Zeměpis Pedosféra Práci začni klávesou F5. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

Pedosféra Význam půdy Půdy jsou základním předpokladem lidské existence a prosperity, i když si to mnohdy neuvědomujeme. Tyto podivuhodné „hmoty“ poskytují už bezmála 400 milionů let oporu pro kořeny rostlin, dlouhodobě udržují jejich vláhu a dodávají jim veškeré živiny pro růst. Bez půd by byl povrch Země pustý stejně jako povrch Marsu. Půdy jsou domovem mikroorganismů, které zajišťují základní biochemické změny a pochody. Vážou vzdušný dusík, rozkládají organickou hmotu, jsou domovem půdních živočichů, mravenců a termitů, hmyzu i vyšších živočichů. Ve skutečnosti velká část živočišných druhů žije v zemi, ne na zemi. Půda je zkrátka významná zóna, v níž se stýká život se zemskou kůrou, a tento složitý systém pak ovlivňuje život na celé Zemi. Zdroj: Portál České geologické služby. Půda- živoucí kůže Země. Dostupné z WWW: <http://www.geology.cz/rok-zeme/temata/tema3>.

Pedosféra 1. Vznik půd 2. Druhy půd 3. Složení půd 4. Typy půd 5. Půdy na Zemi 6. Degradace půd 7. Test Kliknutím na příslušné tlačítko v horní liště otevřeš stránku s úkoly k danému tématu. U některých témat jsou na dolní liště tlačítka, která nabízejí texty, fotografie a videa na internetu. Vysvětlivky:  zadání úkolu,  vyřeš ústně, A práce s atlasem. Po doplnění textů a zakliknutí políček musíme na tlačítka a odkazy použít dvojklik. Ke dvěma úkolům potřebujeme připojení k internetu.

Pedosféra 1. Vznik půd 2. Druhy půd 3. Složení půd 4. Typy půd 5. Půdy na Zemi 6. Degradace půd 7. Test  K prázdným oknům v obrázcích přiřaď popis vzniku půdy v podobě čísla. Jednotlivé části popisu jsou seřazeny v nesprávném časovém sledu. Autor © Jan Zicha 1. Zvětralinový plášť 2. Hornina 3. Působení anorganických půdotvorných činitelů (působení vody, vliv podnebí) 4. Působení organických půdotvorných činitelů (organismy) 5. Působení vnějších činitelů na horniny 6. Půda (vzniklá z nejsvrchnějších zvětralin) 7. Zvětraliny 8. Čas  S pomocí obrázků vyprávěj, jak vzniká půda. 

Pedosféra  Zaškrtni podle textu, o jaký druh půdy se jedná. jílovité 1. Vznik půd 2. Druhy půd 3. Složení půd 4. Typy půd 5. Půdy na Zemi 6. Degradace půd 7. Test  Zaškrtni podle textu, o jaký druh půdy se jedná. jílovité hlinité písčité Obsahují největší půdní částice - Jsou tvořeny menšími i většími částicemi - Jsou tvořeny nejmenšími půdními částicemi - Nejvíce zadržují vodu - Nejvíce propouštějí vodu - Pro zemědělství jsou nejvhodnější -

Ke složení půdy přiřaď správnou charakteristiku podle písmena. Pedosféra 1. Vznik půd 2. Druhy půd 3. Složení půd 4. Typy půd 5. Půdy na Zemi 6. Degradace půd 7. Test  Půda obsahuje živé a neživé složky. V tabulce označ, o jakou složku se jedná. Ke složení půdy přiřaď správnou charakteristiku podle písmena. Neživá složka Živá složka Dopiš písmeno: a) provětrávají půdu Složení půdy: b) směs jemného písku, jílu, prachu a kamínků humus pevná část půdy (anorganická) c) odumřelé zbytky rostlin a živočichů, odpadní produkty živých organismů voda drobní živočichové d) pomáhají rozkládat odumřelá těla rostlin a živočichů mikroorganismy (bakterie, řasy, houby) vzduch e) kapalná složka kořeny živých rostlin f) plynná složka

Pedosféra 1. Vznik půd 2. Druhy půd 3. Složení půd 4. Typy půd 5. Půdy na Zemi 6. Degradace půd 7. Test Urči, které půdní typy převažují v níže uvedených oblastech ČR (někdy je i více správných možností). Využij atlas ČR. A  Úrodnost - množství humusu: Očísluj půdní typy podle úrodnosti čísly od 1 do 4 (1- nejúrodnější, nejvíce humusu). V zemědělství využíváme především pro pěstování: Přiřaď k půdnímu typu fotografii (dopiš číslo). Převažující výskyt v ČR: nížiny pšenice řepa pahorkatiny Černozemě kukuřice vrchoviny oves horské oblasti brambory nížiny pšenice řepa pahorkatiny Hnědozemě kukuřice vrchoviny oves horské oblasti brambory nížiny pšenice Hnědé lesní půdy (kambizemě) pahorkatiny řepa kukuřice vrchoviny oves horské oblasti brambory nížiny pšenice Podzolové půdy řepa pahorkatiny kukuřice vrchoviny oves horské oblasti brambory  Prohlédni si fotografie různých typů půd kliknutím na tlačítka v dolní liště (využij odkaz na Wikipedii). a) Čím je způsoben barevný rozdíl půd č. 1 a č. 2? b) Zdůvodni barvu půdy na fotografii č. 3.  Foto 1 Foto 2 Foto 3 Wikipedie

Pedosféra  A V atlasu světa (půdní typy) najdi a doplň: 1. Vznik půd 2. Druhy půd 3. Složení půd 4. Typy půd 5. Půdy na Zemi 6. Degradace půd 7. Test A  V atlasu světa (půdní typy) najdi a doplň:  Převažující půdní typy v Evropě:  Převažující půdní typ v tropickém pásu:  Jaké půdy jsou nejvíce rozšířeny kolem obratníků? Zdůvodni jejich výskyt v těchto oblastech.  Většina půdních typů (hnědozemě, černozemě, červenozemě, podzoly, pouštní půdy) je na Zemi rozšířena zonálně v závislosti na: nadmořské výšce, zeměpisné šířce, zeměpisné délce, vzdálenosti od oceánu.

Pedosféra 1. Vznik půd 2. Druhy půd 3. Složení půd 4. Typy půd 5. Půdy na Zemi 6. Degradace půd 7. Test   Čím je půda důležitá pro rostliny, pro živočichy a pro člověka?  Degradace půd je: a) úbytek půd b) snižování úrodnosti a využitelnosti c) zvyšování úrodnosti a využitelnosti  Vyjmenuj alespoň tři procesy, jež přispívají k degradaci půd.   Které přírodní vlivy způsobují erozi půdy? Prohlédni si pokus (video č. 1) a ukázku eroze půdy po dešti (video č. 2). Odpověz na následující otázky: Co chrání půdu před erozí? Kdy je eroze vodou větší a jak k tomu svou činností přispívají lidé?    Z mapy (tlačítko na dolní liště) vyčti, které oblasti na Zemi jsou ohroženy desertifikací. Zdůvodni, proč právě tam.   Jaká rizika vznikají ubýváním půdy na Zemi?  info video 1 video 2 mapa desertifikace foto: desertifikace Úmluva OSN

Pedosféra Druh půdy, který je tvořen menšími i většími částicemi: 1. Vznik půd 2. Druhy půd 3. Složení půd 4. Typy půd 5. Půdy na Zemi 6. Degradace půd 7. Test Druh půdy, který je tvořen menšími i většími částicemi: písčitá, hlinitá, jílovitá. 1 Odumřelé zbytky rostlin a živočichů označujeme jako: hlína, humus, půda. 2 Který z uvedených půdních typů je nejúrodnější? černozemě, hnědozemě, podzoly. 3 Snižování úrodnosti a využitelnosti půd označujeme jako: eroze půd, desertifikace půd, degradace půd. 4 V Evropě převažují půdní typy: 5 černozemě a podzoly, hnědozemě a podzoly, podzoly a černozemě. Konec práce: klávesa Esc. Kontrolu správnosti proveď podržením šipky na tlačítku K.

Desertifikace 1 2 3 Zdroj: Dentren. Commons.wikimedia.org: Cabrasnortechico.JPG [online]. 2009-03-17 [cit. 2010-01-09]. Dostupný na www: <http://en.wikipedia.org/wiki/File:Cabrasnortechico.JPG>. Staecker. Commons.wikimedia.org: Aralship2.jpg [online]. 2009-03-17 [cit. 2010-01-09]. Dostupný na www: <http://en.wikipedia.org/wiki/File:Aralship2.jpg>. http://en.wikipedia.org/wiki/File:Nouakchott_SandDunesEncroaching.jpg Howcheng. Commons.wikimedia.org: Nouakchott SandDunesEncroaching.jpg [online]. 2006-03-28 [cit. 2010-01-09]. Dostupný na www: <http://en.wikipedia.org/wiki/File:Nouakchott_SandDunesEncroaching.jpg>.

Přeměna úrodné půdy na neúrodné pouště Desertifikace Přeměna úrodné půdy na neúrodné pouště Tento jev se vyskytuje v aridních a semiaridních oblastech, které zahrnují více než 40 % celkové rozlohy půd na světě. Dnes klimaticky podmíněné pouště zaujímají asi 8 milionů km² a polopouště asi 40 milionů km². V současnosti je silně ohroženo desertifikací cca 30 milionů km². Desertifikace ovlivňuje život přibližně šestiny světové populace. V Severní Americe je ohroženo 10, 5 milionu km², v Latinské Americe 7 milionů km², v pásmu Sahelu taktéž 7 milionů km², 4,5 milionu km² v Indii, Pákistánu, Číně a Austrálii a 1,3 milionu km² ve Středomoří. Desertifikace je způsobena kombinací přirozených faktorů a nadměrného využívání zemědělských ploch, zejména příliš vysokými stavy dobytka. To překračuje přirozený ekologický potenciál půdy a potenciál celého systému přírodních zdrojů včetně klimatických podmínek. Desertifikace bývá často spuštěna výskytem suchých období, jež mohou být v daných oblastech zcela přirozená. Desertifikace způsobuje snížení výnosů zemědělských plodin nebo úplné znemožnění jejich pěstování. V extrémní podobě je desertifikace spojena s postupem písečných přesypů zasypávajících úrodnou půdu, což má za následek rozvrat sociálních systémů a opouštění původních lidských sídel. Zdroj: Geografický server. Pedosféra. Dostupné z WWW: <http://www.zemepis.com/stavpedo.php>.

Oblasti nejvíce ohrožené desertifikací (červeně): Zdroj: Paleorthid. Commons.wikimedia.org: Desertification map.png [online]. 2006-11-08 [cit. 2010-01-09]. Dostupný na www: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Desertification_map.png>.

Úmluva OSN Úmluva OSN o boji proti desertifikaci v zemích trpících suchem nebo desertifikací, zvláště v Africe (UNCCD) Rozšiřování světových pouští představuje jeden z největších současných problémů životního prostředí, ohrožuje jednu pětinu světové populace (od severní Afriky až po centrální Asii žijí v oblastech ohrožených zvětšováním pouští dvě miliardy lidí) a třetinu zemského povrchu (to je více než 4 miliardy hektarů planety). Desertifikace má závažné sociálně ekonomické aspekty, přispívá k prohlubování chudoby místního obyvatelstva, často ji doprovází hladovění. Společně se změnou klimatu a ztrátou biodiverzity se desertifikace řadí k největším současným celosvětovým problémům v oblasti ochrany životního prostředí, jejichž řešení není možné bez mezinárodní spolupráce a společného úsilí. V roce 1994 sjednaly hospodářsky vyspělé země Úmluvu OSN o boji proti desertifikaci, v níž se zavázaly, že zemím ohroženým tímto jevem poskytnou pomoc, a to nejen finanční, ale také ve formě potřebných technologií a „know how“. Článek portálu životního prostředí ČR: Fakta a data. Dostupný z WWW: <http://portal.env.cz/kalendar/detail.php?zaznam=19>.

Degradace půd (snižování úrodnosti a využitelnosti půdy) Procesy, které přispívají k degradaci půd: Eroze - rozrušování půdy vodou, větrem, sněhem, je zapříčiněna odlesněním krajiny, nadměrnou pastvou a nevhodnými zemědělskými postupy.  Zasolování vzniká při zavlažování zemědělsky využívaných ploch vodou s vysokým obsahem rozpustných látek, voda se ze zavlažovaných oblastí odpařuje, ale soli a jiné látky zůstávají.  Kontaminace (znečištění) - vypouštění průmyslových odpadů do půdy, vyluhování odpadů ze skládek, používání pesticidů.  Desertifikace - přeměna úrodného území v neúrodné pouště a polopouště.  Kyselý déšť - zvýšená kyselost v půdě se nepříznivě projevuje na rostlinstvu. „Urban sprawl“ - zábor půdy (rozšiřování zástavby městského typu - úbytek zemědělské půdy).

Typy půd 1 Zdroj: Remulazz. Commons.wikimedia.org: BrownSoil.jpg [online]. 2007-06-04 [cit. 2010-01-09]. Dostupný na www: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:BrownSoil.jpg>.

Typy půd 2 Zdroj: Daniel Case. Commons.wikimedia.org: Black dirt in Black Dirt Region.jpg [online]. 2008-12-27 [cit. 2010-01-09]. Dostupný na www: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Black_dirt_in_Black_Dirt_Region.jpg>.

Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze. Typy půd 3 Zdroj: Vadakkan. Commons.wikimedia.org: Sivanthaman in Muttom.jpg [online]. 200-01-11 [cit. 2010-01-09]. Dostupný na www: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Sivanthaman_in_Muttom.jpg>. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.