Princip dřevěných stropů Nejstarší – povalový strop ( lze zařadit do kategorie deskových stropů) Trámové stropy – masivní dřevěné trámy v osové vzdálenost cca 800 – 1000 mm se záklopem a případně podhledem ( nosníkový strop) Fošnové stropy – nosníkem jsou štíhlé dřevěné fošny v osové vzdálenosti 500 - 600 mm

Povalový strop Historická záležitost Je složený z dřevěných trámků (kulatiny) hraněné ze tří stran Prvky se kladou těsně vedle sebe, vzájemně se spojují dřevěnými kolíky, nebo ocelovými tesařskými skobami, staticky tak spolupůsobí a stropní konstrukce lze posuzovat jako deskovou Na horní (nehraněnou) stranu lze uložit násyp a podlahovou konstrukci Spodní líc byl opatřen zpravidla omítkou na rohože z rákosu

Povalový strop - příčný řez

Dřevěný trámový strop - jednoduchý Patří do kategorie stropů spalných, protože dřevo záklopu ani trámů není nijak chráněno před ohněm Použití omezené pouze v objektech individuální rekreace (chaty), v rodinných domcích, kde jsou požadovány tzv. „ přiznané trámy“ Na záklop je možné uložit násyp a konstrukci podlahy Toto opatření ochrání stropní konstrukci před požárem z horní strany

Dřevěný trámový strop - jednoduchý 1- trám, 2- záklop, 3- krycí lišta

Základní prvky a součásti trámových stropů Trámy (stropnice) Průřez dle rozpětí (4000 – 6000 mm): 160/240 – 220/280 cm Uložení trámů – do kapes ve zdivu, příp. na dř. průvlak podporovaný sloupky (při větších prostorách) Kapsa: zhlaví trámů je imregnováno a uloženo na dř. rovněž impregnovanou podložku. V okolí zhlaví zůstává volná vzduchová mezera (30 mm) - proti vlhkosti zdiva Záklop např. z prken tl. 24 – 32 mm; přibity hřebíky Spáry překryty dř. lištami, nebo celoplošně lehkou asf. lepenkou (A 400H) k zamezení propadání násypu

Konstrukce podlahy Násyp: často „co dům dal“ – písek, hlína, škvára, piliny, hobliny, obilné plevy ( i v kombinaci). V současnosti KERAMZIT, LIAPOR. Do násypu jsou uloženy polštáře – dvoustranně hraněné dř. kuláče tl. 80 mm, příp. hranolky. Polštáře jsou uloženy ve vzdálenostech do 1000mm, ukládají a přibíjí se na ně prkna (24 mm) hrubé podlahy. Polštáře by měly být vzdáleny min 80 mm od trámů a záklopu, aby násyp plnil zvukoizolační funkci

Podhled Nosnou funkci plní dř. prkna tl. 18 -24 mm přibitá na spodní líc stropnic Na tato prkna se dále přibily rohože z rákosu (dlouhé stonky rostliny vlhkých půd a močálů) Takto připravený podklad se následně omítal vápennou omítkou Velmi pracné, současné stavebnictví tuto technologii nepoužívá

Dř. trámový strop s násypem a podhledem Tradiční konstrukce tzv. polospalného stropu

Dřevěný tradiční polospalný strop Axonometrické zobrazení – základní prvky

Trámový strop se zapuštěným záklopem Záklop je vložen mezi trámy a přibit na podélné lišty Výhodou je snížení tloušťky stropní konstrukce Nevýhodou je větší pracnost Nutností je uložení polštářů rovnoběžně s trámy

Trámový strop se zapuštěným záklopem

Dř. trámový strop s rákosníky Principem je samonosná konstrukce podhledu Tato je docílena vložením „rákosníků“, dř. fošen či trámků (80/160 – 100/200 mm) rovnoběžně se stropnicemi ale bez jakéhokoliv kontaktu. Toto velmi praktické řešení se používalo v reprezentačních prostorách, kde stropy byly zdobeny štukovými dekoračními omítkami. Při provozu v horním podlaží a následném průhybu trámů docházelo k praskání omítek

Dř. trámový strop s rákosníky

Otázka Ve kterých objektech jste se setkali s dřevěnými stropy – popište jejich konstrukci

Zdroje Vlastní Petr Hájek a kolektiv – Pozemní stavitelství II pro 2. ročník SPŠ stavebních; Sobotáles 2007 Kolektiv autorů – stavební nauka zedník; Pratr Trutnov 1995