Význam organické hmoty v půdě Antonín Slejška CZ BIOM – České sdružení pro biomasu www.biom.cz

Definice organických látek v půdě

Rozdělení přeměněné části půdní organické hmoty snadno rozložitelná část závislá na způsobu hospodaření (nehumifikovaná část tvořená zejména uhlovodíky, lipidy a aminokyselinami), obtížně rozložitelná část závislá na lokalitě (trvalý humus skládající se z huminových kyselin, fulvokyselin a huminů).

Chemické vlastnosti humusových látek

Struktura humusových látek

Zdroje organické hmoty pro hnojivé účely Posklizňové zbytky (včetně kořenové hmoty a exudátů) 50-60% Organická hnojiva 40-50% Statková hnojiva 97% Stájová hnojiva: hnůj, kejda 92% Sláma a zelené hnojení 8% Průmyslové komposty 3% Ostatní (rašelina, čistírenské kaly, apod.) (Rychter et al. 2001, Škarda a Římanovský 1992)

Význam organických hnojiv zabezpečují přísun organických látek do půdy, jsou zdrojem energie a uhlíku pro půdní mikroorganismy, a tím pozitivně ovlivňují biologickou činnost půdy, chrání trvalý humus před rozkladem (degradací) dodáním primární organické hmoty, zvyšují stabilitu půdních agregátů, příznivě působí na řadu fyzikálně-chemických vlastností půdy (tvorbu drobtovité struktury, poměr vody a vzduchu, poutání živin, zlepšení ústojčivé schopnosti půdy), organická hnojiva jsou hnojivy univerzálními, obsahují všechny rostlinné živiny a zlepšují využití živin, zlepšují v půdě hospodaření s vodou (zvyšují vsak dešťové vody, vododržnost půdy, umožňují gravitační a kapilární pohyb vody aj.), omezují působení vodní a větrné eroze v půdě, příznivě ovlivňují obsah přístupného fosforu v půdě a mohou působit na vyvázání (imobilizaci) cizorodých prvků. Rychter et al. (2001), Graves et al. (2001), Klír et al. (1992)

Stav organického hnojení V uplynulém století spotřeboval středoevropský zemědělec více než polovinu organické hmoty, která se akumulovala 800-1000 let (Morowitz). V roce 1991 se na celkové průměrné roční spotřebě 4,11 tun OL / ha o.p. v ČR cca 57% podíleli posklizňové zbytky, včetně kořenové hmoty a exudátů (2,35 t OL / ha) a cca 43% měla uhradit organická hnojiva (1,76 t OL / ha). Dodáno však bylo 1,26 t OL / ha o.p. (72% normativu potřeby 1,76 t OL / ha). (Škarda a Římanovský, 1991) V roce 2001 se v ČR ročně aplikovalo ve stájových hnojivech (po odpočtu ztrát při skladování) pouze 0,6 až 0,7 t organických látek na 1 ha orné půdy (Rychter et al. 2001). To znamená o 1 - 1,5 tuny na ha méně oproti potřebě.

Co je třeba učinit pro zvýšení zásobenosti půd org. hmotou? Snížit deficit organického hnojení. Preferovat kvalitu organických hnojiv před kvantitou. Zaměřit se zejména na méně úrodné půdy, půdy náchylné k dezertifikaci, půdy znečištěné a jinak poškozené.

Co brání vyššímu využívání organických hnojiv? Vysoká finanční náročnost operace hnojení náklady na hnojení tuhými průmyslovými hnojivy se dle použité technologie a výměry pohybují cca od 200 do 300 Kč/ha, náklady na hnojení hnojem se při dávce 30 tun/ha pohybují cca od 2.500 do 6.500 Kč/ha (Kovaříček 2002). Nedokonalé ekonomické vyhodnocování přínosů organického hnojení. Neexistující metodika pro oceňování organické hmoty v hnojivu dle kvalitativních ukazatelů Váňa (1994) vypočítává normativ pro organickou hmotu z cen komerčních organických hnojiv a substrátů (0,5 Kč na 1 kg). Vostál (2002) odvozuje cenu organické hmoty v hnojivu od aktuální ceny rašeliny (cca 1 Kč/l za balenou a 0,5 Kč/l za volně loženou).

Jak dosáhnout vyššího využívání organických hnojiv? Dotační podporou hnojení organickými hnojivy (zrušená dotace MZe na využívání kompostů v zemědělství). Dotační podpora na využívání biologických odpadů. Zvýšení poplatků za ukládání odpadů na skládky. Opatření na straně farmáře (Škarda 1992): evidence produkce organických hnojiv, jejich obsahů organických látek a živin, provádění odpočtů účinných živin organických hnojiv od základního normativu potřeby živin pro stanovení potřeby průmyslových hnojiv, kvalifikovaná volba systému organického hnojení, bilancování organických látek v zemědělství na bázi kvalitních a efektivně využívaných statkových hnojiv či kompostů. Oceňování kompostů na základě kvalitativních parametrů dle poměru HK/FK ? dle indexu fytotoxicity ?

Děkuji Vám za pozornost Antonín Slejška CZ BIOM – České sdružení pro biomasu www.biom.cz