováním ( … ) času. mzdové, újmou, volného

2.3. Který z uvedených faktorů určuje nabídku práce pro danou ekonomiku? a) míra účasti populace v souhrnné pracovní síle země b) velikost populace c) délka pracovního týdne d) kvalita pracovní síly e) vše výše uvedené

2.14. "Zpět zakřivená" křivka nabídky práce popisuje případ: a) kdy se snižuje míra porodnosti a více žen vstupuje do pracovního procesu b) když ženy obdrží vyšší reálné mzdy - mnohé z nich pracují méně hodin než pracovaly při nižších mzdových sazbách c) když se omezí hranice dětské práce, bude více mladistvých hledat práci na částečný úvazek d) kdy v době recese pracuje více lidí v rodinných zemědělských podnicích vzhledem k jejich ziskovosti e) žádná z nabídek tento případ nepopisuje

2.6. Důchodový efekt růstu mzdové sazby znamená, že dojde k: a) poklesu nabízeného množství práce - "bohatší" lidé obvykle poptávají a spotřebovávají více volného času b) poklesu nabízeného množství práce - w je nyní větší než MRPL c) růstu nabízeného množství práce - "bohatší" lidé obvykle preferují nákupy větších množství statků d) růstu poptávaného množství práce - MRPL totiž vzrostl e) poklesu nabízeného množství práce, protože lidé preferují dnešní spotřebu základních komodit před spotřebou budoucí

3.3. Doplňte následující tvrzení e) "Zpětné zakřivení" individuální nabídkové křivky práce nastává, pokud ( … ) efekt změny mzdové sazby ( … ) substituční efekt změny mzdové sazby - růst mzdové sazby má tedy pak za následek ( … ) nabízeného množství práce. Na úrovni celého trhu má však křivka nabídky práce vždy ( … ) směrnici (tj. je rostoucí - např. vlivem faktorů rekvalifikace a mobility práce). důchodový, převýší, snížení, pozitivní

2.7. Jestliže poroste nabídka práce, pak za jinak stejných podmínek: a) bude růst mzdová sazba a klesat počet zaměstnaných b) bude klesat mzdová sazba a klesat počet zaměstnaných c) bude růst mzdová sazba a klesat počet nezaměstnaných d) bude klesat mzdová sazba a růst počet zaměstnaných e) neplatí žádné z předchozích tvrzení

2.10. Při růstu produktivity práce za předpokladu "ceteris paribus" dojde: a) k posunu po křivce poptávky po práci směrem nahoru b) k posunu křivky poptávky po práci doleva c) k posunu po křivce poptávky po práci směrem dolů d) k posunu křivky poptávky po práci doprava dolů e) změna produktivity nemá na poptávku žádný přímý vliv

2.8. Jestliže odbory ovlivňují situaci na trhu práce, mohou způsobit růst mzdových sazeb tím, že: a) posunou rovnovážný bod směrem nahoru po nabídkové křivce práce b) změní elasticitu křivky nabídky práce c) posunou křivku nabídky práce doleva d) nebudou stanovovat podmínky kolektivních smluv e) posunou křivku nabídky práce doprava

2.11. Uvažujeme firmu na dokonale konkurenčním trhu práce (firma tedy nemůže ovlivnit cenu práce) - křivka nabídky práce pro tuto firmu bude: a) dokonale elastická b) dokonale neelastická c) vodorovná (rovnoběžná s osou x) d) platí a) i c) zároveň e) nelze pro nedostatek údajů jednoznačně určit

2.13. Za předpokladu dokonale konkurenčního trhu práce nižší než rovnovážná mzda povede k: a) převaze poptávky po práci nad nabídkou práce b) nezaměstnanosti c) nedostatku pracovních sil na trhu d) nedostatku pracovních míst v ekonomice e) platí nabídky a) i c) současně

2.4. Která z následujících profesních skupin může být považována za nejvíce "nekonkurenční" a relativně uzavřenou? a) skladník železářského zboží b) topič v parní lokomotivě c) pomocný dělník v gumárně "MITAS" d) zakázková dámská krejčová provozovny "LUXUS" e) noční hlídač staveniště metra trasy B

SPECIFIKA TRHU PRÁCE 1. Teorie lidského kapitálu 2. zvýšení sociálních dávek (např. příspěvků v nezaměstnanosti) 3. minimální mzda 4. progresivní zdanění 5. Válka, nemoci a jiné katastrofy 6. kompenzující rozdíly 7. Platy manažerů 8. Trhy, kde vítěz bere vše 9. Stejná mzda pro muže a ženy 10. Stejná mzda pro muže a ženy Lidský kapitál: schopnosti, znalosti, dovednosti atd. s dopadem na produktivitu práce Sociální dávky: zvyšují se náklady obětované příležitosti → snižuje se nabízené množství práce pro jakoukoli úroveň mzdy → křivka nabídky práce se posouvá doleva=pokles celkového zaměstnaného množství a růstu mzdy+snížení celkové zaměstnanosti, ale i produkce Minimální mzda: stanovena vládnou nebo jiným orgánem, mzda žádného zaměstnance nesmí klesnout pod minimální mzdu. Pokud je ale minimální mzda vyšší než tržní mzda, tak je nabízené množství práce vyšší než poptávané množství práce a někteří lidé nezískají práci. PROGRESIVNÍ ZDANĚNÍ: s růstem příjmu roste daňová sazba, člověk, který vydělává více, má nižší přírůstek jeho čisté mzdy, než přírůstek hrubé mzdy. Snižuje se tak motivace lidí s vyšším příjmem k práci Válka, nemoci a jiné katastrofy: posun nabídky práce doleva=pokles nabízeného množství práce, růst mzdy KOMPENZUJÍCÍ ROZDÍLY: vysvětluje, proč některé profese vydělávají více než jiné PLATY MANAŽERŮ: vysvětluje otázky, proč manažeři berou tak vysoké platy VÍTĚ BERE VŠE: proč ti nejlepší (tenisté, zpěváci atd.) vydělávají tolik, kolik vydělávají

2. 5. Odborový svaz prosadil podstatné zvýšení minimální mzdy 2.5. Odborový svaz prosadil podstatné zvýšení minimální mzdy. Jak se změní situace na trhu práce? a) klesne nezaměstnanost b) klesne průměrná mzdová sazba v odvětví c) vytvoří se nový bod rovnováhy, kde budou opět síly poptávky a nabídky vyrovnané d) nový bod optima (rovnováhy) se posune směrem dolů e) žádná z uvedených nabídek není správná

SPECIFIKA TRHU PRÁCE 1. Diskriminace na trhu práce příčiny a) diskriminaci vyžaduje zákazník b) diskriminaci provádí firma na svůj popud c) diskriminace jako důsledek státního rozhodnutí 2. zákoník práce posilující pozici zaměstnanců, znemožňující propouštění atd. 3. Teorie efektivnosti mezd 4. Stejné postavení studentů jako ostatních osob Lidský kapitál: schopnosti, znalosti, dovednosti atd. s dopadem na produktivitu práce Sociální dávky: zvyšují se náklady obětované příležitosti → snižuje se nabízené množství práce pro jakoukoli úroveň mzdy → křivka nabídky práce se posouvá doleva=pokles celkového zaměstnaného množství a růstu mzdy+snížení celkové zaměstnanosti, ale i produkce Minimální mzda: stanovena vládnou nebo jiným orgánem, mzda žádného zaměstnance nesmí klesnout pod minimální mzdu. Pokud je ale minimální mzda vyšší než tržní mzda, tak je nabízené množství práce vyšší než poptávané množství práce a někteří lidé nezískají práci. PROGRESIVNÍ ZDANĚNÍ: s růstem příjmu roste daňová sazba, člověk, který vydělává více, má nižší přírůstek jeho čisté mzdy, než přírůstek hrubé mzdy. Snižuje se tak motivace lidí s vyšším příjmem k práci Válka, nemoci a jiné katastrofy: posun nabídky práce doleva=pokles nabízeného množství práce, růst mzdy KOMPENZUJÍCÍ ROZDÍLY: vysvětluje, proč některé profese vydělávají více než jiné PLATY MANAŽERŮ: vysvětluje otázky, proč manažeři berou tak vysoké platy VÍTĚ BERE VŠE: proč ti nejlepší (tenisté, zpěváci atd.) vydělávají tolik, kolik vydělávají

2.1. Má mezní fyzický produkt práce v každé situaci klesající charakter? a) ano, vždy b) ne c) ano, ale pouze za dokonalé konkurence na trhu statků d) ano, ale pouze za nedokonalé konkurence na trhu statků e) ano, ale pouze v případě izolovaného zkoumání trhu práce (v rámci teorie dílčí rovnováhy)

2.2. Kdyby všichni lidé byli přesně stejní (neexistovaly by rozdíly v kvalifikaci, schopnostech apod.) a kdyby trh práce byl dokonale konkurenční, potom: a) jakékoliv rozdíly ve mzdách by bylo možné vysvětlit kvalitativními rozdíly mezi lidmi b) mohly by existovat značné rozdíly ve mzdách vysvětlitelné např. Různými schopnostmi c) jakýkoliv rozdíl ve mzdách by mohl být vysvětlen příslušností k určité rase či náboženství d) musela by nezbytně existovat jediná mzdová sazba e) nic z uvedeného by neplatilo

2.9. Co z následujícího nepatří mezi faktory způsobující nedokonalosti reálných trhů práce? a) náklady na kvalifikaci b) diskriminace romského obyvatelstva c) prvky jedinečnosti práce d) dokonalá mobilita pracovních sil e) existence nekonkurenčních profesních skupin

2.12. Reálnou mzdou rozumíme: a) počet peněžních jednotek, které pracovník obdrží za vykonanou práci b) počet peněžních jednotek po zdanění c) počet peněžních jednotek, který by pracovník obdržel v případě dokonalé konkurence všech trhů d) celkový rozsah peněžních prostředků vyplacených firmou za určitý časový interval e) žádná z nabídek není správná

1.1 Rozhodněte, zda níže uvedená tvrzení jsou pravdivá nebo nepravdivá a) křivka nabídky práce v podmínkách dokonalé konkurence trhu práce vystupuje vůči firmě jako dokonale elastická [ pravda ] b) s dokonale konkurenčním trhem práce není slučitelná představa nedobrovolné (keynesiánské) nezaměstnanosti c) reálná mzda je částka, kterou pracovník obdrží v penězích [ nepravda ]

1.2 Rozhodněte, zda níže uvedená tvrzení jsou pravdivá nebo nepravdivá d) segmentace trhu práce je jednou z příčin strnulosti na straně nabídky práce [ pravda ] e) pokud odbory prosadí zvýšení mzdových sazeb, automaticky vzroste i zaměstnanost [ nepravda ] f) s výší mzdové sazby se mění volba mezi užitkem, který plyne spotřebiteli ze spotřeby výrobků a služeb, a užitkem z volného času

TRH KAPITÁLOVÝCH STATKŮ A KAPITÁLOVÝ TRH V případě trhu kapitálových statků se nabízejí a poptávají statky, které slouží k produkci spotřebních statků (např. budovy, stroje, technologie apod.) V případě kapitálového trhu se nabízejí a poptávají dočasně volné peněžní prostředky, které jsou pak investovány, čehož výnosem je úrok mezi nominální cenou současných peněz a peněz, které investor obdrží díky své investici v budoucnu. KAPITÁLOVÝ STATEK má dlouhou dobu životnosti

TRH KAPITÁLOVÝCH STATKŮ používání kapitálového statku MRPVF=PVF investování do kapitálového statku čisté investice odpisy Obecně lze říci, že výnos z investice do kapitálového statku musí být vyšší než výnos z druhé nejlepší alternativní příležitosti příjem z mezního produktu dané jednotky statku za dané kalendářní období musí krýt poměrnou část opotřebení. MRPK R+D poptávka a nabídka kapitálových statků V případě používání kapitálového statku platí obvyklý vztah: dotyčná osoba bude požívat maximálně takové množství kapitálových statků, kdy pro poslední používanou jednotku kapitálového statku platí, že příjem z mezního produktu dané jednotky statku je roven ceně, která se platí za používání této jednotky tohoto statku. čisté investice = hrubé investice – obnovovací investice odpisy: vyjadřuje opotřebení kapitálu, je to tedy peněžní vyjádření používání a opotřebení dané jednotky kapitálového statku v daném kalendářním roce. úplné opotřebení (odpis): suma odpisů za jednotlivé kalendářní období dá cenu, za kterou byla jednotka koupena příjem z mezního produktu dané jednotky statku za dané kalendářní období musí krýt poměrnou část opotřebení. Opotřebení kapitálu tak vlastně vyjadřuje reprodukční náklady na kapitálový statek R= obětovaný výnos z investice, D=částka opotřebení kapitálového statku poptávka a nabídka kapitálových statků: křivka poptávky po kapitálových statcích bude opět klesající, protože v obou případech (používání i investování do kapitálových statků) bude příjem z mezního produktu další dodatečné jednotky mít zpravidla klesající charakter. I zde platí zákon klesajících výnosů, který říká, že pokud zvyšujeme pouze jeden vstup (výrobní faktor), budou mezní výnosy z tohoto výrobního faktoru klesat. Nabídka kapitálových statků vyjadřuje množství kapitálových statků, které jsou ochotny jednotlivé subjekty vyrobit či pronajímat a je dána náklady obětované příležitosti reprodukčními náklady kapitálové statky jsou heterogenní a jsou jen obtížně za sebe zaměnitelné CO MUSÍ VZÍT PODNIKATEL V ÚVAHU PŘI ROZHODOVÁNÍ, ZDA KOUPIT URČITÝ KAPITÁLOVÝ STATEK ČI NIKOLI (str. 138-139)

KAPITÁLOVÝ TRH na kapitálovém trhu se směňují podoby kapitálového trhu současné peníze za budoucí cenou peněz je………………. rozdíl mezi nominální hodnotou současných (=investiční prostředky) a budoucích peněz podoby kapitálového trhu úrok Dlužník si kupuje od věřitele současné peníze a platí je penězi budoucími. podoby kapitálového trhu: bankovní trh akciový trh dluhopisový trh trh podílových, investičních, penzijních fondů trh stavebního spoření

ÚROK NA KAPITÁLOVÉM TRHU Cenou peněz je úrok kdo půjčuje peníze, musí časem dostat zpět nejen půjčené peníze (sumu peněz, které půjčil), ale ještě něco navíc, zpravidla tedy věřitel dostává zpět větší peněžní sumu, než kterou dlužníkovi půjčil úspory peníze, které aktuálně nepotřebujeme nabídka a poptávka investičních příležitostí a investičních prostředků investiční příležitost je tím, do čeho mohou být investovány prostředky v peněžní i nepeněžní (volný čas, důvěryhodnost apod.) tak, aby očekávaný výnos převýšil náklady vzniklé investovánm rozdělení investiční příležitosti ÚSPORY: Jsou to prostředky, které si odkládám na horší dobu Je to odložená spotřeba, kdy se vzdávám okamžitých užitků a preferuji užitky sice pozdější, ale větší, které vznikají produktivním využitím toho, co jsem nespotřeboval. Jsou to moje investiční prostředky, které poskytuji k realizaci cizích investičních příležitostí Rozdělení investiční příležitosti primární: schopnosti, které má člověk od narození v podobě různých vloh a předpokladů sekundární: spojené s rozvojem schopností člověka, na čemž má rozhodující roli vzdělávání terciární: schopnost iniciovat a realizovat inovační projekty (např. profesní dráha)

Správně doplňte Kapitál je __________ faktor, je současně ________ i _________. Do této kategorie bývá řazena i ___________ (mívající nehmotnou podobu myšlenky, postupu či investice) někdy i _____________ (schopnost organizovat a řídit výrobu, nést rizika, provádět investice apod.) Pokud chápeme kapitál jako produkty výroby sloužící k výrobě jiných statků, pak hovoříme o kapitálových ________. Párovými kategoriemi jsou statky (výrobky a služby určené k bezprostřední spotřebě) a tzv. ____________ (kapitálové statky „krátkodobého“ užití – např. polotovary) sekundární vstupem výstupem technologie podnikatelství statcích meziprodukt

Správně doplňte Kapitál může dále nabývat podoby __________ aktiv a ________ kapitálu. Společným znakem všech forem (podob) kapitálu je fakt, že přináší ekonomickému subjektu (který v současnosti vynaložil určité zdroje na jeho získání) v budoucnosti nějaký další dodatečný _______ (např. v podobě úroku) Pokud na trhu kapitálu _________ žádný ekonomický subjekt, který je schopen ovlivnit tržní cenu kapitálu (tedy disponovat určitým stupněm kontroly nad cenou kapitálu) – pak tento trh kapitálu považujeme za _________ konkurenční. finančních lidského příjem neexistuje dokonale

Správně doplňte Trh „krátkodobých“ peněz a půjček označujeme jako trh ______, trh „dlouhodobých“ peněz a půjček (s dobou splatnosti delší než 1 rok – tzv. „dlouhodobé peníze“) pak jako trh ________. Dohromady tvoří síť __________ trhů. Trh kapitálu bývá někdy označován jako trh ______. Pokud firmy nemají dostatek ________ zdrojů, přicházejí na trh kapitálu. Poptávka na tomto trhu je _________ poptávka od poptávky po výrobcích a službách, k jejichž výrobě se má dodatečný kapitál používat – je určena veličinou ______ a závisí na výši ________ míry. peněz kapitálu finančních úspor vlastních odvozená MRPK úrokové

Správně doplňte Nabídka na trhu kapitálu je dána ________ domácností, v krátkém období považujeme křivku nabídky kapitálu za dokonale ___________ (fixní), v dlouhém období pak je křivka nabídky kapitálu _______ (s růstem úrokové míry roste, za jinak stejných podmínek, i nabídka úspor ze strany domácností). Rovnováha dokonale konkurenčního trhu kapitálu nastává při rovnosti nabídky a poptávky po kapitálu, tedy graficky v průsečíku tržních křivek nabídky kapitálu (která je dána ________) a poptávky po kapitálu (za kterou je skryt vývoj veličiny ______). V bodě rovnováhy jsou tedy vyrovnány „______“ a „________“, vytváří se rovnovážná úroková _____ („cen kapitálu“) a rovnovážné ________ „směňovaného“ kapitálu. úsporami neelastickou rostoucí úsporami MRPK úspory investice míra množství

Správně doplňte Pokud se již firma rozhodla pro určitou investici a podařilo se jí získat prostředky na trhu ________, přichází na trh ___________ statků, který je analogií trhu ___________ statků. Poptávka po kapitálových statcích je odvozena z principu míry _______ z kapitálu. Reálně je oceňování kapitálových statků prováděno např. podle ukazatele ________ hodnoty toku budoucích _______ z oceňování kapitálového aktiva. kapitálu kapitálových spotřebních výnosu současné výnosů

Správně doplňte Princip ukazatele současné hodnoty toku budoucích výnosů (PV) spočívá v tom, že spočítáme (pomocí ____________), kolik peněz uložených dnes při dané _______ míře by bylo potřeba, aby poskytlo ______ tok budoucích příjmů jako oceňovaný kapitálový statek (investice). Podle povahy budoucích _______ z investice používáme různé vzorce pro stanovení konkrétní výše ukazatele PV – výsledek nám slouží jako jedno z kritérií pro rozhodování o volbě či uskutečnění příslušné investice. diskontování úrokové stejný výnosů

1. Kapitálové statky: a) jsou většinou statky dlouhodobého užití b) neslouží bezprostřední spotřebě c) jsou statky, které byly vyrobeny, aby opět byly vloženy do výroby d) je pojem označující kapitál ve fyzickém smyslu e) všechny tvrzení jsou správná

1. Kapitálové statky: a) jsou většinou statky dlouhodobého užití b) neslouží bezprostřední spotřebě c) jsou statky, které byly vyrobeny, aby opět byly vloženy do výroby d) je pojem označující kapitál ve fyzickém smyslu e) všechny tvrzení jsou správná

a) sníží poptávané množství kapitálu 2. Jestliže je v podmínkách dokonalé konkurence úroková míra jako cena kapitálu nižší než veličina MRPk, potom firma: a) sníží poptávané množství kapitálu b) nezmění poptávané množství kapitálu c) zvýší poptávané množství kapitálu d) prodá veškeré výrobní zařízení a opustí odvětví e) nemáme dostatek informací pro odhad chování této firmy

a) sníží poptávané množství kapitálu 2. Jestliže je v podmínkách dokonalé konkurence úroková míra jako cena kapitálu nižší než veličina MRPk, potom firma: a) sníží poptávané množství kapitálu b) nezmění poptávané množství kapitálu c) zvýší poptávané množství kapitálu d) prodá veškeré výrobní zařízení a opustí odvětví e) nemáme dostatek informací pro odhad chování této firmy

3. Které z následujících tvrzení není správné? a) úspory jsou rostoucí funkcí úrokové míry b) v dlouhém období jsou úspory určeny na základě časových preferencí c) nabídka kapitálu v krátkém období je dokonale elastická d) během času dochází k růstu celkových kapitálových zásob, takže jednotlivé vertikální krátkodobé křivky nabídky kapitálu se posunují doprava e) nabídka kapitálu v krátkém období je dokonale neelastická

3. Které z následujících tvrzení není správné? a) úspory jsou rostoucí funkcí úrokové míry b) v dlouhém období jsou úspory určeny na základě časových preferencí c) nabídka kapitálu v krátkém období je dokonale elastická d) během času dochází k růstu celkových kapitálových zásob, takže jednotlivé vertikální krátkodobé křivky nabídky kapitálu se posunují doprava e) nabídka kapitálu v krátkém období je dokonale neelastická

4. Míra výnosu z kapitálu vyjadřuje: a) čistý výnos (zpravidla za 1 rok), který přinese jedna peněžní jednotka investovaného kapitálu b) cenu kapitálu násobenou běžnou tržní úrokovou mírou c) kolik kapitálu by firma najala za předpokladu dokonalé konkurence na všech trzích d) kolika peněžních jednotek investovaného kapitálu je třeba k dosažení rovnosti úspor a investic na makroúrovni e) žádná z nabídek není správná

4. Míra výnosu z kapitálu vyjadřuje: a) čistý výnos (zpravidla za 1 rok), který přinese jedna peněžní jednotka investovaného kapitálu b) cenu kapitálu násobenou běžnou tržní úrokovou mírou c) kolik kapitálu by firma najala za předpokladu dokonalé konkurence na všech trzích d) kolika peněžních jednotek investovaného kapitálu je třeba k dosažení rovnosti úspor a investic na makroúrovni e) žádná z nabídek není správná

5. Úrok lze charakterizovat jako: a) výnos ze za´půjčených peněz b) cenu peněz (resp. peněžního kapitálu) za právo dočasně disponovat cizími penězi c) formu nájemného, pokud se nájem týká kapitálu d) cenu (odměnu) za to, že domácnost své prostředky okamžitě nepotřebuje – tj. stimul tvorby úspor e) všechny odpovědi úrok charakterizují

5. Úrok lze charakterizovat jako: a) výnos ze za´půjčených peněz b) cenu peněz (resp. peněžního kapitálu) za právo dočasně disponovat cizími penězi c) formu nájemného, pokud se nájem týká kapitálu d) cenu (odměnu) za to, že domácnost své prostředky okamžitě nepotřebuje – tj. stimul tvorby úspor e) všechny odpovědi úrok charakterizují

6. Cena auta je 100 000 Kč. Toto auto ročně pronajímám za 25 000 Kč 6. Cena auta je 100 000 Kč. Toto auto ročně pronajímám za 25 000 Kč. Celkové roční náklady na provoz a údržbu činí 13 000 Kč. Míra výnosu z kapitálu (v %) bude: a) 25 b) 13 c) 12 d) 100 e) ze zadaných informací nelze určit

6. Cena auta je 100 000 Kč. Toto auto ročně pronajímám za 25 000 Kč 6. Cena auta je 100 000 Kč. Toto auto ročně pronajímám za 25 000 Kč. Celkové roční náklady na provoz a údržbu činí 13 000 Kč. Míra výnosu z kapitálu (v %) bude: a) 25 b) 13 c) 12 d) 100 e) ze zadaných informací nelze určit

7. Cena auta je 100 000 Kč. Toto auto ročně pronajímám za 25 000 Kč 7. Cena auta je 100 000 Kč. Toto auto ročně pronajímám za 25 000 Kč. Celkové roční náklady na provoz a údržbu činí 13 000 Kč. Roční míra návratnosti kapitálu bude (v %): a) 1 b) 25 c) 12 d) 100 e) nelze určit

7. Cena auta je 100 000 Kč. Toto auto ročně pronajímám za 25 000 Kč 7. Cena auta je 100 000 Kč. Toto auto ročně pronajímám za 25 000 Kč. Celkové roční náklady na provoz a údržbu činí 13 000 Kč. Roční míra návratnosti kapitálu bude (v %): a) 1 b) 25 c) 12 d) 100 e) nelze určit

8. Luk a šípy jsou pro Robinsona: a) přírodním faktorem, protože jsou vyrobeny z přírodního materiálu b) reálným (fyzickým) kapitálovým statkem, protože mu slouží k získání statků spotřebních c) volným statkem, protože nejsou vzácné d) spotřebním statkem, protože uspokojují jeho potřeby e) žádná z odpovědí není správná

8. Luk a šípy jsou pro Robinsona: a) přírodním faktorem, protože jsou vyrobeny z přírodního materiálu b) reálným (fyzickým) kapitálovým statkem, protože mu slouží k získání statků spotřebních c) volným statkem, protože nejsou vzácné d) spotřebním statkem, protože uspokojují jeho potřeby e) žádná z odpovědí není správná

9. Hodnota kapitálového statku je dána: a) náklady vynaloženými na jeho pořízení, úročenými k dnešnímu dni b) jeho budoucími výnosy, odúročenými ke dni jeho pořízení c) jeho budoucími výnosy, odúročenými ke dnešnímu dni d) jeho dnešní zůstatkovou hodnotou e) jeho dnešními výnosy, úročenými ke dni jeho úplného opotřebení

9. Hodnota kapitálového statku je dána: a) náklady vynaloženými na jeho pořízení, úročenými k dnešnímu dni b) jeho budoucími výnosy, odúročenými ke dni jeho pořízení c) jeho budoucími výnosy, odúročenými ke dnešnímu dni d) jeho dnešní zůstatkovou hodnotou e) jeho dnešními výnosy, úročenými ke dni jeho úplného opotřebení

10. Firma na trhu kapitálových statků nakoupí výrobní zařízení za 500 000 Kč. Činnost na tomto zařízení nese roční tržbu ve výši 50 000 Kč. Roční náklady na výrobu (včetně odpisů) jsou 45 000 Kč. Čistý roční výnos z kapitálu bude: a) 50 000 Kč b) 45 000 Kč c) 5 000 Kč d) 1% e) žádná z nabídek není správná

10. Firma na trhu kapitálových statků nakoupí výrobní zařízení za 500 000 Kč. Činnost na tomto zařízení nese roční tržbu ve výši 50 000 Kč. Roční náklady na výrobu (včetně odpisů) jsou 45 000 Kč. Čistý roční výnos z kapitálu bude: a) 50 000 Kč b) 45 000 Kč c) 5 000 Kč d) 1% e) žádná z nabídek není správná

11. Míra výnosu z kapitálu je: a) vždy rovna úrokové míře b) rovna úrokové míře pouze v případě nedokonalé konkurence na trhu kapitálu c) rovna úrokové míře pouze v případě dokonalé konkurence na trhu kapitálu d) vždy rovna čistému výnosu z kapitálu e) žádná z nabídek není správná

11. Míra výnosu z kapitálu je: a) vždy rovna úrokové míře b) rovna úrokové míře pouze v případě nedokonalé konkurence na trhu kapitálu c) rovna úrokové míře pouze v případě dokonalé konkurence na trhu kapitálu d) vždy rovna čistému výnosu z kapitálu e) žádná z nabídek není správná

12. Z hlediska společnosti má určitý investiční projekt smysl, pokud: a) cena půjčky je velmi nízká b) zvýší reálný produkt c) zvýší produkt na obyvatele d) nový projekt zajistí vyšší zaměstnanost e) míra výnosnosti je větší než tržní úroková míra

12. Z hlediska společnosti má určitý investiční projekt smysl, pokud: a) cena půjčky je velmi nízká b) zvýší reálný produkt c) zvýší produkt na obyvatele d) nový projekt zajistí vyšší zaměstnanost e) míra výnosnosti je větší než tržní úroková míra

13. Pokud ukazatel PV (současná hodnota toku budoucích výnosů) je menší ve srovnání s cenou stroje, pak firma: a) pravděpodobně stroj koupí b) pravděpodobně stroj koupí, pokud si na něj nemusí půjčit c) pravděpodobně stroj nekoupí d) koupí stroj, ale pouze za dokonalé konkurence e) nelze rozhodnout, neboť ukazatel PV při rozhodování firmy o uskutečnění investice nehraje podstatnou úlohu

13. Pokud ukazatel PV (současná hodnota toku budoucích výnosů) je menší ve srovnání s cenou stroje, pak firma: a) pravděpodobně stroj koupí b) pravděpodobně stroj koupí, pokud si na něj nemusí půjčit c) pravděpodobně stroj nekoupí d) koupí stroj, ale pouze za dokonalé konkurence e) nelze rozhodnout, neboť ukazatel PV při rozhodování firmy o uskutečnění investice nehraje podstatnou úlohu

14. Úspory lze nejlépe charakterizovat jako: a) základní motivační cíl chování domácnosti b) tu část disponibilního důchodu domácnosti, která nebyla vydána na spotřebu c) část důchodu, kterou si spotřebitel odkládá na dobu stáří d) tu část disponibilního důchodu domácnosti, která zbude po zdanění a zakoupení nezbytných spotřebních předmětů e) žádná z uvedených nabídek úspory nedefinuje

14. Úspory lze nejlépe charakterizovat jako: a) základní motivační cíl chování domácnosti b) tu část disponibilního důchodu domácnosti, která nebyla vydána na spotřebu c) část důchodu, kterou si spotřebitel odkládá na dobu stáří d) tu část disponibilního důchodu domácnosti, která zbude po zdanění a zakoupení nezbytných spotřebních předmětů e) žádná z uvedených nabídek úspory nedefinuje

15. Které z následujících tvrzení nejlépe charakterizuje kapitálové statky? a) peníze b) soukromé vlastnictví c) primární faktor ve výrobě d) vyrobené zboží určené pro další výrobu e) ,,krev života“ podnikového systému

15. Které z následujících tvrzení nejlépe charakterizuje kapitálové statky? a) peníze b) soukromé vlastnictví c) primární faktor ve výrobě d) vyrobené zboží určené pro další výrobu e) ,,krev života“ podnikového systému

16. Úvěr lze nejpřesněji definovat jako: a) částku peněz, kterou platí dlužník b) odměnu z půjčené částky c) poměr výnosu z uspořené částky k této uspořené částce d) částku peněz, kterou platí pachtýř e) žádná z nabídek není správná

MIEK1 – Cvičení 16 16. Úvěr lze nejpřesněji definovat jako: a) částku peněz, kterou platí dlužník b) odměnu z půjčené částky c) poměr výnosu z uspořené částky k této uspořené částce d) částku peněz, kterou platí pachtýř e) žádná z nabídek není správná

MIEK1 – Cvičení 16 17. Jako ,,lidský kapitál“ označujeme: a) kapitál potřebný na vyplácení mezd b) typ investic, které podnikatel musí vynakládat na zvýšení kvalifikace svých zaměstnanců c) typ investice, kterou lidé různými způsoby vynakládají ,,sami na sebe“ d) manažerský řídící aparát firmy e) žádná z variant není správná

MIEK1 – Cvičení 16 17. Jako ,,lidský kapitál“ označujeme: a) kapitál potřebný na vyplácení mezd b) typ investic, které podnikatel musí vynakládat na zvýšení kvalifikace svých zaměstnanců c) typ investice, kterou lidé různými způsoby vynakládají ,,sami na sebe“ d) manažerský řídící aparát firmy e) žádná z variant není správná

MIEK1 – Cvičení 16 18. Pokud se různé investiční projekty vzájemně vylučují, pak firma zvolí ten projekt: a) u kterého je ukazatel PV nejnižší b) u kterého je ukazatel PV nejvyšší c) u kterého se ukazatel PV rovná ceně investice d) u kterého je maximální rozdíl mezi PV a tržní úrokovou mírou e) který má nejvyšší dobu životnosti

18. Pokud se různé investiční projekty vzájemně vylučují, pak firma zvolí ten projekt: a) u kterého je ukazatel PV nejnižší b) u kterého je ukazatel PV nejvyšší c) u kterého se ukazatel PV rovná ceně investice d) u kterého je maximální rozdíl mezi PV a tržní úrokovou mírou e) který má nejvyšší dobu životnosti

19. Co z následujícího nepatří mezi determinanty (zdroje) zisku? a) výnos plynoucí ze speciálních výsad např. patentu b) implicitní nájemné c) prémie za nepojistitelné riziko d) dočasný mimořádný výnos pro inovátory e) vše uvedené může být zdrojem firemního zisku

19. Co z následujícího nepatří mezi determinanty (zdroje) zisku? a) výnos plynoucí ze speciálních výsad např. patentu b) implicitní nájemné c) prémie za nepojistitelné riziko d) dočasný mimořádný výnos pro inovátory e) vše uvedené může být zdrojem firemního zisku

20. Kapitálové statky, které jsou v daném roce produktem výroby a jsou v témže roce opět ve výrobě spotřebovány, označujeme jako: a) fixní kapitál b) variabilní kapitál c) meziprodukt (,,krátkodobé“ kapitálové statky) d) dlouhodobá aktiva e) krátkodobé faktory produkce

20. Kapitálové statky, které jsou v daném roce produktem výroby a jsou v témže roce opět ve výrobě spotřebovány, označujeme jako: a) fixní kapitál b) variabilní kapitál c) meziprodukt (,,krátkodobé“ kapitálové statky) d) dlouhodobá aktiva e) krátkodobé faktory produkce

Rozhodněte, zda uvedená tvrzení jsou pravdivá či nepravdivá Mezi zdroje zisku lze zařadit i dočasný mimořádný výnos pro inovátory („odměna za inovace“) Finančními trhy rozumíme trhy peněz a trhy kapitálových statků Investice do lidského kapitálu vždy znamenají zvyšování celkového objemu mzdových prostředků na zaměstnance [PRAVDA] [NEPRAVDA] [NEPRAVDA]

Rozhodněte, zda uvedená tvrzení jsou pravdivá či nepravdivá Různé formy úspor domácností (např. peněžní hotovost, termínované vklady či pojistné) se na trhu kapitálu přeměňují v bankovní úvěry poskytované firmám Úrok (resp. úroková míra) je „cenou peněz“ – odměnou za právo dočasně disponovat cizími penězi (zdroji) Pokud na dokonale konkurenčním trhu kapitálu platí, že MFCK je menší než MRPK - firma zvýší poptávané množství kapitálu [PRAVDA] [PRAVDA] [PRAVDA]

Rozhodněte, zda uvedená tvrzení jsou pravdivá či nepravdivá Teorie současné hodnoty slouží k oceňování kapitálových statků a jako jeden z podkladů pro investiční rozhodování firem Míru výnosu z kapitálu můžeme zjistit jako čistý výnos dělený náklady na investici Odpisy představují součást výrobních nákladů firmy [PRAVDA] [PRAVDA] [PRAVDA]

KONTROLNÍ OTÁZKY A ÚKOLY 1. Uveďte příklady investičních příležitostí, kterými disponuje a) firma, kterou znáte, b) vaše domácnost, c) vy sami. 4. Mějme následující tabulku: Spočítejte pro každý počet kusů: mezní produkt práce (MPL), celkový příjem (TR), příjem z mezního produktu práce. Kolik kusů bude daný výrobce produkovat? Počet dělníků (L) Celkový produkt (kusů) TPL Cena za kus Mzda (MC) 1 100 500 20000 2 200 3 250 4 270 5 280 MPL TR PŘÍJEM Z MEZNÍHO PRODUKTU L 50000 100 100000 50 000 50 125 000 25 000 20 135 000 10 000 10 140 000 5 000 a) viz například www.ipodnikatel.cz – burza nápadů. 4. Firma bude zaměstnávat 3 dělníky, protože u tohoto počtu pracovní síly mezní příjem z produktu je ještě větší než mezní náklad z této dodatečné jednotky vstupu.

TRH PŮDY rozumíme jím veškerý povrch na planetě zemi, který lze obvykle používán ke stavbě budov, k zemědělské činnosti a dalším aktivitám půda se neodepisuje (neopotřebovává)

Půda je primárním výrobním faktorem, protože: je historicky prvním používaným výrobním faktorem účastní se každého výrobního procesu je nejdůležitějším výrobním faktorem, neboť potraviny na ní vypěstované jsou nezbytné k zachování života každý výrobní proces vyžaduje určitý prostor žádná z předchozích odpovědí není správná

Půda je primárním výrobním faktorem, protože: je historicky prvním používaným výrobním faktorem účastní se každého výrobního procesu je nejdůležitějším výrobním faktorem, neboť potraviny na ní vypěstované jsou nezbytné k zachování života každý výrobní proces vyžaduje určitý prostor žádná z předchozích odpovědí není správná

Rozhodněte, zda uvedená tvrzení jsou pravdivá či nepravdivá zvětšení zásoby kapitálových statků vyžaduje dočasné snížení současné spotřeby kdyby byly všechny půdy stejné úrodné, pak bychom nemuseli hovořit o klesajících výnosech půdy kapitálové statky neřadíme mezi primární výrobní faktory, protože pouze hodnota kapitálových statků může být oceněna a vypočtena v dlouhém období výrobní faktor přírodniny obvykle řadíme do primárního faktoru půda [ PRAVDA ] [ NEPRAVDA ] [ NEPRAVDA ] PRAVDA