Celoživotní učení (CŽU) Pavel Beňo, PhDr. Tel. 222711362 n. 602349848 E-mail: 222711362@praceavztahy.cz

CŽU: koncept,principy,vývoj, perspektivy (lifelong learning, lebenslanges Lernen …) Od roku 1996 je místo pojmu vzdělávání užíván pojem učení, kterým je zdůrazněna nutnost aktivního přístupu jedince Jde o zásadní změnu pojetí vzdělávání, kdy všechny možnosti a formy učení jsou chápany jako propojený celek, který dovoluje přecházet od zaměstnání ke vzdělávání a umožňuje získávat stejné kvalifikace a kompetence různými cestami, kdykoliv v průběhu života.

Celoživotní učení – definice dle OECD (Řím 1994) „CŽU je kontinuální proces, který simuluje a zplnomocňuje jednotlivce k získávání všech znalostí, hodnot, dovedností a porozumění, které potřebuje v průběhu života, a k jejich používání se sebedůvěrou, kreativitou a uspokojením ve všech rolích, okolnostech a prostředích.“

CŽU z pohledu čl. zemí EU Společné prvky všech definicí: Lidé se učí ve všech fázích života Učení se týká širokého okruhu znalostí a dovedností všeobecného, odborného i osobních charakteru Na spolupráci státního (veřejného) a soukromého sektoru se podílejí formalizované systémy vzdělávání a profesní přípravy i neformální aktivity Zdůrazňuje se, že zákl. vzdělávání by mělo poskytovat solidní základy a probouzet touhu a motivaci k učení.

Místo vzděl. dospělých v rámci CU Formalizovaný vzdělávací školský systém je pouze jednou z jeho částí Vzdělávání dospělých se uskutečňuje jako: Náhradní školní vzdělávání – tj. příležitost pro dospělé získat v náhradním cyklu takový druh a stupeň vzdělávání, které se běžně nabývá v mládí, v průběhu počátečního vzdělávání = druhá vzdělávací cesta či vzdělávání druhé šance Další vzdělávání = další profesní vzdělávání + občanské vzdělávání + zájmové (sociokulturní) vzdělávání DPV=kvalifikační + rekvalifikační + normativní školení

Učící se organizace (Soutěž HK ČR – AŘS) 6 kritérií Porovnání výše výdajů na vzdělávání oproti celkové částce finančních prostředků na mzdy Výše výdajů na 1 zaměstnance Počet „osobodní“ (mandays) věnovaný na vzdělávání 1 zaměstnance Poddíl zaměstnanců ( v %), kteří se v daném roce zúčastnili vzdělávání , na celkovém počtu všech zaměstnanců Počet nových vzdělávacích kurzů uskutečněných v daném roce Počet vzdělávacích programů „šitých na míru“ v souvislosti ze zaváděním nových technologií (5,17%; 11 261 Kč; 6,7 od; 100%; 51; 16)

Memorandum o celoživotním učení (Evropská komise, listopad 2000) Cíl: zahájit celoevropskou diskusi o CŽU 6 problémových okruhů (myšlenek): Nové základní dovednosti pro všechny Více investic do lidských zdrojů Inovovat vyučování a učení Oceňovat učení Přehodnotit poradenství Přiblížit učení domovu

1. Nové základní dovednosti pro všechny Rychlý růst a rozvoj vědění, informací = požadavek doplňování znalostí, nové kvalifikace, atp. Role nových technologií a nutnost „ovládnout je“ Kvalitní základy + rovné příležitosti pro všechny Pružnější a plynulejší vazby mezi vzděláváním a zaměstnáním Odpovědnost za rozvoj CŽU na centrální úrovni by měla mít vláda ve spolupráci se sociálními partnery Cíl CŽU: pěstování nezávislého ducha zkoumání, osobní rozvoj a realizace, příprava na práci a občanství + obohacení společenského a kulturního života, důraz na rozvoj motivace a schopnosti se učit …

2. Více investic do lidských zdrojů Zvýšení míry investování do lidských zdrojů:

2. Více investic do lidských zdrojů (pokrač.) Zvýšit podíl výdajů na vzděl. na HDP ! Náskok bohatších zemí (více zdrojů)… Hledání alternativních zdrojů financování a nástrojů diversifikace investic do lidských zdrojů Ekonomické efekty: vyšší výkonnost firem, nižší nezaměstn., vyšší výdělky zaměstn. i zisk podnikatelů Otázka návratnosti investic do vzdělávání (jak ji měřit?) I další výhody – ovšem rovněž těžko měřitelné: větší kvalita života, větší spokojenost občanů, vyšší stabilita a efektivita demokracie, odpovědnější ekologické chování, lepší zdravotní stav obyvatel., prodloužení aktivního věku lidí, atp.

2. Více investic do lidských zdrojů (pokrač.) Motivace zaměstnavatelů ke vzdělávání: Cca v roce 1995 se pohybovaly výdaje podniků v EU na vzdělávání – jako podílu z celkových nákladů práce – mezi cca 2,8 % - 0,9 % a ČR byla na konci pomyslné tabulky… Může stát změnit stav k lepšímu? A. Daňové zvýhodnění podniků: (odpočet od zákl. daně, slevy na d., snížení sazby daně) B. Účelové dotace či příspěvky z veřej. rozpočtů (nové technologie, tvorba nových míst, podpora mobility) C. Zřízení zvl. Fondů a povinnost odvodů do těchto fondů (kupř. % z mzdových nákl., % ze vstupného, atp.)

2. Více investic do lidských zdrojů (pokrač.) Motivace jednotlivců: A. Daňové úlevy (odpoč. zákl. daně, slevy, uznání výloh…) B. Účelové dotace, granty, stipendia nebo příspěvky z veřejných rozpočtů (kupř. dle prospěchu, atp.) C. Rozsáhlejší využití placeného volna po dobu dalšího vzdělávání (v ČR upravuje Zákoník práce) D. Veřejné půjčky, garance na půjčky v soukr. sektoru, dotace na úroky z půjček (kupř. tzv. income-contingent loans, odpuštění tzv. školného, atp. )

3. Inovace ve vyučování a učení Vyvinout účinné vyučovací a učební metody pro učení v průběhu celého života a učení dotýkajících se všech oblastí života. Nové vyučovací metody musí být součástí nově pojatého vzdělávacího systému založeného na aktivní spolupráci všech aktérů vzdělávání v průběhu celého produktivního života Bílá kniha – Národní program rozvoje vzdělávání v ČR Využití vzdělávacích možností nových informačních technologií

3. Inovace ve vyučování a učení (pokrač.) Inovační trendy v ČR Přesun kompetencí až k vlastním realizátorům vzděl. Individualizace vzdělávání Decentralizace vzdělávacích subjektů Alternativnost vzdělávacích cest Od kompaktního kurikula k modulům a kreditům Od encyklopedie specifických znalostí a vědomostí ke klíčovým kompetencím Změna v systému certifikací Nová motivace Větší prostot pro neformální a informální učení Otevření prostoru pro nové vzdělávací formy Maxim. využití informačních a komunikač. technologií

3. Inovace ve vyučování a učení (pokrač.) Inovační trendy v ČR (pokrač.): Příprava učitelů na nová pojetí Přizpůsobení formy vzdělávání věkovým skupinám i individuálním požadavkům vzdělávacích subjektů Odborné vzdělávání odvozuje své cíle od požadavků trhu práce a od jeho dynamiky Vytvoření srovnatelných vzdělávacích tras a cílů pro všechny skupiny handicapovaných občanů

4. Oceňovat učení Uznávat vzděl. zemí EU (APEL,Europas,ECDL) - Národní akční plán zaměstnanosti (2001) Zákon o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání č. 179/2006 Sb. Koncepce státní informační politiky ve vzdělávání + Program realizace dle MŠMT (2000) - Workshop NVF (13.03. 2001), který se věnoval myšlence „oceňovat učení“ potvrdil cíle Memoranda CŽU EU také pro ČR a navrhl některá opatření (viz dále)

4. Oceňovat učení (pokračování) Doporučení workshopu NVF (13.06. 2001): Vytvořit příslušný právní rámec pro rozvoj CŽU, který upraví kompetence státních i nestátních orgánů v rozvoji CŽU a pravidla financování Vypracovat a zavést účinné finanční a nefinanční pobídky stimulující hlavní aktéry CŽU k vyšším výdajům a k vyšší efektivitě těchto výdajů ve vzdělávání. Urychleně zavést specifické programy podpory: Modulární formy uspořádání vzděl. programů Distanční formy učení Metod a databází porovnávání kvalifikací, certifikátů Přístupu ke vzděl. programům a certifikátům systému ECDL a podobných systémů