Evropa na přelomu 18. a 19. století

V předvečer revoluce Již počátkem vlády Ludvíka XVI. sílí hospodářská krize Země zadlužena neustálými vojenskými akcemi v zahraničí – poslední kapkou podpora boje Američanů za nezávislost Nepřehledný celní systém Evropa na přelomu 18. a 19. století

V předvečer revoluce Aktivní společnost rozdělena do tří stavů_ šlechta, církev a buržoazie Rozmáhá se podnikatelský stav – buržoazie – tzv. Třetí stav: ten je však daňově znevýhodněn, je jediným plátcem daně Vzorem třetího stavu je Anglie a USA Evropa na přelomu 18. a 19. století

V předvečer revoluce Slabý král příliš podléhá konzervativním silám, ale uvědomuje si nutnost změn Příchod švýcarského bankéře Neckera na min.financí – příprava daňové reformy Principy: zvýšení daní nutnost zdanění všech stavů Květen 1789 volby a svolání tzv. generálních stavů (parlamentu) Šlechta i církev odmítají zrušení privilegií Debaty o hlasovací proceduře (po stavech či po jménech Evropa na přelomu 18. a 19. století

Národní shromáždění 17. června – Třetí stav odchází u jednání a prohlašuje se Národním shromážděním Argument: zastupuje nejvíce voličů Přidávají se někteří kněží z venkova a podnikatelská šlechta Král ustupuje a souhlasí se zrušením privilegií Evropa na přelomu 18. a 19. století

Od pádu Bastily po Ústavu Následuje měsíc jednání a nadějí Základní požadavek: rovná práva pro všechny stavy – král nevyhověl Evropa na přelomu 18. a 19. století

Od pádu Bastily po Ústavu Povstání v Paříži vrcholí 14. července 1789 útokem na Bastilu – považováno za počátek revoluce Dvě roviny revoluce: parlamentní jednání – Národní shromáždění se stává Ústavodárným: příprava Ústavy po americkém (a polském!) vzoru Evropa na přelomu 18. a 19. století

Od pádu Bastily po Ústavu 1789-91 Mezitím se zapojují stále širší vrstvy obyvatelstva: špatná úroda vede k radikalizaci venkova i měst Chléb základní potravinou, jeho cena roste (8—16, mzdy stagnují cca 20-40) První konflikty: snaha monarchistů zavést po britském (a americkém) vzoru dvoukomorový parlament Evropa na přelomu 18. a 19. století

Od pádu Bastily po Ústavu (1789) Vyvlastnění církevního majetku připoutalo k revoluci množství lidí Deklarace lidských a občanských práv (preambule ústavy): svobody si dává národ sám (rozdíl proti USA!) Problematický vztah ke králi, pro většinu společnosti je nedotknutelný a jakoby neodpovědný Viněna je královna – cizinka Podzim – vrcholí potravinová krize, král přinucen opustit Versailles a přesídlit do Paříže (den trhovkyň) Evropa na přelomu 18. a 19. století

Od pádu Bastily po Ústavu (1790) Rok 1790 ve znamení opojení z revoluce, zásobování se zlepšilo, Paříž se „modernizuje“ V červenci mohutné oslavy výročí pádu Bastily Rozpad jednoty v otázce církve – pojem tolerance neznámý! Občanský zákoník – církev pod dozor státu, kněží státní zaměstnanci (viz Josef II.) 289 hlav, které je třeba stít, aby bylo možno provést reformy Evropa na přelomu 18. a 19. století

Od pádu Bastily po Ústavu (1791) 1791 – od počátku přituhuje ve vztahu parlament – král: jde o Ústavu a revoluční zákony Rakousko s Pruskem připravují invazi do revoluční Francie: záchrana tradičních hodnot a oslabení tradičního rivala, přidává se Anglie Parlament se chystá na válku, současně se pře s králem o Ústavu a mezi sebou o to, jak moc revoluční zákony lze schválit (viz zákon o emigraci - uzavření hranic) Evropa na přelomu 18. a 19. století

Od pádu Bastily po Ústavu (1791) Snaha umírněných (Mirabeau, La Fayette) o dohodu s králem – přijmi Ústavu bez výhrad! Umírnění: revoluce končí přijetím Ústavy Proti radikálové - kordiliéři: Marat (Přítel lidu), Danton - jakobíni: Robespiérre Červen: král dopaden při pokusu o útěk do Rakouska (Varennes), úplná ztráta prestiže Evropa na přelomu 18. a 19. století

Od pádu Bastily po Ústavu (1791) Červenec: oslavy výročí se zvrhly na krvavé běsnění na Martově poli Srpen: Nóta Rakouska a Pruska: obnovte práva feudality! 13. září král pod nátlakem schvaluje Ústavu Evropa na přelomu 18. a 19. století

Od Ústavy po Republiku (1791) Volby do Zákonodárného shromáždění, snížení volebního (daňového) censu Stávající poslanci nevolitelní, mají čestnou funkci Věkový průměr zvolených 26 let Evropa na přelomu 18. a 19. století

Od Ústavy po Republiku (1791) Posílení umírněných republikánů z oblasti Gironde (girondini) Posílení radikálních městských intelektuálů – jakobíni a kordiliéři (tzv. Hora) Hlavní postavy: Brissot (G), Robespiérre (J), Danton ( C ) Evropa na přelomu 18. a 19. století

Evropa na přelomu 18. a 19. století

Evropa na přelomu 18. a 19. století

Od Ústavy po Republiku 1791-92 Znehodnocování majetku – šlechta prchá za hranice a rozprodává majetky: nová „revoluční“ šlechta Tlak ze zahraničí sílí: obnovte majetková práva! Evropa na přelomu 18. a 19. století

Evropa na přelomu 18. a 19. století

Evropa na přelomu 18. a 19. století

Od Ústavy po Republiku (1792) Jaro 92 – ostrá debata o přípravě na válku: Gironda prosazuje preventivní úder, Hora proti (shoda Girondy s králem, rozdíl v motivech!) Na podporu války 600 tisíc dobrovolníků do Paříže (Marseillaisa) Král podezírán ze zrady, v květnu útok na královský palác Červen: král zatčen Srpen: mohutné povstání v Paříži vedeno republikány - masakr, král sesazen a 10. srpna vyhlášena republika Evropa na přelomu 18. a 19. století

Od vyhlášení republiky po jakobínský teror (1792) Nové volby: posilují radikálové Hory Revoluční teror vede k vybíjení skutečných i údajných nepřátel revoluce, cizí vojska se blíží k Paříži Září: bitva u Valmy – spojenci odraženi Evropa na přelomu 18. a 19. století

Od vyhlášení republiky po jakobínský teror (1792) 21. září – první zasedání parlamentu – přejmenování na Konvent (745 členů), Danton ministrem spravedlnosti, policie i vnitra Říjen 92 – první náboženská vzpoura ve Vendeé Schválen revoluční kalendář, zřízeno nové náboženství: kult Nejvyšší bytosti Prosinec: proces s králem Evropa na přelomu 18. a 19. století

Evropa na přelomu 18. a 19. století

Od vyhlášení republiky po jakobínský teror (1793) Tři otázky: vina, referendum, trest 15. ledna 1793 vynesen rozsudek smrti, 21. popraven Evropa na přelomu 18. a 19. století

Od vyhlášení republiky po jakobínský teror (1793) Březen – Danton iniciuje vznik parlamentních výborů – veřejná kontrola vlády: Výbor pro obecné blaho a Výbor pro veřejnou bezpečnost, rychle sílí jejich moc Revoluční tribunál Po popravě krále padají poslední zábrany: sílí teror, snaha „zachránit revoluci“ V červnu zásadní střet mezi dosavadními spojenci – Gironda versus Hora Evropa na přelomu 18. a 19. století

Revoluce požírá své děti (1793) Jakobínský převrat znamená zatčení vůdců Girondy a „vyprázdnění“ parlamentu, poprava 30 poslanců Girondy Nová ústava: každoroční všeobecné volby, rozprodej šlechtické půdy (státní korupce), stanovení maximálních cen Evropa na přelomu 18. a 19. století

Revoluce požírá své děti (1793) Veškerá moc Výborům V září zákon o podezřelých: klíčový zákon diktatury: rozpory uvnitř Hory (Jakobíni versus Kordiliéři – Robbespiere vs. Danton Občanská válka: royalistický jihozápad, teror ve Vendeé Evropa na přelomu 18. a 19. století

Revoluce požírá své děti (1793) V červenci zavražděn Marat Poprava královny Danton odmítá pokračovat v teroru (odtud označení Shovívaví) a odjíždí na venkov Vítězství armády na severu Evropa na přelomu 18. a 19. století

Evropa na přelomu 18. a 19. století

Revoluce požírá své děti (1794) = teror staví proti revoluci i dosavadní spojence Protiargument: revoluce bez teroru padne Role C. Desmoulinse Duben 94 popraven Danton a jeho spojenci Červenec 94 vzpoura mlčenlivé většiny v parlamentu – poprava Robespierra a spol. Evropa na přelomu 18. a 19. století

Thermidor (1794) Konec teroru a revoluce: jde o to, co bude zachováno – základní práva, rovnost před zákony, nedotknutelnost vlastnictví, uvolnění cen a zrušení regulací, potvrzení nezávislosti na zahraničí a zachování republiky vláda tzv. Direktoria Ohrožení zleva (jakobíni) i zprava (monarchisté) Pokus o vzpouru monarchistů 1796 potlačil mladý důstojník dělostřelectva Bonaparte… Evropa na přelomu 18. a 19. století