Výdaje a rovnovážný HDP 3 Výdaje a rovnovážný HDP

Bude to o? Minule: HDP získáme součtem všech výdajů v ekonomice (spotřební výdaje domácností, investiční výdaje, výdaje vlády a čistého exportu). Nyní: probereme výdaje podrobněji. Využijeme k tomu model 45° (model důchod–výdaje).

Národohospodářský koloběh a určení rovnovážné produkce Y Q AE = (AD) = C + I + G + NX AE = Q = Y Q = součet hodnoty finálních statků (popř. hodnoty přidané zpracováním) Y = w + i + z + r + o + a

Spotřební výdaje (C) Spotřební výdaje (C) dělíme na: Autonomní spotřební výdaje (Ca), tj. výdaje nezávislé na YD. Jsou vynaloženy i při YD = 0 (např. nájemné, výdaje na nezbytné potraviny apod.). YD je disponibilní důchod. Jsou financovány z dřívějších úspor nebo z úvěru (tzv. záporné úspory), Indukované spotřební výdaje (cYD) - mění se v závislosti na změně YD.

Dvousektorový model, spotřeba a investice Mezní sklon ke spotřebě z disponibilního důchodu: Průměrný sklon ke spotřebě z disponibilního důchodu: Spotřební funkce: C = Ca + c . YD

Spotřební funkce Linie C má podobu přímky v důsledku konstantního MPC. Sklon linie C je určen MPC, je konstantní (poměr AB / BE) a pozitivní v důsledku růstu spotřeby s růstem YD. APC a MPC je klesající s růstem YD. S růstem YD klesá MPC a roste MPS. APC je větší než MPC. S růstem důchodu se APC přibližuje MPC.

Spotřební funkce („jednosektorový model“) Ca X Z YD C E A D B C=Ca+cYD

Spotřební a úsporová funkce YD1 45º C´ C=Ca+cYD YD C YD2 YD3 S3 Ca S2 YD1 YD S YD2 YD3 S3 -Sa S´ S=-Sa+sYD S2

Spotřební a úsporová funkce Spotřební funkce: Osa kvadrantu (linie pod úhlem 45o) slouží k  situace, kdy YD = C. E je bod vyrovnání C a YD, kdy úspory S = 0. Kladné úspory vznikají až od okamžiku, kdy YD je větší než C. Při YD menším než C vznikají záporné úspory. Úsporová funkce: Sklon linie S odpovídá MPS a je konstantní při každé úrovni YD.

Příčiny změny polohy linie spotřební a úsporové funkce Posun linie C nahoru a S dolu (změna autonomní spotřeby a autonomních úspor) Změna MPC a MPS (změna sklonu linie C a S) Kombinace obou předchozích změn

Úspory domácností YD = C + S Mezní sklon k úsporám: Průměrný sklon k úsporám: APC + APS = 1 MPC + MPS = 1 Úsporová funkce: S = - Sa+ sYD

Příčiny změny APC Nejednoznačný vliv změny úrokové sazby na úspory (zvýšení úrokové sazby může vést k růstu úspor, ale i k růstu spotřeby), růst podílu spotřeby na YD může být způsoben rozšířením možnosti nákupů na úvěr, výše úspor je ovlivněna bohatstvím domácností a jeho změnami (růst kurzu cenných papírů může vést k nižším úsporám domácností), optimistická očekávání budoucího vývoje ekonomiky vedou k nižším úsporám, spotřební funkce se může posunovat pod vlivem všeobecné změny etických hodnot ve společnosti, rozsáhlý systém sociálního zabezpečení vede k poklesu úspor domácností.

Plánované investiční výdaje Plánované investiční výdaje jsou ovlivněny hlavně úrokovou sazbou a jejím vztahem k očekávanému čistému výnosu z daného investičního statku, tzn. nezávislé na Y. Y I I1 I2

Křivka investiční poptávky Poptávku po investicích ovlivňuje výše úrokové míry (posun po křivce), míra zdanění zisků ze zamýšlených investičních projektů, očekávání budoucího vývoje (podnikatelská důvěra nebo pesimizmus), změna objemu HDP (růst posune křivku I doprava). r, i I i1 i2

Poptávka po investicích PV = současná hodnota toku očekávaných budoucích výnosů N = očekávané budoucí čisté výnosy NPV (čistá PV) = PV – cena investičního statku Poptávka po investicích bude zahrnovat projekty, u nichž je: NPV > 0 .

Celkové plánované výdaje Stále předpokládáme, že Y = YD AE = celkové zamýšlené (plánované) výdaje = A + c . YD, kde A = Ca + I A Y AE C=Ca+cYD AE=A+cYD

Rovnovážný produkt: dvousektorový model Y0 45º AE Y Y1 Y2 IU2 Ca IU1 I AE2 Y0=AE0 AE1

Rovnovážný produkt Vytvořený (reálný) produkt (důchod) dosáhl výše Y1, který je však větší než AE1 (celkové zamýšlené výdaje). Rozdíl mezi Y1 a AE1 je tvořen neplánovanými investicemi v podobě neplánovaných zásob IU1, tj. produkce, která nenašla odbyt a zůstala ležet na skladech (IU1 je součástí celkových skutečných výdajů, a to součástí skutečných investičních výdajů). V dalším období bude Y1 klesat, aby byly neplánované zásoby vyprodány.

Rovnovážný produkt Vytvářený produkt (důchod) ve výši Y2 je nižší než plánované výdaje, a proto dojde k poklesu zásob ve výši IU2 a k následnému zvyšování produkce, aby byl neplánovaný pokles zásob doplněn. Pouze na úrovni reálného produktu Y0 (IU = 0) je produkt na své rovnovážné úrovni, produkt se rovná celkovým plánovaným výdajům (Y0 = AE0). V bodě rovnováhy E se úspory z běžného důchodu tvořené domácnostmi přesně rovnají plánovaným investičním výdajům. S = I

Rovnovážný produkt (HDP) Y (reálný) = AE (plánované) C + I = C + S I = S

Multiplikátor Ke změně rovnovážného produktu dochází pod vlivem změny autonomních plánovaných spotřebních a investičních výdajů. Výsledná změna produktu je větší (multiplikovaná, násobná), než objem výdajů, který ji vyvolal. Podmínka rovnováhy: Y = AE AE = A + cY Y = A + cY

Jednoduchý výdajový multiplikátor Jednoduchý výdajový multiplikátor vyjadřuje, jak se změní produkt (důchod) při změně autonomních výdajů o jednotku. neboli 22

Výdajový multiplikátor Zvýšení autonomních výdajů o A vedlo k posunu křivky AE1 do AE1´. Vznikl nový bod rovnováhy E1´. Produkt Y1 vzrostl na Y1´. Přírůstek produktu je větší než je přírůstek autonomních výdajů. 45º AE1=A+cYD AE1´=A´+cYD A A´ ΔA E1 E1´ Y AE Y1´ Y1 23

Změna výdajového multiplikátoru S růstem MPC roste multiplikátor, a tedy roste sklon křivky AE, stává se strmější (osa 45o = sklon 1). 45º AE1 AE1´ A A´ ΔA E1 Y AE Y1´ Y1 AE2´ E2´ Y2 Y2´

Třísektorový model: vládní výdaje a daně Y = YD + TA – TR TA = TAa + tY Průměrná míra zdanění: Mezní míra zdanění:

Celkové plánované výdaje v třísektorovém modelu AE = C + I + G AE = Ca + c(Y - tY – TAa + TR)+I +G A = Ca - cTAa + cTR + I + G AE = A + c(1 - t) Y

Celkové plánované výdaje v třísektorovém modelu Sklon spotřební funkce je ovlivněn nejenom výší c, ale i t, neboť z důchodu domácností uniká dále část v podobě daní. c (1 - t) = mezní sklon ke spotřebě z důchodu při existenci důchodové daně t Při t větším než 0 je přímka AE plošší a počátek přímky AE je výše, než ve dvousektorovém modelu (A byly rozšířeny o G + cTR - cTAa ).

Celkové plánované výdaje v třísektorovém modelu 45º AE I G A E1 Y1 Ca Y C=Ca+cTR-cTAa+c(1-t)Y C´=Ca+cYD C+I AE=C+I+G

Multiplikátor vládních výdajů se sazbou důchodové daně t: Multiplikátor vládních výdajů se sazbou důchodové daně t má menší účinnost než jednoduchý výdajový multiplikátor, protože kromě úniku důchodu do úspor dochází navíc i k úniku do daní . 29

Čtyřsektorový model: čistý export NX = X - M X = Xa M = Ma + mY m = MPM (mezní sklon k importu z důchodu) Celkové plánované výdaje ve čtyřsektorovém modelu: AE = C + I + G + NX AE = A + c(1 - t)Y – mY mY = únik do dovozů AE = A +[c(1 - t) - m]Y A = Ca - cTAa + cTR + I + G + NXa 30

Celkové plánované výdaje ve čtyřsektorovém modelu Sklon křivky AE2 je nižší než sklon křivky AE1 (únik do úspor, do daní a do importu). Sklon křivky AE2 je dán mezním sklonem k výdajům z důchodu Y, tedy c (1 - t) – m. Autonomní výdaje se změnily o NXa, rovnovážný produkt klesl z Y1 na Y2. 31

Celkové plánované výdaje ve čtyřsektorovém modelu 45º AE AE2=C+I+G+NX AE1=C+I+G Y Y1 Y2 NXa E1 E2 32

Jednoduchý výdajový multiplikátor v otevřené ekonomice Y = AE AE = A + c (1- t)Y – mY Y = A + c (1 - t) Y - mY 33

Shrnutí 1/4 Spotřebu tvoří výdaje domácností na statky krátkodobé a dlouhodobé spotřeby a na služby. Spotřeba se člení na autonomní část, která nezávisí na velikosti disponibilního důchodu – označuje se jako autonomní, a na část, která závisí na disponibilním důchodu. Mezní sklon ke spotřebě udává, o kolik se změní spotřeba, jestliže se disponibilní důchod změní o jednotku. Spotřeba roste, klesá-li úroková míra, roste-li bohatství a zlepšuje-li se očekávání budoucího vývoje. 34

Shrnutí 2/4 Krátkodobě spotřeba absolutně roste, ale její podíl na disponibilním důchodu se snižuje. Dlouhodobě je podíl spotřeby na disponibilním důchodu stabilní. Teorie životního cyklu říká, že spotřeba je v dlouhém období relativně stabilní. V období s vysokým příjmem domácnosti vydávají za spotřebu méně, než činí jejich disponibilní důchod, a to jim umožňuje tvořit úspory, které využijí v období, kdy mají nízký příjem. Mezní sklon k úsporám udává, jak se změní úspory, jestliže se disponibilní důchod změní o jednotku. 35

Shrnutí 3/4 Součet mezního sklonu ke spotřebě a mezního sklonu k úsporám je jedna. Skutečné investice jsou dány součtem plánovaných investic a neplánovaných investic (změnou stavu zásob). Plánované investice nezávisí na velikosti HDP, ale závisí např. na úrokové míře. Rovnovážný HDP je takový produkt, kdy se plánované výdaje rovnají skutečně vytvořenému produktu. Rovnovážný HDP vzroste po zvýšení plánovaných investic o více, než činí výše změny plánovaných investic. 36

Shrnutí 4/4 Rovnovážný produkt získáme, jestliže součet autonomních výdajů vynásobíme příslušným multiplikátorem. Disponibilní důchod v třísektorové ekonomice odpovídá přibližně výši HDP zmenšeného o daně a zvýšeno o transfery. Čistý export je rozdíl mezi exportem a importem. Import má část autonomní, nezávislou na HDP sledované země a část, která na HDP sledované země závisí. Mezní sklon k importu udává, jak se změní import, jestliže se změní HDP sledované země. 37