OSN

úřední jazyky  angličtina, arabština, čínština, francouzština, ruština, španělština generální tajemník  Pan Ki-mun (od roku 2007) založení  26. června 1945 počet členských států  192 sídlo  New York (USA) oficiální stránky  www.un.org  

Název “Spojené národy” navrhl americký prezident Franklin D Název “Spojené národy” navrhl americký prezident Franklin D. Roosevelt a poprvé jej bylo užito za druhé světové války v “Deklaraci Spojených národů” z 1. ledna 1942. Státy nejprve založily mezinárodní organizace určené ke spolupráci v konkrétních otázkách. Mezinárodní telekomunikační unie byla založena v roce 1865 pod tehdejším názvem Mezinárodní telegrafická unie a Všeobecná poštovní unie vznikla roku 1874. Obě jsou dnes specializovanými organizacemi systému OSN. V roce 1899 se v Haagu konala První mezinárodní mírová konference, jejímž cílem bylo vypracovat nástroje k mírovému řešení krizí, prevenci válek a kodifikaci pravidel boje. Konference schválila Úmluvu o mírovém řešení mezinárodních konfliktů a ustavila Stálý arbitrážní soud, který zahájil činnost v roce 1902. V roce 1945 se zástupci 50 zemí sešli v San Francisku na Konferenci Spojených národů o mezinárodním uspořádání, aby vypracovali Chartu OSN. Organizace spojených národů oficiálně vznikla 24. října 1945, kdy byla Charta ratifikována Čínou, Francií, Sovětským svazem, USA, Velkou Británií a většinou ostatních signatářských zemí OSN. Každoročně je proto 24. říjen oslavován jako Den Spojených národů.

Charta OSN Charta Spojených národů je ustavující dokument světové organizace, který stanovuje práva a povinnosti členských států a ustavuje orgány a postupy fungování OSN. Jako mezinárodní smlouva kodifikuje Charta základní principy mezinárodních vztahů - od suverenity a rovnosti mezi státy až po zákaz užití síly při řešení mezinárodních sporů.

Cíle OSN * udržovat mezinárodní mír a bezpečnost * rozvíjet přátelské vztahy mezi národy založené na respektování zásad rovnoprávnosti a práva na sebeurčení národů * spolupracovat při řešení mezinárodních ekonomických, sociálních, kulturních a humanitárních otázek a podpoře základních lidských práv a svobod * být centrem pro koordinaci kroků, které národy podnikají v zájmu dosažení těchto společných cílů

Cíle OSN do roku 2015: snížit chudobu a sociální vyloučení dosáhnout univerzálního primárního vzdělávání prosazovat rovnost mužů a žen a poskytovat ženám více možností prosadit se ve společnosti snížit dětskou úmrtnost zlepšit zdraví matek boj s HIV/AIDS, malárií a dalšími nemocemi zajistit environmentální udržitelnost vybudovat globální partnerství pro rozvoj udržovat mezinárodní mír a bezpečnost

Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (Světová banka) - IBRD Mezinárodní asociace pro rozvoj - IDA Mezinárodní fond pro rozvoj zemědělství - IFAD Mezinárodní finanční korporace - IFC Mezinárodní výzkumný a vzdělávací ústav pro podporu žen - INSTRAW Mezinárodní telekomunikační unie - ITU Centrum OSN pro lidská obydlí (Habitat) - UNCHS Konference OSN o obchodu a rozvoji - UNCTAD Skupina vojenských pozorovatelů OSN pro dodržování dohody o odpoutání vojsk - UNDOF Program OSN pro rozvoj - UNDP Program OSN pro životní prostřední - UNEP Ozbrojené síly OSN na Kypru - UNFICYP Fond OSN pro populační činnost - UNFPA Mezinárodní správa Kosova - UNMIK Mise dobrovolné pomoci OSN v Afghánistánu a Pákistánu - UNGOMAP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky - UNHCR Dětský fond OSN - UNICEF Organizace OSN pro průmyslový rozvoj - UNIDO Dočasné ozbrojené síly OSN v Libanonu - UNIFIL

Vojenská pozorovatelská skupina OSN pro Írán a Irák - UNIIMOG Institut OSN pro výcvik a výzkum - UNITAR Vojenská pozorovatelská skupina OSN v Indii a Pákistánu - UNMOGIP Pozorovatelská skupina OSN ve Střední Americe - UNOGCA Pozorovatelská skupina OSN v Libanonu - UNOGIL Pozorovatelská mise OSN v Ugandě a Rwandě - UNOMUR Ochranné a stabilizační síly OSN v bývalé Jugoslávii - UNPROFOR, IFOR, SFOR, KFOR Agentura OSN pro pomoc a zaměstnanost palestinských uprchlíků na Blízkém východě - UNRWA Dozorčí organizace OSN pro dodržování příměří v Palestině - UNTSO Univerzita OSN - UNU Světová poštovní unie - UPU Rada pro světovou výživu - WFC Rozvojový fond OSN pro ženy - UNIFEM Světový potravinový program - WFP Světová organizace duševního vlastnictví - WIPO  

Zásady OSN * všechny členské státy jsou suverénní a rovnoprávné * zavazují se plnit své povinnosti vyplývající z Charty * zavazují se řešit mezinárodní spory mírovými prostředky, bez ohrožování mezinárodního míru, bezpečnosti a spravedlnosti; * zavazují se poskytnout OSN veškerou pomoc při jakékoli akci, ke které Organizace na základě Charty přistoupí, a zároveň nebudou podporovat státy, vůči kterým Organizace přijala preventivní či donucovací opatření * žádné ustanovení Charty neopravňuje Spojené národy k tomu, aby se vměšovaly do otázek, které jsou výlučně vnitřní záležitostí jakéhokoli státu.

Rada bezpečnosti je bezesporu nejmocnějším orgánem OSN. Zatímco usnesení ostatních orgánů jsou ve vztahu k členským státům OSN pouze doporučující, rezoluce Rady bezpečností jsou závazné a Rada může jejich splnění vynucovat i silou. Rada bezpečnosti je patnáctičlenná. Pět členů jsou tzv. stálí členové se zvláštními pravomocemi, zbylých 10 členů (nestálí členové) je voleno Valným shromážděním OSN na dvouleté období a to tak, že každým rokem se obmění pět členů. Tento orgán zasedá stále a do jeho kompetence patří : zachování míru ve světě řešení sporů úprava zbrojení používání sankcí vůči narušiteli podnikání vojenských akcí proti agresoru navrhuje kandidáta na generálního tajemníka spolu s valným shromážděním volí soudce mezinárodního soudního dvoru předkládá zprávy o svojí činnosti valnému shromáždení Bezpečnostní rada jako jediný orgán může nařídit použití síly při řešení ohrožení míru.

Stálí členové Pět stálých členů představovalo vítězné velmoci po II. světové válce. Byly to: Čínská republika Francie Sovětský svaz USA Spojené království Čína byla reprezentována Čínskou republikou na ostrově Tchaj-wan. Od roku 1971 je Čína v OSN a tedy i v Radě bezpečnosti zastoupena pevninskou Čínskou lidovou repulikou. Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 zaujalo post stálého člena Rady bezpečnosti Rusko. Aktuálními stálými členy Rady bezpečnosti jsou: Čínská lidová republika Rusko Nejvýznamnější zvláštní pravomocí stálých členů RB OSN je neomezené právo veta, kdy kterýkoliv z nich může zablokovat jakékoliv rozhodnutí RB OSN. Toto veto nelze žádným způsobem obejít.

Nestálí členové Nestálí členové Aktuální členové RB OSN. Modře stálí, zeleně nestálí. Nestálé členy Rady bezpečnosti volí Valné shromáždění na svém každoročním podzimním zasedání a zvolení členové nastupují do rady k 1. lednu nadcházejícího roku. Jsou stanoveny regionální skupiny zemí, které navrhují ze svého středu jednu nebo několik kandidátských zemí. Afrika vysílá do Rady bezpečnosti tři nestálé členy, Asie, Latinská Amerika a západní Evropa po dvou nestálých členech a východní Evropa (kam spadá ČR) jednoho zástupce. Jedním ze zástupců musí být arabská země spadající střídavě pod Afriku nebo Asii. Žádná země nemůže být zvolena do Rady bezpečnosti dvakrát bezprostředně po sobě, vždy musí následovat alespoň jednoletá přestávka.

Aktuálními (únor 2008) nestálými členy Rady bezpečnosti jsou: Belgie (Západní Evropa) Burkina Faso (Afrika) Chorvatsko (Východní Evropa) Indonésie (Asie) Itálie (Západní Evropa a jiní) Jihoafrická republika (Afrika) Kostarika (Latinská Amerika) Libye (Arabský svět) Panama (Latinská Amerika) Vietnam (Asie) Zástupci všech členských zemí Rady bezpečnosti musejí být stále přítomni v newyorském sídle OSN, aby se rada mohla v případě potřeby kdykoliv sejít ke svému zasedání. Předsednictví v radě se střídá po měsíci, podle abecedního pořádku anglických názvů zemí.

Poručenská rada OSN dnes spočívá, nepracuje. Její rolí bylo zabezpečit přechod závislých a nesamostatných území k samostatnosti. Skládala se z dvojího členství. Na jedné straně byly státy, které spravovaly nesamostatná území a na druhé straně stáli členové bezpečnostní rady plus tolik dalších států, aby byla rovnováha na obou stranách. Pod správu patřila bývalá mandátní území Společnosti národů; území, jenž byla odňata poraženým mocnostem po druhé světové válce - Itálii, Japonsku; dále území, která státy dobrovolně svěřily pod poručenský systém. Ve skutečnosti však žádný stát nesvěřil svá území dobrovolně.

Mezinárodní soudní dvůr Mezinárodní soudní dvůr má sídlo v Haagu. Má 15 členů volených Valným shromážděním a Radou bezpečnosti. Soudci jsou voleni na 9 leté období, které končí dne 5. února roku, který je uveden v závorce za jmény soudců. Při volbě musí být zohledněna zásada, že mají být zastoupeny všechny regiony světa a také jednotlivé právní kultury. Soud se řídí statutem, který byl přijat spolu s Chartou OSN. Rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora jsou závazná a definitivní. Může projednávat spory, které mu předloží sporové strany, nebo spory stran, které v minulosti přiznaly jeho generální příslušnost. Současné složení Mezinárodního soudního dvora (k listopadu 2006): Awn Shawkat Al-Khasawneh, Jordánsko (2009); Ronny Abraham, Francie (2009); Gonzalo Parra-Aranguren, Venezuela (2009); Raymond Ranjeva, Madagaskar (2009); Rosalyn Higgins, Velká Británie (2009); Shi Jiuyong, Čína (2012); Abdul G. Koroma, Sierra Leone (2012); Hisashi Owada, Japonsko (2012); Bruno Simma, Německo (2012); Peter Tomka, Slovensko (2012); Kenneth Keith, Nový Zéland (2015); Bernardo Sepúlveda Amor, Mexiko (2015); Thomas Buergenthal, USA (2015); Mohamed Bennouna, Maroko (2015) a Leonid Skotnikov, Rusko (2015). Předsedkyní Mezinárodního soudního dvora byla zvolena soudkyně Rosalyn Higgins (Velká Británie) a místopředsedou soudce Awn Shawkat Al-Khasawneh (Jordánsko).

Mezinárodní soudní dvůr (MSD) anglicky International Court of Justice (ICJ), francouzsky Cour Internationale de Justice (CIJ) - je hlavním soudním orgánem Organizace spojených národů. Sídlí v nizozemském Haagu v Paláci míru. Byl zřízen roku 1945 na základě Charty OSN jako nástupce Stálého dvora mezinárodní spravedlnosti. Hlavním právním dokumentem pro činnost soudu je Statut Mezinárodního soudního dvora. Statut MSD je v podstatě shodný se statutem svého předchůdce a tvoří nedílnou součást Charty OSN. Jednací řád si MSD přijímá a mění sám. Úředním jazykem je francouzština a angličtina. Hlavním úkolem soudu je řešit spory mezi státy a podávát posudky o právních otázkách na žádost oprávněných orgánů.

Složení soudu Mezinárodní soudní dvůr se skládá z patnácti soudců volených Valným shromážděním a Radou bezpečnosti ze seznamu osob navržených státními skupinami Stálého rozhodčího soudu. Soudci jsou voleni na devět let a mohou být znovuzvoleni. Každé tři roky se ve volbě obnovuje jedna třetina soudců. Členy soudu nemohou být zároveň dva příslušníci stejného státu. Podle čl.9 Statutu by ve sboru měly být zastoupeny „hlavní formy civilizace a hlavní právní soustavy světa“ a soudci jsou vybírání nezávisle na jejich státní příslušnost z osob vysoké morální úrovně, které jsou způsobilé zastávat nejvyšší soudní úřady ve své zemi nebo jsou uznávanými znalci mezinárodního práva (čl.2). Soudci se usnáší prostou většinou hlasů a v případě rovnosti je rozhodující hlas předsedy.  

Soudci ad hoc Soudci se účastní i sporů svého státu. Pokud strany svého soudce nemají, můžou dle svého výběru jmenovat soudce ad hoc. Celkový počet soudců v konkrétním případě tedy může být až sedmnáct. Senáty Ve většině případů zasedá Dvůr v plném počtu, kvórum je devět soudců. Může však pro určité druhy sporů utvořit menší senáty při minimálním počtu tří soudců. Každý rok také tvoří pětičlenný senát, který pak na žádost stran rozhoduje ve zkráceném řízení. Současné složení Předseda: Rosalyn Higgins (Spojené království) Místopředseda: Awn Shawkat Al-Khasawneh (Jordánsko)

Soudci: Raymond Ranjeva (Madagaskar) Gonzalo Parra-Aranguren (Venezuela) Thomas Buergenthal (Spojené státy americké) Shi Jiuyong (Čína) Abdul G. Koroma (Sierra Leone) Hisashi Owada (Japonsko) Bruno Simma (Německo) Peter Tomka (Slovensko) Ronny Abraham (Francie) Kenneth Keith (Nový Zéland) Bernardo Sepúlveda Amor (Mexiko) Mohamed Bennouna (Maroko) Leonid Skotnikov (Rusko)  

Odborné organizace OSN Mezinárodní organizace práce - ILO Mezinárodní organizace pro civilní letectví - ICAO Organizace pro výchovu, vědu a kulturu - UNESCO Organizace pro výživu a zemědělství - FAO Světová meteorologická organizace - WMO Světová zdravotnická organizace - WHO Mezinárodní měnový fond - IMF (v češtině MMF) Mezinárodní agentura pro atomovou energii - IAEA Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (Světová banka) - IBRD Mezinárodní asociace pro rozvoj - IDA Mezinárodní fond pro rozvoj zemědělství - IFAD Mezinárodní finanční korporace - IFC Mezinárodní výzkumný a vzdělávací ústav pro podporu žen - INSTRAW Mezinárodní telekomunikační unie - ITU Centrum OSN pro lidská obydlí (Habitat) - UNCHS Konference OSN o obchodu a rozvoji - UNCTAD Skupina vojenských pozorovatelů OSN pro dodržování dohody o odpoutání vojsk - UNDOF Program OSN pro rozvoj - UNDP Program OSN pro životní prostřední - UNEP Ozbrojené síly OSN na Kypru - UNFICYP Fond OSN pro populační činnost - UNFPA

Mezinárodní správa Kosova - UNMIK Mise dobrovolné pomoci OSN v Afghánistánu a Pákistánu - UNGOMAP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky - UNHCR Dětský fond OSN - UNICEF Organizace OSN pro průmyslový rozvoj - UNIDO Dočasné ozbrojené síly OSN v Libanonu - UNIFIL Vojenská pozorovatelská skupina OSN pro Írán a Irák - UNIIMOG Institut OSN pro výcvik a výzkum - UNITAR Vojenská pozorovatelská skupina OSN v Indii a Pákistánu - UNMOGIP Pozorovatelská skupina OSN ve Střední Americe - UNOGCA Pozorovatelská skupina OSN v Libanonu - UNOGIL Pozorovatelská mise OSN v Ugandě a Rwandě - UNOMUR Ochranné a stabilizační síly OSN v bývalé Jugoslávii - UNPROFOR, IFOR, SFOR, KFOR Agentura OSN pro pomoc a zaměstnanost palestinských uprchlíků na Blízkém východě - UNRWA Dozorčí organizace OSN pro dodržování příměří v Palestině - UNTSO Univerzita OSN - UNU Světová poštovní unie - UPU Rada pro světovou výživu - WFC Rozvojový fond OSN pro ženy - UNIFEM Světový potravinový program - WFP Světová organizace duševního vlastnictví - WIPO