Tvorba regionálních případových studií základ komunikace různých společenských skupin Konference Biouhel 13. 2. 2013 Jana Dlouhá Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze

Co je věda? Každé propracované a obecné empirické a rozumové poznání vycházející z pozorování, rozvažování nebo experimentu. http://cs.wikipedia.org/wiki/Věda

Věda versus praxe dnes aplikace výsledků, ne aktivní role instrumentální pojetí politické rozhodování – primární (projekty, financování atd.) angažovanost = aktivismus, ztráta kreditu viz publikace ZK „Věda a nevládní organizace“

Změny k UR Instrumentální přístup aplikace technologií, předpisů, strategií, … inovace (změny managementu) Hlubší transformace („emergentní“ povaha) změny rámců institucionální, sociální, komunikační vzorce…  Dialog, komunikace mezi aktéry

Hledání „hraničních objektů“ pro komunikace o UR Teoretická východiska: Participativní metody rozhodování sociální učení jako forma společného utváření strategií (Wals, 2007) Akční výzkum výzkum zakotvený v komunitě analýza aktérů a scénářů vývoje Místně zakotvené učení

Soubor případových studií (CS) Co je případová studie: Případové studie detailně popisují nebo rozebírají jeden nebo několik málo případů z praxe Důkladným prozkoumáním jednoho případu lépe porozumíme jiným podobným případům Viz Případová studie na Enviwiki

Případové studie jako žánr Zdroj informací pro: výměnu zkušeností strategické plánování výuku „místně zakotveného“ poznání nástroj výzkumu místních podmínek pro UR další teoretické úvahy Viz struktura regionální případové studie na Enviwiki

Využití CS: učení se v sítích Aplikace sociálního učení ve VŠ výuce: sítě spolupráce ve VŠ výuce: mezinárodní výuka ISPoS národní (MOSUR – síť spolupráce v ČR) prostředí pro spolupráci na tématech VCSE wiki (případové studie v AJ) Enviwiki (výuka v ČJ) My budeme předpokládat, že UR není pouze záležitostí rozvoje a součinnosti vědních disciplin

CS v regionálním rozvoji  podpora spolupráce mezi aktéry Různé úhly pohledu: každý aktér jiný přístup Cíl: identifikovat konflikty mezi aktéry a možnosti (témata) dialogu Společná řešení – vznikají z dialogu Metoda využití CS: popis situace (objektivní & subjektivní) analytické hledisko: zájmy aktérů

Případové studie (CS) – metodika Výukové materiály v otevřeném prostoru na bázi wiki (Open Educational Resources)

Případové studie (CS) – příklad Materiály mezinárodní letní školy programu ISPoS

Výukové případové studie ISPoS regionální aktéři – hraní rolí

Analýza aktérů (AA) Participativní metody: změna pojmu „cílová skupina“ na pojem „aktér“ (stakeholder) řešení  emergentní povaha Především v místním kontextu, kde probíhá nějaká konkrétní intervence výzkumný nástroj  určit slabá místa příležitosti spolupráce praktický prostředek  podpora demokratizace ZIMMERMANN, A., MAENNLING, C. (2007) Mainstreaming participation. Multi-stakeholder management: Tools for Stakeholder Analysis. Federal Ministry for Economic Cooperation and Development. Deutsche Gesellschaft fur Technische Zusammenarbeit (GTZ) GmbH, Eschborn.

Kroky AA určení a vymezení role aktérů, vztahů; určení jejich profilu a strategických zájmů; nalezení zdrojů „moci“ popis mocenských vztahů vlivu a zapojení do rozvojových aktivit; sledují se vztahy důvěry, vyloučení, vzájemné podpory; analyzují se předpoklady pro uplatnění změn (rozložení sil pro a proti).

Mapa aktérů Podle Zimmermann, A., Maennling, C. (2007)

Analýza vztahů mezi aktéry Podle Zimmermann, A., Maennling, C. (2007)

Navrhovaná rozvojová řešení (studenti) Evropské demokratické mechanismy na všech úrovních Vytvoření CHKO Krušné hory Posilování regionální identity Regionální výrobky – místní značky (obr.) Rekultivace a dialog aktérů („design“ krajiny) Vytvořit mikroregionální sítě spolupráce Změnit tradiční přístupy  inovace Posílení kapacit (vzdělání)

Rozvoj regionu  sociální kapitál Rozvojová řešení  vztahy a iniciativy nad rámec „základní životní nutnosti“ Příčiny problémů – sociální vztahy (analýza): oblasti narušení vztahů & některé příčiny dominantní aktéři  malá iniciativa ostatních menší aktéři  rozvojový potenciál (inovace) Řešení: rozvíjet vztah k místu, demokratické mechanismy, vzdělání,…

Transformativní učení Učení s dvojitou zpětnou vazbou teorie reflexivní akce (Schön, 1983) Vztah vlastních aktivit a prostředí, ve kterém probíhají Reflexe a změna procesů i účastníků Emergentní povaha poznání Změna konceptů a rámců myšlení

Závěrečné poučení Ohled na diverzitu a rozdílnost je podmínkou úspěšného řešení environmentálních problémů: Kritický pohled Zapojení společenských hráčů Různorodé vize a strategie Komunikace, ne instrumentální či strategický přístup Řešení jako výsledek vyjednávání (emergentní povaha) … … … My budeme předpokládat, že UR není pouze záležitostí rozvoje a součinnosti vědních disciplin

Demokratizační proudy – koevoluce vědy a společnosti Věda postnormální – propojení s rozhodovacími procesy a politikou (Funtowicz, S. & Ravetz, J. (1993) "Science for the post-normal age" Futures 25:735–55)

Výzva k zasílání příspěvků: Regionální případové studie na Enviwiki Závěrečná výzva Databáze regionálních případových studií Vybrané studie – kniha: „Případové studie problémů udržitelného rozvoje na regionální úrovni a role univerzit při jejich řešení“ Výzva k zasílání příspěvků: Regionální případové studie na Enviwiki My budeme předpokládat, že UR není pouze záležitostí rozvoje a součinnosti vědních disciplin

Děkuji za pozornost Jana Dlouhá Jana.Dlouha@czp.cuni.cz COŽP UK http://www.enviwiki.cz/ http://mosur.czp.cuni.cz/ http://www.czp.cuni.cz/