Cestovní kancelář Háj tour Ředitel cestovní kanceláře Martin Špička

Expozice Historie Pověst Fotografie Informace o zájezdu Informace o dopravě Expozice Historie Fotografie Pověst

Informace o zájezdu Datum:19.června 2009 Doprava:autobusem Druh zájezdu:poznávací, celodení Denní program příjezd, prohlídka zámku a okolí Cena zájezdu i s dopravou:650Kč

Odjezd:6:00 od cestovní kanceláře Informace o dopravě Odjezd:6:00 od cestovní kanceláře Příjezd:cca 20:00 Cena dopravy:250Kč

Pověsti „Krvavá“ Lhota Dnešní červené zbarvení zdiva vodního zámku Červená Lhota je tak charakteristické, že původ názvu od červeného nátěru vypadá jako samozřejmý. Důvodem vzniku tohoto označení podle historiků zřejmě opravdu byla nová barva omítky. Ještě nedávno sice literatura uváděla i jinou teorii, přikládající původ názvu nové, červené střešní krytině z pálených tašek, ale v nedávné době byla archivně vyvrácena. Zámek původně nenesl své dnešní jméno, měl jinou barvu a nebyl ani zámkem. Na jeho místě stála nejdříve tvrz, barva její fasády byla bílá a nejstarším dochovaným názvem tvrze je Jenczenslag. Později zámek nesl jméno Lhota, dále Nová Lhota či Kábova Lhota. Nynější Červená Lhota se jako místní název objevuje až na konci 16. století. Jaké pohnutky však vedly majitele k přetření zdí načerveno? O tom historické archivy bohužel neříkají nic. Pověsti nabízejí hned dvě verze. Podle té původní lidové prý kdysi dcera jednoho z dávných majitelů zámku dospěla k závěru, že víra v Boha jí nic prospěšného nepřináší a odmítla odejít na rodinnou motlitbu do zámecké kaple. Ve vzteku uchopila posvátný kříž a vyhodila jej z okna do vody. V tom okamžiku se zámek otřásl v základech, komnata se naplnila pekelným zápachem a zjevil se čert, který ji odnesl s sebou do pekla. Ještě předtím se pekelník stačil projevit zcela netypicky, na stěnu narýsoval svým pařátem namočeným do její krve znamení kříže. To pak nešlo žádným způsobem odstranit a jedinou možností, jak jej zakrýt, bylo přetřít celý zámek červenou barvou. O tomto kříži se v literatuře lze dočíst, je prý i dnes ještě nad jedním oknem trochu patrný. Ve skutečnosti tomu tak není a podle historiků ani neexistuje žádný dokument hovořící o nějaké ženě, která by z jakéhokoliv okna vypadla nebo dokonce úplně zmizela. Druhá pověst částečně vychází z té první a jejím základem je povídka Kábové z Rybňan, kterou sepsal místní farář a písmák Bedřich Kamarýt. Ten hovoří o konkrétních postavách, a sice zámeckého pána rytíře Gutrama Káby z Rybňan a jeho ženy Johanky z Dírné. Ta se prý jako vyznavačka protestantské víry protivila svému manželovi, věrnému katolíkovi a chtěla mu z okna vyhodit posvátný rodový kříž, k němuž se modlil. V okamžiku, kdy se vykláněla ven a relikvii vrhala do hlubin, se setmělo a strhla se strašlivá bouře. Náhle přiletěl čert. Nejen, že ji odnesl do pekla, ale zacházel s ní přitom tak hrubým způsobem, že na stěně zámku zůstaly stopy její krve. A ty nešly smýt, takže zámek byl natřen červeně. Podle historiků rod Kábů sice byl jedním z významných majitelů Červené Lhoty, o zmiňovaných postavách však písemné záznamy nic nevědí a ve skutečnosti jsou smyšlené, protože konkrétní Kábové sídlící na Lhotě jsou známí. Pravdivý základ této pověsti je v tom, že existoval zřejmě i náboženský spor dvou jejich rodin, katolíka Bohuchvala a pravděpodobného protestanta Jiřího, který šel tak daleko, že při něm opravdu občas tekla krev. A reálná je také existence památného kříže tohoto rodu, který nezmizel, dodnes je přechováván v kostele sv. Ottona v nedaleké Deštné.

Expozice Zámecké interiéry 1. patra Expozice představuje autentický byt posledních majitelů, knížat Schönburg-Hartenstein, v podobě, jakou měl po roce 1910, kdy byla dokončena nejmladší přestavba zámku. Jednotlivé funkce místností logicky rozdělují patro na část reprezentační, společenskou, soukromou a hostinskou. Během padesátiminutové prohlídky návštěvníci uvidí: hostinský salon, Dittersův salonek, hostinskou ložnici, toaletní pokoj, věžní pokoj, předsíň, ředitelnu, pracovnu, jídelnu, salon, budoár, dámskou ložnici, garderobu, spojovací pavlač, pánskou ložnici, pánskou šatnu a Kamarýtovu ložnici. Místnosti jsou zařízeny takřka výhradně autentickým mobiliářem, mezi nímž je i několik uměleckých děl, která výrazně předčí průměrnou úroveň zámeckého vybavení. Při letmém výčtu nelze mlčet o Seiseneggrově dětském portrétu Jáchyma a Zachariáše z Hradce (1529), o Mülichově portrétu bavorského vévody Albrechta V. (1555), o Flegelově zátiší s květinami, knihou a brýlemi, o Wallerantově portrétu Jana Karla Jáchyma Slavaty a o snad návštěvnicky nejpopulárnějším exponátu, podobizně ošklivé vévodkyně Markéty Pyskaté zvané též Maultasch. Stávající instalace vznikala za provozu v letech 2004-2006. Návštěvník, který zná její dřívější podobu bude jistě překvapen útulností a vybaveností interiérů, které evokují pocit, že šlechtický majitel odešel z pokoje před okamžikem. 

Historie Historický kalendář: pol. 13. stol. Na severním okraji dominia Pánů z Hradce byla v rámci kolonizace založena ves Lhota. 1465 První písemná zpráva o existenci tvrze ve Lhotě. Petr ze Zásmuk získal tvrz ve Lhotě jako dědictví po svém otci Ctiborovi. před 1530 Doložen jako majitel tvrze ve Lhotě Diviš Boubínský z Újezda. kol. 1530 Lhotu zakoupila rytířská rodina Kábů z Rybňan. 1542 - 1555 Jan Kába nechal starou tvrz přestavět renesančně podle projektu italského stavitele Honse Vlacha. 1555 Poprvé se objevuje název Nová Lhota. 1557 Založena zámecká kaple Nejsvětější Trojice. 1597 Novou Lhotu kupil Vilém Rut z Dírné, čímž došlo k scelení panství Dírná a Deštná.   1602 Poprvé se v pramenech objevilo označení Červená Lhota, vycházející z nové barevnosti omítek tvrze. 1621 Červená Lhota byla Rutům jako utrakvistům konfiskována a byla obsazena císařským rytmistrem Antoniem Brucciem. Za jeho působení vznikly v Deštné Lázně. 1635 Zámecká kaple byla opravena znovu vysvěcena z získala statut filiálního kostela. 1639 Bruccio zemřel jako bezdětek a panství připadlo Zemské královské komoře. 1641 Lhotu koupil Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka, nejvyšší kancléř Království Českého a majitel panství hradeckého. 1658 - 1678 Stavební úpravy proměnily někdejší tvrz v barokní zámeček užívaný jako letohrádek. Na náročné výzdobě interiérů nově koncipovaného prvního patra se podíleli i I. Cometta a G. G. Tencalla. 1693 Slavatové vymřeli po meči, a zámek sňatkem přešel do držení rodu Windischgrätzů. 1755 Zadlužený červenolhotský najetek koupil od Windischgrätzů rakouský šlechtic František de Paula z Gudenusu. 1774 Velký požár zničil zámecké hospodářské budovy i skladovanou úrodu. Zámek zůstal ohněm nedotčen. 1796 Červenou Lhotu kupil baron Ignác Stillfried, který zde poskytl útočiště hudebnímu skladateli K. Dittersovi z Dittersdorfu. 1814 Zámeckému kostelíku Nejsvětější Trojice byl odejmut statut filiálního kostela a následně byl jako zámecká kaple zrušen. 1820 Panství koupil Jakub Veith. 1835 Červenou Lhotu kupil Heinrich Eduard Schönburg - Hartenstein. 1841 - 1863 Probíhala neogotická přestavba zámku podle projektu stavitelů J. Schaffera a J. Kocába. 1901 Na návrší nad rybníkem byl založen anglický park. 1902-1910 Zámek byl přestavěn v neorenesančním slohu za účasti architekta Humberta Walchera z Moltheimu. 1907 Zásluhou faráře Bedřicha Kamarýta byl znovu obnoven statut zámeckého filiálního kostelíka Nejsvětější Trojice. 1934 Vznikla na Červené Lhotě hrobka rodiny Schönburg-Hartenstein. 1945 Zámek byl konfiskován na základě rakouské národnosti rodiny Schönburg- Hartenstein. 1946 Na zámku byla umístěna dětská ozdravovna. 1947 Zámek převzala do správy Národní kulturní komise. 1949 Zámek byl zpřístupněn veřejnosti.

Fotografie

Připravil pro vás ředitel cestovní kanceláře Konec Připravil pro vás ředitel cestovní kanceláře Martin Špička