Doporučené postupy při zadávání veřejných zakázek a veřejno- soukromých partnerstvích Jan Pavel
Indikátory „problémové“ veřejné zakázky Nízký počet uchazečů Eliminační kvalifikační předpoklady Dodatečné navyšování ceny veřejné zakázky (vícepráce) Nevymáhání smluvních pokut zadavatelem Prodlužování doby plnění veřejné zakázky Uzavírání dodatků ke smlouvě
Klíčová východiska Cílem veřejné zakázky je uspořit veřejné peníze Prostředkem k dosažení tohoto cíle je získání co nejvíce nabídek a tomu by mělo být vše podřízeno Konkurenčním testováním prokazuji, že jsem jednal hospodárně Je nutné zveřejňovat maximum (nemám se za co stydět)
Logický rámec pro rozhodování o vynaložení veřejných prostředků
Charakter poptávaného předmětu plnění Problém zejména u služeb Velice obtížná kvantifikace Důsledkem mohou být velmi vysoké transakční náklady Někdy je tedy lepší zůstat u interní produkce
Ukázka indikátorů
Zákon o veřejných zakázkách a metodika 3E Při vynakládání veřejných prostředků je nutné sledovat kriteria hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti
Klíčové body v zadávacím řízení A) Vymezení předmětu plnění B) Kvalifikační předpoklady C) Volba zadávací metody D) Hodnotící kriterium E) Lhůty a informace
A) vymezení předmětu plnění Je stále nutné vidět vazbu na 3 E Příliš úzce vymezený předmět omezuje konkurenci a vede k růstu ceny Jaké jsou užitné vlastnosti předmětu plnění, jež uspokojí naši potřebu? Problém sdružování předmětů plnění do velkých zakázek a obráceně
B) kvalifikační předpoklady Cílem kvalifikačních předpokladů je vyloučit ty firmy, které nejsou schopny danou zakázku uspokojit Při příliš přísných kvalifikačních předpokladech dojde k omezení konkurence a k růstu ceny. Kolik firem se bude moci ucházet o mou zakázku při zvolených kvalifikačních kriteriích?
C) Volba zadávací metody Jakákoliv jiná zadávací řízení než otevřená omezují konkurenci a vedou k růstu ceny. Potenciální úspory administrativních nákladů jsou zanedbatelné. Je v zájmu každého zadavatele získat maximální počet nabídek: Snižuje se pravděpodobnost kartelizace Firmy se vzájemně hlídají
D) Hodnotící kriterium Kriterium nejnižší ceny je nejvíce transparentní. Při poklesu váhy ceny vesměs klesá počet podaných nabídek. Užitné a jiné vlastnosti je možné specifikovat ve vymezení předmětu plnění. Koncept celoživotních nákladů. Pokud je již použito kriterium ekonomické výhodnosti, je vhodné nastavit max/min hranice Někdy jsou kriteria bez limitů nesmyslná (např. smluvní pokuta)
D) Hodnotící kriterium Ovlivňuje mi zvolené kriterium schopnost statku uspokojit mou potřebu? Pokud ano, kolik jsem za to ochoten zaplatit? Ekonomická výhodnost = efektivnost = poměr mezi užitky a náklady
Možný příklad patové situace při nesprávném chápání kriteria ekonomická výhodnost
Základní kategorie předmětů plnění
1.Definuj cílové stavy výdajové aktivity! Cíle vychází z nutnosti uspokojit pociťovanou potřebu. 2.Identifikuj roli veřejné zakázky v dosažení cílů sledované aktivity. Zařaď předmět veřejné zakázky do jedné z kategorií uvedené v tabulce 1. 3.Specifikuj předmět plnění ve vazbě na jeho kategorizaci! 4.Analyzuj definici předmětu plnění! 5.Rozhodni: Umožňuje definice předmětu plnění, aby se v nabídkách objevily statky, které se mohou lišit v relevantních provozně- nákladových nebo relevantních užitných vlastnostech? Ano – Jdi na krok 6. Ne – Použij kriterium nejnižší nabídkové ceny. 6.Rozhodni: Umožňuje definice předmětu plnění, aby se v nabídkách objevily statky, které se mohou lišit v relevantních provozně- nákladových vlastnostech, ale nemohou se lišit v relevantních užitných vlastnostech? Ano – Použij kriterium ekonomická výhodnost, které budou tvořit pouze dílčí kriteria nákladového charakteru (jedná se o modifikaci kriteria nejnižší nabídková cena). Ne – Jdi na krok 7 7.Rozhodni: Umožňuje definice předmětu plnění, aby se nabídky lišily pouze z hlediska relevantních užitných vlastností, ale nemohou se lišit v relevantních provozně-nákladových vlastnostech? Ano – Použij kriterium ekonomická výhodnost, které budou tvořit užitková kriteria a nabídková cena. Ne – Použij kriterium ekonomická výhodnost, které budou tvořit užitková i nákladová kriteria.
Rekapitulace možných typů rozhodovacího kriteria uvádí následující tabulka
E) Lhůty a informace Podat nabídku není lehké ani levné Zadavatel by měl firmám vše dělat co nejjednodušší Po schválení rozpočtu zveřejnit plán nakupování včetně předběžného časového plánu Nepožadovat zbytečné dokumenty Vše (pokud možno) řešit dálkovým přístupem
Postkontraktační chování Zveřejňování smluv a zejména dodatků Vyhodnocení zakázky Problém dobrých smluv (je lepší dávat do zadávací dokumentace vzorovou smlouvu)
Transparentnost Zakázky s nízkou hodnotou Zveřejňování výsledků Elektronické aukce (zvýší počet podaných nabídek a následně i cenu)
Procentuální pozice limitů ZsNH na dodávky a služby Zdroj: Rišticová (2009) Působnost Evropské unie - nadlimitní zakázky Zdroj: Rističová (2009)
Reakce na kontroly Nutné jednoznačně specifikovat zodpovědnost Při udělení pokuty je nutné o ní účtovat a vymáhat ji Reakce jak personální tak i metodická
PPP projekty Partnerství veřejného a soukromého sektoru Zdá se být dobrým řešením – investice bez peněz ALE: Je vhodné jen tehdy, když se ekonomicky ukáže jako výhodnější
Public Sector Comparator Zdroj: Asociace PPP
Hlavní rizika Vznik monopolní závislosti Morální hazard Dlouhodobost (skutečně vím, co bude za 30 let?)