VY_32_INOVACE_06_EKO_302_Dri Výukový materiál zpracován v rámci oblasti podpory 1.5 „EU peníze středním školám“ Název školy Obchodní akademie a Hotelová škola Havlíčkův Brod Název OP OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0258 Název projektu Inovace a individualizace výuky na OA a HŠ Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Označení vzdělávacího materiálu VY_32_INOVACE_06_EKO_302_Dri Druh učebního materiálu Prezentace Autor Ing. Marian Drinka

Vzdělávací obor, pro který je materiál určen Ekonomické lyceum Předmět Právo Ročník 3. Název tematické oblasti (sady) Soukromé právo Název vzdělávacího materiálu Dějiny práva 2 – rané evropské právo Anotace Prezentace seznamuje studenty s dějinami raného evropského práva, a to ve starověkém Řecku a Římě. Obsahuje základní informace z hlediska pramenů práva a odkazy na vývoj jednotlivých právních odvětví příslušného státu. V některých případech jsou uvedeny i vzorové příklady citací zákonů. Tato prezentace navazuje na předešlou, zároveň na tento výukový materiál navazuje další prezentace na téma evropského práva ve středověku a novověku. K procvičení látky slouží navazující pracovní list. Zhotoveno, (datum/období) 5. června 2013 Ověřeno 12. září 2013

Dějiny práva II. Rané evropské právo

Kdo není schopen mít podíl na studu a spravedlnosti, má být usmrcen jako nákaza obce. Platón, Prótagoras 322d. Spravedlnost váží jednotlivé lidi. Giotto di Bondone (1267-1337), Padova (Itálie), fotograf neznámý

STAROVĚKÉ EVROPSKÉ STÁTY Do raných evropských států zahrnujeme: Řecko Řím Zasedání senátu, Fotograf neznámý

STAROVĚKÉ EVROPSKÉ STÁTY Prameny práva: zákony a zákoníky!!! (nahradily obyčeje) státovědecké a právnické spisy pravidla, která byla obsažena v právních úkonech nálezy porotních soudů soudní protokoly (záznamy o soudních procesech) usnesení senátu (konzula), císaře magistrátské edikty, tzv. dobrozdání

Nejstarší rozvinutý právní systém na evropském kontinentě! 1. ŘECKO Nejstarší rozvinutý právní systém na evropském kontinentě! od 7. stol. př. n. l. tvorba zákonů (do té doby převládaly obyčeje), Zaleukos – vydal okolo roku 660 př. n. l. první psané zákony antického světa, tyto zákony prosluly svou přísností, zahrnovaly princip odplaty, Chárondas – kladl důraz na občanské ctnosti, spravedlnost, mravní život a na vzdělání (nařídil, že učitelé budou placení státem)! povolil vznášet námitky proti výrokům svědků (falešná svědectví).

Drakon, první athénský zákonodárce! 1. ŘECKO Drakon, první athénský zákonodárce! 620 př. n. l. sepsal a zveřejnil tradované athénské zákony, čímž vznikla první athénská ústava, tato ústava se později stala základem athénské demokracie, zákony byly napsány na dřevěných deskách (údajně tvořily jakousi otočnou pyramidu), definoval první ustanovení o vraždě, rozlišoval mezi vraždou a neúmyslným zabitím, zakázal krevní mstu! zavedl velmi přísné tresty, tzv. drakonické, nejčastěji trest smrti (dokonce i za lenost).

1. ŘECKO Solón, slavný Athénský zákonodárce! 594 př. n. l. vypracoval novou ústavu a nové zákony, tyto zákony byly na mramorových deskách, zrušil zákon, kdy se za dluh ručilo tělem, tzn. bylo zakázáno dlužní otroctví, vydal zákon, podle kterého se občan mohl odvolat proti rozhodnutí jakéhokoli úřadu, a to k soudu!!! (do té doby něco nemyslitelného) Solón, fotograf neznámý

1. ŘECKO Odvětví Řeckého práva! Ústavní právo!!!, například Aristotelova Ústava Aténská, nebo Xenofónova Ústava Spartská, právo procesní (okamžitý rozsudek), právo trestní (například cizoložnice vystavena v průhledném oděvu na veřejnosti…), právo rodinné, majetkové, dědické, půjčky apod. Xenofón, fotograf neznámý

2. ŘÍM Principy římského práva se staly základem právního systému Byzantské říše. vycházelo ze zvykového práva, výklad práva a soudnictví – králové a pontifikové (kněží), 449 př. n. l – vznik psaného římského práva, tzv. Zákona dvanácti desek (bronzových), první zákoník, který se neodvolává na božské autority a dokonce přímo předpokládá, že se bude měnit (novelizovat)! stanovil základní principy hmotného i procesního práva a kladl hlavní důraz na soukromé právo (převážně na dědické právo).

2. ŘÍM 367 př. n. l. byl založen magistrát (úřad) městského praetora, praetoři se stali nejvyššími mu- ži soudní moci (nebyli soudci, ale zaručovali právní ochranu), vydávali edikty, tzv. závazná prohlášení (praetorské právo), zákony tvořil senát, později potvrzoval císařské návrhy, od 3. stol. n. l. prakticky jediným zákonů- dárstvím se stala principia, tj. nařízení císařů = „Hadriánův věčný edikt“. Císař se zároveň stal nejvyšším soudcem!!! Hadrián, fotograf neznámý

2. ŘÍM „Theodosiův kodex“ 438 n. l. souhrn veškerého tehdy platného práva, pro následující vývoj práva v západní Evropě měla sbírka nesmírný význam, neboť zůstala v platnosti i po pádu Západořímské říše, právo Římanů obýva- jících následně vzniklé nové germánské státy, také platil až do 11. století pro katolickou církev, důležitý zdroj pro pozdější Justiánovu kodifikaci práva. Codex Theodosianus Autor: Iacobi Gothofredi http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Codex_Theodosianus.jpg

„Rozdělení a význam římského práva“ soukromé a veřejné (platné dodnes), psané a nepsané = zvykové (platné dodnes), vlastnické právo = propracované (nadčasové), principy platné dodnes, například vlastnictví v dobré a zlé víře, spoluvlastnictví, nález pokladu, věcná břemena, zástavní práva, hypotéky, smlouvy, pojištění majetku, plná moc apod. ostatní, například trestní právo (zákaz hazardu, lichvy apod.), procesní právo…

„Principy římského práva“ Co není zakázáno, je povoleno. Neznalost zákona neomlouvá. Tvrdý zákon, ale zákon. Presumpce neviny. Nepřípustnost retroaktivity (zpětnosti) práv. Při pochybnostech se rozhoduje ve prospěch obžalo- vaného.

„Ukázky římského práva“ „Právo pak nic jiného není, nežli umění a rozeznání dobrého od zlého, spravedlivého od nespravedlivého, pravého od křivého, mírného od nemírného.“ „Dohody, které byly uzavřeny dobrovolně a bez donucení, by měly být dodržovány.“ „Vždy je nutné vyplnit výrok rozhodce, ať byl spravedlivý nebo nespravedlivý.“ „Vyslovené škodí, nevyslovené neškodí.“ „Kdo se přiznává, je považován za odsouzeného“ „Jeden svědek nepostačuje (postačují dva).“

„Ukázky římského práva“ „Ústní svědectví je hodnotnější, než listinný důkaz.“ Nedostatek věku nebo duševní porucha mají za následek beztrestnost pachatele činu.“ „Je lépe ponechat provinilého bez trestu než odsoudit nevinného.“ „V takových případech, v nichž neužíváme psané zákony, musí být zachováváno to, co je zavedeno mravy a zvyky, a jestliže to v nějakém případě chybí, pak je třeba řídit se tím, co tomu odpovídá a je nejbližší. A pokud by to ani tehdy nebylo zřejmé, pak musí být zachováváno právo, které je užíváno městem Římem.“ NEPSANÉ PRÁVO

Použitá literatura: Balík, Stanislav. Právní dějiny evropských zemí a USA. 3., rozš. vyd. Plzeň : Aleš Čeněk, 2005. 247 s. ISBN 80-86898-20-2 Použité zdroje: http://cs.wikipedia.org/ http://cs.wikiquote.org/ http://commons.wikimedia.org/wiki/Main Page/ Materiály jsou určeny pro bezplatné používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Jakékoliv další využití podléhá autorskému zákonu.