Řecká revoluce aneb z čeho se skládá hmota

prvotní pralátka: VODA Tháles z Milétu http://mathsisgoodforyou.com/images/people/thales.jpg řecky Θαλης ὁ Μιλήσιος, (okolo 624 př. n. l. Milétos – okolo 548 př. n. l.) prvotní pralátka: VODA

Anaximandros (řecky: Ἀναξίμανδρος / Anaxímandros), též Anaximandros z Mílétu, (okolo 610 př. n. l. – okolo 546 př. n. l.) abstraktní látka TO APEIRON http://2.bp.blogspot.com/_0vfVB_CsDp4/TGkj891vq_I/AAAAAAAAAFc/fdP5_ll_njc/s1600/Anaximandros+-+01.jpg

Anaximenes Z Milétu http://www.nueva-acropolis.es/filiales/filosofos/anaximenes.jpg (řecky: Άναξιμένης) (před 585 př. n. l. - 528 př. n. l. ) základem všeho je VZDUCH

Pythagoras ze Samu (také Pýthagorás, řecky Πυθαγόρας ο Σάμιος, okolo 570 př. n. l. ostrov Samos – po 510 př. n. l- Krotón v jižní Itálii) základem všeho jsou ČÍSLA jako základní jednotky vesmíru http://mathsisgoodforyou.com/images/people/pythagoras1.jpg

Hérakleitos z Efesu http://antika.avonet.cz/upload.cs/8/8b062a14_b_0_her_port.jpg starořecky Ἠράκλειτος ὁ Ἐφέσιος (cca 540 př. n. l. – 480 př. n. l.) svět je stvořen z OHNĚ

Parmenidés z Eleje (asi 510 př. n. l. -450 př. n. l. ) Proměna je pouhá iluze. Zahájena tradice abstraktního myšlení bez bezprostředního vztahu k okolnímu světu, krize filozofie v Řecku http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/ed/Parmenides.jpg/230px-Parmenides.jpg

Empedoklés z Akragantu (řecky Ἐμπεδοκλῆς ὁ Ἀκραγαντῖνος Empedokles o Akragantinos, nar. 492 př. n. l. v Akragantu na Sicilii, zemř. okolo 432 př. n. l.) 4 základní pralátky ZEMĚ – OHEŇ – VZDUCH – VODA, spojovány či rozdělovány morálními silami Láskou a Svárem http://4.bp.blogspot.com/_Bt4QxCTlaX8/TKMVucZRinI/AAAAAAAAAFI/ictDWxTaSls/s1600/Empedokles.jpg

Anaxagoras (řecky Ἀναξαγόρας, žil asi 500 př. n. l. Klazomenai – 428 př. n. l. Lampsakos) vše tvořeno dělitelnými zárodky http://www.forumacil.com/attachments/dusunurler-ve-flozoflar-8667d1345805256/anaksagoras1.jpg

Démokritos z Abdér (přibližně 460 -370 př. n. l.) http://thewallmachine.com/files/1321441657.jpg (přibližně 460 -370 př. n. l.) Látky složeny z neviditelných nedělitelných částic, ATOMŮ různých tvarů a hmotností, nové látky vytvářeny pohybem atomů v prázdnotě.

Epikúros ze Samu (341 př. n. l. – 270 př. n. l.) atomista http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/ff/ps10/phil/web/images/epikuros-wiki.jpg (341 př. n. l. – 270 př. n. l.) atomista

Lucrétius Carus (okolo 97 př. n. l. – 55 př. n. l.) atomista http://www.humanistlife.org.uk/wp-content/uploads/2010/07/lucretius.jpg

Platón (bez přídomku, Athéňan) (řecky Πλάτων, 427 př. n. l. – 347 př. n. l.) zastánce teorie ČTYŘ ELEMENTŮ http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/88/Plato_Silanion_Musei_Capitolini_MC1377.jpg/220px-Plato_Silanion_Musei_Capitolini_MC1377.jpg

Aristoteles ze Stageiry (384 př. n. l. - 322 př. n. l.) Zastánce teorie ČTYŘ ELEMENTŮ, zavedl ještě pátý element ESENCI jako stavební hmotu nebeských těles http://leccos.com/pics/pic/aristoteles_ze_stageiry.jpg

Konstantin I. Veliký Hlava Konstantinovy kolosální sochy v Kapitolských muzeích v Římě Flavius Valerius Constantinus (27. února někdy mezi léty 272 až 285 v Naissu, Horní Moesie – 22. května 337 poblíž Nikomédie, Bithýnie), známý také jako Konstantin Veliký, nebo Konstantin I., východními křesťany uctívaný jako Svatý Konstantin, byl od roku 306 římským císařem a od roku 324 až do své smrti nezpochybnitelným vládcem celé římské říše. Konstantinovo panování se vyznačovalo několika závažnými historickými událostmi, jimiž si zajistil postavení nejvýznamnějšího císaře pozdní antiky. V roce 312 zvítězil v bitvě u Milvijského mostu, k čemuž mu měl podle filozofů Lactantia a Eusebia dopomoci křesťanský Bůh. Poté v roce 313 vydal Edikt milánský, jímž ukončil pronásledování křesťanů a zaručil náboženskou svobodu všem obyvatelům říše. V dalších letech své vlády Konstantin křesťanství všestranně podporoval a v roce 325 svolal do města Nikaia první ekumenický koncil. Křesťané ho za tyto jeho skutky obdařili přízviskem „Veliký“. V roce 324 se rozhodl přesunout sídlo císařské vlády na východ do řeckého města Byzantion, jež bylo v roce 330 slavnostně vysvěceno a přejmenováno na Nova Roma („Nový Řím“). Po Konstantinově smrti bylo toto město na jeho počest nazváno Konstantinopol („Konstantinovo město“).

http://upload. wikimedia http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/ce/Rome-Capitole-StatueConstantin.jpg

2. dějství aneb pokračování po 17 stoletích

Margaret Lucas Cavendish Z Newcastlu (1623 – 1673) Podstatou světa není nic jiného než pohyb atomů. Existují 4 druhy atomů – čtvercové, podlouhlé, oblé, ostré. Nemoc = boj atomů. Podstata paměti = „zažehnutí atomů v mozku“. http://upload.wikimedia.org/wikipedia/en/6/66/Margaret_Cavendish_Portrait.jpg

Robert Boyle (25. ledna 1627 Lismore - 31. prosince 1691 Londýn) Podstatou hmoty je PRIMA MATERIA, neviditelná a neprostupná. Odmítá ideu čtyř elementů, odmítá však i název atomismus jako příliš ateistický… http://www.chem-web.info/images/Robert_Boyle.jpg

Antoine Laurent Lavoisier (26. srpna 1743, Paříž – 8. května 1794, Paříž) Odpůrce atomismu, dokázal složení chemických sloučenin z prvků. Podal zákon zachování hmoty v chemické reakci. http://www.e-chembook.eu/wp-content/uploads/Antoine-Laurent_de_Lavoisier-250x300.jpg

Joseph Gay Lussac (6. prosinec 1778 Saint-Léonard-de-Noblat - 9 Joseph Gay Lussac (6. prosinec 1778 Saint-Léonard-de-Noblat - 9. květen, 1850 Paříž) objevil, že vodík a kyslík se slučují na vodu vždy ve stejném poměru, což by se mohlo dát vysvětlit složením prvků z nějakých základních jednotek http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/2f/Gaylussac.jpg

John Dalton (6. září 1766 Eaglesfield – 27. července 1844 Manchester) http://the-history-of-the-atom.wikispaces.com/file/view/JOHN_DALTON_REICH-CHEMMISTRY.jpg/183313997/299x299/JOHN_DALTON_REICH-CHEMMISTRY.jpg Každý prvek se skládá z jiného typu atomů, všechny atomy téhož prvku jsou stejné. Atomy tuhé, nedělitelné; reakce prvků = shlukování atomů do útvarů (Amadeo Avogadro, I jim dal později název molekula). Autor první tabulky atomových vah, znal asi 20 prvků, počet stále rostl, chemikové začínají tušit, že tato přibývající složitost má nějaký řád – některé fyzikálně odlišné prvky mají stejné chemické vlastnosti – plyn fluór, kapalina brom a tuhý jód…

Dmitrij Ivanovič Mendělejev rusky Дмитрий Иванович Менделеев (27 Dmitrij Ivanovič Mendělejev rusky Дмитрий Иванович Менделеев (27. ledna (8. února) 1834, Tobolsk – 20. ledna (2. února) 1907, Petrohrad) ruský chemik Vytvořil nový systém klasifikace prvků, PSP, seřadil prvky podle vzrůstající atomové hmotnosti. Objev: prvky podobných vlastností se vyskytují v intervalech, tzv. periodách, umístil je do svislých sloupců. Aby byla idea zachována, nechal některá místa prázdná, předpokládal, že tyto prvky ještě budou objeveny; Ge, Ga a Sc byly skutečně krátce nato objeveny. Podpořil Daltonovu atomovou teorii. http://canov.jergym.cz/vyhledav/varianty/mendelej/men4.gif

Ovšem na vysvětlení periodických vlastností prvků jako důsledku pravidelného uspořádání elektronů v atomu věda čekala dalších 60 let. Jeho autorem se stal Niels Bohr.