ŠKOLNÍ ZRALOST A ŠKOLNÍ PŘIPRAVENOST PhDr. Jana Kropáčková, Ph.D. Pedagogická fakulta UK v Praze E-mail: jana.kropackova@pedf.cuni.cz

Anotace Příspěvek se věnuje problematice školní zralosti a školní připravenosti z pohledu relativně vysokého počtu odkladů školní docházky v České republice. Vychází z aktuálních podmínek předškolního a primárního vzdělávání. Zamýšlí se nad požadavky dnešních rodičů a zároveň nad rolí pedagogů a jejich kompetencemi směřující k podpoře i posuzování školní připravenosti dítěte pro úspěšný vstup do 1. třídy základní školy.

Zamyšlení před deseti lety „Již zhruba čtyřicet let se v České republice zjišťuje školní zralost u dětí nastupujících do první třídy základní školy. Ukazuje se totiž, že existují šikovné, inteligentní dětí, které pro dočasné vývojové opoždění či pro nějaký dílčí nedostatek ve škole zcela zbytečně selhávají. Pokud jim dáme čas na dozrání tím, že odložíme zahájení školní docházky o jeden rok, jejich výkonnost se zlepší a děti mohou následně pracovat plně v souladu se svou kapacitou. Když se k tomu přidá speciální pomoc mateřské školy nebo odborného pracoviště, bývá po roce efekt ještě větší. Je ovšem pravdou, že jsme se v současné době ocitli v pasti, protože plná čtvrtina populace nastupuje do první třídy nejméně o rok později. Jak tedy poznáme, zda je dítě zralé pro školu? Pro které děti je vhodný odklad školní docházky?...“ (Mertin, V. 2004, s. 136 – 137) A co nyní? Došlo ke změně?

Východiska Většina předškolních dětí (cca 90 %) absolvuje institucionální předškolní vzdělávání. Vysoké počty odkladů školní docházky (cca 22 %). Přeplněné kapacity mateřských škol, vysoké počty dětí ve třídách (63,2 % tříd s výjimkou počtu 25-28 dětí). Přípravné třídy pro děti sociálním znevýhodněním (systematická příprava těchto dětí na vstup do povinného vzdělávání v ZŠ, školský zákone č. 561/2004 § 47). Různorodá kvalita předškolního vzdělávání. Spolupráce MŠ a ZŠ, návaznost preprimárního a primárního vzdělávání (RVP PV a RVP ZV). Požadavky rodičů na výchovu a vzdělání dětí.

Školní zralost a školní připravenost Školní zralost je charakterizována jako stav dítěte, který zahrnuje jeho zdravotní, psychickou i sociální způsobilost začít školní docházku a zvládnout požadavky školní výuky. Jedná se o výsledek biologického zrání nervového systému a celé dosavadní zkušenosti dítěte. Kompetence závislé na zrání organismu (Vágnerová, 2000) Školní připravenost je chápána jako aktuální stav rozvoje osobnosti dítěte ve všech jeho oblastech s přihlédnutím k vnitřním vývojovým předpokladům i vnějším výchovným podmínkám. Zahrnuje psychickou vyspělost (tzn. rozumovou, sociální, emoční a pracovní, jazykovou, motorickou atd.) podmíněnou biologickým zráním organismu a vlivy prostředí. Kompetence, které jsou závislé do jisté míry na prostředí a učení

Zahájení povinné školní docházky Velmi důležitý okamžik v životě jedince, který je v naší společnosti ritualizován. Významný okamžik nejenom v životě dítěte, ale i v životě celé jeho rodiny. Dítě přijímá novou roli školáka, což mu přináší nejenom vyšší sociální prestiž, ale zároveň změnu životního stylu a zvýšení nároků. Role školáka není pro dítě výběrová, dítě ji získává automaticky, a to po dosažení určitého věku a jemu odpovídající úrovně. Zařazení dítěte do školy znamená pro rodiče do jisté míry i potvrzení jeho normality.

Vstup dětí do základní školy ve vybraných zemích Evropy 7 let - Finsko, Švédsko, Bulharsko, Litva, Estonsko, 6 let - Slovensko, Německo, Rakousko, Rumunsko, Slovinsko, Portugalsko, Španělsko, Francie, Itálie, Česká republika 5 let - Anglie, Skotsko, Řecko, Kypr, Nizozemsko atd.

Význam předškolního vzdělávání Součást celoživotního vzdělávání (ISCED 0), přirozené sociální prostředí vrstevníků činí mateřskou školu v současné době nenahraditelnou. Předškolní vzdělávání jako příprava dítěte na život a tím i na školní vzdělání. Poskytuje prokazatelné dlouhodobé pozitivní výsledky pro další život a rozvoj. Napomáhá vyrovnávat nerovnoměrnosti vývoje dětí před vstupem do základního vzdělávání Dítě je subjektem vzdělávání, ne objektem vychovatelské péče. Předmět školské politiky (návrh na zavedení povinného předškolního vzdělávání – programové prohlášení vlády).

Současná školská politika podporující předškolní vzdělávání Naplňování potřeb dítěte, ale i rodiny x nebezpečí preferování zájmů společnosti nad zájmy jedince. Optimální podmínky pro rozvoj schopností a zájmů každého jedince x nebezpečí přetěžování. Posilování práv dítěte x nebezpečí absence povinností dítěte. Vstřícná sociální politika vůči rodině x nebezpečí manipulace. Proces nezávislý, směřující k nejlepšímu prospěchu dítěte x proces zaměřený na výkon, úspěch, uplatnění a spotřebu.

Jak vychovat úspěšného školáka Požadavky rodiny, požadavky ZŠ, požadavky MŠ směřující k permanentní aktivizaci dítěte. Nadstandardní nabídky pro děti předškolního věku (kvalitní předškolní vzdělávání, zájmové kroužky, příprava na školu). Výběr základní školy (rodiče stojí fronty a požadují zapsat dítě na jinou než tzv. spádovou ZŠ). Ochraňovat dítě či vystavovat tlaku společnosti. Informovanost, prezentace.

Předškolní vzdělávání v 2011/2012 Zajišťováno ve 4 931 mateřských školách, ve 108 mateřských školách speciálních, v přípravných třídách 198 základních škol a v přípravných stupních 57 základních škol speciálních. celkový počet dětí v předškolním vzdělávání 342 521, tj. meziroční nárůst o 4,2 %, podíl všech dětí v předškolním vzdělávání k populaci 3–5letých 98,8 %, vysoká účast pětiletých dětí v předškolním vzdělávání, nepovinné nabídky bez úplaty využívá více než 89,1 % z populace pětiletých dětí (http://www.csicr.cz).

Statistika Sledovaný parametr ČR 2010/2011 2011/2012 Počet dětí v PV celkem 328 612 342 521 Podíl 5letých dětí z celkové populace 5letých dětí (v %) 92,1 89,1 Podíl dětí se SVP z celkového počtu dětí v PV (v %) 2,9 2,8 Podíl cizinců v PV (v %) 1,3 1,4 Podíl dětí mladších 3 let v PV (v %) 10,0 9,2 Podíl dětí s odloženou povinnou školní docházkou z celkového počtu dětí v PV (v %) 22,5 22,8 Počet odmítnutých žádostí o přijetí k PV 39 483 49 186 Zdroj: http://www.csicr.cz/getattachment/e1b96137-2102-4a87-8cae-7384d9dba60c

Zamyšlení nad odklady školní docházky Odklad školní docházky není chápán jako selhání dítěte či rodiče. Odklad školní docházky není ve společnosti vnímán jako handicap, ale mnohdy jako výhoda. Respektování samotné hodnoty dítěte a významu dětství v životě člověka. Respektování potřeb dítěte a jeho individuálních předpokladů. Napomáhá vyrovnávat nerovnoměrnosti vývoje dětí před vstupem do základního vzdělávání (děti cizinců, se sociálním znevýhodněním atd.) Poskytuje speciálně pedagogickou péči dětem se speciálními vzdělávacími potřebami. Vyšší informovanost rodičovské veřejnosti. Zvládnutí nároků při zápisu do 1. tříd, „přijímací zkoušky“. Kompenzace rodinné výchovy (vysoká rozvodovost, výchova, časová zaneprázdněnost atd.)

Iniciátor doporučení k odložení povinné školní docházky (v %) Zdroj: http://www.csicr.cz/getattachment/e1b96137-2102-4a87-8cae-7384d9dba60c

Úskalí vyhodnocování Současná mateřská škola neusiluje vyrovnat výkony jednotlivých dětí, ale vyrovnat jejich vzdělávací šance, což způsobuje nepochopení. Výsledky předškolního vzdělávání není jednoduché okamžitě vyhodnotit. Představa o výsledku předškolního vzdělávání je nejenom u rodičů, ale i pedagogů do jisté míry subjektivní. Školní zralost dítěte se již neposuzuje z tzv. medicínského pohledu, ale posuzuje dítě v souvislostech.

Školní nepřipravenost, příčiny OŠD „Polovina dětí má vadu řeči, další neposlouchají, jiné neumějí správně držet tužku. To je vzkaz, který posílají základní školy školkám. Ty však kontrují: Chcete od dětí u zápisu nesmysly, které nemusí znát…“ (MF Dnes, 24. 1. 2013) Příčiny OŠD: logopedické vady a poruchy řečí (31,9 %), poruchy pozornosti a soustředění (31,3 %), nerozvinutá grafomotorika (14,6 %) opožděný vývoj řeči (11,2 %).

Posuzování školní připravenosti Opustilo se izolované pojetí. Neposuzuje se jen tzv. úroveň zrání organismu. Zohledňuje se komplexní přístup, který zahrnuje vedle posouzení somatické zralosti dítěte i oblasti školní připravenosti, například emocionální, sociální, pracovní, kognitivní a další. Významnou roli sehrává i tzv. zralost rodiny a zralost školy.

Míra stimulace Adekvátní stimulace dítěte (rodiče se dítěti enormně věnují, dítě má staršího sourozence, od kterého se učí nápodobou, dítě je motivováno, podporováno a chváleno, což podporuje jeho další činnosti (hru, učení a experimentování) Některé děti jsou tzv. šikovnější, chytřejší a bystřejší, avšak neznamená to, že jsou talentovanější Přemíra stimulace vede k nerespektování vývojových a individuálních potřeb dítěte a může vyvolat až psychosomatické reakce a psychické poruchy Nedostatek stimulace – dítě může působit jako zaostalejší, nešikovné a méně bystré.

Časté problémy prvňáčků (z pohledu ZŠ) Nesamostatnost Nesoustředěnost Nerespektování pravidel Úroveň grafomotoriky Úroveň řečového projevu Problémy v komunikaci Chybné držení tužky Specifické problémy učení

Použité zdroje KROPÁČKOVÁ, J. Má mateřská škola za úkol děti připravovat na školu, nebo ne? In Vstup do školy. Praha, Nakladatelství Dr. Josef Raabe, s. r. o. 2012. KROPÁČKOVÁ, J. Budeme mít prvňáčka. Praha, Portál 2007. VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie. Dětství, dospělost, stáří. Praha: Portál 2000.

DĚKUJI ZA POZORNOST Respektujme osobnostní předpoklady a možnosti každého dítěte.