Legitimita v postkoloniálních státech – vybrané příklady z Afriky Linda Piknerová

Cíl příspěvku a jeho struktura Cíl Představit fenomén neopatrimonialismu a jeho praktické projevy ve státě Zaïr Struktura obecné vymezení postkoloniálních států definice autorit dle Webera a jejich revize neopatrimonialismus – charakteristiky příklad

Postkoloniální stát Absence národního cítění, lokální identita posilující na úkor centra Nefungující centrální ekonomika, její závislost na vnějším prostředí, často jednodruhové ekonomiky Nefungující centrální instituce, špatná distribuce veřejných statků, vliv paralelních struktur V takto definovaných postkoloniálních státech se nejčastěji setkáváme s neopatrimonialismem

Definice autority Tradiční – uplatňuje se i dnes (Botswana), kmenoví a klanoví vůdci Charismatické – souvisí s vlivem 1. generace vůdců afrických států (Mobutu Sese Seco/Zaïr, Siad Barre/Somálsko) Legální – rozvíjí se v afrických státech v důsledku šíření evropských institucí, výběr daní, odosobnění státu – tento model v postkoloniální Africe po dekolonizace selhal

Diskuze o podobách autority Období 60. a 70. let Souvisí s diskuzí o povaze postkoloniálních států Souvisí s vývojem v rámci rozvojových studií Souvisí se studiem „Třetího světa“ Výchozím bodem je tradiční panství a fenomén patrimonialismu jako jednoho z ústředních rysů

Patrimonialismus Vychází z tradičního Weberova panství Osobní vláda (personal rule) Vůdce je nadřazen právu a fakticky je jeho tvůrcem Úzký okruh spolupracovníků tvořen příbuznými a přáteli – ti jsou vybírání na základě loajality

personalizovaná vláda Neopatrimonialismus Tři ústřední rysy personalizovaná vláda - moc v rukou prezidenta/monarchy a jeho nejbližších klientelismus systém patronství mezi patronem a klientem - „nákup“ legitimity kleptokracie extrémní bohatnutí úzké skupiny na úkor zbytku společnosti

Patrimonialismus versus neopatrimonialismus hlava státu je volena – tj. princip legální autority nebo se dostane do čela prostřednictvím vojenského převratu poté, co je zvolena se však chová kořistnicky, nikoliv pro blaho společnosti žádné vazby na tradiční hodnoty v patrimoniálním režimu existují jasně vymezená pravidla, limity fungování autority výrazně odstředivé tendence ve společnosti neopatrimonialistické režimy jsou téměř sultanistické

Příklady Zaïr - Mobutu Sese Seko – zaïrizace - generál Eluki - konto ve Švýcarsku - cca 80 příslušníků elity elita ovládala především ekonomiku země - podpořeno potlačením vzdoru v Katanze - zhroucení režimu v 90. letech

Závěr neopatrimonialismus představuje významnou součást politického života afrických států je zdrojem politické nestability nestabilita brání rozvinutí funkčních mechanismů korupce jako přirozená součást běžného života korupce jako způsob, jak zlepšit vlastní postavení