Sdružení soukromých škol Čech, Moravy a Slezska

Soukromé školy rozdělení

Soukromé střední školy Střední soukromé školy se samy optimalizují. Počet žáků za poslední čtyři roky klesl o 25%. Soukromé školy musí rychleji reagovat na trh práce, demografický vývoj, kvalitu vzdělání. Soukromé střední školy v letošním roce navštěvuje 58 717 studentů tj. 10% z celkového počtu studentů. Z celkového počtu soukromých středních škol je 78 % odborných škol a učilišť. Pouze 22% tvoří žáci gymnázií.

Soukromá gymnázia vs. veřejná

Soukromá gymnázia V roce 2012/2013 je celkem 369 gymnázií, z toho 69 gymnázií je soukromých. 7 % žáků je na soukromých gymnázií Za poslední 4 roky ubylo 9 gymnázií.

Soukromá gymnázia počet dle kraje

Přehled soukromých gymnázií vs. krajské Krajská gymnázia Počet žáků 2012/2013 Procento z celkového počtu 4 letá 44 082 91 6 letá 10 955 86 8 letá 57 987 84 Soukromá gymnázia Počet žáků 2012/2013 Procento z celkového počtu 4 letá 2 735 6 6 letá 1 269 10 8 letá 5 103 7

Pro informaci porovnání obou systému financování   Žák „státní“ školy 100% agregovaný/krajský normativ, obec + finance od zřizovatele „dohadovací řízení“ Žák soukromé školy 60 % neinvestiční normativ srovnatelný podle typu školy mzdy, odvody provoz ONIV (DVPP, pomůcky) investice Další finanční prostředky od zřizovatele (odměny pedagogům, ředitelům, motivační programy apod.) Hospodářská/doplňková činnost ONIV (provoz, DVPP, pomůcky) Při splnění podmínek: HODNOCENÍ ČŠI průměrné a lepší REINVESTICE ZISKU OVĚŘENÁ NEZÁVISLÝM AUDITEM základní a speciální školy max. 100% střední školy max. 90 %

„Státní“ škola hospodářská/doplňková činnost Soukromá škola   Soukromá škola hlavní činnost – vzdělávání Živnostenský zákon vyhláška č.250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Obchodní zákoník/občanský zákon č. 306/1999 Sb., Škola podniká s majetkem zřizovatele, k němuž má právo hospodaření, a udržuje jej z prostředků zřizovatele. Škola používá státní prostředky na svou hlavní činnost – vzdělávání. Prostředky získané z doplňkové činnosti jsou určeny na dokrytí potřeb v hlavní činnosti, které zřizovatel finančně nepokryl. V dikci zákona smí státní prostředky použít pouze na neinvestiční náklady spojené s hlavní činností (mzdy, odvody, provoz, ONIV) Škola vede doplňkovou činnost po celé účetní období odděleně od hlavní činnosti na analytickém účtu. Škola vede hospodaření se státní dotací po celé účetní období odděleně na analytickém účtu.

Na konci hospodářského roku spojí hospodářský výsledek doplňkové činnosti po zdanění do jednoho zlepšeného hospodářského výsledku, který rozdělí do fondů. V roce následujícím jsou prostředky z hlavní činnosti součástí fondů školy. Př. -              fondu reprodukce ZP -              fondu odměn a -              fondu rezervního. Škola tedy nepoužívá pro zkvalitnění své hlavní činnosti prostředky z doplňkové činnosti přímo, ale až po jejich přetransformování do svých fondů. Na konci hospodářského roku spojí vše (dotace, školné aj.) do jednoho hospodářského výsledku a zdaní.   Podmínkou k získání navýšené dotace musí vytvořený zisk reinvestovat každý rok zpět do hlavní činnosti školy – vzdělávání. Neziskovost hospodaření musí každý hospodářský rok doložit výrokem „bez výhrad“ od nezávislého auditora.

Státní dotace na žáka, školné až 90% normativu neinvestičních výdajů na žáka srovnatelného typu školy krajské Normativ na žáka GJS nižší stupeň 37 786 Kč Normativ na žáka GJS vyšší stupeň 42 276 Kč Školné/šk. rok, GJS 1. – 6. roč. 36 000 Kč Školné/šk. rok, GJS 7. - 8. roč. 40 000 Kč (bloková výuka – velmi malé skupiny)

Optimalizace soukromých škol negativní vlivy Výběr školného je hlavní nekonkurenční prvek na vzdělávacím trhu. Kvalita vzdělávacího procesu je až druhořadá při výběru rodiči školy, převažuje ekonomické kritérium a státní jistota. Společenský názor a povědomí o soukromé škole je dán dlouhodobým negativním postojem politiků a novinářů: jsou to podvodníci, koupím si vzdělání za školné, ať si podnikají, ale za své a ne za peníze státu, jsou jen pro bohaté, majitelé si rozdělují zisk ze školného i dotací do svých kapes.

Legislativní normy upravující podmínky činnosti soukromých škol Stanovení principu financování školství v ČR je garantováno Ústavou ČR v čl. 33, kde občanovi- žáku počátečního vzdělávání vzniká nárok na rovnoprávné užití veřejné služby. Podepsaná Úmluva OSN o právech dítěte, Listina základních práv EU čl. 24, kde každému dítěti je z veřejných zdrojů určen shodný objem finančních prostředků. Soukromé školy od svého vzniku prosazují ve vztahu státu k dítěti, žáku i studentovi rovnost přístupu a respektování jeho práv a svobod.

Zákon o poskytování dotací soukromým školám č.306/1999 Sb. V současné době nejefektivnější způsob financování ve školství garantuje zákon č. 306/1999 Sb., v pozdějším znění. Je oborovým normativním financováním, které je adresné, přímé, časově určené komplexní dotace na jednoho žáka u všech oborů vč. školských služeb. Respektuje i specifiky speciálního školství, kde je třeba jen dořešit financování asistentů pedagoga pro postižené děti. Zabezpečuje financování v čase, upřesňuje počet žáků v měsíci a tím nedochází k duplicitnímu financování školy za žáky, kteří přestoupili na jinou školu, v průběhu roku. Výsledkem je to, že soukromé školy jsou levnější pro stát o 37% (zpráva OECD 2011).

Školský zákon č.591/2004 Sb., § 2 Zásady a cíle vzdělávání Vzdělávání je založeno na zásadách: a) Rovného přístupu každého státního občana ČR i EU ke vzdělávání bez jakékoli diskriminace. b) Zohledňování vzdělávacích potřeb jednotlivce. c) Vzdělávání je veřejnou službou. § 3 Systém vzdělávacích programů: a) RVP obsahují státem stanovený povinný obsah a rámec vzdělávání. b) RVP mají být závazným kritériem při stanovení výše finančních prostředků od státu pro školy.  

Děkuji za Vaši pozornost. Mgr. Michal Musil m.musil@gymjs.cz 608 701 730