Husitství

Evropa a země Koruny české na přelomu 14. a 15. století hluboká společenská krize ve společnosti morové epidemie stoletá válka mezi Anglií a Francií (1337 – 1453) všeobecný úpadek církve papežské schizma

Reformní hnutí projevovalo se především kritikou církve: hromadila velký majetek - patřila jí třetina veškeré půdy v zemi od poddaných vybírala tzv. desátek (desetinu úrody a dobytka) vybírala poplatky za služby věřícím (křty, svatby, zpověď, pohřby) prodej odpustků – odpuštění trestu i za nejtěžší hříchy už za Karla IV. se objevili první kazatelé požadující nápravu poměrů v církvi i ve vztazích mezi lidmi (Jan Milíč z Kroměříže, Konrád Waldhauser) za Václava IV. se hlavním mluvčím se stává reformní proud na Univerzitě Karlově, posílený roku 1409 Dekretem kutnohorským uznávaným představitelem reformátorů byl Mistr Jan Hus (Jeroným Pražský, Jakoubek ze Stříbra)

Mistr Jan Hus (1369/70 - 1415) nejznámější kazatel v době vlády Václava IV. získal vzdělání na Karlově Univerzitě stal se Mistrem (profesorem) a později rektorem na UK byl vysvěcen na kněze od 1402 káže v Kapli Betlémské jeho kázání přitahovalo mnoho věřících, mimo jiné i proto, že kázal v českém jazyce

Jan Hus – reformátor církve požadoval, aby věřící, hlavně duchovní, žili podle zásad svatého písma církev neměla lpět na majetku a měla se věnovat výhradně službě věřícím roku 1212 se otevřeně stavěl proti odpustkům

roku 1412 vypukly v Praze demonstrace proti odpustkům papež uvrhl Jana Husa do klatby a nad Prahou vyhlásil církevní trest (interdikt) Hus se uchýlil na venkov, dále kázal a psal svá díla byl povolán do Kostnice, aby před církevním koncilem své učení obhájil byl uvězněn, neměl možnost se hájit, pouze své učení odvolat

protože tak neučinil, byl 6 protože tak neučinil, byl 6. července roku 1415 v Kostnici jako kacíř upálen smrt Jana Husa vzbudila v Čechách všeobecné pobouření po jeho smrti si stoupenci jeho učení začali říkat kališníci

Jan Hus v datech: 1385 – příchod na studia do Prahy 1396 – jako Mistr přednáší na KU 1402 – počátek kázání v kapli Betlémské 1409 – podíl na vydání Dekretu Kutnohorském, rektor na KU 1412 – vystoupení proti prodeji odpustků, nucený odchod z Prahy 1415 – povolán do Kostnice 6. 7. 1415 - upálen

Z myšlenek Mistra Jana Husa z Husova rozloučení v dopise z Kostnice …je záměrem naší strany, aby duchovenstvo žilo poctivě, podle evangelia Ježíše Krista a zavrhlo okázalou nádheru, lakotu, zhýralost… …zlem nazývám pálení knih, kteréž žádného hříchu ze srdce lidí neodstranilo… …také prosím, abyste se milovali, dobrých násilím tlačiti nedali a pravdy každému přáli…

Jan Hus – jazykový reformátor péče o český jazyk kázání v českém jazyce podíl na jazykové reformě zavedení jazykových znamének díla: Proti bule papežské O českém pravopise Knížky o svatokupectví O šesti bludiech

První pražská defenestrace Václav IV. nejprve s Husem souhlasil na nátlak církve svůj postoj změnil do městské rady jmenoval odpůrce husitského hnutí pobouření husité přepadli 30. 7. 1419 pod vedením Jana Želivského Novoměstskou radnici a 15 konšelů vyhodili z oken tato událost označovaná jako první pražská defenestrace, byla počátkem husitské revoluce

Husitská revoluce (1419 – 1436) hodlala změnit poměry ve společnosti a prosadit Husovi myšlenky k husitské revoluci se v Čechách nepřidali všichni část české šlechty zůstala věrna katolické víře Morava a ostatní země Koruny české husitství nepřijaly v evropských zemích se k husitům také nikdo nepřidal

Hlavní husitské směry umírněnější část radikální část sami husité nebyli ve svých názorech jednotní umírněnější část požadovala odebrání majetku církvi radikální část požadovala rovnost všech lidí

Táborité roku 1420 si radikální husité vybudovali město Tábor podle názvu města se jim říkalo táborité zpočátku se vněm snažili žít podle zásady rovnosti po příchodu do města odevzdávali lidé veškerý svůj majetek do velkých kádí ten se stal jejich společným vlastnictvím brzy se ukázalo, že absolutní rovnost mezi lidmi není možná proto táborité od tohoto způsobu života pozvolna upouštěli

Čtyři pražské artikuly husité se po dlouhých diskuzích shodli roku 1420 v Praze na společném programu, které shrnuli do čtyř článků neboli artikulů

Křížové výpravy proti husitům papež za podpory krále Zikmunda Lucemburského vypravil v letech 1420 – 1433 proti husitům v Čechách pět křížových výprav husité však dokázali díky vojenské taktice všechny křížové výpravy porazit hlavní zásluhu na úspěchu vojenských vojsk měl Jan Žižka z Trocnova po jeho smrti při tažení na Moravu se vedení ujal táborský kněz Prokop Holý

Husitské bitvy vítězné: 1420 u Sudoměře 1420 na Vítkově 1422 na Vyšehradu 1423 u Hořic 1424 u Malešova (smrt Jana Žižky) 1426 u Ústí nad Labem 1427 u Tachova 1431 u Domažlic prohra: 1434 u Lipan (porážka husitů, smrt,Prokopa Holého) 1437 dobití hradu Sion (Jan Roháč z Dubé)

Basilejská jednání (1431 – 1449) po porážce křižáckých vojsk začali papež a Zikmund Lucemburský s husity jednat pozvali je na církevní sněm v Basileji při těchto jednání se opět ukázala názorová nejednotnost husitů církevní sněm požadoval rozpuštění husitský vojsk s tím nesouhlasila radikální část husitů sněm skončil neúspěšně

proti radikálním husitům, kteří odmítli rozpustit své vojsko a blokovali tak basilejská jednání, se postavila umírněná část husitů spolu s katolíky vytvořili takzvanou panskou jednotu dne 30. května 1434 došlo k bitvě u Lipan vojsko radikálních husitů pod vedením Prokopa Holého bylo panskou jednotou poraženo tato bitva však neznamenala konec husitství jednání v Basileji pokračovala 5. července 1436 byla v Jihlavě slavnostně vyhlášena dohoda mezi husity a basilejským koncilem – tzv. jihlavská kompaktáta ukončila husitskou revoluci

Jihlavská kompaktáta povolovala přijímání pod obojí každý se mohl svobodně rozhodnout, zda se přihlásí ke kališnickému nebo katolickému vyznání částečné odebrání majetku církvi husité na oplátku uznali Zikmunda Lucemburského českým králem

Co se husitskou revolucí změnilo? během husitské revoluce došlo v Českém království k důležitým změnám vzrostla moc a bohatství vysoké i nižší šlechty a měst tyto skupiny obyvatel se rozdělily podle postavení na tři stavy stavové měli značnou moc - byli členy zemských sněmů, které spravovali zemi

Výsledky husitské revoluce církev ztratila z velké části majetek a moc byla prvním pokusem o spravedlivé uspořádání společnosti v Evropě ve větší míře se začal používat český jazyk většina klášterů a katolických kostelů byla husitskými vojsky vydrancována upadlo hospodářství, kultura a vzdělání, které husité považovali za zdroj pýchy husitství zpřetrhalo vztahy českého království s okolními státy oslabena byla i sounáležitost s ostatními zeměmi Koruny české

Co vedlo ke vzniku husitské revoluce? Kdo byl Mistr Jan Hus? Co rozumíme pod pojmem první pražská defenestrace? Jaké byly hlavní husitské směry? Jaký cíl si revoluce kladla? Co byly čtyři pražské artikuly? Kdy husitská revoluce skončila? Co se revolucí změnilo?

Slovníček Betlémská kaple – založena 1391 pro česká kázání dekret – nařízení, zákon husité – pozdější označení Husových stoupenců, sami se mezi sebou nazývali bratry a sestry kacíř – člověk zastávající názory, které se lišily od závazného učení katolické církve klatba – trest, vylučující obec z účasti na svátostech, bohoslužbách a církevním životě

kalich – nádoba na víno při bohoslužbách, později symbol husitů odpustky – písemné doklady o odpuštění trestů za spáchané hříchy příjímání podobojí – chleba (hostie) jako těla Kristova i vína jako krve Kristova, od 1215 přijímali pouze kněží sloužící mši reformátor – člověk usilující nebo provádějící změny v různých oblastech života