Mgr. Ing. Vítězslav Paděra Transformace občanských sdružení ve světle NOZ právní aspekty transformace (15. krajská konference nestátních neziskových organizací Pardubického kraje, 4.3.2013) Mgr. Ing. Vítězslav Paděra

Obsah: Současná úprava neziskových organizací v České republice NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK (NOZ) Úprava občanských sdružení v NOZ Přechodná ustanovení v NOZ Korporace

Současná úprava neziskových organizací v České republice Občanská sdružení a odbory - Zákon o sdružování občanů č. 83/1990 Sb., ve znění zákona č. 300/1990 Sb., č. 68/1993 Sb., č. 151/2002 Sb., č. 230/2006 Sb., č. 342/2006 Sb., č. 33/2008 Sb., č. 227/2009 Sb., č. 424/2010 Sb., č. 420/2011 Sb. Obecně prospěšné společnosti - Zákon o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů č. 284/1995 Sb., ve znění zákona č. 208/2002 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 437/2003 Sb., č. 296/2007 Sb., č. 126/2008 Sb., č. 227/2009 Sb., č. 231/2010 Sb.

Nadace a nadační fondy - Zákon o nadacích a nadačních fondech č Nadace a nadační fondy - Zákon o nadacích a nadačních fondech č. 227/1997 Sb., ve znění zákona č. 210/2002 Sb., č. 257/2004 Sb., č. 296/2007 Sb., č. 126/2008 Sb., č. 160/2010 Sb., č. 227/2009 Sb., č. 158/2010 Sb., č. 188/2011 Sb. Zařízení církevní a náboženských společností – Zákon o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností č. 3/2002 Sb., ve znění nálezu Ústavního soudu č. 4/2003 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., č. 495/2005 Sb., č. 296/2007 Sb. č. 129/2008 Sb., č. 41/2009 Sb., č. 227/2009 Sb., č. 420/2011 Sb., č. 375/2011 Sb., č. 428/2012 Sb.

NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK z.č. 89/2012 Sb. (NOZ) obsahuje 3081 paragrafů rozvržen do pěti částí: Obecná část, Rodinné právo, Absolutní majetková práva, Relativní majetková práva a Ustanovení společná, přechodná a závěrečná

Občanský zákoník vytváří obecný základ soukromého práva třemi základními funkcemi: 1) Občanským zákoníkem se řídí všechna soukromá práva i povinnosti osob, nejsou-li upraveny ve zvláštních zákonech. 2) Občanský zákoník shrnuje ustanovení o osobním stavu osob (tzv. statusové otázky). Stanoví, jaké právní následky má početí a narození člověka i jeho smrt, kdy člověk nabývá svéprávnosti, za jakých podmínek ho lze svéprávnosti omezit, jak vzniká a zaniká manželství, jak vznikají, mění se či zanikají právnické osoby. Právě tím, že kodifikuje statusové otázky, plní občanský zákoník funkci kodexu. 3) Občanský zákoník je kodexem i proto, že látku soukromého práva systematicky shrnuje do systému nejdůležitějších právních zařízení (institutů) týkajících se soukromého života. Nejdůležitější jsou: rodina, vlastnictví a smlouvy.

Definice veřejné prospěšnosti § 146 Veřejně prospěšná je právnická osoba, jejímž posláním je přispívat v souladu se zakladatelským právním jednáním vlastní činností k dosahování obecného blaha, pokud na rozhodování právnické osoby mají podstatný vliv jen bezúhonné osoby, pokud nabyla majetek z poctivých zdrojů a pokud hospodárně využívá své jmění k veřejně prospěšnému účelu.

Úprava občanských sdružení v NOZ Ustanovení nového občanského zákoníku rozlišují tři typy právnických osob: korporace, fundace a ústavy. Pro korporace - typicky spolky (§ 210 – 302) je příznačné, že je tvoří členové nebo společníci neboli osobní složka (corpus = tělo). V současné právní úpravě jde především o občanská sdružení. Pro fundace - typicky nadace či nadační fondy (§ 303 – 401) je naopak typické, že jejich základ (fundus) tvoří majetek určený k určitému účelu. V ústavech (§ 402 – 418) je osobní i majetková složka propojena: ústav nemá členy jako korporace, ale zaměstnance, a majetek ústavu není tak chráněn jako u fundací. V současné době jde především o obecně prospěšné společnosti.

Přechodná ustanovení v NOZ Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno řízení o zápisu právnické osoby do veřejného rejstříku, dokončí se podle dosavadních právních předpisů. (§3041, odst. 1) Právnická osoba přizpůsobí do tří let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona společenskou smlouvu nebo statut úpravě tohoto zákona a doručí je orgánu veřejné moci, který vede veřejný rejstřík, do něhož je právnická osoba zapsána. (§3041, odst. 2)

Odporuje-li název právnické osoby ustanovením tohoto zákona, přizpůsobí právnická osoba svůj název požadavkům tohoto zákona do dvou let ode dne nabytí jeho účinnosti. (§3042) Sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, se považují za spolky podle tohoto zákona. Sdružení má právo změnit svoji právní formu na ústav nebo sociální družstvo podle jiného zákona. (§3045, odst. 1) Organizační jednotky sdružení způsobilé jednat svým jménem podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, se považují za pobočné spolky podle tohoto zákona. Statutární orgán hlavního spolku podá do tří let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona návrh na zápis pobočného spolku, jinak posledním dnem této lhůty právní osobnost pobočného spolku zaniká. (§3045, odst. 2)

Až do účinnosti zákona o veřejném rejstříku, do něhož se zapisují spolky, podléhají spolky registraci podle zákona o sdružování občanů. (§3048) Nadace vzniklé podle dosavadních právních předpisů se považují za nadace vzniklé podle tohoto zákona. (§3049 odst. 1) Zakladatel nadace může zakladatelské právní jednání přizpůsobit úpravě nadační listiny podle tohoto zákona, pokud rozhodnutí, kterým zakladatelské právní jednání mění, doručí tomu, kdo vede veřejný rejstřík, u něhož je nadace zapsána, nejpozději však ve lhůtě dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (§3049 odst. 2)

Práva a povinnosti obecně prospěšných společností se i nadále řídí dosavadními právními předpisy. Obecně prospěšná společnost má právo změnit svoji právní formu na ústav, nadaci nebo nadační fond podle tohoto zákona. (§3050) Zájmová sdružení právnických osob vzniklá podle dosavadních právních předpisů se i nadále řídí dosavadními právními předpisy. Zájmové sdružení právnických osob má právo změnit svoji právní formu na spolek podle tohoto zákona. (§3051)

Korporace Spolek § 214 – 302 Hlavní činností spolku může být jen uspokojování a ochrana těch zájmů, k jejichž naplňování je spolek založen. Podnikání nebo jiná výdělečná činnost hlavní činností spolku být nemůže. Vedle hlavní činnosti může spolek vyvíjet též vedlejší hospodářskou činnost spočívající v podnikání nebo jiné výdělečné činnosti, je-li její účel v podpoře hlavní činnosti nebo v hospodárném využití spolkového majetku. Zisk z činnosti spolku lze použít pouze pro spolkovou činnost včetně správy spolku. (§217)

Nadace § 306 – 393 Zakladatel zakládá nadaci k trvalé službě společensky nebo hospodářsky užitečnému účelu. Účel nadace může být veřejně prospěšný, spočívá-li v podpoře obecného blaha, i dobročinný, spočívá-li v podpoře určitého okruhu osob určených jednotlivě či jinak. Zakazuje se založit nadaci za účelem podpory politických stran a hnutí nebo jiné účasti na jejich činnosti. Zakazuje se založit nadaci sloužící výlučně výdělečným cílům. Plní-li nadace zakázaný účel, soud ji i bez návrhu zruší a nařídí její likvidaci. (§306)

Ústav § 402 - § 418 Ústav je právnická osoba ustavená za účelem provozování činnosti užitečné společensky nebo hospodářsky s využitím své osobní a majetkové složky. Ústav provozuje činnost, jejíž výsledky jsou každému rovnocenně dostupné za podmínek předem stanovených.

Děkuji za pozornost.