Karel Jaromír Erben: Rozbor díla Kytice z pověstí národních Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Barbora Doležalová Základní škola Kolín III., Masarykova 412 Dostupné na www.7zskolin.cz Spolufinancované z ESF, akce EU peníze školám 1.4 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Karel Jaromír Erben (1811-1870) Historik, právník, archivář, překladatel, spisovatel, sběratel lidové slovesnosti Představitel vrcholné fáze Národního obrození s příklonem k romantismu Narodil se v Miletíně u Hořic (měl dvojče Jana, ten zemřel) Archivářem hl. města Prahy, pracovník Národního muzea

Setkal se s K. H. Máchou Spolupracoval s Františkem Palackým Stěžejní část jeho díla tvoří sběr lidové slovesnosti Sbíral a shromažďoval lidové písně, říkadla, nápěvy, pohádky, pořekadla, pranostiky,… Sepsal je do knih → Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských v nářečích původních (1865); Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských (1869); České pohádky

Kytice z pověstí národních Nejznámější původní dílo K.J. Erbena je sbírka dvanácti (resp. třinácti) básní, vydaná r. 1853 s názvem KYTICE Z POVĚSTÍ NÁRODNÍCH Původně 12 balad (sám Erben tento výraz nepoužívá), ve 2. vydání v r. 1861 doplněná o báseň Lilie Nejprve vydávána po částech v časopisech – velký úspěch

Kytice z pověstí národních K. J. Erben vychází z lidové slovanské tradice je to typické dílo vrcholné fáze NO s romantizujícími prvky a folklorními motivy ačkoliv se v názvu díla objevuje slovo pověst, jedná se o balady ??? Co je to balada??? Lyricko-epická nebo lyrická báseň s ponurým dějem a často tragickým koncem.

Kytice z pověstí národních 12 umělých (autorem vymyšlených) balad klasických + úvodní báseň Kytice a závěrečná Věštkyně – ty se vymykají Čas i prostor je neurčitý (les, jezero,…) Pro čas je typický cyklus (častý motiv uplynutí jednoho roku či střídání ročních období) Seděly jsme také tak loni pohromadě: a než se rok obrátil, dvě nám chybí v řadě!

Kytice z pověstí národních Hlavní roli v baladách hrají ženy Námět: mezilidské vztahy (tragédie vznikají jejich narušením) činy odporující zásadám morálky problém viny a trestu (ne vždy je trest adekvátní) bezmocnost člověka vůči přírodním zákonům konflikt světa lidského a nadpřirozeného víra v osud častý je motiv mateřství

Přehled básní v Kytici Kytice Poklad Svatební košile Polednice Zlatý kolovrat Štědrý den Holoubek Záhořovo lože Vodník Vrba Lilie Dceřina kletba Věštkyně

Náměty některých básní Poklad: Matka kvůli mamonu zlatého pokladu nechá své dítě ve skále. Ta se uzavře a matka své dítě najde až za rok. Motiv viny a trestu (zde dobrý konec). A hle, stříbro matka nese! Dítě se tu na ni třese: "Mama!" volá, "mama, mama!" chytajíc ji ručinkama. "Mlč, synáčku, mlč, mlč, hochu, počkej tuto jenom trochu, hned tu bude zase mama!"

Náměty některých básní Svatební košile Příběh dívky, která se rouhá k Bohu, aby se jí vrátil její milý z války. Za to je potrestána (konec však dobrý). Maria, panno přemocná, ach budiž ty mi pomocna: vrať mi milého z ciziny, květ blaha mého jediný; milého z ciziny mi vrať - aneb život můj náhle zkrať´

Náměty některých básní Polednice Matka na své zlobivé dítě přivolá nadpřir. bytost – Polednici. Když jí ho pak nechce dát, Polednice odejde, ale matka své dítě strachy zadusí. Pojď si proň, ty Polednice, pojď, vem si ho, zlostníka!" - A hle, tu kdos u světnice dvéře zlehka odmyká.

Náměty některých básní Zlatý kolovrat Nevlastní matka a sestra zabijí kvůli závisti dceru (sestru); ta se má stát královnou. Král jejich zradu nakonec prokoukne (díky zlatému kolovratu) a krutě je potrestá. V díle hraje důležitou roli živá voda (pohádkový motiv). "Vrrr - zlou to předeš nit! Chtěla jsi krále ošidit: pravou nevěstu jsi zabila a sama ses jí učinila - vrrr - zlá to nit!"

Náměty některých básní Štědrý den Balada o tom, že není dobré chtít znát svůj osud. Dvě mladé dívky na Štědrý den v noci spatří svoji budoucnost – jedna radostnou, druhá tragickou. Vše se pak vyplní. Něco se černá mezi bílými - však mi se rozednívá již: - jsou to družičky, a mezi nimi - proboha! Rakev - černý kříž!"

Náměty některých básní Vodník Motiv mateřské lásky v konfliktu s láskou mezi lidskou bytostí a nadpřirozeným světem (zde vodníkem). Mladá dívka neuposlechne vodníkův příkaz, aby se za ním vrátila do jezera a on v zoufalství zabije jejich dítě. "Nikam nechoď, dcero moje, zradu kuje vodní vrah; ač že péči máš o dítě, mně o tebe větší strach. Vari, vrahu, do jezera, nikam nesmí moje dcera; a pláče-li tvé děťátko, přines je sem na náš práh."

Formální stránka textu použití tehdejší češtiny (dnes již zastaralá a knižní) Učiň mne radš kamenem bez mysli a citu, by mi věčně žel nebylo slunečního svitu!" -

Převládá sdružený rým (AA BB) Okolo lesa pole lán, hoj jede, jede z lesa pán, na vraném bujném jede koni, vesele podkovičky zvoní, jede sám a sám.

Krátké a výstižné popisy Malá, hnědá, tváři divé pod plachetkou osoba; o berličce, hnáty křivé, hlas - vichřice podoba!

Dramatický dialog A co necháš svojí matce, dcero má, a co necháš svojí matce, jež tě milovala sladce a draze tě chovala? "Kletbu zůstavuji tobě, matko má, kletbu zůstavuji tobě, bys nenašla místa v hrobě, žes mi zvůli dávala!"

Zvukomalba Vyvalily se vlny zdola, roztáhnuly se v širá kola; a na topole podle skal zelený mužík zatleskal.

Tropy (metafora, synekdocha, metonymie, eufemismy) Básnické figury (anafora, epifora, epizeuxis) "Žel bohu, kde můj tatíček? Již na něm roste trávníček! Již jsem košile ušila, již jsem je v truhle složila, již moje routa v odkvětě, a milý ještě ve světě, ve světě šírém, širokém, co kámen v moři hlubokém. Tři léta o něm ani sluch živ-li a zdráv - zná milý bůh!

Použité zdroje: KAREL JAROMÍR, Erben. Kytice z pověstí národních. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2002. Mocca. ISBN ISBN 80-86569-38-1.