Raný vztah a vývoj Mgr.Anežka Volková

Teorie attachmentu (citové přilnutí) Trvalé emoční pouto, charakterizované potřebou vyhledávat a udržovat blízkost s určitou osobou, zejména v podmínkách stresu (Bowlby, 1969).

Teorie připoutání (attachment) Jedná se o citové připoutání mezi dítětem a pečující osobou Tvoří se v prvních letech života dítěte Citové pouto se přenáší do dalších vztahů Zkoumá, proč mají lidi tendenci vytvářet úzké emocionální vztahy a proč omezená schopnost regulace emocí souvisí s určitými ranými vztahovými zkušenostmi.

Teorie attachmentu (citové přilnutí) Navenek se projevuje prostřednictvím chování podmíněným citovou vazbou které je aktivováno právě v situacích stresu,emocionální zátěže nebo ohrožení. Smyslem vazbového chování je zajištění ochrany a blízkosti – ať už psychické či fyzické. Vazbové chování představuje u malého dítěte např. plač, protest, křik, natahování ručiček k matce, mazlení se… Toto chování signalizuje pečující osobě jeho potřeby.

Utváření citové vazby ovlivňuje: Dostupnost primární osoby Citlivost pečující osoby k potřebám dítěte Komunikační styl v interakcích s dítětem Zkušenosti s pozitivními a/nebo negativními reakcemi si dítě zvnitřňuje a utváří si tak vlastní představy a očekávání o podpoře primární osoby.

Fáze formování attachmentu : Nekritická sociabilita (do 2 měsíců) Dítě potřebuje přítomnost pečující osoby Pečující osoba ještě není specifikována Attachment v utváření (2 až 7 měsíců). Dítě již preferuje klíčové osoby Projevy dítěte posilují emoční reakci pečovatele sociální úsměv Dítě ještě dočasně toleruje separaci od matky, pokud má srovnatelnou péči od jiné osoby.

Fáze formování attachmentu Jasně ohraničený attachment (7 měsíců až 2 roky). Dítě jasně preferuje pečující osoby Už si je umí aktivně vyhledat Separační úzkost a obava z neznámého Cíleně zaměřený vztah (od dvou let). Pečující osoby již má zafixované Je schopné tolerovat odchod pečující osoby Zkušenost se zobecňuje do celkového základního pocitu

Druhy citového přilnutí (attachmentu) John Bowlby a Mary Ainsworthová „Strange Situation Test - SST“ Experiment obsahuje dvakrát odloučení dítěte od matky a kontakt s cizí osobou. Hodnoceno je chování dítěte při opětovném setkání s matkou.

Typ A – Odmítavý attachment po odchodu matky projevuje negativní emoce jen minimálně Po návratu však také neprojevuje radost a vyhýbá se aktivnímu kontaktu s ní. Jeví se jako nezávislé a během matčiny nepřítomnosti jako relativně adaptované. Vnější projevy stresu inhibované (fyziologicky ho ale prožívá) Dítě je přesvědčené o nedostupnosti a necitlivosti matky- neočekává útěchu a podporu Raději nevyjadřuje své vazbové potřeby preventivní strategie vylučující možné odmítnutí V  populaci asi 20 % dětí

Typ B – Bezpečný attachment (secure) „přiměřené vazbové chování“. Negativní emoce po odchodu matky, po jejím příchodu se nechá utišit a obnoví svojí hravou aktivitu Matčina blízkost a kontakt s ní mu slouží jako zdroj útěchy, jistoty a bezpečí. Při odloučení zažívá neklid, ale díky převládajícímu vzorci přesvědčení o matčině dostupnosti a citlivosti je schopné tuto situaci zvládnout V populaci přibližně 65 %

Typ C – úzkostný (anxious-resistant) attachment Intenzivní negativní reakce na odchod matky Po znovu setkání se nechá jen těžce utišit Střídavě vyjadřuje hněv a náklonnost v kontaktu s matkou patrná potřeba blízkosti, současně však blízkost odmítá Chování matek těchto dětí je špatně předvídatelné Děti vynakládají značné úsilí na získání pozornosti a péče. Proto jsou méně zvídavé a v neznámé situaci se příliš nevěnují prozkoumávání okolí. v populaci 10-14 %.

Typ D –desorientovaný (disoriented). Doplněný později Strategie chování dítěte zaměřená na redukci stresu buď narušená a nebo úplně chybí. Např. dítě se přibližuje k matce a těsně před tělesným kontaktem uhne a změní aktivitu Objevují se stereotypie jako „zamrznutý obličej“ apod. Dezorganizace vazbových strategií je častá u dětí zanedbávaných, týraných, zneužívaných nebo vystavené časté změně vychovatelů.

Teorie připoutání (attachment) Tyto typy se stávají našimi vnitřními modely Ovlivňují způsobem, jakým vnímáme, navazujeme a udržujeme vztahy Jsou poměrně stálé, obtížně měnitelné Určitá změna možná silnou, výraznou a stabilní vztahovou zkušeností

Novorozenecké období První měsíc Adaptace Krátké časové úseky bdění Reflexy Reflexy k přežití: hledací a sací reflex Reflexy pozůstalé z dřívějších fylogenetických fází: Morův reflex udržování rovnováhy, uchopovací, plovací pohyby, chůze.. Později vyhasínají

Novorozenecké období Vrozené způsoby chování Zrakové vnímání Vnímat okolí, reagovat křikem Sociální význam- získání pozornosti a péče Zrakové vnímání Objekt vzdálený 20-30 cm Málo očních pohybů Důležitá je stimulace podněty Cit na dotek, teplotu, změny polohy Matku rozezná zejména čichem, sluchem Učení- sociální interakcí

Kojenecký věk Zhruba první rok života Důležitá adekvátní stimulace- ne deprivace, přetěžování Rozvoj motorických dovedností od hlavy dolů (kefalo-kaudální směr) od osy těla do stran (proximálně-distální směr) 2 měsíce-poloha na bříšku, zvedne a udrží hlavičku 3 měsíce se opírá o předloktí V 6 měsících se dítě přitahuje do sedu Mezi 6. a 9. měsícem se učí lézt Na konci prvního roku udělá první kroky

Kojenecký věk Rozvoj jemné motoriky uvolňování pěstiček 4. měsíce záměrný pohyb k předmětu dovede uchopit hračku a strčit ji do úst 6 měsíc koordinuje pohyby obou rukou, z ruky do ruky 9.-10. měsíc- upouštění předmětů Konec období- klíšťový úchop

Kojenecký věk orientačně-pátrací reflex Rozvoj zraku: rozvoj řeči 3 měsíce: zaostří na vzdálenost 12–50 cm. 6 měsíců: sleduje předměty v pohybu pouze očima, už nemusí pohybovat hlavou. rozvoj řeči Broukání -reflexní charakter 6. a 8. měsíc žvatlání Kolem roku: první slova

Kojenecký věk Fáze primární kruhové reakce od 1 do 4 měsíců Oblast zájmu- vlastní tělo a jeho projevy Objevuje pohyb rukou, nohou.. Radost- opakování.. Fáze sekundární kruhové reakce Od 4 do 8 měsíců zájem o své okolí Efekt svého chování objevuje náhodou Fáze kombinované sekundární kruhové reakce od 8 do 12 měsíců

Kojenecký věk Vědomí trvalosti objektu- 8.měsíc sociální učení Vyvolává intuitivního rodičovské chování 3. měsíc: sociální úsměv 7. až 8. měsíc strach z cizích lidí

Batolecí věk 1-3 roky Pohybový vývoj samostatná chůze 18 měsíc-chůzi do schodů (vedeno za ruku) 3 rok: samostatně ze schodů, jízda na tříkolce sebeobsluha (jedení, šacení, wc..) Rozvoj manuální zručnosti (kreslení, komíny)

Batolecí věk předpojmové myšlení Symbolická hra Řeč vědomí sebe sama 14-15 měsíců: 1 výraz-široké použití „Co je to?“- rozšiřování slovníku, novotvary vědomí sebe sama Ke konci přejímá 1.osobu 2-3 rok: negativismus, vzdor Rozvoj identity, emancipace