PaedDr. Nataša Mazáčová, Ph.D. natasa.mazacova@pedf.cuni.cz Metody práce s nadaným žákem na 1.stupni ZŠ a způsoby hodnocení nadaných žáků PaedDr. Nataša Mazáčová, Ph.D. natasa.mazacova@pedf.cuni.cz

„Největší zázrak sněhových vloček je v jejich jedinečnosti „Největší zázrak sněhových vloček je v jejich jedinečnosti. Každá je jiná, neopakovatelná. Stejně jako lidé.“ „Nejvýznamnějším uměním učitele je probouzet v žácích radost tvořit a poznávat.“ Albert Einstein „Cílem školní výuky není nadané dítě zabavit, ale systematicky rozvíjet jeho nadání.“

Osnova Seznámení, brainstorming na úvod Východiska práce s nadanými žáky: individualizace, diferenciace, mnohočetná inteligence, pedagogický konstruktivismus Strategie vzdělávání nadaných Metody a formy práce s nadaným žákem na 1. st. ZŠ Tvorba žákovského portfolia Příběh nadaného žáka - podnět k diskusi Pracovní dílna s materiály pro nadané žáky Problémové úlohy pro diagnostiku a rozvoj nadání u žáku mladšího šk. Věku Možnosti a meze hodnocení nadaných žáků Skupinová aktivita- tvorba hodnotícího pracovního listu Kazuistika nadaného žáka- podnět k diskusi

Mýty o nadaných Jsou to děti štěstěny, vše jim jde lehce, daří se jim. Dostali „TO“ vše bez námahy, zadarmo. Probijí se a uplatní bez pomoci ostatních. Jejich mimořádné schopnosti bude rodina, škola a okolí vždy velmi uznávat, oceňovat a akceptovat. Především jejich intelekt bude vždy dostatečně ohodnocený a oceněný. Jsou to od přírody „osamělí“, individuální běžci, samotáři, kteří si vystačí a nikoho nepotřebují. Vždy umí svoje schopnosti, vysoké nadání bez problémů ukázat a projevit. Musí být stejně dobří ve všech ohledech. Musí se hodnotit přísněji než ostatní. Musí být zodpovědnější a to i za druhé. Vychutnávají si pocit, když si z nich druzí berou příklad. Nejdůležitější je pro ně vysoké nadání.

Kdo je nadprůměrně nadaný žák? Prokazují potenciál pracovat na značně vyšší hladině výsledků v porovnání s ostatními jedinci stejného stáří, se stejnými zkušenostmi nebo z téhož prostředí... v intelektuální, tvořivé nebo umělecké oblasti... ve schopnosti vést druhé lidi... nebo ve specifických oborech studia. Školní nadání = schopnost konzumovat, analyzovat a reprodukovat informace Tvořivá produktivita = schopnost generovat nové informace

Charakteristika nadaného žáka Široká vědomostní základna Dobrá paměť Neobvykle rozmanité nebo intenzivní zájmy Vysoce rozvinuté verbální dovednosti Schopnost rychle a přesně zpracovávat informace Pružnost v myšlení a schopnost vidět problém z různých hledisek Vytrvalost Znalost vztahů mezi rozmanitými myšlenkami Schopnost generovat původní myšlenky Radost z práce s abstraktními pojmy Vyhraněné názory nebo intenzivní emoce Vnímavost k vlastním nebo cizím pocitům Zájem o globální otázky: válka, hlad atd.

Základní východiska organizace procesu učení (nejen) nadaných žáků Osvojování učiva není prosté přejímání hotových poznatků Školní učení je dynamický proces, který je založen na neustálém dialogu mezi žákem a učivem Proces učení nezačíná školou a neomezuje se na ni Učitel vytváří takové didaktické situace,které podporují aktivní interakce žáka s učivem - hledá opěrné body pro učení žáků Učitel musí učivo dobře znát,rozumět mu,aby chápal možnosti,které mu nabízí Učitel navozuje vhodné problémové situace a úlohy Učitel navozuje zkušenostní a činnostní orientaci vyučování Učitel usiluje o komunikativní a emocionálně motivační dimenzi vyučování Učitel rozvíjí pojmové poznání žáků Učitel adekvátně hodnotí žáky

Klíčové momenty procesu vyučování Vycházejí z kognitivní psychologie Učení nezačíná školou a neděje se pouze v ní Proces učení se tedy neděje převážně transmisivní cestou prostého předávání a osvojování hotových poznatků, ale jde o jejich objevování a konstruování žáky. ve vyučování dochází konfrontaci, k napětí mezi tím co žák už zná a mezi novými úkoly, poznatky, které si má osvojit. Žák svoje poznatky integruje do dosavadních struktur a konstruuje nové struktury na vyšší úrovni žák je v tomto procesu vnitřně aktivní žák ví a přichází do školy, aby nad poznatky a zkušenostmi přemýšlel a dále je rozvíjel.

Klíčové momenty procesu vyučování (pokračování) Učitel zajišťuje, aby každý žák dosáhl své nejvyšší úrovně rozvoje. Učitel tedy vytváří takové didaktické situace, kdy žák se stává badatelem, řešitelem výzkumníkem, klade otázky, řeší problémové úlohy vyhledává informace apod. Učitel vytváří takové didaktické situace, které podporují aktivní interakci žáka s učivem. Učitel si klade otázky: O které momenty u žáka se mohu opřít? Co už žák ví? Jaké postoje si osvojil? Jaké zkušenosti mu poskytuje prostředí, v kterém žije? Co prožívá ve škole a mimo ni? apod.

Klíčové momenty procesu vyučování (pokračování) Učitel se ztotožňuje s myšlenkou: to, že jsou žáci rozdílní, je obohacením vyučovacího procesu a východiskem k tvořivé práci učitele. Učitel hledá diferencované didaktické přístupy vzhledem k individuálním zvláštnostem a možnostem žáků. Učitel co nejvíce prostoru poskytuje zkušenostní a činnostní orientaci výuky. Nedílnou součástí jejich výuky je tak hra, experiment, diskuse se zajímavými lidmi, hraní rolí - dramatizace, exkurze, řešení problémových úloh, tvorba školního časopisu, manipulace s různými předměty a materiálem, projekty na různorodá témata apod. Rozvíjení vztahů mezi učitelem a žáky a žáků mezi sebou Učitelé vedou dialog s žáky o tom, co se bude dít, jak se to bude dít apod.

Typologie nadaných dětí Úspěšné nadané dítě Vysoce tvořivé nadané dítě Nadané dítě maskující své schopnosti „ Ztroskotalé, odpadlé“ nadané dítě Nadané dítě s určitou vývojovou poruchou Autonomní nadané dítě

Typické poznávací charakteristiky nadaných dětí Schopnost pracovat s abstraktními symboly Motivace Schopnost dlouhodobé koncentrace pozornosti Dobrá paměť Schopnost vybavovat si rychle naučená, (slyšená, viděná, přečtená) fakta. Znalost velkého množství informací z různých oblastí. Velká zásoba informací o určitých specifických tématech. Pozornost k detailům. Nepotřebují tolik opakování učiva jako ostatní dětí. Bohatá slovní zásoba, gramatická správnost, časné čtenářství Zvídavost Preference samostatné práce Schopnost vytvářet originální myšlenky, flexibilita Hluboké zájmy nebo mnoho zájmů Výrazný smysl pro humor

Deklarace práv nadaných dětí v systému vzdělávání Nadané dítě má právo: být podporováno prostřednictvím adekvátních zkušeností pro výuku být zařazeno do společných skupin a kontaktovat se s jinými nadanými dětmi být vyučované a ne využívané na předkládání nových, pokrokových a vyzývavých myšlenek či koncepcí být učeno poznatkům, jež ještě neovládá učit se tempem, které mu vyhovuje myslet alternativně být idealistické a citlivé na spravedlnost na všeobecné pochybnosti být intenzívní, vytrvalé a cílevědomé ve svém úsilí při získávání vědomostí projevovat smysl pro humor mít vysoké požadavky na sebe i na ostatní na vysoké výkony jen v některých, ne ve všech oblastech učebního plánu na zpoždění mezi představou a jejím uskutečněním uskutečňovat zájmy, které stojí nad schopnostmi jeho vrstevníků

Potřeby nadaných žáků Poskytovat rozsáhlý základ informací z různých oblastí Rozvinout základní pojmy a schopnosti pro podání maximálního výkonu Zajistit učební aktivity přiměřené úrovně Zajistit přístup k informacím a samostudiu Rozvíjet tvořivé myšlení a myšlení k řešení problémů Rozvíjet divergentní myšlení Rozvíjet konvergentní myšlení Podporovat vývoj sebeuvědomění, sebereflexe Podněcovat k tvorbě cílů vyšší úrovně Rozvíjet autoregulaci, disciplínu v učení, vůli Rozvíjet sociální vztahy s ostatními žáky

Cíle výchovy a vzdělávání, podporování nadaných v současné škole Programy pro nadané žáky by měly zajišťovat: Dostatek různorodých podnětů a příležitostí Prostředí s vysokou mírou motivace a pozitivním hodnocením Vysokou míru zapojení rodičů Podněty pro rozvoj sebereflexe žáků Dostatek podnětů k rozvíjení sociálních vztahů s vrstevníky i dospělými s různým nadáním Podporu a pomoc v pochopení sebe sama – sebepojetí osobnosti Prostředí vyjadřující vysokou míru podpory

Edukační programy pro nadané žáky Školní programy Akcelerační výchova Obohacující programy – rozvíjející Skupinové programy Individuální programy Mimoškolní programy Vyrovnávací programy Preventivní programy Harmonizační programy

Varianty práce s nadanými žáky Východiska Akcelerace, urychlování Obohacování Diferenciace Varianty práce Třídy se skupinami Třídy se skupinami a odchody Třídy s překříženými ročníky Speciální třídy - se speciálními osnovami, s věkově heterogenní strukturou žáků Běžné třídy – s nadstavbovými programy, s odbornými učiteli, s rozšířenými mimoškolními aktivitami

Doporučené úpravy způsobů výuky v RVP Individuální vzdělávací plán Vytváření speciálních tříd Vytváření tzv. rychlíkové třídy Zřízení funkce mentora

Základní metody a formy práce s nadanými Projektové vyučování Problémové vyučování Práce v centrech aktivit Aktivizující metody Diskuse Heuristické metody Situační metody Simulační metody Inscenační metody Didaktické hry Dramatizace Laboratorní práce heuristického charakteru Experiment Základní organizační formy Skupinové a kooperativní Individualizované (mastery learning) Diferencované Exkurze Integrované učební celky = průřezová témata Samostatná domácí práce Pedagogické inovace Otevřené vyučování Freinetova pedagogika Bielefeldské školní projekty Integrativní a celostní ped. Vzdělávací program „Začít spolu“

Aktivity pro rozvoj nadání - logicko matematické nadání úlohy problémového charakteru ( Pizza, Most, Věž, Tulení spánek...) badatelské úlohy pokusy (debrujárské aktivity, odhadování délek, obsahu, množství) vymýšlení experimentů, projekty jakékoliv početní činnosti, výpočet šancí, pravděbodobnosti, hledání možných způsobů řešení navrhování početních úloh strategické hry - šachy, dáma přiřazování pojmů, obrázků, znaků chronologické řazení pokračování řady tvorba pravidel hledání odpovědí na zajímavá témata: kde končí vesmír, co je to černá díra, jsme v létě blíž u Slunce, co se stane až umřeme? matematické pohádky řešení logických hádanek, rébusů, křížovek, sudoku dokončování příběhu

Aktivity pro rozvoj nadání - jazykové nadání Tvorba jazykového portfolia, úlohy na čtení s porozuměním Volné psaní na zajímavá témata: dům mých snů, co by se stalo, kdyby…,co se děje v mém mozku, když se učím,když přemýšlím…., Brainstorming na různá témata Psaní textů vědecko-fantastického obsahu, příběhů s detektivní zápletkou, vtipů, dopisů, deníků, básní, příběhů,článků do školního časopisu, tvorba vlastních knih, časopisů, tvorba textu na zadaná slova, slohové práce na různá témata, vlastní volný překlad textů z cizího jazyka Dramatizace, hraní rolí situační, simulační metody, dokončování příběhů, pohádky: jak bude příběh pokračovat? Práce s textem: analýza textu, výběr klíčových slov, tvorba osnovy, vlastní převyprávění textu, příběhu…. Řešení a sestavování křížovek, hádanek, přesmyček slovních hříček… Vyhledávání informací z příruček, novin, encyklopedií Generátor otázek, Putovní mikrofon: formulujte co nejvíce otázek k zadanému tématu, např. na téma : moře, Afrika, počítač, robot, Projekty na témata blízká žákům Pětilístek Tajná mise

Zadání úloh pro učitele, zaměřené na rozvoj nadání Pokuste se v předložených učebnicích nalézt úlohy problémového charakteru Samostatně formulujte úlohy rozvíjející myšlení žáka, úlohy problémového charakteru,pokusy, Pokuste se formulovat úlohu ve 2-3 různých rovinách náročnosti, tzv. diferencovaný úkol Navrhněte téma projektu, kde můžeme rozvíjet různé druhy nadání žáků Navrhněte téma vhodné pro jakoukoliv předloženou aktivitu, jež se bude vztahovat k reálné výuce Navrhněte role ve skupinové činnosti, vhodné pro rozvoj nadaných např. v oblasti rozvoje sociálních vztahů, metakognitivních dovedností, tvořivého myšlení, apod…… Navrhněte způsob intervence nadanému dítěti na základě předložené kazuistiky

Bielefeldské školní projekty Vznikají v Německu – autor H.Hentig Státní škola Vědecko – praktická, experimentální činnost Nové pojetí všeobecného vzdělání Úkoly: Vytvářet prostor pro vědecké experimentování v oblasti pedagogiky Vyvořit školu, kliniku pro budoucí učitele Dát empirickou odpověď na měnící se funkci školy – humanizace školy Škola laboratoř má 11 ročníků

Principy Bielefeldských školních projektů Škola je místem pro život dětí Orientace na zkušenost žáka Poznávání prostřednistvím činnosti Klade důraz na zodpovědnost žáka za vlastní práci Orientace na společné prožitky Spolupráce s rodinou, s podniky, kde se koná praxe žáků Poskytuje politickou výchovu, učí hledat smysl života a práce Diferenciace vyučování podle nadání a zájmu žáků, volitelné kurzy Vykonové kurzy, podporovací kurzy – cesta individualizace vyučování Funkce školního poradce – radí žákům výběr kurzů „Intezivní fáze“ - týdenní cykly projektů interdisciplinárního charakteru Předprofedionální orientace, praktika ve výrobních závodech Klubové činosti Individuální práce

Charakteristiky učitele pro vzdělávání a výchovu nadaných žáků (názory žáků) odbornost a zájem se dále vzdělávat vynikající způsobilost k výuce daného předmětu (didaktické dovednosti) demokratický a kooperativní přístup k žákům široké zájmy využívání pozitivního hodnocení flexibilita spravedlnost a nestrannost smysl pro humor zájem o problémy druhých příjemný vzhled a chování

Možnosti hodnocení nadaných žáků NADANÝ ŽÁK POTŘEBUJE SLYŠET POCHVALU A POVZBUZENÍ! Cílem hodnocení je objektivní a korektní postoj k výkonu nadaného žáka Hodnocení je nedílnou součástí výuky a koresponduje se způsobem výuky a tak jako u ostatních žáků má diferencovaný charakter Funkce hodnocení: diagnostická a intervenční Hodnocení - způsob, jak pomoci nadanému odhalit jeho silné a slabé stránky Nadaný žák: vysoká míra vnitřní výkonové motivace: touha po poznání,snaha podávat vysoký výkon,radost z poznání a učení Způsob hodnocení na 1. st. ZŠ má akceptační a pozitivní charakter: Vzhledem k častému perfekcionismu a neprůbojnosti nadaných žáků je důležité stanovit jasná kriteria hodnocení, aby žáci chápali, za co jsou hodnoceni, co je důležité Nekompetitivní – nesoutěživé - taktní klima neporovnávat nadané s výkony ostatních spíše slovní hodnocení - lépe vyjadřuje individuální schopnosti, dovednosti známkování v kombinaci se slovním hodnocením

Možnosti hodnocení nadaných žáků (pokračování) Tvorba portfolia specifické možnosti hodnocení žáka žák má možnost vysoké míry seberealizace individualizace práce v portfoliu je patrný vývoj žáka Práce s chybou Chyba jako pozitivní východisko práce ve výuce Nadaný žák má právo na chybu, selhání, nedokonalost (problémy např.s grafomotorikou) Pozor na stres z neúspěchu, např. nadané dívky, perfekcionisti…. má jako ostatní žáci právo na vlastní tempo práce nadaní rádi pracují v klidu, hloubají, hledají originální řešení…. Učitel pomáhá žákům porozumět svým přednostem, schopnostem i problémům, vede rozvoj nadaného žáka

Možnosti hodnocení nadaných žáků (pokračování) Typy hodnocení: slovní – popis hodnocení znakové - obrázky, znaky, značky průběžné výroční (čtvrtletní, pololetní…) učitelem Důležité: žák musí mít pocit, že učiteli záleží na jeho práci, výkonu, že je třeba úlohy dokončovat žákem - sebehodnocení (významná součást hodnocení nadaných) hodnocení žáků navzájem Sebehodnocení: Cíl: Vytváření správného sebeobrazu: rozvíjet přiměřený, objektivní postoj ke svému výkonu a k sobě samému Nadaní mají častěji neadekvátní postoj k sobě samým Mají příliš vysoké požadavky na vlastní výkon- jsou perfekcionisté, nebo naopak výrazně přeceňují svoje schopnosti a dovednost

Pedagogické zásady hodnocení Zásada pozitivnosti povzbuzující, oceňující, neznamená přehlížet chyby a problémy I přes kritiku, upozornění na nedostatky žák musí vědět, že si ho učitel váží a oceňuje Učitel pomáhá zvyšovat sebevědomí či korigovat nevhodné přeceňující sebehodnocení cestou systematického pozitivního a objektivního hodnocení Zásada individuálního přístupu Učitel vyjadřuje hodnocení adresně, nesrovnává výkony s ostatními žáky, pokud se jedná o negativní hodnocení je vhodné jej sdělovat osobně

Individuální vzdělávací plán je závazný pracovní materiál pro všechny, kteří s žákem pracují umožňuje žákovi pracovat podle úrovně jeho znalostí a schopností individuálním tempem plní motivační funkci - žák má před sebou úkoly, které jeho vývoj „táhnou“ žák nepracuje ve stresu a uvědomuje si pomoc ze strany školy, učitele možnost pracovat na úrovni svých schopností a intelektu jej aktivizuje

Individuální vzdělávací plán Jak se tvoří IVP? Stanoví se aktuální úroveň znalostí a dovedností žáka Stanoví se krátkodobé dílčí výchovně vzdělávací cíle spolu s ročním cílem Vymezí se speciální rozvíjející učivo Určí se časový harmonogram, kritéria a postupy hodnocení žáka IVP slouží ke zkvalitnění procesu vzdělávání identifikovaného žáka, respektuje aktuální podmínky vzdělávání v kontextu konkrétní školy, ve které se žák vzdělává. IVP je dynamický, strukturovaný plán vzdělávání, který odráží specifika daného žáka v oblasti kognitivní, afektivní a motorické a sociální. IVP vychází z aktuálního vývoje žáka a průběžně je upravován v souladu s jeho vzdělávacími potřebami.

Individuální vzdělávací plán (pokračování) V rámci IVP se vymezuje způsob organizace výuky žáka a stanovují se úpravy vzdělávacích obsahů. IVP zohledňuje závěry psychologické diagnostiky, zejména osobnostní specifika žáka a jeho studijní předpoklady (včetně zvláštností), závěry pedagogické diagnostiky, které dokládají aktuální stupeň dosažených vědomostí, dovedností a návyků. Následná poradenská péče o žáka je koordinována a zajišťována poradenskými pracovníky školy (výchovný poradce, školní psycholog/školní speciální pedagog). Součástí IVP je harmonogram plánovaných opatření ve vzdělávání a následné zhodnocení jeho plnění. Realizátory procesu vyhodnocování IVP žáka jsou učitel - koordinátor tvorby ŠVP a učitelé, kteří plán vytvářejí (tj. na 1. stupni ZŠ třídní učitel a na 2. stupni a na SŠ učitelé daných předmětů (oborů), ve kterých je žák vzděláván formou IVP). Odpovědnost za kvalitu IVP má ředitel školy.

Literatura Hříbková,L.: Psychologická problematika talentu a nadání. Praha. Pedagogická fakulta UK. 1995. Laznibatová,J.: Nadané dieťa. Bratislava, Iris, 2001. Mönks,F. Ypenburg,I.H.: Nadané dítě. Praha, Grada, 2002. Pasch,M. a kol.: Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Praha, Portál, 1998. Rosecká,Z. a kol.: Malá didaktika činnostního učení. Brno, Tvořivá škola. 2003. Skalková,J.: Obecná didaktika. Praha, ISV, 1999. Skalková,J.: Pedagogika a výzvy nové doby. Brno, Paido, 2004. Rámcový vzdělávací program pro ZV a GV. VÚP, Praha, 2004

Děkuji za pozornost