Mezinárodní vyjednávání o změně klimatu Globální, evropská a národní úroveň Svitavy, Petr Patočka, Glopolis – Pražský institut pro globální politiku 1
Mezinárodní vyjednávání o změně klimatu 1.Vědecký a politický kontext 2.Historie mezinárodního vyjednávání 3.Současný stav jednání na Globální úrovni 4.Role a pozice EU 5.Pozice ČR 2
Vědecký konsensus Globální oteplování je s vysokou pravděpodobností způsobeno zvýšenou koncentrací skleníkových plynů v atmosféře v důsledku lidské činnosti jako je odlesňování a spalování fosilních paliv. Tato zjištění akceptují státní akademie věd všech významných industrializovaných států a nejsou zpochybněna jakýmkoliv státním či mezinárodním vědeckým orgánem. 3
„Existují významné a důvěryhodné důkazy vycházející z mnoha odvětví výzkumu dokumentující, že klima se mění a že tyto změny jsou z velké části způsobeny lidskou aktivitou. „ 4
Vědecký konsensus Největší koncentrace CO 2 v atmosféře za posledních 650 tisíc let (nyní na úrovni cca 395 ppm). 5
Vědecký konsensus Nárůst globálních teplot 6
Politický kontext Hlavní problém: spalovaní fosilních zdrojů a odlesňování 7
Politický kontext Podíl jednotlivých zemí na produkci CO 2 8 Zdroj: CDIAC 2007
Princip společné, ale odlišné zodpovědnosti Produkce CO 2 v přepočtu na obyvatele Zdroj: CDIAC 2007
Princip společné, ale odlišné zodpovědnosti Historická zodpovědnost (ČR se podílí na cca 0,9% historických světových emisí)
Rozdílné dopady klimatické změny
Historie mezinárodního vyjednávání • 1979 (Ženeva) - První světová konference o klimatu • 1988 – Založení IPCC – Mezivládní panel pro změnu klimatu • 1992 (Rio de Janeiro) – Konference OSN o životním prostředí a rozvoji • 1992 – Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (UNFCCC) • 1995 (Berlín) – První konference smluvních stran Úmluvy - COP 1 • 1997 (Kjóto) – Kjótský protokol (2008 – 2012) • 2004 – Ratifikace Kjótského protokolu (132 zemí) • 2007 (Bali) – COP 13, Cestovní mapa z Bali • 2009 (Kodaň) – COP 15, Kodaňská deklarace • 2010 (Cancún) – COP 16, Cancúnská smlouva • 2011 (Durban) – COP 17, Durbanská platforma • 2012 (Rio de Janeiro) – Rio+20, Konference o udržitelném rozvoji (Future we want) • 2012 (Doha) - ????
Kjótský protokol • Průmyslové země se v něm zavázaly snížit emise skleníkových plynů o 5,2 %. • Redukce se vztahuje na koš šesti plynů (CO 2, metan, oxid dusný..), resp. jejich agregované průměrné emise (v jednotkách tzv. uhlíkového ekvivalentu) za pětileté období 2008– • Redukční závazky měly pouze země Anex 1 (vyspělé země) • USA (36 % emisí Anex I) protokol podepsaly, ale již neratifikovaly • V roce 2011 Kanada od protokolu odstoupila
zelená - protokol ratifikovaly (tmavě zelené státy podepsaly Annex I) hnědá - podepsaly, ale odmítly ratifikovat, * červená - Kanada, která od protokolu odstoupila v prosinci 2011 * šedá - nepodepsaly, není známá pozice 14
Cancúnská smlouva • Vytvoření Klimatického fondu • Závazek vyspělých zemí přispívat 10 mld USD ročně na klimatická opatření v rozvojových zemích s postupným nárůstem na 100 mld USD do roku • Pokrok byl dosažen také v oblasti mechanismu na ochranu pralesů • A v oblasti podpory transferu technologií • Nebyla však dosažena dohoda v oblasti závazků snižování emisí
Durbanská platforma • V roce 2012 zahájen proces na vytvoření právně závazné dohody pro všechny významné světové ekonomiky. • Nová dohoda by měla být hotova do roku 2015, začít platit by měla nejpozději v roce • Vytvoření struktury Klimatického fondu • Přijetí druhého období Kjótského protokolu (2013 – 2017?, 2020??). Kromě Ruska a Japonska. • Jednotlivé státy měly do května předložit své redukční závazky pro nové období.
Pozice a role EU • EU vystupuje na mezinárodním vyjednávání jednotně • V rámci závěrů Rady EU schválená společná pozice pro vyjednávání. • EU zastoupena EK (Connie Hedegaard) a předsednickou zemí. • EU má klíčovou roli, progresivní přístup • EU přijala klimaticko/energetický balíček (20/20/20) • Pokud by se k závazkům připojili i další země, EU je ochotna zvýšit redukční závazek na 30% do roku 2020 ve srovnání s rokem • EU poskytuje cca 2,4 miliardy USD na klimatická opatření
Pozice České republiky • Česká vláda ve své oficiální pozici uznává, že klimatické změny jsou jednou z největších výzev 21. století pro lidské společenství. • ČR plně sdílí společnou pozici EU. • Podle oficiální pozice ČR současné závazky vyspělých i rozvojových zemí nedosahují hodnot, které by zajistili dosažení stabilizace koncentrace skleníkových plynů. • Pro současnou vládu vyjednávání pod UNFCCC není prioritou (ČR zastupována pouze náměstkem ministra ŽP)
Pozice České republiky • ČR disponuje podle závazků z KP právem vypustit do ovzduší 900 mil. tun CO 2 v období 2008 – 2020 • ČR však vypustí asi o 19 % emisí méně. • ČR může v tomto období tedy prodat až 150 mil. volných povolenek, přičemž cca 75 mil se již prodalo (zejména do Japonska a Španělska) • Z výnosů byla financována Zelená úsporám. • ČR přispívá ročně cca 100 mil Kč na klimatická opatření v rozvojových zemích • V současné době příprava SEK a POK
Díky za pozornost! Pražský institut pro globální politiku - Glopolis. Web: 20