Snahy o řešení nerovností mezi regiony (modely regionálního rozvoje) Představy o tom, že vše vyřeší „moudrý stát“ (fundamentalistický socialistický kolektivismus - rozdíly sice snižoval, ale některé regiony se nerozvíjely, jak by mohly, čekaly na druhé) ani že vše vyřeší „neviditelná ruka trhu“ (fundamentalistický kapitalistický individualismus -některé regiony se rozvíjely tak mohutně, že to šlo na úkor druhých) se neuplatnily.

První přístup k řešení kumulativních regionálních nerovností

Exogenní regionální rozvoj (ExoRo) První snaha o rozvoj regionů při kombinaci jak zásahů státu (pomoc s vyrovnáváním těm zaostávajícím), tak při zachování individualistické iniciativy (umožnění rozvoje bez výrazného omezování těch, kteří „na to mají“)

Pozadí tohoto přístupu (vztah k venkovu) Modernistická představa o urbanizaci a industrializaci jako o vzájemně se posilujících procesech vedoucích ke koncentraci kapitálu a pracovní síly ve městech a urbanizovaných a industrializovaných . Funkcí venkovských oblastí (a zaostávající h regionů obecně), které jsou tak odřezány od jiných ekonomických aktivit, je poskytovat městům potraviny či obecně zdroje

Pozadí tohoto přístupu V regionálním rozvoji: teorie růstu pólů (keynesiánský přístup po 2. světové válce): rozvoj v daném území není stejný, ale uskutečňuje se kolem určitých pólů (daných především klíčovým ekonomickým sektorem), kolem nichž se rozvíjejí napojené sektory. Expanze klíčového sektoru znamená růst výstupů, zaměstnanosti, investic a to i v napojených sektorech. Protože se vše koncentruje kolem rozvojového pole, vývoj není rovnovážný z hlediska celého území. Vztahy také závisejí na dopravě. Mohou vznikat i sekundární póly se svými vlastními sektory.

Pracovní verze strategie regionálního rozvoje ČR na roky 2007-2013 Velké městské aglomerace s diverzifikovanou strukturou ekonomiky a se zastoupením odvětví schopných generovat růst v okolí vytvářejí póly rozvoje. Význam města jako pólu růstu je tedy výsledkem faktorů

Pozadí tohoto přístupu V rozvoji venkova: Modernistická představa o urbanizaci a industrializaci jako o vzájemně se posilujících procesech vedoucích ke koncentraci kapitálu a pracovní síly ve městech. Funkcí venkovských oblastí, které jsou tak odřezány od jiných ekonomických aktivit, je poskytovat městům potraviny. Díky růstům měst a jejich potřebám se bude rozvíjet i venkov

Na co měl rozvoj reagovat? Problémy se měly objevovat tam, kde příliš mnoho lidí obdělávalo půdu (venkov) nebo kde bylo mnoho lidí bez práce (omezovaly tak transfer zisku a pracovní síly nutný k růstu měst a průmyslu /příp. jiných regionů/ a bránící konkurenceschopnému a efektivnímu zemědělství či průmyslu v oblasti z mnoha nezaměstnanými). Proto se předpokládalo, že tyto stagnující regiony je nutno spojit s dynamicky se rozvíjejícími centry (póly). Podobně se přistupovalo i k jiným regionům přispívajícím ke kumulativním nerovnostem.

Jak vypadala situace? Existovala nerovnováha (nerovnosti). I nejrozvinutější rurální regiony byly uzavřeny v nerovné výměně s městskými-průmyslovými póly růstu. Venkovské či jiné zaostávající regiony byly marginalizovanými (byly zázemím města či rozvinutých regionů v nerovné pozici). Marginalizace byla ekonomická, politická, sociální, kulturní i prostorová (periférie - fyzická exkluze od center se službami a prací)

Představy vložené v ExoRo Vyvážený rozvoj měl v sobě zahrnovat sice polarizované, ale celostátně integrované prostorové uspořádání, v němž města (a rozvinuté oblasti obecně) by fungovala jako jádro specializovaných ekonomických aktivit (koncentrovaly by ohromný počet populace, komerčních a průmyslových aktivit), zatímco na venkově mělo převládat technicky pokrokové, tržně orientované zemědělství prováděné profesionálními zemědělci. Při zaměření na region: jádrové regiony podporované ostatními vhodně k tomuto přizpůsobenými (v zaostávající regionech by měly být lokalizované moderní podpůrné sektory pro jádro

Rostoucí pól, jádro (město) Rozvíjející se oblasti produkující pro jádro (venkov) Moderni- zace Zdroje např. potraviny pro jádro Moderni-zace Modernizace zaostávající oblastí je „vyzařována“ z pólů rozvoje a má za následek rozvoj zaostávající oblastí

ExoRo jako snaha zmírnit periferiálnost (marginalizaci) venkovských (zaostávajících) regionů: Kroky k podpoře transferu progresívních technologií a praktik z dynamických sektorů a regionů -- povede k překonání periferiality (marginalizace ) venkovských (zaostalých) oblastí jejich spojením s hlavními událostmi ekonomické a sociální modernizace. HLAVNÍ PRINCIP: touto vnější podporou mělo být dotováno zlepšení zemědělské produkce (či jiné produkce v zaostávajících regionech), a tak zvýšit příjmy hospodářství a podpořit mobilitu kapitálu a práce

klíčový princip ekonomika rozsahu (velikosti) a koncentrace ve zaostávajících regionech (na venkově)

dynamická síla růst městských pólů; hlavní síla rozvoje je koncipována jako proudící z oblastí mimo venkov či zaostávající region

funkce venkovských oblastí primární sektor u venkova (tj. především výroba potravin pro expandující městkou ekonomiku), jiné zdroje u zaostávajících regionů pro expandující rozvinuté regiony, z nichž přichází do zaostávajících regionů moderní technologie Jednalo se o jednofunkční model

zaměření venkovského rozvoje zemědělská industrializace a specializace (1. fáze /po r. 1945/ - utvoření takových hospodářství používajících mechanizaci a absorbujících nové technologie -- eliminací malých hospodářství dojde k redukci zemědělského obyvatelstva) podpora mobility pracovních sil a kapitálu (2. fáze je reakcí na vylidňování venkova jako výsledek 1. fáze, proto - snaha přitáhnout nové typy zaměstnání na venkov

Osud ExoRo Na konci 70. let již získal špatnou pověst. Neustálá intenzifikace a industrializace zemědělství narazila na saturaci domácího trhu, ekologické limity a omezené možnosti městského sektoru absorbovat venkovskou populaci. Venkov byl také zasažen celosvětovou krizí. I turistické oblasti pocítily cyklickou fluktuaci a dopady masové turistiky na lokální kulturu a životní prostředí Intenzifikace zaostávajících regionů narazila na také na saturaci domácího trhu, ekologické limity (i ropná krize). Projevil se výrazně závislosntí moment rozvoje

Kritika ExoRo (4D) Dependantní (závislostní) rozvoj (spoléhání na neustálé subvencování a rozhodování vnějších agentů distorzní rozvoj (prosazoval jeden sektor, vybraná sídla a určitý typ podnikání, ale ostatní opomíjel a např. nebral v úvahu ne-ekonomické aspekty venkovského života destruktivní rozvoj (vymazal kulturní a environmentální odlišnosti venkovských a zaostávajících oblastí) diktující rozvoj (utvářen vnějšími experty a plánovači)

Endogenní regionální (rurální) rozvoj (EnRo) reakce na problémy ExoRo zřejmé od 80. let

Model endogenního regionálního (rurálního) rozvoje

klíčový princip specifické zdroje (přírodní, lidské a kulturní) dané oblasti jsou zdroji jejího trvale udržitelného rozvoje

dynamická síla místní iniciativa a podnikavost

funkce venkovských oblastí rozrůzněná ekonomika služeb

hlavní problém venkovského rozvoje omezená kapacita oblastí a sociálních skupin podílet se na ekonomických a rozvojových aktivitách

zaměření endogenního rozvoje utváření (budování) kapacit (dovednosti, instituce, infrastruktura) překonání sociální exkluze

4 zdroje představ o EnRo Objevení se nových vedoucích ekonomických regionů při restrukturalizaci v 70.-80. letech Regionální hnutí a agentury Debata o trvalé udržitelnosti Myšlenky vzít „osud do svých rukou“

Základní východiska modelu EnRO zasazuje rozvojové aktivity do teritoriálních a ne do sektorových rámců (vše, co se děje v lokalitě jako v místě dění) – sociální geografie: místo rozvojové aktivity jsou především orientovány na uchování a znásobování užitku z těchto aktivit uvnitř dané lokality (kontrola zdrojů a jejich využití) – ekonomie: užití zdrojů zaměření na potřeby, kapacity, schopnosti, dovednosti a perspektivy místních lidí. Jeho základním principem je participace (zapojení) místních lidí při navrhování a vykonávání rozvojových aktivit – sociologie a politologie: interakce a aktivity (sociální), Viz příloha 18

Objevení se nových vedoucích ekonomických regionů při restrukturalizaci v 70.-80. letech Jako reakce na překonání fordismu se objevily nové vedoucí ekonomické oblasti s vnitřním dynamismem, který byl dříve nerozpoznán (východní Anglie, Alsasko, Bavorsko, Tyrolsko, jižní Jutsko). Co bylo důležité pro jejich úspěch „zdola“: zemědělství mohlo poskytnout kapitál a pracovní síly pro nezemědělské aktivity; schopnost lidí začít s novými aktivitami; kulturní orientace na drobné podnikatelské aktivity; výrazná síť MSP (malé a střední podnikání); výrazná závislost a provázanost ekonomických sektorů a jednotek mezi sebou; politicko-institucionální uspořádání podporující endogenní rozvojové vzorce (pomoc místní správy)

Regionální hnutí a agentury překonávající nedostatky ExoRo a podporující menší závislost na vnějším kapitálu Kladou důraz na rurální diverzifikaci, na přístup zdola nahoru než z hora dolů, podporují „domorodé“ podniky a místní iniciativy a tam, kde jsou tyto záležitostí slabé, poskytují přípravu (školení, vzdělávání). Příkladem jsou regionální rozvojové agentury

Diskuse o trvalé udržitelnosti Životní prostředí a přírodní zdroje venkova získávaly stále větší hodnotu a formy rozvoje toto braly v úvahu. Trvalá udržitelnost tak překlenuje ekonomický rozvoj, ochranu životního prostředí a životaschopnost lokality, na nichž udržování ekonomických aktivit a životního prostředí bezesporu závisí. Proto ochrana životního prostředí venkova má sociální rozměr a je závislá na vitalitě rurálních komunit.

Myšlenky „vzít osud do svých rukou“ (formulovány radikálními ekologisty a aktivisty pracujícími s marginalizovanými skupinami radikální ekologisté a idea „malé je krásné“ (myšlenky Schumachera v oblastí ekonomiky komunit) - nutnost přehodnotit místní kontrolu nad místními aktivitami (trvalá udržitelnost znamená, že místní komunity mají kontrolu nad svými ekonomikami, a tak se chrání před negativními vlivy globalizace a restrukturalizace; místní produkce uspokojuje místní potřeby; přidaná hodnota by měla vznikat užíváním zdrojů z oblasti; existuje určitá kontrola nad službami, výrobou a distribucí energií /vč. alternativní energie/ a financí /LETS – místní obchodně-směnné systémy, komunitní banky/)

Myšlenky „vzít osud do svých rukou“ (formulovány radikálními ekologisty a aktivisty pracujícími s marginalizovanými skupinami Aktivisté pracující s marginalizovanými skupinami - idea periferiality a jak z ní udělat přednost. Prací v periferních oblastech podporovali komunitní podniky, komunitní vlastnictví a nakládání s přírodními zdroji. K tomu utvářeli různá družstva zaměřená na řemeslnou výrobu, turistiku, lesnictví, zemědělství

Integrovaný endogenní rozvoj (IERR) Hlavní principy

Integrovaný Rozvoj se musí soustředit na všechny oblasti života (ekonomickou, sociální, politickou, kulturní, ekologickou i geografickou) a je nutné do tohoto procesu zahrnout i lidi žijící v dané oblasti (místní aktéry)

Endogenní Znamená využití všech možností (skrytých potenciálů), které v regionu existují k jeho rozvoji K těmto potenciálům (které to jsou) – viz Strukturalismus a funkcionalismus v regionálním rozvoji K identifikace potenciálů slouží také sociologická šetření

Realizace strategie IERR předpokládá

V ekonomické oblasti Využití existujících regionálních zdrojů (proč něco dovážet, když to lze za stejnou cenu a ve stejné kvalitě vyrobit v místě) Využití regionálních inovací (místní znají řadu věcí nejlépe) Integrace firem v oblasti (integrace snižuje transakční náklady Vývoz zboží s vysokou přidanou hodnotou (nevyvážet dřevo) Tak budou projekty ekonomicky ziskové

V sociálně kulturní oblasti Spolupráce firem mezi sebou, se státní správou a se samosprávou (sociální kapitál) Nutná je i zdravá konkurence Překonání sociokulturních překážek (důvěra, posílení kulturního kapitálu) Posílení regionální identity (znalost regionu) Tak budou projekty sociálně akceptovatelné

V sociálně politické oblasti Účast místních občanů na rozhodování Posílení regionální správy a samosprávy (nedělat rozhodnutí v centru) Tak budou projekty sociálně akceptovatelné

V oblasti životního prostředí Zahrnuje předchozí důraz na lokality a řešení problémů místními lidmi Důraz na aktivity, které nezhorší životní prostředí v dané oblasti, včetně působení na „mimo oblastní“ znečišťovatele Tak budou projekty příznivé k životnímu prostředí

Obecné požadavky k projektu Musí být kulturně kompatibilní (tj. odpovídat místním hodnotám a normám /institucím/ a materiálním statkům) Musí odpovídat místě viděným potřebám změny (tj. být v souladu s představami místních lidí) Musí zahrnovat místní tradiční formy organizace a instituce (musí se na něm, na jeho přípravě, provedení a hodnocení podílet místní lidé) Musí mít odpovídající a flexibilní sociální plán pro své vykonání