Finanční analýza municipalit v podmínkách českého výkaznictví Příspěvek pro XIV. celostátní finanční konferenci SMO ČR 10. 11. 2011 Ing. Jiří Potměšil - Česká Spořitelna, odbor úvěrových analýz jpotmesil@csas.cz

Hodnocení bonity municipalit a přístupy bank Znalostní přístup Banky si udržují vlastní know-how, rozumí výkazům Aplikují vlastní systém interních ratingů („IRB“ přístup) Systematicky diferencují mezi klienty Specializace pracovníků, informační systém Formální přístup Instituce nedisponují vlastním know-how, sektoru se věnují nahodile Spoléhají na různá kritéria z externích zdrojů případně se snaží na municipality aplikovat kritéria z jiných klientských segmentů Neumí diferencovat - vůči sektoru chovají často bezmeznou důvěru, střídanou bezmeznou nedůvěrou v časech ekonomické stagnace

Hodnocení bonity municipalit – přístup ČS Dlouhodobá snaha o diferenciaci klientů z pohledu úvěruschopnosti (již od počátku 90. let) Hodnocení klientů vlastním ratingovým systémem Důraz na výhled hospodaření Detailní analýza u klientů s významnou expozicí Vyšší míra specializace pracovníků napříč úvěrovým procesem

Proč banka zpracovává finanční analýzu? Porozumění finanční situaci klienta Klíčová podmínka pro schopnost poradit a nabídnout vhodné strukturování úvěrových produktů Řízení úvěrového rizika Stanovení adekvátního interního ratingu Podpora rozhodování o poskytnutí úvěru a jeho podmínkách (sazba, zajištění atp.) Získání podkladů pro výpočet kapitálové přiměřenosti

Co banka sleduje v rámci finanční analýzy? Bude municipalita v budoucnu schopna krýt dluhovou službu a další mandatorní popř. plánované fakultativní kapitálové výdaje? Dílčí kritéria Výše provozního přebytku a jeho stabilita Výše dluhu a jeho časová struktura (výše splátek v jednotlivých letech) Výše mandatorních a fakultativních investic Potenciál kapitálových příjmů Dopady realizovaných projektů na investiční/provozní cash-flow Dopad hospodaření podřízených organizací a dceř. společností Srovnání vybraných ukazatelů s podobně velkými municipalitami

Informační vstupy pro finanční analýzu Základní Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu Rozvaha Výkaz zisku a ztráty Rozpočet, rozpočtový výhled Závěrečný účet Projekce splátek finančních závazků popř. dodavatelských úvěrů (není-li součástí rozp. výhledu) Doplňující Plán investic a souvisejících dotací (není-li součástí výhledu) Prováděcí studie k projektům, kde lze předpokládat významný dopad na budoucí provozní hospodaření municipality Další ..

Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu Není nutné očišťování o nepeněžní toky K dispozici je konsistentní časová řada Na stejné bázi jsou připravovány rozpočty a rozpočtové výhledy Vysoká podrobnost (výhoda jen v případě možnosti elektronického zpracování) Kromě druhového i funkční členění Členění toků na běžné a kapitálové se nekryje s žádoucím členěním na řádné (tj. za běžných okolností opakovatelné) a mimořádné Peněžní toky z hospodářské činnosti jsou převáděny souhrnnou běžnou položkou Z podstaty vyšší náchylnost k různým zkreslením než u výkazu Z/Z, např. výkaz neobsahuje závazky, které měly být uhrazeny, ale nebyly

Výkaz zisku a ztráty Od roku 2010 poprvé na shodné bázi vykazována hlavní i hospodářská činnost Sestavování na akruální bázi vytváří předpoklad pro možnou konsolidaci Nižší náchylnost na zkreslení výsledku mimořádnými operacemi Do roku 2009 včetně pouze hospodářská činnost – zatím není k dispozici časová řada Nutnost doplňujících informací (mj. o časové struktuře pohledávek/závazků, o mimořádných a „non-cash“ položkách) Nedostupnost výhledů sestavovaných na shodné bázi (narozdíl od firemní sféry, která běžně vytváří plány na úrovni VZZ a rozvahy)

Volba základního výkazu pro analýzu Prozatím se Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtu jeví jako vhodnější základ pro finanční analýzu než Výkaz Z/Z u kterého dosud: Není k dispozici konsistentní časová řada Není ustálena metodika a její aplikace v praxi Nejsou běžně k dispozici adekvátní doprovodné informace Nejsou k dispozici výhledy sestavované na úrovni VZZ a rozvahy

Úprava peněžních toků pro účely analýzy Překlasifikování některých položek příjmů a výdajů zvyšuje vypovídací schopnost analýzy (v některých případech je bez něho vypovídací schopnost mizivá) Typické položky které mohou zkreslit výstupy analýzy (bez ohledu na to, že jsou klasifikovány v souladu s předpisy) Opravy mimořádného rozsahu, Předplacené nájemné (vyskytuje se např. u lesů, komerčních nemovitostí) Převody z hospodářské činnosti (mají-li původ v prodeji dlouhodobého majetku) Odpočty DPH z investic klasifikované jako záporný běžný výdaj nebo nedaňový příjem Dlouhodobé dodavatelské úvěry Výčet není úplný!

Příklad – finanční analýza města ABC Příklad demonstruje: Úpravu klasifikace peněžních toků před výpočtem ukazatelů Výpočet vybraných ukazatelů zadluženosti a jejich interpretaci Upozornění: Příklad demonstruje pouze ideový přístup nikoliv ucelený postup úpravy cash-flow a analýzy Kalkulované ukazatele zastupují pouze malou výseč z širší škály využívaných ukazatelů PŘÍKLAD VYCHÁZÍ Z PRAXE, AVŠAK UVÁDĚNÉ HODNOTY JSOU SMYŠLENÉ A NETÝKAJÍ SE ŽÁDNÉHO KONKRÉTNÍHO MĚSTA

Město ABC - peněžní toky dle Rozp. skladby

Město ABC – identifikace významných zkreslení Přesun mimořádné části převodů z hosp. činnosti do kapitálových příjmů Přesun odpočtu DPH z investic do kapitálových příjmů

Město ABC – identifikace významných zkreslení Přesun odpočtu DPH z investic do kapitálových příjmů Přesun splátek dl. dodavatelských úvěrů z kapitálových výdajů do vlastní dluhové služby (splátky jistiny/úroku)

Město ABC – upravené peněžní toky

Město ABC – vybrané ukazatele zadluženosti Krytí dluhové služby provozním přebytkem Podíl provozního přebytku (čitatel) a součtu výdajů na úroky a splátky jistiny dlouhodobých závazků Vyjadřuje, kolikrát je municipalita v daném roce schopna pokrýt svou dluhovou službu ze svého provozního přebytku Hodnota by dlouhodobě měla být vždy výrazně vyšší než 1,0 (konkrétní žádoucí úroveň závisí na potřebě samofinancovaní kapitálových výdajů) Návratnost finančního dluhu Podíl celkového finančního dluhu (čitatel) a provozního přebytku (jmenovatel) Vyjadřuje, za jak dlouho by municipalita splatila svůj dluh za hypotetického předpokladu nulových kapitálových výdajů (nulových výdajů z vlastních zdrojů)

Město ABC – vyhodnocení vybraných ukazatelů Provozní přebytky (v roce 2009 dokonce schodek) města nejsou adekvátní výši dluhové služby ani celkového finančního dluhu Hodnoty ukazatelů signalizují značné riziko budoucí neschopnosti města krýt svou dluhovou službu a krýt jakékoliv kapitálové výdaje z vlastních zdrojů, zejména klesá-li potenciál možných příjmů z prodeje nemovitostí Finální závěry je však možné utvořit až na základě hlubší analýzy (mj. porovnání s výsledky srovnatelných měst, zvážení potenciálu navýšení příjmů, redukce výdajů) a přípravy výhledu

Naznačení postupu analýzy na základě VZZ Ideový přístup bude analogický Výkaz Z/Z a rozvaha se transformují v cash flow členěné na provozní, finanční a mimořádnou činnost Eleminovány jsou nepeněžní toky (mj. odpisy, zúčtování fondů, N a V z přecenění, změny stavu rezerv, ..) Zhodnotí se vývoj pracovního kapitálu (např. narůstající obch. pohledávky mohou signalizovat, že část tržeb nebude inkasována – důležitá práce s doplňkovými informacemi o pohledávkách) Zhodnotí se adekvátnost očištěného provozního cash-flow vzhledem k výši dluhové služby, mandatorním a plánovaným fakultativním kapitálovým výdajům, atd.

Děkuji za pozornost jpotmesil@csas.cz