Petr Bezouška (31.10.2012) Nový občanský zákoník

Potřebujeme nový civilní kodex? mediální zkratka – starý je z dob komunismu = přílišné zjednodušení změnily novely po roce 1990 tento myšlenkový základ? zásadní vady současného soukromého práva

Vada první – různé právní režimy Příklady pronájem provozovny podnikatele od vlastníka domu vs. pronájem téže provozovny od jiného podnikatele koupě automobilu mezi nepodnikajícími soukromníky vs. koupě téže věci mezi podnikateli vs. koupě mezi nepodnikající osobou a podnikatelem Následky podle jakých pravidel se má plnit – jaká pravidla platí v případě vadného plnění, náhrady škody nebo promlčení práv?

Vada druhá – primát absolutní neplatnosti K čemu vede? strany požadují vyřešit spor (o dílčí plnění, o odstranění vady plnění apod.) => dostanou výrok o tom, že jejich smlouva je neplatná Příklady – co nelze? negativní ujednání v rámci zástavního práva (=> § 1761) zřeknutí se dědického práva (=> § 1484) úrok z prodlení v jiné sazbě než dané právním předpisem (=> § 1970) limitace náhrady škody (=> § 2898)

Vada třetí – „chudost“ úpravy absolutních práv V jakých oblastech? osobní práva, rodinné právo, věcná práva, dědické právo Čím se projevuje? nedostatečná podpora člověka neschopného sám jednat (=> § 38) nemožnost osvojení zletilého člověka (=> § 846) podcenění právní regulace správy podílového spoluvlastnictví (=> § 1126) absence subsidiárních pravidel platných pro věcná břemena (=> § 1257) nemožnost jiného zpeněžení zástavy než stanovené zákonem (=> § 1365) nemožnost klást v závěti podmínky (=> § 1551)

Jaké jsou pilíře nové právní úpravy? důraz na svobodu a odpovědnost člověka integrace konvence

Systematika zákona č. 89/2012 Sb. (NOZ) Obecná část Rodinné právo Absolutní majetková práva Relativní majetková práva Ustanovení společná, přechodná a závěrečná proč číst zákon odzadu…

Derogační klauzule (§ 3080) ruší se 238 právních předpisů proč tolik?

Co důležitého se ruší? občanský zákoník obchodní zákoník (=> zákon o obchodních korporacích) zákon o rodině (=> část druhá NOZ, § 655 až § 975) zákon o sdružování občanů (=> spolek, § 214 až § 302) zákon o nadacích a nadačních fondech (=> § 306 až § 401) zákon o obecně prospěšných společnostech (x) zákon o cenných papírech (=> § 514 až § 544, § 2409 až § 2414) zákon o vlastnictví bytů (=> bytové spoluvlastnictví, § 1158 až § 1222) zákon o nájmu a podnájmu nebytových prostor (=> nájem prostoru k podnikání, § 2302 až § 2315) zákon o pojistné smlouvě (=> pojištění, § 2758 až § 2872) vyhláška o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění (x)

Co nového vzniká? přijato zákon o obchodních korporacích (č. 90/2012 Sb.) zákon o mezinárodním právu soukromém a procesním (č. 91/2012 Sb.) v gesci MSp (do konce roku 2012 předložit do Poslanecké sněmovny) zákon o rejstřících zákon o některých zvláštních řízeních soudních velký doprovodný zákon (desítky částí) – např. harmonizace zákoníku práce mimo gesci MSp MF – zákon o dani z nabytí nemovitosti (ruší se zákon o trojdani) ČUZK – zákon o katastru nemovitostí (předložen v Poslanecké sněmovně) v úvahách (není nezbytné pro NOZ) zákon o veřejné prospěšnosti zákon o veřejném opatrovníkovi

Zásady, na nichž spočívá NOZ (nejen § 3) východisko – Listina základních práv a svobod žádný princip nepůsobí izolovaně, je nutno je poměřovat úloha je především interpretační a argumentační výčet zásad je neuzavřený

Důraz na lidskou svobodu § 3 odst. 1 (přirozené právo hledat si své štěstí) § 81 odst. 1 (povinnost respektovat právo člověka žít podle svého) kdo jedná svobodně, může jednat dobře i zle ale presumuje se, že jedná poctivě (§ 7) chrání-li se výkon práva => musí být též zakázáno jeho zneužití (§ 8)

Ochrana slabších § 3 odst. 2 písm. c) kde se promítá? nejsilněji v závazkovém právu – ochrana slabší smluvní strany na mnoha dalších místech

Ochrana slabší smluvní strany žádná pevná definice – vycházet z faktického vztahu smluvních stran jedna strana nemůže dost dobře prosadit své zájmy, uplatnit se při vyjednávání podmínek smlouvy důvod? typizované případy – spotřebitel, nájemce, zaměstnanec

Prostředky ochrany slabší smluvní strany příkaz podnikatelům (§ 433 odst. 1) neúměrné zkrácení (§ 1793 an.) lichva (§ 1796) smlouvy uzavírané adhezním způsobem (§ 1798 an.)

Může být podnikatel slabší stranou? ano – podnikatel, který tvrdí, že je v postavení slabší strany, musí toto dokázat banka při poskytování úvěru živnostníkům, začínajícím podnikatelům obchodní řetězce vůči malým dodavatelům (srov. zákon o významné tržní síle) v závazku dvou podnikatelů mohou být pravidla chránící slabšího vyloučena – s jedinou výjimkou (kumulativní podmínky) - § 1801 NOZ 16

Smlouvy uzavírané adhezním způsobem základní obsah určí jedna smluvní strana => aniž má slabší smluvní strana možnost toto ovlivnit (§ 1798 odst. 1 NOZ) formulářová smlouva = vyvratitelná domněnka, že jde o adhezní smlouvu (§ 1798 odst. 2 NOZ)

Na jaké doložky je třeba dát pozor? odkazující na podmínky uvedené mimo hlavní text smlouvy (§ 1799) – např. na všeobecné obchodní podmínky kterou lze přečíst jen se zvláštními obtížemi (§ 1800 odst. 1) která je pro osobu průměrného rozumu nesrozumitelná (§ 1800 odst. 1) zvláště nevýhodná, aniž je pro to rozumný důvod (§ 1800 odst. 2) 18

Hledisko průměrně rozumného člověka (§ 4) je třeba, aby se lidé v běžné praxi mohli spolehnout na to, že když s někým jednají a není-li tu zjevný exces, mohou vycházet z toho, že jejich smluvní partner je nadán alespoň rozumem průměrně rozumného člověka a že jej též umí řádně používat slouží k udržení určité elementární právní jistoty zdravý selský rozum použití

Jaký je průměrně rozumný člověk? vnímá svět kolem sebe se znalostí základních zákonitostí dokáže se seznámit s běžně dostupnými informacemi způsobem, který je v dané kulturní oblasti obvyklý pochopí smysl a účel běžných právních jednání a následků s nimi spojených je dostatečně pozorný ke sdělením, která jsou vůči němu činěna jasným a srozumitelným způsobem

Průměrně rozumný člověk – negativní vymezení netrpí duševní poruchou nemusí mít speciální znalosti vyžadované pro činnost v určité oblasti není přehnaně důvěřivý nemá přehnaná očekávání ve vztahu k vnějšímu světu

Příkaz soudům (§ 13) koncepčně sleduje doktrínu stare decisis (setrvat na rozhodnutém) ukládá soudci, aby při rozhodování sledoval judikaturu k případům v typově shodných znacích a neodchyloval se od ní, pokud nebude mít pro odchylku přesvědčivý důvod, který v odůvodnění rozhodnutí řádně vysvětlí zásada právní jistoty, legitimního očekávání vyrovnání rizika toho, že soudce často rozhoduje podle abstraktních formulací, obecných pojmů či generálních klauzulí zvažuje, zda tu je mimořádný zájem (§ 98), spravedlivý důvod (§ 220, 1244), mimořádná okolnost (§ 755) nebo událost (§ 1542) posuzuje, zda jde o zjevnou svévoli (§ 1551), mimořádný případ (§ 1659), hrubý nepoměr (§ 1299, 1765, 1793, 1796), hrubý rozpor s obchodními zvyklostmi (§ 1801) nebo zjevnou či hrubou nespravedlnost (§ 1162, 1963) apod.

Pojetí smlouvy pojetí smlouvy se nemění dnes => roztříštěná právní úprava, podnikatelé musejí sledovat pravidla v občanském i obchodním zákoníku nově => základem je právní úprava v občanském zákoníku, která se obohacuje některými pravidly z obchodního zákoníku a zároveň o moderní prvky známé ze zahraničí

Více volnosti pro smluvní strany dnes => Nejvyšší soud konstantně judikuje, že zákonem předepsaný proces vzniku smlouvy je závazný a strany se od něj nemohou odchýlit nově => stranám se výslovně ponechává možnost upravit si proces vzniku smlouvy podle vlastních představ (§ 1770)

Opuštění požadavku absolutní shody nabídky a přijetí odpověď s dodatkem nebo odchylkou, která podstatně nemění podmínky nabídky, je přijetím nabídky, pokud navrhovatel bez zbytečného odkladu takové přijetí neodmítne (§ 1740 odst. 3) které změny jsou podstatné?

Předsmluvní informační povinnost (§ 1728) povinnosti vznikají již zahájením jednání o uzavření smlouvy „zahájení jednání“ platí pro všechny smlouvy

O čem a jak informovat? (§ 1728 odst. 2) jaké informace poskytnout? v jakém rozsahu informace poskytnout? hloubka a rozsah informací záleží na různých okolnostech => o jak významnou skutečnost jde, o jaký smluvní typ se jedná, jaké je postavení smluvní stran apod.

Informační povinnost není absolutní každá informace má určitou ekonomickou hodnotu a její poskytnutí může jejího vlastníka ohrozit je třeba hodnotit i chování druhé strany každá strana se musí primárně sama postarat o to, aby obdržela komplexní informace

Nepoctivé ukončení jednání o smlouvě (§ 1729) výslovně se stanoví následky porušení poctivosti v případech, kdy někdo: zahájí jednání o smlouvě, aniž má úmysl smlouvu uzavřít, anebo když jednání o smlouvě téměř uzavřené bez příčiny přeruší nepoctivá strana v takovém případě nahradí druhé straně škodu

Výklad smlouvy (§ 555) primární je úmysl jednajícího nelze-li úmysl zjistit, užívá se hledisko průměrně rozumného člověka v postavení toho, komu je projev vůle určen pravidlo – contra proferentem (§ 557) zvláštní výkladová pravidla

Následky vadné smlouvy východisko – § 574 preference relativní neplatnosti (§ 586) absolutní neplatnost (§ 588) zjevný rozpor s dobrými mravy rozpor se zákonem při současném zjevném narušení veřejného pořádku zavazuje-li právní jednání k od počátku nemožnému plnění (následná ruší závazek)

Je třeba se nového OZ bát? pozice běžného člověka pozice podnikatele pozice silného hráče krátkodobé nevýhody vs. dlouhodobé výhody

Děkuji za pozornost