Rozvojové záměry na železnici Ing. Jindřich Kušnír Ministerstvo dopravy

Důvody modernizace železniční infrastruktury ZVÝŠENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY zvýšení rychlosti přepravy a nabídky spojů železnice jako páteř systému veřejné dopravy železnice jako ekologický druh dopravy odlehčení zátěže ostatních druhů dopravy POTENCIÁL ROZVOJE ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY rychlá dálková doprava Þ taktová doprava, max. rychlost 160-200 km/h příměstská doprava Þ taktová doprava, interval ve špičce 30, ev. 15 min rychlá meziregionální doprava Þ taktová doprava, max. rychlost 120-160 km/h nákladní doprava Þ segregace od osobní dopravy, vyšší nosnost tratí NÁROKY NA INFRASTRUKTURU: TRAŤOVÁ RYCHLOST + KAPACITA POTŘEBA ZÁSADNÍ MODERNIZACE ŽELEZNIČNÍ INFRASTRUKTURY

SPECIFICKÉ NÁROKY NA INFRASTRUKTURU Taktová doprava CÍLE zkvalitnění a zatraktivnění nabídky veřejné dopravy přiblížení časové dostupnosti veřejné dopravy dopravě individuální zjednodušení a zpravidelnění fungování veřejné dopravy z hlediska cestujících zlepšení a stabilizace přípojových vazeb optimální využití infrastruktury, vozidel, personálu PRINCIPY FUNGOVÁNÍ pravidelný interval mezi spoji (zpravidla 2 h nebo 1 h; příměstská doprava ve špičkách ½ h nebo ¼ h) definování přestupních uzlů mezi jednotlivými linkami potřeba dosažení systémových jízdních dob mezi přestupními uzly jednotná osa symetrie u všech linek Þ přípojové vazby v obou směrech SPECIFICKÉ NÁROKY NA INFRASTRUKTURU vyšší počet vlaků Þ nároky na kapacitu tratí (křižování, předjíždění) zajištění přestupů v uzlech Þ nároky na kapacitu uzlů (počty nástupištních hran, mimoúrovňová křížení tratí v uzlech) dosažení systémových jízdních dob mezi uzly Þ nároky na traťovou rychlost

Modernizace tranzitních železničních koridorů dokončeno v realizaci / v přípravě

III. koridor: úsek Praha – Cheb 40 % v úseku Praha – Plzeň budou realizovány 2 rozsáhlé přeložky Praha – Beroun a Ejpovice – Plzeň v trase budoucí vysokorychlostní tratě v úseku Plzeň – Cheb optimalizace tratě ve stávající stopě, částečné zdvoukolejnění v úseku Dětmarovice – Mosty u Jablunkova optimalizace stávající tratě, vazba na propojení průmyslových zón Nošovice a Žilina III. koridor: úsek Praha – Cheb PRAHA PLZEŇ CHEB EJPOVICE BEROUN

IV. koridor Praha Benešov Tábor Veselí nad České u Prahy Lužnicí Budějovice v úseku Praha – Benešov u Prahy optimalizace tratě ve stávající stopě v úseku Benešov u Prahy – České Budějovice modernizace tratě s rozsáhlými přeložkami v úseku České Budějovice – Horní Dvořiště optimalizace tratě ve stávající stopě 23 %

Modernizace tratě Brno – Přerov součást prioritního evropského projektu č. 23B spojnice krajských měst Brno – Ostrava, Brno – Olomouc, Brno – Zlín jedna z nejzatíženějších tratí v dálkové i příměstské osobní dopravě budoucí součást vysokorychlostního spojení Praha – Brno – Ostrava v současnosti jednokolejná trať s maximální rychlostí 90-100 km/h – omezující z hlediska kapacity i rychlosti Þ potřeba zdvoukolejnění a modernizace tratě – zvýšení kapacity a prověření zvýšení traťové rychlosti na 200-230 km/h

Spojení Praha – Bavorsko: současnost dálkové spojení z ČR směrem na západ pouze přes Dresden ve směru do Bavorska železniční spojení není konkurenceschopné velké území s vysokou koncentrací obyvatel a hospodářských aktivit v SRN i v dalších zemích není dosažitelné železniční dopravou ve směru do Bavorska probíhá modernizace III. koridoru, to však není z hlediska výhledových potřeb dostačující dálkové spojení bez dálkového spojení Þ potřeba řešit koncepci rychlého železničního spojení Praha – Bavorsko

Spojení Praha – Bavorsko: budoucnost 42 % 35 % návaznost na modernizaci III. koridoru v úseku Praha – Plzeň prověřován záměr modernizace tratě Plzeň – Domažlice – Regensburg na rychlost 160-200 km/h v Regensburgu napojení na dálkovou síť směr München a Nürnberg možnost uspokojení širších vazeb z ČR do západní a jihozápadní Evropy a z Bavorska přes ČR do Polska

Spojení Praha – Linz (– Koper): 2. etapa návaznost na modernizaci IV. koridoru výhledově v úsecích Praha – Benešov u Prahy a České Budějovice – Horní Dvořiště nedostatek kapacity navíc se jedná o úseky s propadem rychlosti Þ prověřována výstavba nových tratí v těchto úsecích nová trať Praha – Bystřice u Benešova: vysokorychlostní parametry, bude prověřeno také pokračování jako VRT do Brna nová trať České Budějovice – Horní Dvořiště: maximální rychlost 200 km/h, náhrada současné jednokolejné tratě

Další projekty OSTATNÍ DÁLKOVÉ TRATĚ REGIONÁLNÍ PROJEKTY postupná modernizace ostatních tratí sítě TEN-T cíl Dopravní politiky – napojení všech krajů na páteřní železniční síť propojení krajských měst a dalších významných aglomerací rychlou taktovou dopravou REGIONÁLNÍ PROJEKTY rozvoj příměstské dopravy v aglomeracích: zkapacitnění tratí elektrizace Þ tvorba ucelených vozebních ramen v elektrické trakci budování nových zastávek rozvoj přeshraničního spojení

Vysokorychlostní tratě (VRT) – důvody výstavby zvýšení konkurenceschopnosti železnice a nabídka atraktivní, bezpečné a ekologické alternativy k individuální automobilové a letecké dopravě uvolnění kapacit stávající železniční sítě pro rozvíjející se příměstskou a nákladní dopravu zabránění tomu, aby se ČR stala „periferií“ uprostřed Evropy (reakce na budování kvalitní infrastruktury v sousedních zemích) Þ zapojení ČR do evropského systému VRT rychlejší propojení jednotlivých regionů v ČR

VRT– evropský kontext

VRT – aktuální stav základní směry budoucí výstavby VRT jsou již stanoveny a i nadále zůstávají v platnosti: Dresden – Praha – Brno – Břeclav Praha – Plzeň – Bavorsko Brno – Ostrava úkol z Politiky územního rozvoje do konce roku 2008 prověřit účelnost a reálnost územní ochrany VRT v současnosti probíhá aktualizace koncepce s cílem porovnat stávající koncepci s alternativními návrhy výsledkem bude upřesnění parametrů jednotlivých tras a požadavků na územní ochranu koridorů VRT

VRT – současná koncepce modernizace (do 230 km/h) novostavba (300-350 km/h)

VRT – alternativní koncepce modernizace (do 230 km/h) novostavba (300-350 km/h)

VRT – druhy provozovaných vlaků InterCityExpres (ICE) maximální rychlost 350 km/h vedeny téměř výhradně po VRT tvoří páteřní systém obsluhují pouze významná sídla InterCity (IC) maximální rychlost 200-230 km/h z VRT přecházejí na ostatní tratě doplňují síť ICE rychlé dálkové spojení krajů Rychlé příměstské vlaky maximální rychlost 140-160 km/h využití příměstských úseků VRT rychlá regionální doprava v rámci aglomerace Nákladní vlaky maximální rychlost 120 km/h využití VRT zejména v sedlech a v noci zpravidla pouze vybrané druhy nákladních vlaků

VRT – linkové vedení DRESDEN DĚČÍN ÚSTÍ NAD LABEM PRAHA PARDUBICE OLOMOUC OSTRAVA ZLÍN BŘECLAV BRNO JIHLAVA ČESKÉ BUDĚJOVICE CHEB ŽILINA PLZEŇ IC / EC ICE

Příklady jízdních dob MEZINÁRODNÍ RELACE Praha – Dresden 1 h Praha – Berlin 3 h Praha – Nürnberg 3 ¼ h Praha – München 3 ½ h Praha – Wien 2 ¼ h Praha – Bratislava 2 ½ h Praha – Katowice VNITROSTÁTNÍ RELACE Praha – Brno 1 h Praha – Ostrava 2 h Praha – Plzeň ¾ h Praha – Ústí n. L. Praha – Chomutov 1 ½ h Praha – Jihlava Brno – Jihlava ½ h * uvedené jízdní doby jsou orientační, konkrétní hodnoty budou známy po upřesnění parametrů jednotlivých tras

Děkuji za pozornost