1 Makroekonomie Ing. Vojtěch Jindra

Informační zdroje Helísek, M.: Makroekonomie – základní kurz. Slaný, Melandrium 2000, 2002 (1996, 1998) Pavelka, T.: Makroekonomie – základní kurz. 1. vydání Melandrium 2006, 2. vydání VŠEM 2007 WebCT – Makroekonomie I (MAEK1) H://Ukazky/Hajek 2

Ekonomie vs. Ekonomika Ekonomie (řec. Oikonomia tzn. vedení domácnosti) je obecná ekonomická teorie. Ekonomika se používá: v souvislosti s některou z aplikovaných ekonomických věd (ekonomika průmyslu, finance, ekonomika podniku aj.), pro národní hospodářství (ekonomika ČR), pro hospodárnost (dosažení daného výstupu s co nejnižšími náklady). 3

Mikroekonomie vs. Makroekonomie Mikroekonomie věnuje svou pozornost studiu chování individuálních subjektů v ekonomice jako je chování spotřebitele či firmy. Makroekonomie se zabývá fungováním ekonomiky jako celku. Makroekonomie zkoumá celkovou úroveň národního produktu, zaměstnanosti, cen a zahraničního obchodu určité země. 4

Základní makroekonomické ukazatele Hrubý domácí produkt Inflace Nezaměstnanost Obchodní bilance

Makroekonomické subjekty Sektor domácností (jsou vlastníky výrobních faktorů a z jejich vlastnictví jim plynou důchody) Sektor podniků (využívá služeb výrobních faktorů k výrobě výrobků a služeb) Sektor vláda (veřejný sektor) Sektor zahraničí (zahraniční subjekty - domácnosti, podniky a vlády) 6

Hospodářská politika Hospodářská politika je souhrnem různých opatření státu k prosazení předem stanovených cílů. Teoretickým východiskem hospodářské politiky státu (vlády) je makroekonomie. Ekonomická teorie analyzuje danou ekonomickou situaci a doporučuje vládě možné cesty k překonání ekonomických problémů a k rozvoji hospodářství. Výběr těchto cest je v každé době věcí politického rozhodnutí. 7

Cíle hospodářské politiky vlády (stabilizační makroekonomická politika, tzv. magický čtyřúhelník) Vysoká zaměstnanost (popř. snižování míry nezaměstnanosti) Stabilita cenové hladiny (popř. snížení míry inflace) Optimální hospodářský růst (omezení tržních výkyvů) Vnější rovnováha (rovnováha obchodní a platební bilance) 8

Magický čtyřúhelník 9

Magický čtyřúhelník G = tempo růstu reálného HDP (parametr je stanoven ve výši 3 %) B = deficit běžného účtu platební bilance (vyjádřen ve vztahu k HDP a stanoven 0 %) P = míra inflace (parametr je stanoven ve výši 2 %) U = míra nezaměstnanosti (parametr je stanoven 5,5 %) Čtyřúhelník vycházející ze skutečně dosažených makroekonomických ukazatelů určité ekonomiky v daném roce je oproti ideálnímu čtyřúhelníku deformován v důsledku toho, že nejsou dosaženy nebo jsou překročeny stanovené parametrické hodnoty. 10

Strukturální politika Odvětvová (podpora vybraných odvětví, oborů, výrob) Proexportní (podpora vývozu). Vědeckotechnická (podpora vědy, výzkumu, zavádění nových technologií) Regionální (podpora rozvoje některých oblastí) Podpora malých a středních firem 11

Nástroje zásahů státu do ekonomiky 1/2 Monetární politika (centrální banka, ČNB) Monetární politika je nástroj centrální banky. Je souhrnem opatření a zásad, které mají prostřednictvím měnových nástrojů prosazovat plnění měnových cílů. Fiskální politika (vláda) Fiskální politika je součást hospodářské politiky státu, která se snaží ovlivnit vývoj ekonomiky změnami výše a struktury veřejných výdajů a daní. 12

Nástroje zásahů státu do ekonomiky 2/2 Kurzová politika Cílem kurzové politiky je zabraňovat nadměrným fluktuacím směnného kurzu Obchodní politika Obchodní politikou rozumíme souhrn zásad a odpovídajících prostředků. Tato politika je součástí zahraniční politiky. Mezi základní úlohy obchodní politiky patří zajišťování proporcionality a vzájemnosti v ekonomických vztazích se zahraničím, ovlivňování rozsahu vývozu a dovozu zboží, teritoriální i komoditní struktury a vytváření institucí pro rozvoj hospodářských vztahů se zahraničím. 13

Názory na úlohu vládní regulace Keynesiánství je teoretickým zdůvodněním nutnosti zásahů státu do ekonomiky z důvodu tržního selhání. Konzervatizmus (neokonzervatizmus, liberální konzervatizmus) zdůrazňuje přednosti tržního mechanizmu při sledování efektivnosti a utváření ekonomické rovnováhy (princip „laissez-faire). 14

Nástin dějin ekonomických teorií Dějiny ekonomických teorií (jedna z obecných ekonomických věd) se zabývají historickým procesem vzniku a vývoje různých ekonomických názorů a představ. 15

Hlavní ekonomické směry Merkantilizmus (14.-18. st., T. Mun) Fyziokraté (17.-18. st., F. Quesnay) Anglická klasická politická ekonomie (17.-19. st., A. Smith, D. Ricardo) Socialistický směr (19. st., K. Marx) Neoklasický směr (od 19. st., škola rakouská, lausanneská, cambridgeská) Keynesiánství (20. st., J. M. Keynes) Konzervatizmus (20. st., monetarizmus, ekonomie strany nabídky, teorie racionálního očekávání) Moderní ekonomie hlavního proudu (P. A. Samuelson) 16

17

Shrnutí 1/2 Ekonomie zkoumá alokaci vzácných zdrojů mezi alternativní použití. Ekonomii běžně dělíme na mikroekonomii a makroekonomii. Mikroekonomie se zabývá dílčími subjekty na trhu a zkoumá dílčí trhy. Makroekonomie zkoumá ekonomiku jako celek. Makroekonomickými subjekty jsou: domácnosti, firmy, vláda, zahraničí. 18

Shrnutí 2/2 Makroekonomický koloběh zjednodušeně zachycuje vzájemné vztahy mezi jednotlivými makroekonomickými subjekty. Tyto vztahy mohou být v podobě reálných toků nebo peněžních toků. Pozitivní ekonomie je pouhým popisem stavu. Normativní ekonomie přináší hodnotové soudy. Celkové úspory v ekonomice se rovnají celkovým investicím v ekonomice. Zásahy státu do ekonomiky mohou mít podobu fiskální, monetární, kurzové a obchodní politiky. 19