Název DUM: VY_32_INOVACE_XVII_1_3_Úvod do nauky o slovní zásobě Šablona číslo: XVII Sada číslo: 1 Pořadové číslo DUM: 3 Autor: Mgr. Milena Uhrovičová 1

Anotace Materiál seznamuje žáky s předmětem oboru lexikologie, souvisejícími disciplínami, objasňuje pojmy pojmenování a slovo, formy pojmenování, významové vztahy mezi slovy Autor Mgr. Milena Uhrovičová Klíčová slova Lexikologie, pojmenování, slovo, sousloví, frazém, pojmenování nemotivovaná, motivovaná, slova jednoznačná, mnohoznačná, nadřazenost, podřazenost Druh učebního materiálu Prezentace Cílová skupina Žák Stupeň a typ vzdělávání Střední odborné vzdělávání Tematická oblast Všeobecné vzdělávání - český jazyk a literatura

ÚVOD DO NAUKY O SLOVNÍ ZÁSOBĚ 3.4.2017 ÚVOD DO NAUKY O SLOVNÍ ZÁSOBĚ NAUKA O SLOVNÍ ZÁSOBĚ - LEXIKOLOGIE

Lexikologie PŘEDMĚT OBORU 3.4.2017 Lexikologie PŘEDMĚT OBORU zabývá se slovní zásobou určitého jazyka vymezuje pojmy pojmenování a slovo studuje významovou a formální stránku slova zkoumá - významové vztahy mezi slovy - ustálená spojení slov

SOUVISEJÍCÍ JAZYKOVĚDNÉ DISCIPLÍNY 3.4.2017 SOUVISEJÍCÍ JAZYKOVĚDNÉ DISCIPLÍNY SÉMANTIKA – nauka o věcných významech slov SLOVOTVORBA (DERIVOLOGIE) – nauka o tvoření slov FRAZEOLOGIE – nauka o ustálených slovních spojeních ETYMOLOGIE - nauka o původu slov ONOMASTIKA – nauka o vlastních jménech LEXIKOGRAFIE – nauka o sestavování slovníků

POJMENOVÁNÍ A SLOVO SLOVO POJMENOVÁNÍ 3.4.2017 POJMENOVÁNÍ A SLOVO SLOVO POJMENOVÁNÍ základní jednotka komunikace - okolní realitu v komunikačním procesu pojmenováváme – nejčastější formou pojmenování = slovo základní pojmenovávací prostředek – znak zvolený pro označení určité mimojazykové skutečnosti základní jednotka slovní zásoby slovní zásoba = lexikum lexém, lexikální jednotka = souhrnné označení všech tvarů téhož slova

ZPŮSOBY (FORMY) POJMENOVÁNÍ 3.4.2017 ZPŮSOBY (FORMY) POJMENOVÁNÍ POJMENOVÁNÍ JEDNOSLOVNÁ škola VÍCESLOVNÁ vysoká škola předvést prezentaci FRAZEOLOGICKÁ SPOJENÍ (FRAZÉMY) je ze staré školy ZKRATKA VŠ

3.4.2017 Podtrhněte víceslovná pojmenování, odlište termíny(T) a frazeologická spojení (FS): Na zahradě nám roste vysoký smrk. Je to smrk pichlavý. Smrkové dřevo se používá na otop. Často slýchávám, že spím jako dřevo. Vždyť pracuji jako dřevorubec. Někdy však spím jako na vodě. Mým největším pomocníkem je oblouková ruční pila. Proto si mě také dobírají, prý chrápu jako, když řeže pilou. Nedávno se v lese objevil velký medvěd, byl to medvěd brtník. Měl chuť na sladký med, jenže v mé tašce našel jen turecký med.

3.4.2017 Podtrhněte víceslovná pojmenování, odlište termíny(T) a frazeologická spojení (FS): Na zahradě nám roste vysoký smrk. Je to smrk pichlavý. Smrkové dřevo se používá na otop. Často slýchávám, že spím jako dřevo. Vždyť pracuji jako dřevorubec. Někdy však spím jako na vodě. Mým největším pomocníkem je oblouková ruční pila. Proto si mě také dobírají, prý chrápu jako, když řeže pilou. Nedávno se v lese objevil velký medvěd, byl to medvěd brtník. Měl chuť na sladký med, jenže v mé tašce našel jen turecký med.

FRAZÉMY, SOUSLOVÍ K uvedeným slovům uveďte frazémy: 3.4.2017 FRAZÉMY, SOUSLOVÍ K uvedeným slovům uveďte frazémy: Z uvedených slov utvořte sousloví: Koruna Meč Hadr Jméno Hůl jazyk

FRAZÉMY, SOUSLOVÍ Z uvedených slov utvořte sousloví: 3.4.2017 FRAZÉMY, SOUSLOVÍ K uvedeným slovům uveďte frazémy: Z uvedených slov utvořte sousloví: Koruna – nemá ani korunu – je bez peněz, nasadit tomu korunu – ironicky – dovršit to chybně Meč – má jazyk jako meč – ostrý, Damoklův meč – stálé nebezpečí, vymřít po meči Hadr – chodit v hadrech – v onošeném oblečení, lítá jako hadr na holi – rychle Jméno – křestní, rodné jméno, podstatné, přídavné jméno Hůl – slepecká, hokejová hůl Jazyk – národní, český, mateřský, spisovný, hovorový

POJMENOVÁNÍ PODLE PŮVODU ZNAČKOVÁ, NEMOTIVOVANÁ 3.4.2017 POJMENOVÁNÍ PODLE PŮVODU ZNAČKOVÁ, NEMOTIVOVANÁ (původní, kořenná) voda POPISNÁ, MOTIVOVANÁ voda → vodní

Podtrhněte slova nemotivovaná 3.4.2017 Podtrhněte slova nemotivovaná Ryba, rybník, strom, stromeček, pes, psí, jak, humorně, hudebník, mech, mrazivý, pět, jepičí, jez, jezdec, rodinný

Podtrhněte slova nemotivovaná 3.4.2017 Podtrhněte slova nemotivovaná Ryba, rybník, strom, stromeček, pes, psí, jak, humorně, hudebník, mech, mrazivý, pět, jepičí, jez, jezdec, rodinný

slovní (věcný, lexikální) 3.4.2017 SLOVO VÝZNAM SLOVA slovní (věcný, lexikální) Označuje určitý jev skutečnosti Strom – dřevina s kmenem mluvnický (gramatický) Vyjadřuje různé mluvnické kategorie – na stromě – 6. pád, číslo jednotné, rod mužský 15

Vysvětlete věcný význam slov: 3.4.2017 Vysvětlete věcný význam slov: Medik Historismus Klišé Fotogenický Malíř

Vysvětlete věcný význam slov: 3.4.2017 Vysvětlete věcný význam slov: Medik - studující medicíny Historismus - slova označující skutečnosti, které již zanikly Klišé - otřelý slovní obrat Fotogenický - vhodný pro fotografování Malíř -  1. výtvarný umělec malující obrazy 2. m. (pokojů) řemeslník zabývající se malováním

VÝZNAMOVÉ VZTAHY MEZI SLOVY 3.4.2017 VÝZNAMOVÉ VZTAHY MEZI SLOVY Pojmenování mohou být ve vzájemném vztahu podřazenosti, nadřazenosti a souřadnosti jehličnan Slova nadřazená Smrk Slova podřazená Smrk černý Slova souřadná: jedle, borovice, jalovec, tis 18

K následujícím slovům uveďte slova nadřazená a podřazená 3.4.2017 K následujícím slovům uveďte slova nadřazená a podřazená Mrkev Stůl Pšenice Tygr Atletika

K následujícím slovům uveďte slova nadřazená a podřazená 3.4.2017 K následujícím slovům uveďte slova nadřazená a podřazená Mrkev – zelenina – mrkev karotka Stůl – nábytek – kancelářský stůl Pšenice – obilí – pšenice špalda Tygr – šelma – tygr indický Atletika – sportovní odvětví – lehká atletika

Které slovo není s ostatními souřadné 3.4.2017 Které slovo není s ostatními souřadné Smetana, Dvořák, Janáček, Myslbek, Adam Michna z Otradovic Boccaccio, Villon, Ovidius, Rembrant, Milton, Petrarca Madrid, Oslo, Lisabon, Sofie, Kodaň, Brusel

Které slovo není s ostatními souřadné 3.4.2017 Které slovo není s ostatními souřadné Smetana, Dvořák, Janáček, Myslbek, Adam Michna z Otradovic Boccaccio, Villon, Ovidius, Rembrant, Milton, Petrarca Madrid, Oslo, Lisabon, Sofie, Kodaň, Brusel

SLOVA JEDNOZNAČNÁ A VÍCEZNAČNÁ 3.4.2017 SLOVA JEDNOZNAČNÁ A VÍCEZNAČNÁ Pojmenování mohou svůj význam měnit. Některá slova jen jeden význam: květináč = JEDNOZNAČNÁ (JEDNOVÝZNAMOVÁ) POJMENOVÁNÍ – především  TERMÍNY (sousloví X! svíčka)  VLASTNÍ JMÉNA (Jan, Micka, Národní divadlo) MNOHOZNAČNÁ (VÍCEVÝZNAMOVÁ) POJMENOVÁNÍ – podle kontextu mají víc než jeden význam: význam základní: hlava (horní část lidského těla) význam druhotný: hlava státu, hlava motoru, hlava- kapitola, …

V kterém případě jsou jen slova mnohoznačná? 3.4.2017 V kterém případě jsou jen slova mnohoznačná? a) obsah, korunka, chronometr b) stopka, list, lopatka c) jehla, náramek, velryba d) Eva, výška, kohout

V kterém případě jsou jen slova mnohoznačná? 3.4.2017 V kterém případě jsou jen slova mnohoznačná? a) obsah, korunka, chronometr b) stopka, list, lopatka c) jehla, náramek, velryba d) Eva, výška, kohout

LEXIKOLOGIE - SHRNUTÍ Lingvistická disciplína - zabývá se lexikem - slovní zásobou určitého jazyka a jejím užíváním. Jednotkami SZ - slova a ustálená slovní spojení. Základní jednotkou lexikální roviny - SLOVO V komunikačním procesu je slovem označována nějaká mimojazyková skutečnost — slovo něco pojmenovává a zároveň se k něčemu vztahuje, stává se tak v procesu komunikace POJMENOVÁNÍM. Slovo je základní jednotkou slovní zásoby jazyka. Pojmenování je základní jednotkou komunikace.

ZPŮSOBY (FORMY POJMENOVÁNÍ): slovo (divadlo), složené pojmenování (divadelní prkna – významová soudržnost dvou nebo více slov), sousloví (Národní divadlo), víceslovné (multiverbální) slovní spojení (dramatická výchova , provádět dramatizaci X univerbizace - dramaťák), frazém (hrát divadlo – přetvařovat se) , zkratka (ND). Lexikologie a její disciplíny: SÉMANTIKA – nauka o věcných významech slov SLOVOTVORBA (DERIVOLOGIE) – nauka o tvoření slov FRAZEOLOGIE – nauka o ustálených slovních spojeních ETYMOLOGIE - nauka o původu slov ONOMASTIKA – nauka o vlastních jménech LEXIKOGRAFIE – nauka o sestavování slovníků

Zdroje: Kamiš, K.; Kuba, L.; Müllerová, E. Mluvnická, pravopisná a lexikální cvičení k Mluvnici češtiny pro střední školy. 1.vyd. Praha: Fortuna, 1993. 128 s. Kol. autorů, Příruční mluvnice češtiny. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003. 799 s. Kostečka, J. Český jazyk pro 2. ročník gymnázií. Dotisk 1. vyd. Praha: SPN, 2005. 243 s. Mašková, D.: Český jazyk – přehled středoškolského učiva. Dotisk 1. vyd. Třebíč: Petra Velanová, 2006. 175 s. (edice Maturita) Novotný, J. a kol. Mluvnice češtiny pro střední školy. 1. vyd. Praha: Fortuna, 1992. 181 s. Sochrová, M. Cvičení z českého jazyka v kostce pro SŠ. 1. vyd. Praha: Fragment, 2008. 196 s. Sochrová, M. Český jazyk v kostce pro SŠ. 2. vyd. Praha: Fragment, 2009. 224 s.