Pěstouni mají právo na služby Prezentace výsledků sociologického výzkumu

Občanské sdružení Rozum a Cit ve spolupráci se Střediskem náhradní rodinné péče v Praze. Dotazníky zpracovala a vyhodnotila paní PhDr. Věra Haberlová ve spolupráci s paní PhDr. Vědunou Bubleovou. Projekt „Pěstouni mají právo na služby“ je financován z programu Transition Facility Evropské unie.

Údaje o výzkumu

Základní parametry Typ výzkumu: kvantitativní sociologický výzkum Cílová skupina: pěstounské rodiny Technika dotazování: standardizované dotazování formou poštovní ankety Sběr dat: říjen – listopad 2006 Výběrový soubor: 686 respondentů

Tématické okruhy 1. Identifikační údaje o pěstounských rodinách - sociodemografické charakteristiky pěstounů - doba trvání pěstounské péče - počet dětí - zdravotní stav a problémy dětí - subjektivní hodnocení materiální a celkové životní situace 2. Informovanost o právech a nárocích pěstounů - znalost práv a nároků na pomoc - orientace v jednotlivých oblastech péče o svěřené děti - zdroje informací 3. Využívání služeb - zdroje pomoci a způsoby řešení problémových situací - zkušenosti s využíváním služeb - potřeby a preferované oblasti služeb

Výsledky výzkumu

Životní postoje pěstounů jsou optimistické Pěstounské rodiny jsou početné a potýkají se s řadou problémů u svěřených dětí - každá pátá pěstounská rodina ve výzkumu měla 6 a více dětí - dvě třetiny pěstounských rodin vychovávaly děti s vícečetnými poruchami a handicapy - nejčastěji se jednalo o kombinaci dvou až čtyř handicapů (43 % rodin) PŘESTO Naprostá většina pěstounů nevnímá svoje problémy jako velké a těžko řešitelné - 50 % větší problémy nepociťuje - 46 % určité problémy má, ale věří, že je brzy vyřeší

Hodnocení životních podmínek není universální Hůře hodnotí svoji celkovou životní situaci především pěstouni, kteří pečují o děti s vícečetnými handicapy AVŠAK I mezi rodinami s největší kumulací handicapů u dětí je jen málo těch, kteří vnímají svoje problémy jako velké a těžko řešitelné

S počtem handicapů u dětí klesá pocit bezproblémového života rodiny

Informovanost pěstounů o jejich právech a nárocích je nedostatečná Více než dvě pětiny pěstounů (44 %) se domnívají, že na náležité poučení o jejich právech se u nás málo dbá ZÁROVEŇ Stejný podíl pěstounů má o svých právech jen částečné nebo zcela minimální informace

Informovanost pěstounů o jejich právech a nárocích (%)

Zdroje informací o právech pěstounů skrývají některé problémy Nejdůležitějším poskytovatelem informací o právech pěstounů jsou sociální pracovníci S odstupem za nimi následují občanská sdružení zaměřená na pomoc pěstounským rodinám a pěstouni z jiných rodin PROBLÉMY SPOČÍVAJÍ PŘEDEVŠÍM V poměrně velké roli, kterou v informování o právech pěstounů hrají média (nebezpečí neúplných, zkreslených informací) V malém významu, který je mezi poskytovateli informací přisuzován úředníkům na obecních úřadech

Nejdůležitější zdroje informací o právech pěstounů

Středně důležité zdroje informací o právech pěstounů

Nejméně důležité zdroje informací o právech pěstounů

Instituce, které mají povinnosti vůči pěstounům nebo jim mohou být nápomocny, znají pěstouni jen částečně Největší část pěstounů ví o povinnosti sociálních pracovníků navštěvovat pěstounské rodiny (88 %) ALE Podstatně méně je již těch, kteří vědí, že obecní úřady jsou povinny poskytovat radu a pomoc při péči o svěřené děti (56 %)

Dispozice pěstounů pro uplatňování nároků a vyhledávání pomoci

Také v konkrétních nárocích týkajících se péče o svěřené děti se pěstouni příliš neorientují Nejvíce vědomostí mají pěstouni v základních, obecných záležitostech - 71 % se velmi dobře vyzná v otázkách ohledně uspořádání vztahů mezi pěstouny a dětmi v pěstounské péči - o něco horší znalosti mají pěstouni ve věcech vyřizování nároků pěstounů a dětí (43 % se orientuje velmi dobře, 48 % jen tak na půl) Ve většině zbývajících oblastí se pěstouni orientují již jen tak na půl, mnohdy dokonce vůbec ne

Oblasti, v nichž se pěstouni vyznají pouze částečně Záležitosti, ve kterých většina pěstounů deklaruje neúplné, jen tak na půl znalosti, se týkají: - určování výše příspěvku při převzetí dítěte - nabídek služeb pro pěstounské rodiny - nároků na mateřskou dovolenou a rodičovský příspěvek pro pěstouny - nároku na zvýšenou odměnu pěstounovi

Oblasti, v nichž se pěstouni vyznají velmi špatně Záležitosti, ve kterých většina pěstounů deklaruje špatné nebo vůbec žádné znalosti, se týkají: - nároku na zvýšený příspěvek na úhradu potřeb zdravotně postiženého dítěte - vymáhání výživného na svěřené dítě - peněžitých dávek a příspěvků pro těžce zdravotně postižené dítě - peněžité a věcné pomoci při jednorázových mimořádných výdajích - účasti na důchodovém pojištění pěstounů - zajištění pečovatelské služby pro těžce zdravotně postižené dítě - finanční pomoci s vybavováním vlastní domácnosti dospělého dítěte při odchodu z pěstounské rodiny

Názory na pomoc poskytovanou pěstounům nejsou jednoznačné a nemají universální platnost Polovina pěstounů považuje pomoc poskytovanou pěstounským rodinám za dostatečnou, druhá polovina soudí, že dostatečná není Rodiny, které jsou zatíženy většími starostmi (vyšší počet v rodině, pocit špatného materiálního zajištění atd.), jsou s pomocí pěstounským rodinám spokojeny podstatně méně

Spokojenost s pomocí pěstounským rodinám klesá spolu s rostoucím počtem handicapů u dětí

Problémy s výchovou dětí v pěstounské péči řeší rodiny především vlastními silami Více než dvě pětiny pěstounů nevyhledávají pomoc a problémy s péčí o svěřené děti řeší většinou samostatně (35 %) nebo s pomocí širší rodiny (8 %) Pokud rodiny nějakou pomoc potřebují, pak se nejčastěji obracejí na odborníky (19 %) nebo sociální pracovníky (17 %) Pomoc poskytovaná pěstounům se většinou omezuje jen na několik oblastí - pomoc s vyřizováním nároků a podáváním žádostí - doporučení, kde hledat pomoc - rady týkající se výchovných problémů a vzdělání dětí

Služby představují pro pěstouny podstatný způsob pomoci Velká většina pěstounů (70 %) postrádá ve stávající nabídce pomoci něco podstatného, co by mohlo situaci v jejich rodině ulehčit Mírně převládá přesvědčení, že důležitější je rozšiřovat poradenství a služby než zvyšovat finanční příspěvky Větší důraz na služby a poradenství kladou rodiny, které se starají o problémové děti Zvyšování finančních příspěvků preferují především rodiny s horším materiálním standardem

S počtem handicapů u dětí roste důraz na služby a poradenství

S pocitem špatného materiálního zajištění roste důraz na finanční příspěvky

Nejvíce postrádané oblasti pomoci pěstounským rodinám

Průměrně postrádané oblasti pomoci pěstounským rodinám

Nejméně postrádané oblasti pomoci pěstounským rodinám

Děkujeme za pozornost