ELEJSKÁ ŠKOLA

Najděte oblast Eleje!

Elejská škola tzv. elejská škola, někdy se nazývá také eleatská podle města Elea (nebo Hyela) = dnešní Velia v Jižní Itálii na okraji Velkého Řecka založena kolonisty z Iónie = Malé Asie, kteří utíkali před možnou Perskou invazí patří do předsókratovské filosofie. Filosofický směr i jeho škola vznikly někdy v šestém až pátém století před naším letopočtem. Jako první antický filosofický směr se zabýval řešením otázek naprosto obecně (metafyzika). Prvním autorem myšlenky neproměnlivého jsoucna byl Xenofanés z Kolofónu; Za zakladatele je považován Parmenidés. Eleaté jsou známí především jako odpůrci hérakleitovských názorů (Vše plyne). Svou teorií poznání, přikládající obrovský význam logickému myšlení, jež může být někdy v podivných rozporech se smyslovým poznáním, jak dokázal zejména Zenón. Jejich názory velmi ovlivnily vývoj dialektiky (jíž na metavědu povýšil právě Hérakleitos) a jak bezprostřední antické, tak i moderní filosofie.

XENOFANÉS Z KOLOFÓNU nazýván také teologem, kvůli jeho kritice polyteismu teologie ve službách politiky.Novým náboženstvím chtěl sjednotit lid (užíval termín religio = náboženství ale i svazek, spojení) proti Peršanům a proti Asii vůbec (polyteismus = roztříštěná síla x monoteismus = jednota a síla) kritika antropomorfismu = přisuzování lidských vlastností, podob a zvyklostí bohům řeckého Panteonu, jeden z rysů polyteismu. Příklad o koních a volech - kdyby koně a voli uměli kreslit jako lidi, vytvořili by Panteon bohů, kde by všichni bozi vypadali jako koně a voli. kritika polyteismu - Bůh je jeden, největší mezi bohy a lidmi a není ani myšlenkou a postavou lidem podoben hranice lidského poznání - první v historii, kdo se tím zabýval nebyl zakladatelem školy x ale škola z jeho myšlenek hodně čerpala vlastní elejská škola = Parmenides, Zenón, Melissos možná Anaximandrův žák není jisté, ale je možné, že jím byl ovlivněn (oba ze stejného prostředí) život narozen asi 570 nebo 569 př. n. l. (dá se doložit podle data opuštění Iónie před invazí Peršanů - bylo mu 25 let) zemřel asi 470 př. n. l.  žil asi 100 let pocházel z Kolofónu - Kolofón = jedno z významných kulturních, politických a obchodních center v Iónii (podobně jako Milét)  Xenofanés z Kolofónu

Xenofanova představa Boha Bůh zůstává na stejném místě (je nehybný), nijak mu nesluší, aby přecházel sem nebo tam; beze vší námahy všechno koná myšlenkou ducha Je jeden Největší (není monoteistická myšlenka, protože největší je z něčeho) Odlišný od lidí (psychicky a fyzicky) Všudypřítomný svým myšlením a vnímáním (srovnává se s pojmem já z indických upánišád) Nehnutý, nepohyblivý, spočívající na místě Aktivní a výkonný svou duchovní aktivito Není jen duch, ale kulové podoby (zabředává do hmoty)

Trocha archaického humoru

PARMENÍDÉS Z ELEJE tzv. filosof bytí – jeho učení vyjadřuje citát: „Hledání poznání se otevírají pouze 2 cesty: jedna tvrdí,že bytí je a že je nemožné, aby nebylo. To je cesta jistoty, doprovází ji Pravda. Druhá tvrdí, že bytí není a že je jedině ne-bytí. To je cesta, na níž je jen lež. Neboť duch by nedokázal vnímat ne-bytí, jež se nemůže uskutečnit ani vyjádřit slovy. Bytí a myšlení jsou totéž.“  není změn, není historie, není plynutí do nenávratna, není rozumné plakat nad zničenými městy, nad mrtvými rodiči, bolest je nerozumná apod. život asi 540 př. n. l. až někdy po r. 470 př. n. l. postavení ve společnosti velmi oblíbený, vážený, moudrý  vznik fráze parmenidovský způsob života činnost dílo O přírodě báseň jako shrnutí jeho intelektualistického učení fyzika světlo a tma = základ všech jevů astronomie o temné podstatě Měsíce = sám nesvítí, jen se od něj odráží světlo Slunce biologie závislost našeho smyslového poznání na stavu našich orgánů (smyslů)

ZÉNÓN Z ELEJE učedník a následovník Parmenida, jeho myšlenky rozvinul a v mnohém překonal zakladatel (předchůdce) antické dialektiky a logiky narozen asi 490 př. n. l. zemřel asi 430 př. n. l myšlení pojem aporie = myšlenková obtíž, bezvýchodnost , aporetika = v řecké filosofii umění promýšlet a zvládat obtížné filosofické problémy, znázornění aporií Zenon pracuje tímto stylem v souvislosti s pohybem a prostorem čtyři Zenonovy důkazy nemožnosti pohybu dichotomie - půlení, postup myšlení  aby těleso mohlo projít určitou vzdálenost z místa A do místa B, musí nejdřív projít 1/2 této vzdálenosti  aby mohlo projít touto polovinou, musí nejdřív projít polovinou této poloviny  tak to jde až do nekonečna  výsledek je, že těleso nemůže přejít z bodu A do bodu B, nemůže dokonce ani opustit výchozí bod A letící šíp - postup myšlení  šíp letí = pohybuje se v prostoru  v každém okamžiku letu šíp zabírá prostor, který se rovná jeho délce = je v hranicích tohoto prostoru  v něm je nehybný  letící šíp se nepohybuje

Achilleus a želva Achilleus = nejrychlejší atlet, běžec x želva = symbol pomalého pohybu; postup myšlení  želva (ačkoli pomalá) po uplynutí jakéhokoli časového okamžiku ujde takovou vzdálenost, která (i kdyby byla sebemenší) nikdy se nebude rovnat nule  Achilleus (ačkoli rychlý) želvu nikdy nedohoní, protože vzdálenost, která jej bude oddělovat od želvy, se nikdy nebude rovnat nule  toto tvrzení lze dokázat i pomocí dichotomie (Achilleus = bod A x želva = bod B  platí pravidlo nutnosti překonání poloviční vzdálenosti)